Wikipedie:Pod lípou

Vítejte Pod lípou! Zde je místo pro setkání všech wikipedistů a diskutování o různých aspektech české Wikipedie, které jsou obecnější než jen k jednomu článku.

Potřebuji…	Kam jít?
…se vyjádřit ke konkrétnímu článku.	→ Diskusní stránka článku
…pomoci s něčím na Wikipedii.	→ Potřebuji pomoc
…pomoc správce, kterou nezastane jiný wikipedista.	→ Nástěnka správců
…řešit neshody či spory s jiným wikipedistou.	→ Řešení sporů
I don't speak Czech. • Ich spreche kein Tschechisch. • Je ne parle pas tchèque. • No hablo checo. • Я не говорю по-чешски. • 我不会说捷克语	→ Embassy • Botschaft • Ambassade • Embajada • Посольство • 大使馆

V diskusích pod lípou prosím dodržujte následující pravidla

• Dodržujte pravidla slušnosti, která umožňují příjemnou a efektivní spolupráci. Wikipedisté jsou lidé, kteří vytváří Wikipedii dobrovolně, bez nároku na finanční odměnu. Předpokládejte dobrou vůli, neútočte a buďte k sobě zdvořilí.
• K pochopení principů tvorby Wikipedie si přečtěte Často kladené otázky, Pět pilířů, Pravidlo, Konsenzus, Nezaujatý úhel pohledu, Encyklopedie a Co Wikipedie není.

Přidat nové téma		Vyberte si lípu…						skočit na konec
Hlavní hlavní debatní stůl [přispět]	Práva autorská práva na Wikipedii [přispět]	Pravidla o pravidlech Wikipedie [přispět]	Technika technické záležitosti [přispět]	Návrhy nápady na vylepšení [přispět]	Oznámení nástěnka novinek a událostí [přispět]	Setkání setkávání wikipedistů naživo	Spolek o české pobočce Wikimedia ČR [přispět]	U krbu živé, leč slušné debaty na okraj [přispět]	Sestřičky podobné debaty na sesterských wikiprojektech

Zdravím vespolek! V heslech o filosofii a -sofech se poslední dobou množí odkazy na sovětské učebnice a příručky, se sáhodlouhými bibliografickými údaji včetně titulu v azbuce; málem každý spoluautor těch knih dostává svoje heslo... Kolega, který to tam neustále doplňuje, tím podle mne neporušuje žádná explicitní pravidla, ale charakter hesel se tím mění k horšímu: při četbě jako bychom se někdy propadali o šedesát let nazpátek, navíc do Ruska. Máte někdo nápad, co s tím? --Gottschalk (diskuse) 30. 4. 2023, 12:56 (CEST)Odpovědět

Rusko, Čína, Německo, Amerika... To by asi mělo být lhostejné. Někdo azbuku ovládá, jiný ne, stejně jako angličtinu, němčinu atd. Problematická může být zastaralost, to ano. Ale záleží hlavně na tom, jestli jsou některé z těch poznatků čerpaných z těchto publikací už překonané, anebo stále platné. Důležité je, co je z takových zdrojů dokládáno. Jinak by se daly tím spíš považovat za zastaralé a nevhodné třeba citace z Bible (resp. její používání v referencích).

Co s tím? Holt prověřovat, jestli na ta témata existují i novější a třeba dostupnější pojednání, a vytěžit je do Wikipedie. Pokud je konkrétní informace přebíraná ze sovětských učebnic už vyloženě zastaralá a překonaná, nahradit ji těmi novými poznatky, resp. aspoň přiznat u ní konkrétní zdroj/autora myšlenky a časové zařazení, dává-li to v rámci nějakého vývoje názorů na dané téma smysl. Na Wikipedii by měly být uvedeny všechny hlavní i významné menšinové pohledy. Takže asi by se to muselo spíš posuzovat nad konkrétními případy, jestli už jsou nějak vadné, přehnané, anebo ne. --Bazi (diskuse) 30. 4. 2023, 14:50 (CEST)Odpovědět

Jen doplňuji, že nizozemský filosof Evert van der Zweerde (* 1958), profesor v oboru politické filosofie, věnoval sovětské historiografii filosofie svou disertaci, která vyšla v roce 2013 pod názvem Soviet Historiography of Philosophy: Istoriko-Filosofskaja Nauka a je dostupná např. na PDFdrive.com. V této knize zúročil svou znalost ruštiny, v níž se zdokonalil při studijním pobytu v Moskvě v roce 1984, kde ještě zažil autentickou výuku filosofie v marxisticko-leninském pojetí. Ve své knize dochází k závěru, že sovětskou historiografii filosofie, která byla již ve své době anachronismem, nelze považovat za skutečnou vědu, neboť neumožňovala svobodný rozvoj protichůdných filosofických pozic. Sovětská historiografie filosofie jistě dokládá svoji dobu a může být sama o sobě zajímavá, ale asi jen málokdo v ní dnes hledá informace o tom, co si myslel Platón nebo Kant.--Eleiodromos (diskuse) 30. 4. 2023, 15:12 (CEST)Odpovědět

Děkuji za shrnutí a připojuji se. Poměrně výrazným problémem u sovětské filosofie byla poměrně častá zastaralost už v době, kdy se dotyčnými tématy Sověti zabývali, stejně jako ta regulace, která neumožňovala seriózní vědecký výzkum ani v řadě jiných humanitních oborů. Pro dějiny myšlení v sovětském a postsovětském prostoru je to určitě relevantní téma, ale pro odkazování by měla být zřejmá obsahová relevance takových prací či jejich nepochybná oborová významnost, např. u stěžejních či velkých syntetických publikací. Co se týče osobností, asi by byl žádoucí nějaký přesah do českého prostředí, jinak se jedná v zásadě o import biografií osob s lokálním významem, které by stačilo krátce uvést v souhrnném hesle o sovětské filosofii či filosofických směrech v SSSR. --Krabiczka (diskuse) 30. 4. 2023, 19:23 (CEST)Odpovědět

Což je pěkný odborný názor a můžete ho jistě v příhodném článku také zmínit. Jakkoli to možná nebude univerzální a všeobecně sdílená pravda (ale Wikipedie není založená na hledání jediné univerzální "pravdy", je založená na ověřitelnosti z publikovaných zdrojů). Jak už jsem napsal, existence a vytěžení dalších zdrojů k tématům, obzvláště takových, které zohledňují novější pokrok ve vědeckém bádání, by mělo být asi základem jakéhosi řešení. Naopak vylučovat "nepohodlné" zdroje z důvodů ideologických, nikoli odborných, by nebylo o mnoho lepším přístupem, než co - dle Vašeho tvrzení - vytkl Zweerde sovětské historiografii filozofie. --Bazi (diskuse) 1. 5. 2023, 00:20 (CEST)Odpovědět

Jenže na wikipedii se žádná filosofie nevytváří, tam se má pouze na základě aktuálního stavu poznatků informovat např. o tom, co jaký pojem znamená a co tvrdil ten či onen filosof. Postup, který navrhujete, jsem se pokusil aplikovat již v případě Diskuse:Teorie dvojí pravdy, kam jsem dodal řadu veřejně přístupných odkazů na aktuální studie, z nichž např. vyplývá, že celá tato tzv. teorie dvojí pravdy vznikla až v 19. století. Puszczanin tyto zdroje nepoužil, protože prý neumí dost dobře česky, aby s nimi mohl pracovat, a pokračuje dál v refování všeobecně známých faktů, které lze samozřejmě nalézt i v sovětských učebnicích dějin filosofie. Kdyby se tady např. objevil neonacistický troll, jenž by hesla ze společenských věd oblepoval refy z Rosenbergova Mýtu 20. století, jistě by to tu vzbudilo nějakou pozornost, takhle se zdá, že je vše v naprostém pořádku.--Eleiodromos (diskuse) 1. 5. 2023, 01:09 (CEST)Odpovědět

@Bazi: "vytkl Zweerde sovětské historiografii filozofie". Zní to něco jako znovu vynalézt kolo a objevit Ameriku. Když Zweerde (* 1958) ještě nežil, uveřejnil Losskij svou knihu History of Russian Philosophy (1952), kde zdůrazňoval:

Dokud bude v SSSR existovat moc, která rdouší jakékoliv svobodné studium, nebude dialektický materialismus nikdy schopen žádného dalšího plodného filosofického rozvoje.

Nikolaj Losskij, Dějiny ruské filosofie, kapitola „Dialektický materialismus v SSSR“

Důkazem je například Parník filozofů, potom Gulag apod. Viz také Josef Maria Bocheński Der sowjetrussische dialektische Materialismus (1950). Vytvořil jsem heslo Sovětská filozofie na pl-wiki, kde jsem tuto tezi doložil zdroji. Bohužel takový článek, kam patří Zweerdova disertace, na cs-wiki také chybí. Používají se však sovětské učebnice dějin filozofie na ru-wiki a nikomu to nevadí. Viz například sekci "Literatura" a reference v ruském článku Novorealismus^(ru). --Puszczanin (diskuse) 1. 5. 2023, 10:32 (CEST)Odpovědět

@Bazi: "Jinak by se daly tím spíš považovat za zastaralé a nevhodné třeba citace z Bible" - Pokud jde o dějiny filozofie, nesmíme zapomenout i na staré dobré historiky filozofie Fischera a Coplestona. Jejich známé učebnice nejsou zastaralé, protože nejsou sovětské? --Puszczanin (diskuse) 30. 4. 2023, 23:44 (CEST)Odpovědět

Každý člověk může snadno rozlišovat objektivní závěry a sovětskou indoktrinaci (např. Stručný filosofický slovník#Ukázka z díla). Proto není těžké pochopit, co se v sovětských příručkách pro Wikipedii nehodí.

Indokrinace a propaganda

Gnostikové, kteří byli zavilými nepráteli antického materialismu, klestili cestu středověkým tmářům. (Stručný filosofický slovník, kapitola „Gnostikové”)

Informace a vědecké poznatky

Gnostiky byli nazýváni ti, kteří se nechtěli spokojit prostou vírou a snažili se svou víru poznat. (Dějiny filosofie. Svazek I "Filosofie antické a feudální společnosti")

EMPIRISMUS — filosofické učení, které pokládá smyslovou zkušenost za jediný zdroj poznatků. (Stručný filosofický slovník, kapitola „Empirismus”)

Tak je tomu i ve verzi prof. Jana Sokola:

Empirismus je směr, který za jediný zdroj poznání pokládá smyslové zkušenosti. (Sokoljan, "Upřesnění a rozšíření")

Sokoljan neuvedl žádný zdroj, co je na Wikipedii zakázáno. Jen jsem doložil Sokolovo tvrzení zdrojem. Nejsem první, kdo používá sovětských učebnic na cs-wiki. Na jejich základě jsem založil hodně článků, které vám, Čechům, vůbec chyběly. Můžete-li poskytnout novější učebnice, neváhejte to udělat. Každý uživatel má na Wikipedii svůj vlastní podnět k práci. --Puszczanin (diskuse) 30. 4. 2023, 23:03 (CEST)Odpovědět

@Gottschalk: SSSR byl slepenec nedemokratického střihu a rabiátskou „politiku“ současného Ruska darmo komentovat. Takže bych se skutečně nedoporučoval propadat do Ruska, co se politiky týče. Nicméně podobně jako Bazi bych si dovolil vyjádřit nesouhlas s plošným zavrhováním ruskojazyčných zdrojů kvůli pochopitelným antipatiím. Řada ruských knih může zahrnovat cenné informace; třeba souhrnné dějiny primatologie jsem našel až v ruskojazyčné knize a Savci SSSR mi vydatně pomohli při překladu korouna. Kvalitní autoři se našli i tehdy, pokud je tedy vyselektujeme od ideologického škváru (a oněch zastaralých informací). Osobně se přiznávám k tomu, že rusky trochu (pasivně) umím, a to čistě z praktického důvodu, že mi ruština šla na výslovnost lépe než němčina (ono mi dělá kapku problém i to naše ř). A celkem dobře si pamatuju i časy, kdy mě kvůli tomu spojovali s jedním nepříliš vzorným editorem – dnes mohu být v podezření, že si vylepuju Putina nad postel. :) OJJ, Diskuse 1. 5. 2023, 12:17 (CEST)Odpovědět

Tady vůbec nejde o nějaký pokus plošně zakazovat ruskojazyčné zdroje. Je to spíše tak, jako by někdo chtěl s vážnou tváří doplnit do hlavního textu hesla Koza domácí, že sovětský odborník Dimitrij Michajlovič Moskalenko rozdojil kozla.--Eleiodromos (diskuse) 1. 5. 2023, 13:33 (CEST)Odpovědět

Vytvořil jsem pro vaši českou Wikipedii hesla o Fischerovi a Coplestonovi. Světoznámého historika filozofie Fischera téměř nikdo na cs-wiki nezná a jeho knihy dosud nebyly přeloženy do češtiny, zatímco české překlady Coplestonových Dějin filozofie nemám. Jakmile mi česká Wikipedie tyto překlady daruje, začnu je navrhovat místo proslulého "šedivého koně". Protože mi zde nikdo Coplestonovu učebnici v češtině nenabízí, musím upozornit, že dokonce sovětské učebnice dějin filozofie obsahují cenné informace, i když jsou oděny do ideologického roucha.

Autor mě stručně a výstižně provedl renesanční filozofií. Víc nepotřebuji, proto kniha plně splnila moje očekávání (Lukyn96). I přesto, že se jedná o knihu "sovětského odborníka" je v knize citací z Marxe a Engelse jen minimum. Autor se nesnaží za každou cenu "roubovat" len-marx na každý druhý citát toho či onoho renesančního filozofa, aby ukázal jejich třídní a politickou uvědomělost. Řekl bych, že je to celkem slušná přehledová práce, která vystihuje jednotlivé postavy renesanční filozofie skrze výtahy z děl a zároveň je celkem dobře srozumitelná. Autor píše pro laika, ale zároveň to není ryze schematická a zjednodušující práce. V některých aspektech bych řekl, že je to stále vhodná "učebnice" a dobrý úvod do renesanční filozofie (puml).

Databáze knih, recenze knihy "Renesanční filozofie"

Primatologie a koroun bezzubý jsou nevhodné příklady, protože není zoologie nerozlučně spjata s ideologií. Cenzura a ideologická kontrola v SSSR, jak známo, zahrnovaly pouze společenské vědy a novinářství. @OJJ: "nesouhlas s plošným zavrhováním ruskojazyčných zdrojů". Musím upřesnit toto Vaše tvrzení: nepoužívám na cs-wiki cizojazyčných zdrojů, včetně ruskojazyčných. Je to způsobeno mou neschopností samostatně přeložit takové zdroje do češtiny. Cituju sovětké učebnice teprve tehdy, když existuje jejich český překlad. Současné ruské učebnice necituju, protože Pád Berlínské zdi učinil konec překladům filozofických knih Ruska do češtiny. Takže cituji pouze českojazyčné zdroje, a nikoli ruskojazyčné. --Puszczanin (diskuse) 1. 5. 2023, 17:04 (CEST)Odpovědět

Budete se možná divit, ale my tady k Rusku tak úplně nevzhlížíme. Máme totiž v češtině k dispozici kvalitní překladovou edici z nakladatelství ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ, která ve 14ti svazcích na celkem 7152 stranách nabízí dostatečně reprezentativní výběr ze současné historiografie filosofie. Autoři jednotlivých svazků jsou specialisté z řad britských, amerických, německých či francouzských historiků filosofie. Tato edice byla jako celek oceněna knižní cenou Magnesia Litera a používá se také na Slovensku. Frederick Copleston je k rovněž k dispozici v českém překladu, Fischer a další klasici se musejí číst v originálech. To vše jsou pro wikipedii mnohem věrohodnější zdroje než ten váš šedý kůň, který kulhá na všechny čtyři.--Eleiodromos (diskuse) 2. 5. 2023, 11:33 (CEST)Odpovědět

Pořád platí, že "Články ve Wikipedii by měly být založeny na věrohodných publikovaných zdrojích." (Wikipedie:Věrohodné zdroje) Sovětské učebnice celkově věrohodné nejsou, protože při jejich tvorbě byla ideologie důležitější než pravdivost informací; snad jen obory neideologické, jako jsou přírodní vědy, by mohly být výjimkou, ale tam zase informace jsou často zastaralé, 30 a více let staré. Tyto učebnice lze jistě použít jako primární zdroje (stejně jako se používá třeba ta výše uvedená bible), třeba jako oporu pro tvrzení, že to nebo ono se v sovětských dobách pojímalo tak nebo onak. Ale jinak je dobré se jejich použití vyhýbat a raději brát zdroje novější, spolehlivější a věrohodnější.--Jan Spousta (diskuse) 2. 5. 2023, 11:48 (CEST)Odpovědět

Budete se možná divit, ale Frederick Copleston v českém překladu, na rozdíl od jeho polského překladu, není k dispozici online a proto je těžko dostupný cizincům. Budete se možná divit ještě víc, ale české překlady sovětských pseudofilozofů (Fjodor Konstantinov, Teodor Ojzerman apod.) nebyly způsobeny kvalitou jejich prací, nýbrž politickou závislostí Československa na Sovětském Svazu. --Puszczanin (diskuse) 2. 5. 2023, 16:25 (CEST)Odpovědět

A ta už skončila. Proto si prosím sbalte svého šedého koně a vraťte se do pralesa.--Eleiodromos (diskuse) 2. 5. 2023, 16:40 (CEST)Odpovědět

Fakt, že něco není k dispozici on-line však ani v nejmenším není a nemůže být důvodem pro to, že se odmítáte zabývat literaturou, která je relevantnější, kvalitnější a případě též aktuálnější. Připomínky, které tu jsou vzneseny, jsou závažné a měl byste je reflektovat. Pokud nejste ochoten či schopen se zabývat odbornou literaturou, která je v současnosti oborově dostatečně reprezentativní a relevantní, pak zvažte, jestli se tady věnujete správnému tématu. Evidentně jste totiž jediný, kdo vidí v zahlcování sovětskou literaturou jednoznačný přínos a kdo hledá důvody, které mají takový postup ospravedlnit. Wikipedie není muzeum myšlení, ale internetová otevřená encyklopedie. Kolega @Jan Spousta to charakterizoval velmi dobře. Děkuji za pochopení. --Krabiczka (diskuse) 2. 5. 2023, 23:24 (CEST)Odpovědět

Fakt, že máte novější učebnice, však ani v nejmenším není a nemůže být důvodem pro to, že na české Wikipedii chyběly mnou založené články o velkých filozofech. Pokud nejste ochoten či schopen vytvářet chybějící články o velkých postavách filozofického myšlení, pak zvažte, jestli váš pohled na ozdrojování článků nebrzdí vývoj Wikipedie. Věnuju se správnému tématu, protože nestuduju na cs-wiki dějiny filozofie, nýbrž češtinu. WP:Vandalismus a Osobní útoky, kterými se zabývají buržoazní ideologové zahnívajícího kapitalismu Eleiodromos a Gottschalk, jsou k diskusi jinde. --Puszczanin (diskuse) 10. 5. 2023, 11:01 (CEST)Odpovědět

Doložte, kdy jsem na vás osobně útočil a dopustil se vandalismu, anebo těch obvinění nechte. A těch hloupých urážek nechte v každém případě. --Gottschalk (diskuse) 24. 5. 2023, 13:53 (CEST)Odpovědět

Vandalismem bylo např. [1], domnělý POV apod. --Puszczanin (diskuse) 26. 5. 2023, 11:28 (CEST)Odpovědět

Možná jste poněkud citlivý v některých ohledech, ale u odkazovaných editací nevidím problém. V prvním případě jste zbytečně odmazal relevantní kategorie, ve druhém se patrně nejednalo o knihu, u níž by bylo potřeba zvláštní heslo. Věřím, že to kolegové, kteří se filosofii hlouběji věnují, dokáží kvalifikovaně posoudit. U vás bych naopak řekl, že je kvalifikace výrazně limitovaná tím, jakou literaturu znáte a s jakou tedy můžete pracovat, což je pak pochopitelně limitující i pro samotnou editorskou práci. Škoda, že ta diskuse není v úplně konstruktivním duchu, protože je tu jinak docela dost námětů, jak byste mohl svoji činnost dál zlepšovat. --Krabiczka (diskuse) 26. 5. 2023, 22:05 (CEST)Odpovědět

Gottschalk zde odmazal relevantní kategorii (Kategorie:Pierre Teilhard de Chardin) místo toho, aby jen přidal jiné kategorie. Pak napsal zdánlivý POV na stránkách "History of Philosophy" a "A Brief Sketch of the History of Philosophy" navzdory věrohodným zdrojům, které jsem tam uvedl: ru:История философии (учебник). Příkladem "hloupých urážek", jak se vyjadřuje Gottschalk, byly jeho vlastní tvrzení, že tyto zdroje jsou triviální a závislé včetně Stalinovy ceny. Potom správce Jvs místo toho, aby revertoval vandalskou verzi uživatele Gottschalk, smazal můj článek o knize, která byla vyznamenána nejvyšším státním vyznamenáním SSSR a proto měla nespornou encyklopedickou významnost. To je zřejmý vandalismus. Osobním útokem bylo např. toto obvinění, kde Eleiodromos bezdůvodně prohlašuje, že se prý zabývám nějakou propagandou a dokonce verbováním ("cituji z pravidel"). Eleiodromos se dopustil vandalismu také zde (změnil jméno uživatele OJJ). --Puszczanin (diskuse) 27. 5. 2023, 16:59 (CEST)Odpovědět

To rozhodně nebyl můj úmysl, ale překlep, který vznikl při vkládání toho zkopírovaného jména. --Eleiodromos (diskuse) 31. 5. 2023, 11:16 (CEST)Odpovědět

„Věřím, že to kolegové, kteří se filosofii hlouběji věnují, dokáží kvalifikovaně posoudit.“ — Krabiczka   Vážený pane Krabiczko, je směšné říkat, že Vaší kolegové na cs-wiki mají mnohem vyšší filozofickou kvalifikaci, než všichni Wikipedisté na pl-wiki, ru-wiki, en-wiki, uk-wiki apod. Polský Wikipedista Tomasz Raburski má vědeckou hodnost Ph.D. a vyučuje filozofii na univerzitě. Doktorem filozofie je také knihovník DGG (e.g. verze "Publishing accepted"), který se zabývá hodnocením hesel o knihách na Wikipedii. Mnozí ruští Wikipedisté mají filozofické vzdělání. Smazání knih "d:Q111818375" a "d:Q111804339" výhradně na cs-wiki nesvědčí o tom, že Vaší kolegové Gottschalk a Jvs hlouběji nežli ostatní (polští apod.) Wikipedisté můžou hodnotit encyklopedickou významnost knih, nýbrž o tom, že se v kritice sovětských učebnic nezastavují tito uživatelé dokonce před vandalismem. --Puszczanin (diskuse) 1. 6. 2023, 16:50 (CEST)Odpovědět

Já tu vaši "svatou válku" za uznání sovětského myšlení moc nesleduji, ale řada připomínek, které vám už v minulosti adresoval třeba kolega @Eleiodromos, byly podle mne dost k věci. Stejně tak jsou oprávněné připomínky k vámi používané literatuře a ke způsobu, jak s ní pracujete, včetně poměrně významné absence novější oborové literatury. Ale je nakonec vaše věc, chcete-li to řešit bolestínským poukazováním na nějaká příkoří, dílem možná skutečná, dílem spíš fiktivní, a jejich dlouhodobým dohledáváním.

Ty krutopřísně významné knihy, jejichž smazáním přišla česká Wikipedie o status světové významnosti, jsou tak hustokrutě významné, že jedna z nich je jen na ruské a polské Wikipedii, druhá ještě k tomu na ukrajinské. Nezlobte se, ale to, co tu provozujete, je jen bouře ve sklenici vody.

Mějte pěkný den. --Krabiczka (diskuse) 1. 6. 2023, 20:58 (CEST)Odpovědět

„Já tu vaši "svatou válku" za uznání sovětského myšlení moc nesleduji.“ — Krabiczka   Musím Vás, vážený pane Krabiczko, upozornit na to, že znovu používáte demagogie. Wikipedie nevydává peníze wikipedistům a neuděluje vědecké hodnosti, abych měl zájem o boj „za uznání sovětského myšlení“ na Wikipedii. Proto mi nepodsouvejte, co jsem nedělal. Vaši takzvanou "svatou válku" vedou Gottschalk a Eleiodromos, ke kterým se později připojil pan Krabiczka. Pravým názvem pro tuto takzvanou "svatou válku" je WP:Trollování. Pokud vám vadí sovětské učebnice, můžete vytvořit nové WP:Pravidlo Wikipedie, které zakazuje používání sovětských učebnic na Wikipedii. Vaše česká Wikipedie se stane první Wikipedií na celém světě, jež takový zákaz uvede do provozu. Asi dostanete nějakou krutopřísně významnou cenu České Republiky za svůj hustokrutě významný vynález. --Puszczanin (diskuse) 2. 6. 2023, 19:15 (CEST)Odpovědět

"Svatou válkou" jsem myslel způsob, jakým dlouhodobě vystupujete v této diskusi. Ale je bohužel naprosto příznačné, že zareagujete na marginální věci a to podstatné necháte bez povšimnutí, tedy druhou větu mého předchozího příspěvku. Od roku 1989 se v humanitních vědách výrazně posunulo jak oborové poznání, tak i metodologické přístupy. Nové pravidlo opravdu není potřeba, stačí při práci na odborných tématech používat současné standardy vědecké encyklopedické práce. Nic víc není nutné. --Krabiczka (diskuse) 3. 6. 2023, 12:48 (CEST)Odpovědět

„Nové pravidlo opravdu není potřeba.“ — Krabiczka   Ano, místo nového pravidla Wikipedie vytvořte, prosím, nový Seznam zakázaných knih, kterých nelze využívat na vaší české Wikipedii. „Od roku 1989 se v humanitních vědách výrazně posunulo.“ — Krabiczka   Proto poté, co vytvoříte svůj Index librorum prohibitorum, nezapomeňte zařadit na Váš svatý Index nejen sovětské učebnice, ale i Ottův slovník naučný, encyklopedický slovník Brockhause a Jefrona apod. Po vytvoření takového indexu označte k rychlému smazání všechny články, které jsou ozdrojované těmito zastaralými slovníky. Tehdy každý pochopí, že nepatří k vandalům tento vášnivý zastánce osvobození české Wikipedie od sovětských učebnic, který popletl urážky s důsledně vědeckými termíny marxismu-leninismu ("buržoazní ideolog", "přisluhovač imperialismu", "obhájce zahnívajícího kapitalismu" atd.): „A těch hloupých urážek nechte v každém případě.“ — Gottschalk   S Vaším svatým Indexem zakázaných knih české Wikipedie již nebudou Gottschalk a Eleiodromos vypadat jako hlasatelé imperialistické reakce na sovětskou filozofickou literaturu, nýbrž jako svatí inkvizitoři. „Měli byste to reflektovat.“ — Krabiczka   Ano, vždyť je všeobecně známo, že Wikipedie není otevřená encyklopedie s amatérskými populárně-vědeckými články, nýbrž recenzovaný vědecký časopis z databáze Scopus. --Puszczanin (diskuse) 4. 6. 2023, 20:33 (CEST)Odpovědět

Ne, s Ottovým slovníkem naučným opravdu problém nemáme a jako historiografický pramen, zejména co se týče historické recepce témat a jejich interpretace, ho samozřejmě používáme. na ten zbytek opravdu nepotřebuji reagovat, dekadentní nesmyslné diskuse nejsou mým koníčkem. Raději se tedy rozloučím a dopředu se omlouvám, že už nebudu dále reagovat. --Krabiczka (diskuse) 4. 6. 2023, 22:18 (CEST)Odpovědět

„dekadentní nesmyslné diskuse nejsou mým koníčkem.“ — Krabiczka   Konečně pan Krabiczka pochopil, že by bylo nesmyslné reagovat na tuto bouři ve sklenici vody, tj. úpadkovou diskusi, kterou zahájili Gottschalk a Eleiodromos. Nic chytrého nenapsali a nic užitečného neučinili, kromě banalit, vandalismu a osobních útoků. Gratuluji vám k pochopení. --Puszczanin (diskuse) 5. 6. 2023, 11:00 (CEST)Odpovědět

K zahájení diskuze Gottschalkem:

V heslech o filosofii a -sofech se poslední dobou množí odkazy na sovětské učebnice a příručky, - v tom není žádný problém, to neporušuje žádná explicitní pravidla, ani pravidla implicitní. Je možné a pravděpodobné, že jsou dotyčné zdroje v něčem zastaralé/zkreslené/mylné, to je ovšem třeba v každém jednotlivém případě doložit. Kdyby bylo co řešit, postup naznačil Bazi 30. 4. 2023, 14:50, ale konkrétní vložení zastaralé nebo mylné informace je vytýkáno pouze v jediném případě (Eleiodromos 1. 5. 2023, 01:09 ohledně Diskuse:Teorie dvojí pravdy s tím že heslo neupravil ani Puszczanin ani Eleiodromos...

se sáhodlouhými bibliografickými údaji včetně titulu v azbuce; - výtka je nesmyslná. Bibliografické údaje vkládané Puszczaninem nejsou nijak sáhodlouhé, ale naprosto normální. Ti wikipedisté, kteří pracují se zdroji a referencemi podle pravidel, nemohou být nijak překvapeni.

málem každý spoluautor těch knih dostává svoje heslo - výtka je hloupá a nesmyslná. Nárok na heslo mají filozofové, resp. autoři knih ze všech zemí celého světa s ohledem na jejich encyklopedický význam, ale bez ohledu na jejich občanství, poddanství, národnost, pohlaví nebo politickou orientaci.

charakter hesel se tím mění k horšímu – žádný příklad takové změny nikdo neuvedl. Není to překvapení, absurdní je sama představa, že doplnění odkazů na zdroje a zakládání nových hesel může tato hesla změnit k horšímu.

při četbě jako bychom se někdy propadali o šedesát let nazpátek - kvůli odkazům na šedesát let staré knihy? směšné. Namátkou jsem koukl na pár hesel založených Puszczaninem, a u Lev Lopatin má enwiki jediný zdroj o dobré dvě desítky let starší (1953) překlad také nějakých sovětských dějin filozofie... takže se jako "při četbě enwiki propadáme o sedmdesát let nazpátek"???

navíc do Ruska - no a? máte-li problém s Ruskem, není vhodné s tím obtěžovat ostatní.

Takže diskuze byla zahájena na základě výtek vágních, nesmyslných nebo xenofobních. V další diskuzi má hodnotu postoj Baziho, hájícího wikipravidla. A Eleiodroma, který odkázal na reálnou chybu. Většina zbytku budí dojem, že účastníci sporné články neviděli, debata se těch článků netýká, pro jejich posouzení je bezcenná a místy zachází až do stěží uvěřitelné směšnosti.

To neznamená, že Puszczanin píše bezchybně. Formálním náležitostem by se dalo leccos vytknout, a jistě jsou - obecně - novější učebnice lepší než staré. Poradil bych, že bezpečnější je zakládat články typu Pjotr Nikitič Tkačov (nebo o autorech těch sovětských učebnic a těch učebnicích) než o filozofických termínech, kdy někdy i Sověti budou ok, ale někdy bude bezpodmínečně nutné heslo zpracovat komplexněji, jako u té dvojí pravdy. --Jann (diskuse) 17. 6. 2023, 21:48 (CEST)Odpovědět

„u Lev Lopatin má enwiki jediný zdroj o dobré dvě desítky let starší (1953) překlad také nějakých sovětských dějin filozofie.“ — Jann   Učebnice A history of Russian Philosophy není sovětská a byla vydána v letech 1948–1950 v Paříži. Jejím autorem je ruský emigrant Vasilij Zeňkovskij (1881–1962). Kniha Dějiny ruské filozofie^(ru) prof. Losského vyšla v roce 1951 v New Yorku a byla přeložena Alanem Černohousem do češtiny v roce 2004. --Puszczanin (diskuse) 21. 6. 2023, 14:38 (CEST)Odpovědět

Aha, tak to se omlouvám.

Ovšem je celkem jedno, jestli dějiny filozofie sepsal před xy lety ruský pravoslavný emigrant, americký liberál, sovětský ortodoxní marxista nebo anglický konzervativec, vždycky budou o xy let pozadu a s nějakým ideologickým pov. Akorát u Číňanů bude kniha hůře stravitelná, oni někdy píšou zvláštně... Bohužel pro některé kolegy je jedno pov nepřijatelné, zatímco druhé pov vůbec nevnímají jako pov, ale vidí ho jako objektivní pravdu. S tím bohužel musíte počítat.

Legrační je, že v Česku každých dvacet let vyroste generace, která si naivně myslí, že akademici předešlého období zaujatě zkreslovali, zatímco ti nynější píšou nezaujatou pravdu pravdoucí. Jeden by řekl, že se u nás ve 20. století vystřídalo dost režimů, aby si lidi byli schopni uvědomit, že stejně budou souzeni a shledání lehkými i akademici nynější. Ale ve škole jim to neříkali... --Jann (diskuse) 21. 6. 2023, 20:07 (CEST)Odpovědět

Dovoluji si plně podepsat Jannův komentář. Už delší dobu jsem zvažoval, že se pokusím zformulovat můj pohled, který je prakticky totožný, ale upřímně řečeno, nechtělo se mi příspěvek precizovat, aby obsahoval všechny body, byl dostatečně pregnantní a současně nikoho neurazil apod. Kolega Jann to nevědomky udělal za mě.

Takže jenom ve zkratce, pakliže kolega Puszczanin poškozuje hesla, například systematickou výměnou novější literatury za starší sovětskou, není to v pořádku. V opačném případě (zakládání chybějících hesel apod.) se ovšem jedná o vylepšení Wikipedie, což je vrcholně žádoucí. A má-li někdo k dispozici novější/myšlenkově modernější literaturu, nechť edituje s odvahou. Do té doby bych se řídil principem „lepší starší literatura než žádná“ (či dokonce než chybějící článek), nehledě na to, že starší literatura nemusí být nutně „špatná“. Může to platit, jasně, to lze pak řešit individuálně. Ale odmítat starší sovětskou literaturu en bloc jenom proto, že se jedná o starší sovětskou literaturu (tedy ideologicky), by nebylo v pořádku. Z průběhu diskuse jsem pochopil, že nedochází k porušování pravidla o NPOV, to je důležité. I ostatní nezainteresovaní editoři (třeba Bazi, OJJ...) reagovali IMO s nadhledem a konstruktivně. P. S.: Na problematiku smazaných hesel Dějiny filosofie (učebnice) a Stručné dějiny filosofie se podívám později. --Mario7 (diskuse) 21. 6. 2023, 21:28 (CEST)Odpovědět

Dokázal by si například někdo z místních zájemců o biologii představit, že by nějaká zcela nevinná informace, dejme tomu, že pes je savec, byla zdrojována knihou fundamentalistických evangelikálů – v níž se tedy skutečně píše, že pes je savec, ale na téže stránce odkazované publikace se bude tvrdit, že pes byl před sedmi tisíci lety stvořen zásahem shůry a že tvrzení o jeho vyšlechtění jsou „úpadkové nesmysly arogantních vědeckých hlupáků“? Od prosazování kupříkladu Stručného filozofického slovníku se to opravdu neliší. Přítomnost takové reference je podle mého názoru skutečně paradoxně zhoršením encyklopedie oproti stavu, kdy k dané informaci žádná reference přítomná není. Hraničí s falešnými citacemi – a v extrémních kvantitách je snad ještě záludnější než ony.

Opravdu nechápu, proč někteří tak ochotně přijímají pohled „ode zdi ke zdi“ – to, že není úplně šťastné, aby všude na prvním místě svítily zapálené marxisticko-leninistické příručky, přece ještě neznamená, že má jít o „ideologický“ zákaz čehokoliv z východního bloku, jak je to prezentováno. Sám takové starší zdroje občas používám, jsou případy, kdy je to možné, nebo dokonce vhodné – ale tím spíše vím, že to nelze dělat bezmyšlenkovitě, že je naopak je nutná dobrá znalost dané problematiky (a ideálně také češtiny). Jak zde bylo několikrát zmíněno, sovětské standardy vědecké práce byly značně svérázné a odborná úroveň často chyběla. Stručný filozofický slovník je podle mého názoru nepoužitelný zcela, leda jako doklad pohledu na věc v určité době. Hovoří-li tato publikace (s. 455) o „rozvoji socialistické kultury v SSR, nejpokrokovější a nejideovější kultury na světě“, pak jí snad lze zdrojovat tvrzení „sovětské zdroje nazývaly sovětskou socialistickou kulturu nejpokrokovější na světě“, ale nikoliv tvrzení „v SSSR existovala socialistická kultura“, taková citace zdroj poněkud dezinterpretuje (whitewashing). Opět neříkám, že sám něco podobného výjimečně neprovedu (o méně známé české věci je k dispozici pouze socialistický text, ocituji tedy fakta, a nikoliv ideologickou omáčku), ale snažím se takovým přístupem co nejvíce šetřit. Vpisování sovětských učebnic do každého článku vypovídá spíše o systematické snaze tuto učebnici propagovat než o snaze vylepšovat článek, je mi líto.

Současně nelze tvrdit, že například tvrzení „v SSSR se rozvíjela nejpokrokovější a nejideovější kultura na světě“ a „v SSSR se rozvíjela socialistická kultura, která odpovídala úkolům stanoveným KSSS a oslavovala vojenské a hospodářské úspěchy“, jsou tvrzení na stejné odborné úrovni. Prostě ne. Není dokonce ani pravda, že by byly na stejné ideologické úrovni – první je jednoznačně pro-sovětské, druhé se snaží o relativně neutrální pohled. Jistěže i tato druhá formulace je spojena s určitým úhlem pohledu a volba tématu i konkrétních slov čtenáře někam trochu směřuje; je možné (a dokonce žádoucí), že o generaci či dvě později se pohled trochu reviduje a položí se větší důraz na jiné aspekty. To se ale stále pohybujeme v rámci celkem běžného badatelského provozu. Říct, že z dnešního pohledu velmi vyhraněný, extrémní a minoritní pohled je na stejné úrovni jako (přinejmenším vnějšková a jistě nedokonalá) snaha o neutralitu, protože „oba jsou přece POV“, je naprosto destruktivní pro jakoukoliv encyklopedickou práci. Opět dodávám, že zmínka o tom, že nějaký fenomén určitým způsobem viděli a popisovali sovětští filosofové, je vítaná – nejde tedy o cenzuru, jen o snahu nedělat z nich garanty pravdy. Protože jimi nejsou. --Lovec pávů (diskuse) 22. 6. 2023, 11:00 (CEST)Odpovědět

@Lovec pávů Dobrý den, děkuji a jsem rád, že se to pokusil zformulovat ještě někdo další. Myslím, že pro diskusi je nešťastné to zúžení na sovětskou literaturu jednoho oboru. Úplně stejný případ totiž představuje třeba historik Josef Pekař. Šlo bezesporu o jednu z největších osobností české historiografie první poloviny 20. století, ale to neznamená, že některá jeho díla nejsou překonaná a nemají dnes význam toliko oborově dějinný. Např. jeho interpretace stavovského povstání, ovlivněná i jeho vlastní příslušností k římskokatolické církvi, je už dnes v řadě ohledů dávno překonaná a víme, že určitě nešlo o souboj mezi zaostalým protestantským severem a progresivním vyspělým jihem Evropy. Přepisovat či tvořit hesla právě podle těchto Pekařových knih a neřešit přitom oborovou literaturu, která posouvá znalost pramenů a kontextu, stejně jako historiografickou metodologii, by bylo naprostou chybou. Jedinou výjimkou by byla práce, která se věnuje dějinám oboru, nebo profilu samotného Pekaře.

Sám taky vůbec nemám problém s tím, když se sovětská literatura doplňkově v odůvodněných případech objeví, nebo se popíše, jak nějaký významný problém reflektovala, pokud se jím někdo z autorů zabýval hlouběji. Hlubokým zájmem však není heslo ve slovníku, ale hlubší profesní zájem. Pokud ale někdo používá takovou literaturu jako dominantně převažující zdroj za současné absence novějších zdrojů, pak to objektivní problém je a nedovedu si představit, že bych v odborné publikační etice něco takového dokázal jakkoliv obhájit. K zapojení do tého diskuse mne vlastně vedla zmínka o tom, že kolega s jinou literaturou nepracuje proto, že mu ji nikdo nezpřístupnil zadarmo. Takový pracovní přístup mi vůbec nepřijde v pořádku, aniž bych tím chtěl kohokoliv urazit. Dlouhodobě mám pochybnosti, čím je vlastně taková metoda práce pro celek prospěšná, když úplně zbytečně podává patrně antikvovaný obraz oboru s odkazy na literaturu, která má dnes oborově většinou už jen podružný význam. Podružný význam nemá primárně kvůli tomu, že by byla nutně hned špatná, ale proto, že téměř ke všemu mezitím vznikla celá řada jiných prací, které reflektují nové poznatky a metody práce a často jsou také samy široce a kriticky recipovány. Opravdu nelze automaticky brát všechny zdroje za zcela rovnocenné, klasifikace zdrojů je jedním ze základů odborné práce. --Krabiczka (diskuse) 22. 6. 2023, 21:17 (CEST)Odpovědět

To jsem rád, že jsem to konečně pochopil.

Jen co budu mít čas, začnu do historických hesel doplňovat údaje z protektorátních učebnic a těším se, že někdo bude muset v „každém jednotlivém případě doložit“, že zdroje jsou „v něčem zastaralé/zkreslené/mylné“.

A začnu tvořit hesla a spoluautorech těch učebnic, kteří všichni do jednoho mají nárok na heslo (napsali přece kapitolu v knize, možná i dvě, jsou tedy evidentně encyklopedicky významní). Bude-li to někdo kritizovat, bude to – jak jinak – hloupé a nesmyslné.

A jistě, doplnění údajů a zdrojů nemůže heslo změnit k horšímu. Jak jsme šťastni, že na rozdíl od en.wiki víme, jakou nadávku použil pro Lopatina veliký Lenin!

Snad se tedy konečně dožijeme toho, že cs.wiki bude psát tak, jak se – teď zpřesňuju pro nechápavé – smělo oficiálně psát za Brežněva v SSSR. Hlavně pryč s xenofobií! --Gottschalk (diskuse) 6. 7. 2023, 13:44 (CEST)Odpovědět

• „To nelze dělat bezmyšlenkovitě.“ — Lovec pávů   Opět máme banalitu, již by bylo nesmyslné posuzovat.
• „Od prosazování kupříkladu Stručného filozofického slovníku se to opravdu neliší.“ — Lovec pávů   Opět máme bezdůvodnou výtku, protože tvrzení o tom, že například můj článek Punaluánská rodina je prosazováním Stručného filozofického slovníku, je nesmyslné. Už jsem psal: "Pokud máte lepší zdroje, můžete je přidat. Nikdo nezakazuje". Zde to zopakoval Mario7: „A má-li někdo k dispozici novější/myšlenkově modernější literaturu, nechť edituje s odvahou.“ — Mario7   Příkladem může být činnost správkyně polské Wikipedie Loraine. Protože zná ruštinu, vytvořila polský článek Nezištní^(pl) (nebo něstjažatělé), ale ponechala červený link Osifljané^(ru). Protože je asi jedna třetina učebnice Stručné dějiny filosofie^(ru) věnována filozofickému myšlení v Rusku, vytvořil jsem tento chybějící článek na pl-wiki pomocí této sovětské učebnice. Pak Loraine přídala novější zdroje, které má po ruce: [2]+[3]. Každý si může brát příklad z wikipedistky Loraine, pokud má jiné zdroje a opravdu chce vylepšovat Wikipedii místo neplodných diskusí.
• „Ocituji tedy fakta, a nikoliv ideologickou omáčku.“ — Lovec pávů   Opět chybí konkrétní obsah, co již zpozoroval Jann: „žádný příklad takové změny (k horšímu) nikdo neuvedl“ — Jann   (kromě jediného případu zastaralé informace Diskuse:Teorie dvojí pravdy). Kde jsem napsal ideologickou omáčku místo toho, abych citoval fakta? Můj poslední článek Cambridgeská škola platonismu je napsán na základě takzvaného "šedého koně"^(ru). Kapitola „Cambridgeští platonikové“ této učebnice, kterou smazal Jvs na Gottschalkovu žádost, obsahuje několik ideologických omáček: cambridgeští platonikové patří k „táboru idealistické reakce (!) v období anglické buržoasní (!) revoluce“ a „takovým způsobem se snažila reakční (!) cambridgeská škola ve svém boji (!) proti atheismu a materialismu vzkřísit opět pomocí platonského objektivního idealismu kněžourství (!)“. Kde jsem takové omáčky neodstranil?

Považuji takové výtky za plané řečnění nebo dokonce směšné, jako je například tvrzení: „Evidentně jste totiž jediný, kdo vidí v zahlcování sovětskou literaturou jednoznačný přínos.“ — Krabiczka   Používám sovětské učebnice na ru-wiki a pl-wiki a nikomu to nevadí. Dokonce anglojazyčný knihovník David Goodman uznal sovětskou učebnici za vhodný zdroj pro založení nového hesla L'amorosa filosofia na en-wiki: "English sources are preferred; they are not required." Evidentně jsou tedy Gottschalk, Eleiodromos a Krabiczka jedinými osobami, jež vidí v sovětských učebnicích jednoznačnou škodu.

• „Taková citace zdroj poněkud dezinterpretuje (whitewashing).“ — Lovec pávů   Citovaný text je v hesle "Socialistická kultura" (Stručný filosofický slovník, str. 453-455), co nemá žádný vztah k sovětské historiografii filosofie a patří do okruhu otázek takzvaného vědeckého komunismu. Tato sovětská disciplína se všemi jejími tvrzeními je pseudověda od začátku do konce a byla zlikvidována v postsovětském Rusku. Proto argument s větou ze Stručného filozofického slovníku je nevhodný a znovu potvrzuje pravdivost Janna: debata se netýká konkrétních článků a neodkázuje na reálné chyby. --Puszczanin (diskuse) 23. 6. 2023, 11:19 (CEST)Odpovědět

Divže jsem zapomněl zasmát se ještě jednému žertu v této diskusi: „Vpisování sovětských učebnic do každého článku vypovídá spíše o systematické snaze tuto učebnici propagovat než o snaze vylepšovat článek.“ — Lovec pávů   Zdá se mi, že to není argumentační klam, nýbrž žert. Proto nesmíme zapomenout i na směšný prostředek reductio ad absurdum. Čtrnáctisvazková řada dějin filosofie Wolfganga Röda není věnována jedinému mysliteli, nýbrž stovkám myslitelů. Proto každý majitel této čtrnáctisvazkové učebnice nesmí použít tuto knihu více než k ozdrojování jedného hesla o jedném filozofu. V opačném případě bude tento Wikipedista označován propagátorem Rödovy učebnice. Sovětská učebnice Stručné dějiny filosofie^(ru) vypravuje o hromadě ruských myslitelů, jako jsou například Nil Sorský, Radiščev, Michail Lomonosov, Bělinskij, Ogarjov, Georgij Plechanov a mnoho dalších. Proto se musí Wikipedista omezovat na jeden z těchto článků. Pokud začne ozdrojovat touto učebnicí ostatní články o výše uvedených filozofech, bude zablokován jako propagátor. Ten, kdo používá relevantní zdroj více než v jednom článku, propaguje tento zdroj, porušuje pravidlo WP:Reklama a mění charakter hesel k horšímu. Výborně! Opravdu zavdal kolega Lovec pávů podnět k tomu, abych si vzpomenul na Stručný filosofický slovník:

"Úchvatná" diskuse, lepší než Jirotkův Saturnin. Vždycky, když je mi smutno, začtu se do téhle snůšky argumentačních chyb. Kupodivu mě to vždycky pobaví. (dusty, 26.07.2012)

Databáze knih, Recenze knihy Stručný filosofický slovník

--Puszczanin (diskuse) 23. 6. 2023, 15:12 (CEST)Odpovědět

• „"málem každý spoluautor těch knih dostává svoje heslo" - výtka je hloupá.“ — Jann   Pokud rozumím, to není výtka a Gottschalk se v této větě omezuje jen na konstatování faktu. V zřejmém rozporu s pravidly Wikipedie bylo tvrzení jiného uživatele: „import biografií osob s lokálním významem, které by stačilo krátce uvést v souhrnném hesle o sovětské filosofii či filosofických směrech v SSSR.“ — Krabiczka  
• „Doplnění odkazů na zdroje.“ — Jann   Souhlasím, že pouhé doplnění odkazů na sovětské učebnice zřídka vylepšuje článek, ale tím se zpravidla nezabývám a používám je hlavně v případech, kdy je nutno přidat důležitou informaci, například: "Benjamin Franklin byl činitelem amerického osvícenství", "Thomas Paine byl uvězněn v Luxemburském palácu a byl propuštěn na Jeffersonovu přímluvu", mé nové sekce „Názory“ a „Hodnocení“ v článku Nikolaj Alexandrovič Dobroljubov, „Filozofie“ v článku Jonathan Edwards (teolog), „Mysticismus svatoviktorské školy“ v článku Středověká křesťanská mystika apod.
• „Bezpečnější je zakládat články typu Pjotr Nikitič Tkačov.“ — Jann   Tomu rozumím. Zakládání a ozdrojování hesel o marxistech typu Josef Dietzgen^(de) anebo myslitelích nejzaostalejšího okrajového území carského Ruska (Achmad Doniš^(tg), Abaj Kunanbajuly#Filozofie, Mirzə Fətəli Axundov) je bezpečnější ještě víc.
• „Bezpečnější než o filozofických termínech.“ — Jann   To závisí na konkrétních termínech. Sovětské učebnice mohou být důležitým a cenným zdrojem pro hesla o marxistických pojmech, jako je například mnou založený článek Výrobní vztahy nebo oprava omylu v článku Základna a nadstavba. Problém spočívá v tom, že nejsem marxistou a v souvislosti s tím zájem o marxistické osoby a teorie nemám. Proto se zabývat marxistickými hesly můžu, ale nechci. Jen se vyhýbám použití sovětských učebnic a slovníků v případech, kdy sovětští autoři zřejmě vulgarizují a zkreslují nějaký filozofický pojem či směr. --Puszczanin (diskuse) 26. 6. 2023, 15:38 (CEST)Odpovědět

  Poslední bod jako příklad: Pro mě je to (s nadsázkou) jako tvrzení, že nějaká křesťanská učebnice ze 17. století je důležitým a cenným zdrojem pro hesla o teologických pojmech. Pro porozumění pojmu „nanebevzetí“ bych se musel naučit celé dobové pojmosloví a dozvěděl bych se zjednodušený výklad dogmatu platného v době publikace.

  Netvrdím, že sovětské učebnice nejsou vůbec použitelné, např. pro identifikaci základních m-l pojmů, založení hesla Výrobní vztahy je v tomto nepochybně záslužné. Ale mnohem cenější údaje získám původní citací Marxe a z každému snadno v češtině on-line dostupné akademické Sociologické encyklopedii. Sovětské učebnice mají spíše charakter primárního zdroje uzavřeného v omezeném myšlenkovém světě. --Matěj Orlický (diskuse) 26. 6. 2023, 20:37 (CEST)Odpovědět

• „Sovětské učebnice mají spíše charakter primárního zdroje uzavřeného v omezeném myšlenkovém světě.“ — Matěj Orlický   Existuje en:Western Marxism a sovětská (marxisticko-leninská) filosofie. Marxismus není jednolitý.
  Související informace naleznete také na stránce pl:Główne nurty marksizmu.
  Marxismem se nezabývám. --Puszczanin (diskuse) 26. 6. 2023, 21:03 (CEST)Odpovědět

„má enwiki jediný zdroj o dobré dvě desítky let starší (1953);“ — Jann   „Pro mě je to (s nadsázkou) jako tvrzení, že nějaká křesťanská učebnice ze 17. století je důležitým a cenným zdrojem pro hesla o teologických pojmech.“ — Matěj Orlický   Wikipedisté z různých zemí nám dávají stovky příkladů toho, jak se používají staré knihy pro ozdrojování wikipedických hesel. Dnes jsem založil pro vaši českou Wikipedii heslo "Dějiny filozofie (Tatarkiewicz)". To je učebnice z roku 1931. Polští wikipedisté jí vesměs používají, téměř každý článek na téma západoevropské filozofie obsahuje odkazy na tuto učebnici, i když je o 10 let starší než „šedý kůň“ a o 30-40 let starší než "Stručné dějiny filosofie". Na en-wiki, cs-wiki aj. je používána kniha Indická filosofie (Sarvepalli Rádhakrišnan, 1923), ale nikdo neříká, že se při četbě hesel na téma "Indická filozofie" propadáme o celé století nazpátek kvůli této Rádhakrišnanově knize. Takže argument „při četbě jako bychom se někdy propadali o šedesát let nazpátek“ — Gottschalk   neobstojí před kritickým pohledem. Bylo by asi lepší, kdyby Gottschalk, Eleiodromos a Krabiczka pokračovali ve své tendenční kritice mých geniálních příspěvků sami se sebou. --Puszczanin (diskuse) 4. 8. 2023, 16:13 (CEST)Odpovědět

Zdravím, vzhledem k nevyužívanosti doporučení Wikipedie:Techničtí správci a nefunkčnosti zmíněné skupiny navrhuji a) archivaci daného doporučení b) technické zrušení uživatelské skupiny [engineer] c) úpravu všech souvisejících pravidel a doporučení, aby reflektovaly body (a) a (b). Čas ukázal, že o tuto skupinu není prakticky žádný zájem (jediný zvolený uživatel – Snek01 – se den po zvolení práv zbavil, neboť mu nebyla užitečná a potřeboval stejně práva plná). Zdá se, že nepotřebujeme mezistupeň mezi běžnými uživateli (resp. patroláři a revertéry) a plnými správci, potažmo správci rozhraní. Již v době vzniku se jednalo o „vykostěnou“ verzi tzv. „eliminátorů“, kteroužto skupinu nebylo možno z technických důvodů vytvořit, aby byl ošetřen žádoucí přístup k právům. Podle seznamu práv nepřinášejí techničtí správci o tolik zajímavější funkcionality oproti běžným účtům, zároveň tam chybí mnoho využitelných oprávnění, která mají buď správci, nebo správci rozhraní.

Nevím, jak to ošetřit procedurálně, skupina vznikla na základě ŽoKu + hlasování, přemýšlím, jestli založit ŽoK ke zrušení, případně hlasování či se pokusit najít konsensus zde PL. — Draceane ^diskuse_příspěvky 16. 6. 2023, 14:20 (CEST)Odpovědět

Zrušení uživatelské skupiny podporuji, argumenty znějí rozumně. Čiště osobně bych považoval za dostačující diskusi zde („Wikipedie není byrokracie“), pouze v případě velmi nejednoznačné či nevyhodnotitelné diskuse bych zakládal ŽoK. --Mario7 (diskuse) 17. 6. 2023, 02:07 (CEST)Odpovědět

Nerušit, nechat tak jak je. Proč něco rušit, když to ničemu nevadí. Možná neznalost wikipedistů může za to, že nikdo nežádá o tyto práva. Já sám jsem myslel, že je to jen pro programátory, kteří zajišťují technickou provozuschopnost Wikipedie. Trochu více vysvětlit k čemu se tyto práva hodí a více propagovat. Pokud se tato funkce založila na základě ŽOKu, tak její zrušení zase jen na základě ŽOKu. --Podroužek (diskuse) 17. 6. 2023, 02:31 (CEST)Odpovědět

Ano, tento princip „když to ničemu nevadí“ považuji za jeden z důvodů, proč cswiki vypadá tak, jak vypadá. Je to škoda, protože jsem měl dojem, že trend poněkud obsesivního zakládání nových uživatelských skupin z posledních let, aby si pak dostatečně agilní (či cílevědomý) zájemce na své userpage mohl uvádět „správce, X, Y, Z, A, B, C a D české Wikipedie“ se začíná obracet. Trvat na ŽoKu je každopádně velmi efektivní způsob, jak celou věc „zazdit“ a tento (možný) trend zastavit hned v zárodku – i když si samozřejmě nemyslím, že to je Tvým cílem.

A vůbec, možná bychom místo rušení mohli naopak vytvořit nějakou novou skupinu se zajímavě namixovanými právy, a pak ji „propagovat“. OMG :). Kdysi dávno by mě to zamrzelo, dnes už ne. Pokud jsem se někoho dotkl, tak se za svou ironii omlouvám, nebylo to mým cílem. Šlo o obecný a v podstatě rezignovaný povzdech s lehkým úsměvem na rtech, kterým jsem nemířil na nikoho konkrétního. --Mario7 (diskuse) 17. 6. 2023, 23:22 (CEST)Odpovědět

Těžko říct. Je to k ničemu, ale ničemu to ani nepřekáží a někdo to do budoucna přecejen uplatnit může (dovedu si představit situaci, kdy se právo třeba jen dočasně přidělí pro obejití zámků atp.). Pokud by zrušení vyžadovalo sine qua non hlasování a další opičárny, jsem spíš pro zachování. OJJ, Diskuse 17. 6. 2023, 05:01 (CEST)Odpovědět

Jsem spíše proti. Vím o lidech, které si dokáži představit jako technické správce, ovšem jako správce bych je asi nedoporučoval. --Martin Tauchman (diskuse) 18. 6. 2023, 01:08 (CEST)Odpovědět

Funkce technického správce se v současnosti sice ukazuje jako téměř zbytečná, nicméně nevidím nic, v čem by jako nevyužívaná funkce vadila, v čem by překážela. Třeba se někdy někomu bude hodit, třeba ne, ale není mi úplně jasné, zda by byl z jejího zrušení jakýkoliv užitek. Jak totiž zmínil OJJ, vždy se dá udělit alespoň dočasně, což už se ostatně právě jednou stalo. Za mě tedy spíše funkci ponechat, ale rozumím i druhému pohledu na věc. --V0lkanic (diskuse) 18. 6. 2023, 08:33 (CEST)Odpovědět

Sice je to to k ničemu, ale ničemu to nevadí. Takové krédo je mi cizí, ale chápu, že to má interwiki, takže nějaký užitek by to teoreticky mít mohlo. Hele, já bych na začátek šoupnul nějakou ceduli, že se jedná o nevyužívanou skupinu, že radši uživateli dáme větší práva, kterých nebude plně využívat, než abychom rozšiřovali řady skupiny, o které nikdo nic moc neví a nemá s ní zkušenosti. Neboli sice to tady necháme, ale bude to pomaloučku skomírat až to nakonec stejně smažeme, ale aspoň to nebude pro wikiproud "nemá užitek ale nepřekáží" takový šok. --Chrz (diskuse) 18. 6. 2023, 08:43 (CEST)Odpovědět

To bych si jakožto spíše zastánce ponechání úplně nepředstavoval, ponechat neznamená ponechat zemřít. Pokud by se narozdíl od současného stavu přidala ještě doplňující informace, že funkci nikdo nevyužívá a že existují funkce s rozšířenějšími právy, mohli bysme se pravděpodobně s rolí rozloučit a smazat ji rovnou. Takový hybrid mi osobně nedává úplně smysl. Buď se shodneme na smazání z větší části mrtvé role, nebo ji ponecháme a můžeme se pokusit ji oživit. Ponechávat ji s cílem ji nadobro vymazat, jen později, mi přijde poněkud zbytečné. --V0lkanic (diskuse) 18. 6. 2023, 08:58 (CEST)Odpovědět

Nechť si dělá marketing nějaké technické funkce ten, kdo jej zde zavedl. Nebo ať titíž uznají, že po 6 letech od zavedení je to totální fiasko. Byla to třeba dobře míněná věc, ale zkušenosti ukázaly, že ty hlasy proti zavedení měly zde pravdu. Jestli rušit jedině ŽoKem, nebo stačí ŽoK odklidit pro nepoužívanost, nebo anulovat lidmi, co dříve byli pro... --Chrz (diskuse) 18. 6. 2023, 09:07 (CEST)Odpovědět

Spíše zrušit. Od té doby vznikla například možnost dočasných práv, takže lze udělit například plná práva na omezenou dobu. Spíše by to chtělo nějak povzbudit lidi, aby o práva vůbec žádali. --JAnD (diskuse) 24. 6. 2023, 21:58 (CEST)Odpovědět

Spíš bych se klonil ke zrušení. V praxi se funkce technického správce neujala a jak už napsal @Draceane, uživatelé, kteří by přicházeli v úvahu, využijí mnohem spíš správcovská práva. Ani tato diskuse nenaznačila, že by o výkon práv technického správce měl někdo zájem. Kdy už jindy by se kdokoliv takový měl ozvat a o práva požádat... --Krabiczka (diskuse) 4. 8. 2023, 22:21 (CEST)Odpovědět

Trochu mi ještě vrtá hlavou, zda by nedávalo smysl to přece jen oživit jako cílený mezistupeň mezi správcem a nižšími typy oprávnění. Přece jen ne každý si troufne z patroly a revertéra rovnou na správce a pro ně by to taky mohl být dobrý mezistupeň. Ne každý se na správce hodí a ne každému, kdo by o správcovská práva požádal, je vhodné je dát, ale nižší stupeň by mohl vykonávat dobře. Je to ale jen teoretická úvaha, protože zájem se zatím neprojevil ani ze strany nikoho z těch, kdo se dosud zapojili do diskuse. --Krabiczka (diskuse) 6. 8. 2023, 00:12 (CEST)Odpovědět

Filtr zablokoval odkaz na web krasnaumeni.cz/kolaz, ale není v seznamu blokovaných domén a ani nevidím důvod web blokovat. Provozuje ho galerie s adresou a sídlem a neporušuje žádná autorská práva. Jak lze filtr odstranit?--NoJin (diskuse) 18. 7. 2023, 17:19 (CEST) DěkujiOdpovědět

V seznamu blokovaných domén je, viz Speciální:Seznam blokovaných domén. Na původní seznam blokovaných domén byla přidána v roce 2012, coby hromadne vkladana prodejni galerie. Jestli už to neplatí a komunita se shodne, že je web pro Wikipedii použitelný, stačí o odstranění požádat správce. --Matěj Suchánek (diskuse) 19. 7. 2023, 09:23 (CEST)Odpovědět

Za mě je to prodejní galerie --Pavouk (diskuse) 21. 7. 2023, 13:17 (CEST)Odpovědět

Přesně tak, na prodejní portály – spamy, neodkazovat. --Kacir 23. 7. 2023, 22:17 (CEST)Odpovědět

Dobrý den,

Spolek Wikimedia ČR plánuje v září 2023 uspořádat další fotografickou soutěž. Rádi bychom znali váš názor na to, jaké téma na Wiki(media Commons) chybí nebo co byste rádi fotili. Zároveň bychom rádi nabídli takové téma soutěže, které umožní zapojení širší komunitě.

V současné době je několik návrhů:

-       Zchátralé budovy nebo budovy před demolicí – často poslední možnost je zdokumentovat

-       Nové stavby (budovy postavené např. po 2010 – V ČR je mnoho nových budov, které zatím nemají fotografii na Wikimedia Commons

-       Historické fotografie – fotografie pořízené před rokem 2000, musí se jednat o fotografie daného uživatele (autora), nikoliv o digitalizované fotografie pořízený někým jiným

Budeme moc rádi za další návrhy témat. Pokud nemáte jiný návrh, tak můžete napsat, které z výše navrhovaných témat se Vám nejvíce líbí.

(P.S. V současné době probíhá Soutěž Czech Wiki Photo 2023, do které se můžete zapojit až do 31. října 2023. V rámci této soutěže jsou použity 3 „obecné“ kategorie: Příroda; Společnost, kultura a události a Vytvořeno člověkem. Zkuste tedy navrhovat jiná než podobně obecná témata).

Předem děkuji za názory a podněty v diskusi. --Richard Sekerak (WMCZ) (diskuse) 4. 8. 2023, 22:57 (CEST)Odpovědět

Za mě osobně můžu říct, že jak první návrh (Zchátralé budovy), tak ten druhý (Nové stavby) mne zaujaly a nezbývá mi než konstatovat, že takový koncept mi určitě smysl dává. U třetího navrhovaného tématu vidím možný problém v tom, že by se z podstaty věci množství uživatelů nemohlo vůbec zapojit, ani kdyby sebevíce chtěli. Já třeba v roce 2000 ani nebyl na světě. Bavíme se tedy o možnosti zúčastnit se jen za předpokladu, že je uživateli nějakých cca 35 a více let, aby takové fotografie skutečně mohl pořídit (pokud by tedy platil rok 2000). --V0lkanic (diskuse) 4. 8. 2023, 23:17 (CEST)Odpovědět

Souhlasím také s oběma prvními tématy, jedno jsme i na callu pro komunitu s fotografy sama navrhla. ;-) Jen u těch zchátralých budov je nutné klást důraz na skutečnou bezpečnost při fotografování objektů, žádný hazard při fotografování nejvíce ztrouchnivělého trámu, apod. ;-). Takže doporučuji jen fotografie exteriérů. --KKDAII (diskuse) 6. 8. 2023, 20:08 (CEST)Odpovědět

Ahoj, myslím že toto je super nápad. Co se týče nových budov, tam je hodně co fotit. Nedávno jsem psal (o stavbě v zahraničí) ve středu 250tisícového města a nebyl na wiki žádný snímek! Stavba tam stojí pět let. Podle mně lepší než ty schátralé, které už fotky mohou mít. Jinak existuje komunita na těchto stránkách https://www.skyscrapercity.com/ která se třeba baví focením stavenišť v různých městech a jejich sledováním. Možná by stálo je jako outreach do soutěže oslovit. Nechť se vydaří! Aktron (✆|✍) 6. 8. 2023, 22:52 (CEST)Odpovědět

V roce 2000 mi byly 4 roky, foťák jsem viděl leda před sebou, když mě fotili rodiče do alba. Takže také bych se nemohl zapojit, protože v té době jsem nic nenafotil. Nevím, jestli by se dalo nějak polemizovat o digitalizaci fotografií od členů rodiny. Tam už by se nějaké zajímavé fotografie najít mohly. Ale musel bych opravdu projít všechny alba, která máme doma a vyřadit fotografie osobní (tedy fotografie ukazující naše soukromí). Nejspíš bych mohl najít fotky od babičky, kde je vidět původní bydliště tátových rodičů, foceno někdy v první polovině 60. let. Jednu fotku si pamatuju, ukazovala mi ji babička, na fotce byl roubený dům focený z ulice, mám dojem, že nikdo na fotce vidět nebyl, nicméně ruku do ohně bych za to nedal. Taková fotka by se určitě Wikipedii hodit mohla, protože dokumentuje jak tehdy vypadaly domy na vesnici. Byl to starý dům snad ještě z doby Rakouska-Uherska, dnes již dávno nestojí, na jeho místě byl krátce po demolici postaven dům nový, mám dojem, že tam byla knihovna tehdy. --Polda18 (diskuse • příspěvky) 7. 8. 2023, 15:04 (CEST)Odpovědět

Možná by se to téma (aspoň někdy do příště) dalo rozšířit i na fotografie pořízené blízkou rodinou. I když těžko říct, jaké všechny faktory v tom vymezení tématu hrají roli. Je dost problematické pak vyhodnocovat soutěžní příspěvky, když by se člověk "chlubil cizím peřím". --Bazi (diskuse) 8. 8. 2023, 01:27 (CEST)Odpovědět

Třetí návrh (Historické fotografie – fotografie pořízené před rokem 2000) je nereálný. První opravdové digitální zrcadlovky byly na českém trhu dostupně okolo roku 2000. Díky své ceně okolo 3 000 USD byly pro běžného fotografa prakticky nedostupné. Zbývají tedy jen digitalizované (naskenované) fotky z analogového foťáku na film, kde nelze splnit ani podmínku pořízení do roku 2000, ani autorství. Já osobně fotografuji už od dětství, ovšem první fotky digitálem (tehdy vypůjčeným) jsem pořídil až v roce 2007 a první „digiťák“ jsem si pořídil o rok později.--Lubor Ferenc (diskuse) 7. 8. 2023, 02:33 (CEST)Odpovědět

Naskenované fotografie nejsou vyloučeny, ale musí být jasně prokazatelné autorství fotografií. To je možná ta nereálná část, nebo přinejmenším velmi problematická. --Polda18 (diskuse • příspěvky) 7. 8. 2023, 15:06 (CEST)Odpovědět

Problematická jen pro mladší účastnictvo. Tím spíš by to ale mohlo podpořit zase starší zájemce a zájemkyně, kterým zase nemusí vyhovovat jiná soutěžní témata. --Bazi (diskuse) 8. 8. 2023, 01:29 (CEST)Odpovědět

Staré věci má smysl fotit stále, u nových budov je možná trochu sporná definice - má smysl fotit nové rodinné domy? a bytové domy? a co nově zrekonstruované? Zase omezit jen na veřejné budovy je možná škoda, mezi bytovými domy vznikají občas hodně zajímavé věci.

Když se nad tím zamyslím jako fotograf v terénu - já se zaměřuji na drobné památky, ale často v okolí v mapě vidím nenafocen památný strom - u kterého někdy už ani nemusíme vědět o neexistenci.

Když to vezmu z pohledu nenafocených bodů v mapě, tak jednoznačně vedou ulice a rybníky.

Fotografie před rokem 2000 mi přijdou jako dobrý nápad, omezení na vlastní jako špatný. Sám jsem ve věku, kdy mám vlastní fotografie pořízené před rokem 2000 - a asi až na jednu výjimku jsou v nepublikovatelném stavu. Ovšem nahrál jsem fotografie pořízené mým dědou, a i tak je to hodně o náhodě, zda se v archivu najde něco zajímavého - filmový materiál byl drahý, fotily se spíše rodinné akce, fotky použitelné pro WP jsou spíše výjimkou, a když, tak jde hlavně o diapozitivy (a ty neumím rozumně zdigitalizovat). Ovšem chápu, že u těchto starších fotek se špatně dokazují autorská práva (a přiznejme si, že v 99% je nikdo řešit nebude) - autor fotek již často nežije a mohu se já prohlásit za dědice? co když bude bratranec jiného názoru?.

Jako zajímavé téma mi přijdou i mosty - @ŠJů:, který je nedávno procházel. --JAnD (diskuse) 7. 8. 2023, 08:37 (CEST)Odpovědět

V případě zchátralých budov bych apeloval na společenskou odpovědnost – fakt bych byl nerad, kdyby se z WP/Commons stalo místo, kam budou rádoby urbexeři chodit hledat tipy na lokality, kam mohou chodit dělat bordel, krást a ničit. U této varianty bych tedy byl hodně opatrný a jsem spíše proti. --Vojtasafr (diskuse) 7. 8. 2023, 14:47 (CEST)Odpovědět

@Richard Sekerak (WMCZ) Já hlasuji za první dvě témata, tzn. zchátralé budovy a nové stavby. --Hugo (diskuse) 7. 8. 2023, 15:01 (CEST)Odpovědět

Hlasuji také za první dvě témata, tedy zchátralé budovy a nové stavby. Navrhuji však fotit zchátralé budovy obydlené. Jistě by bylo zajímavé mapovat, v čem jsou lidé ještě dnes schopni bydlet a to nejen u nás. Tím by mohla pominout i obava z urbexerů. Třetí téma bych změnila na Historické věci v domácnosti před rokem 1989. Jsem přesvědčena, že takových originálních věcí se v našich domácnostech najde řada. --IrenaKol (diskuse) 7. 8. 2023, 16:17 (CEST)Odpovědět

Je otázkou, jestli se opravdu řídit mírou zchátralosti, anebo spíš mírou autenticky zachované starobylosti. A tu zase těžko nějak měřit. Při kategorizaci jsem nedávno třeba narazil na tři výrazné budovy ve Špindlerově Mlýně (včetně samotného Špindlerova mlýna), které byly relativně nedávno zbořeny, ačkoliv do poslední chvíle byly funkční a nevypadaly zrovna na spadnutí (možná byly jen prolezlé houbou, nebo prostě málo vydělávaly). Z tohoto hlediska jsou ohrožené zejména historické stavby v developersky a podnikatelsky atraktivních oblastech. Obavu z urbexerů bych nepřeháněl - nikdy pro ně nebudeme atraktivnější než Prázdné domy. Nové stavby ani uložené staré fotky nám neutečou, ohrožené stavby ano, takže z těch tří možností jsem jednoznačně pro ohrožené stavby, jen bych tu ohroženost neměřil jen zchátralostí. Šlo by udělat i soutěž naruby: sledovat požáry, zřícení a demolice výrazných staveb a oceňovat ty, kdo je prozíravě včas nafotili. Jenže to jsou mnohdy lidé, kteří dnes už nepřispívají a s cenou bychom je nedohonili. To by byla soutěž spíš pro prohledávače Commons než pro fotografy.

Ty JAnem zmíněné mosty nám také hromadně mizí před očima. Podle tohoto článku starého tři měsíce je například na silnicích III. třídy 25 % mostů ve stavu V, VI, VII (špatný, velmi špatný, havarijní), což se zpravidla řeší tím, že se původní most s dobovými znaky zbourá a nahradí tuctovým betonovým. Je třeba je nafotit dříve, než stát a kraje zázračně zbohatnou a všechno zbourají. Čas od času mosty hromadně spláchne velká voda (nebo nedejbože válka). Při třídění fotek z posledních 20 let jsem narazil na spoustu mostů, které dnes už v tehdejší podobě nestojí. Máme 6728 mostů na železnici, asi 18 tisíc na dálnicích a silnicích, další desetitisíce na obecních a účelových komunikacích. Část z toho jsou nefotogenické propustky, ale jinak nejen ty barokní či klasicistní, ale i ošklivé utilitární mosty bývají často lokálními dominantami či markery, které dotvářejí genia loci a mentální mapu, jak si dané místo pamatujeme. Spoustakrát na mapě fotek vidím, že fotograf cvakne z mostu na jednu stranu, cvakne na druhou stranu, ale most, na kterém stojí, vůbec nevyfotí. I já jsem to tak leckdy dělal. Trochu může naší pozornosti pomoci systematické zakládání položek Wikidat pro mosty, ale když už jsou ty body v mapě moc nahusto, tak už taky přestávají fungovat, zvlášť pokud je neumíme efektivně filtrovat.

Jenže kdyby člověk měl fotit úplně všechno, co vidí, tak se zahltí a nezvládne to pak nahrávat a popisovat (pro takové kolegy ostatně ty soutěže asi primárně určené nejsou, ti se zabaví i bez takové motivace). Z praktického hlediska bych doporučoval více zacílit na místa a úhly pohledu, kam nedojede žádné StreetView. Tam jsme zatím nezastupitelní a šlo by tak nastavit i téma soutěže: vyfoť stavbu, která není na Google StreetView ani Panorama Mapy.cz. Bonus, pokud to není vidět ani na letecké mapě. Jenže aby pak zase fotografové nelezli lidem příliš do soukromí rekreačních chatiček či nenarušovali intimitu odlehlých usedlostí. --ŠJů (diskuse) 7. 8. 2023, 17:20 (CEST)Odpovědět

Já osobně jsem rozhodně pro první možnost - zchátralé budovy. Mimo jiné proto, že nikdy nevíme, kdy se nějaký majitel rozhodně budovu zlikvidovat. Deník (myšleno Deníky od Vltava Labe Média) například toto téma zvolil jako téma letního speciálu. Viž mlýn Winsdor na Litoměřicku. Podle mě to má docela smysl. --Topi Pigula (diskuse) 10. 8. 2023, 17:55 (CEST)Odpovědět

Přišlo by mi užitečné fotit aktuální události. Sesterský projekt Wikizprávy je sice poměrně zanedbaný, ale některé současné události mohou být časem docela vzácností a přitom stále encyklopedicky významné, nemluvě třeba o zúčastněných/účinkujících lidech. Občas se takhle podaří vyfotit osobu, která se teprve později stane encyklopedicky významnou (anebo obecně ještě významnější). --Bazi (diskuse) 8. 8. 2023, 01:47 (CEST)Odpovědět

Jen doplním, že "poměrně zanedbaný" je u Wikizpráv bohužel vcelku slabé označení, přispívají do nich od počátku 2023 pravidelně tři uživatelé (jedním z nich jsem já), aktivita je téměř na bodu mrazu. --V0lkanic (diskuse) 9. 8. 2023, 00:01 (CEST)Odpovědět

Ahoj, pomalu se s Aktronem chystáme na organizaci letošního Asijského měsíce. Chcete se na tom podílet? Mirek256,Limojoe, Dirillo, Ajrocket1? Pojďme diskutovat. Loni byl Asijský měsíc úspěšnou komunitně řízenou soutěží, proto budeme rádi když se tak povede i letos. A jsme otevřeni všem nápadům co upravit či změnit. Těšíme se na nové myšlenky! --KKDAII (diskuse) 6. 8. 2023, 20:16 (CEST) P.S. A pokud máte vlastní nápad na komunitní akci, soutěž nebo workshop, tak ho neváhejte napsat do Komunitního wishlistu.Odpovědět