Úvodní stránka

Oblasti, které spolu úzce souvisejí a je vhodné je propojovat, jsou vnitřní trh, průmyslová nebo energeticko-klimatická politika či ochrana hospodářské soutěže. „Při posílení konkurenceschopnosti Evropské unie hraje klíčovou roli několik faktorů. Udržení průmyslu, volný pohyb služeb, podpora malých a středních podniků nikoliv přes dotace, ale přes snížení byrokracie, posílení mobility studentů či společný výzkum s otevřeným přístupem k datům,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Právě řešení, která udrží konkurenceschopnost Evropské unie a povedou k evropskému hospodářskému růstu, jsou cílem finského předsednictví v Radě.„V dnešní ekonomice už není možné oddělovat zboží a služby. Služby, které souvisejí s prodejem zboží, totiž výrazně ovlivňují výslednou cenu zboží. Proto je třeba v rámci Evropské unie společně zapracovat právě na dobudování vnitřního evropského trhu v oblasti služeb,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: “Pokud se servitizace, tedy propojování sektorů zboží a služeb, správně uchopí, je velkou příležitostí. Nezbytné přitom je odstranit překážky na vnitřním trhu služeb, které tvrdě dopadají zejména na malé a střední podniky.“

Ministři diskutovali také o udržitelném růstu v souvislosti s energeticko-klimatickou politikou. „Abychom dosáhli klimatickou neutralitu, potřebujeme silnou nejen ekonomickou, ale také technologickou základnu. Musíme si zachovat konkurenceschopnost, jinak našich klimatických cílů nedosáhneme,“ zdůrazňuje vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Předpokladem, jak toho dosáhnout, jsou podle České republiky například větší investice do výzkumu a vývoje v rámci nového Víceletého finančního rámce EU. Evropský energeticko-klimatický rámec přitom musí respektovat fakt, že různé evropské země mají rozdílnou startovací pozici a geografické podmínky. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček zároveň připomíná, že samotné Finsko, kde Rada jednala, je pro Českou republiku velkou inspirací. A to jak v oblasti vzdělávání, tak inovací. Co se týče vnitřního trhu, pro ČR i pro Finsko jde o strategickou globální výhodu, 85 % českého exportu míří právě na vnitřní trh. „Česká republika patří mezi nejotevřenější ekonomiky na světě a v Evropské unii patříme v této oblasti mezi nejvýraznější vyjednavače,“ zdůrazňuje Karel Havlíček.