Úvodní stránka

Na podporu oživení a odolnosti po epidemii koronaviru by měla Česká republika na základě dohody z víkendového mimořádného summitu Evropské rady v Bruselu získat 182 miliard korun z nového nástroje na podporu oživení, dalších zhruba 405 miliard by si mohla od Evropské unie půjčit. Aby tyto peníze mohla čerpat, musí, stejně jako ostatní členské státy EU, předložit Evropské komisi Národní plán obnovy jako přílohu každoročního Národního programu reforem. Při jeho přípravě vládě pomůže Národní ekonomická rada vlády. Národní plán obnovy bude také v souladu s Národním investičním plánem.

„Z hlediska výsledků summitu Evropské rady je samozřejmě důležité, že připravujeme novou hospodářskou strategii. Tu má na starosti pan vicepremiér Havlíček a samozřejmě je tam i přímá souvislost z hlediska transformace naší ekonomiky, protože my nemůžeme být závislí jen na automobilovém průmyslu, který tvoří 11 procent našeho HDP a 24 procent exportu. V rámci této krize se očekávají velice negativní dopady na tento průmysl. Takže my se musíme orientovat jiným směrem,“ konstatoval premiér Andrej Babiš. „A samozřejmě je to hlavně o rozpočtu, o penězích, o čerpání peněz z evropských fondů,“ podotkl s tím, že bude na členy vlády maximálně apelovat, aby urychlili čerpání evropských peněz z politiky soudržnosti na léta 2014 až 2020. České republice chybí zazávazkovat zhruba 86,5 miliardy korun.

Národní plán na podporu oživení a odolnosti, který bude připravovat Ministerstvo průmyslu a obchodu za pomoci NERV, musí být v souladu s Dohodou o partnerství, plánem spravedlivé územní transformace, klimaticko-energetickým plánem a Národním programem reforem, který vláda schvaluje každý rok. Evropské komisi ho Česká republika musí předložit nejpozději do 30. dubna 2021. Národní plán bude koncipován na roky 2021–2023, do kdy se budou prostředky pro Českou republiku závazkovat. Již dnes se předpokládá jeho úprava v roce 2022, kdy bude známá dodatková část alokace pro rok 2023. Platby na základě plánu pak bude Česká republika dostávat do roku 2026. Plán by měl být hotov do konce září. Přidělených 182 miliard korun by Česká republika měla investovat především do digitalizace, vzdělávání, péče o děti, zdravotnictví či do zvyšování energetické účinnosti.

"V Národní hospodářské strategii ukážeme strukturu průmyslu, energetiky i dopravy do roku 2030. Budeme vycházet z vědy výzkumu a inovací. To vše bude připraveno v ucelené podobě a provázáno s reformou vzdělávání a regionální politikou. A to vše bude navazovat na národní investiční plán. Ten bude součástí strategie," uvedl místopředseda vlády a ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček. Zároveň bude podle něj dokument obsahovat i klimatické cíle, ke kterým se ČR v EU zavázala.

Činnost NERV byla obnovena z rozhodnutí vlády letos 9. dubna. Národní ekonomická rada vlády je nezávislá instituce, složená ze zástupců velkých tuzemských firem, předních ekonomů, finančníků a dalších odborníků, které jmenovala vláda. Řešit má mimo jiné dopady epidemie koronaviru na ekonomiku a vyhodnocovat funkčnost nastavených záchranných opatření vlády. Podle člena NERV, předsedy představenstva a generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše vláda zajistila dostatečná opatření k zabezpečení likvidity firem postižených dopady koronavirové krize. NERV připravil pro vládu také další návrhy, jimiž by měla přispět k oživení ekonomiky například v oblasti podpory zaměstnanosti a spotřeby.