Fotbalovou kariéru začal v 18 letech v roce 1939 v Juventusu. Za bianconeri odehrál během 13 sezon 310 prvoligových utkání. Vyhrál dva tituly (1949/50, 1951/52) a jeden domácí pohár 1941/42. V roce 1954 byl prodán do Lazia, kde po sedmi odehraných utkání ukončil kariéru.
Po ukončení hráčské kariéry se rozhodl pro roli asistenta trenéra v Laziu. Po jedné sezoně se rozhodl vzít angažmá v Anconitaně, kde byl tři roky. Vyhrál regionální ligu a slavil postup do třetí ligy. Od roku 1959 se stal trenérem Juventusu v pozici technického ředitele. Vyhrál dvakrát titul (1959/60, 1960/61) a také pohár (1958/59, 1959/60). V roce 1962 již trénoval třetíligovéPrato. Do nejvyšší ligy se vrátil v roce 1968, když se stal trenérem Neapole. Po jedné sezoně odešel do Novary, kde zůstal do roku 1974.
V roce 1974 se jeho bývalý spoluhráč Boniperti stal prezidentem Juventusu a přemluvil jej, aby nahradil trenéra Vycpálka, který skončil na lavičce bianconeri. První sezona 1974/75 skončila titulem. V následující sezoně skočil klub na 2. místě, když neuspěl před městským rivalem Turínem. Uvnitř týmu se rozpadala morálka, a tak se prezident klubu rozhodl jej nahradit jiným trenérem Trapattonim.[2] Poté ještě několik let byl stále pozorovatelem v Juventusu.
.jpg)
.svg)
Obrázky, zvuky či videa k tématu Carlo Parola na Wikimedia Commons 
