Úvodní stránka

Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejňuje podle § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), informaci poskytnutou dne 7. listopadu 2022 na žádost, týkající se společného přístupu k pravidlům omezujícím energetickou náročnost budov

---

Ministerstvo po provedeném testu veřejného zájmu poskytlo žadateli podle § 4 a § 14 odst. 5 písm. d) zákona k informaci požadované pod bodem 1) žádosti v souladu s § 4a odst. 2 písm. a) zákona informaci sdělením, že pojem „bezemisní stavba“ v evropské ani české legislativě v současnosti definován není.

Ministerstvo po provedeném testu veřejného zájmu poskytlo žadateli podle § 4 a § 14 odst. 5 písm. d) zákona k informacím požadovaným pod body 2) a 3) žádosti v souladu s § 4a odst. 2 písm. a) zákona informaci sdělením, že „budovou s nulovými emisemi“ se dle návrhu směrnice rozumí „budova s velmi nízkou energetickou náročností stanovenou v souladu s přílohou I, která vyžaduje nulové nebo velmi nízké množství energie, produkuje nulové emise uhlíku na místě z fosilních paliv a produkuje nulové nebo velmi nízké provozní emise skleníkových plynů, v souladu s požadavky stanovenými v článku 9b.“ Je však nutné vnímat, že se nejedná o finální znění směrnice, to vzejde až po společném schválení finální podoby směrnice Radou EU a Evropským parlamentem.

Ministerstvo po provedeném testu veřejného zájmu poskytlo žadateli podle § 4 a § 14 odst. 5 písm. d) zákona k informacím požadovaným pod bodem 8) žádosti v souladu s § 4a odst. 2 písm. a) zákona informace sdělením, že stejně jako zbytek členských států Evropské unie i Česká republika směrnici o energetické náročnosti budov a její jednotlivé prvky považuje za jeden z prostředků snižování závislosti na externích dodávkách energií, mírnění negativních vlivů volatilních cen energií, stejně tak jako zlepšování kvality vnitřního prostředí budov a životního prostředí. V rámci vyjednávání, a po pominutí role České republiky jako předsednické země, která musí být v rámci této role nestranná, bude pro ČR podstatné zachování možnosti adaptace nově vytvářeného standardu na lokální podmínky a aspekty zmíněné dále.

Ministerstvo po provedeném testu veřejného zájmu poskytlo žadateli podle § 4 a § 14 odst. 5 písm. d) zákona k informaci požadované pod bodem 9) žádosti v souladu s § 4a odst. 2 písm. a) zákona informaci sdělením, že dopady návrhu směrnice nejen na nájemní bydlení se zabývá dokument Evropské komise „Impact Assessment Report SWD(2021)453“, který se v tomto ohledu zaobírá zejména problematikou mnohdy rozdílných zájmů mezi pronajímatelem a nájemníkem. Analýzu dopadů směrnice pouze na Českou republiku ministerstvo nemá.

Ministerstvo po provedeném testu veřejného zájmu poskytlo žadateli podle § 4 a § 14 odst. 5 písm. d) zákona k informaci požadované pod bodem 10) žádosti v souladu s § 4a odst. 2 písm. a) zákona informaci sdělením, že návrh směrnice operuje s řadou výjimek, navíc lze standard upravit dle místních podmínek a rozlišovat mezi hodnotami pro novostavby a renovované budovy.

Ministerstvo po provedeném testu veřejného zájmu poskytlo žadateli podle § 4 a § 14 odst. 5 písm. d) zákona k informaci požadované pod bodem 11) žádosti v souladu s § 4a odst. 2 písm. a) zákona informaci sdělením, že budovy s nulovými emisemi je nutno chápat jako budovy, které nesmí produkovat žádné emise skleníkových plynů na místě z fosilních paliv, a energii nutnou pro provoz budovy tak tyto budovy musí pokrývat z bezemisních zdrojů – fotovoltaika na střechách, tepelná čerpadla, komunitní energetika – anebo rozvodnou sítí z účinných soustav zásobování tepelnou energií. Podstatné přitom je, že nynější podoba povoluje i kotle na biomasu, jelikož budovy nesmějí emitovat skleníkové plyny „na místě“ z fosilních zdrojů, do kterých se například dřevo nepočítá.

Ministerstvo po posouzení žádosti žadateli k informacím požadovaným pod bodem 6) a 7) žádosti sdělilo, že ministerstvo požadovanou analýzou nedisponuje.