| chlorid rheničitý | |
|---|---|
_chloride.png) | |
| Obecné | |
| Systematický název | Chlorid rheničitý |
| Anglický název | Rhenium(IV) chloride |
| Německý název | Rhenium(IV)-chlorid |
| Sumární vzorec | ReCl4 |
| Vzhled | černá pevná látka |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 13569-71-6 |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 236-989-2 |
| PubChem | 83584 |
| SMILES | [Cl-].[Cl-].[Cl-].[Cl-].[Re+4] |
| InChI | InChI=1S/4Cl.Re
Key: YPYBYMCXDNTAKJ-UHFFFAOYSA-N |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 328,01 g/mol |
| Teplota tání | 300 °C (rozkládá se) |
| Hustota | 4,5 g·cm−3 (β)
3,99 g·cm−3 (γ) |
| Rozpustnost ve vodě | hydrolyzuje |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | monoklinická |
| Hrana krystalové mřížky | β-modifikace: a = 636,2 pm, b = 627,3 pm, c = 1216,5 pm, β = 93,15°
γ-modifikace: a = 1843 pm, b = 627 pm, c = 1817 pm, β = 104,0° |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chlorid rheničitý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem ReCl4.
Vlastnosti
Chlorid rheničitý se vyskytuje ve dvou polymorfech: β a γ.
β-Chlorid rheničitý je černý prášek. Je stabilní na suchém vzduchu, ale na vlhkém vzduchu a ve vodě dochází k hydrolýze. Krystalizuje v monoklinické soustavě s prostorovou grupou P2/c (Číslo 13) a parametry mřížky a = 636,2 pm, b = 627,3 pm, c = 1216,5 pm a β = 93,15°. Struktura je polymerní a skládá se z propojených podjednotek Re2Cl9. Délka vazby Re-Re je 2,728 Å. Rheniová centra jsou oktaedrická a jsou obklopena šesti chloridovými ligandy. Dvojice oktaedrů mají společnou stěnu. Podjednotky Re2Cl9 jsou spojeny můstkovými chloridovými ligandy. Tento strukturní motiv je u binárních halogenidů kovů neobvyklý.[1] Je nerozpustný v acetonitrilu, tetrahydrofuranu, benzenu a tetrachlormethanu. Pomalu se rozpouští v methanolu, ethanolu, acetonu a dimethylsulfoxidu. Je rozpustný v kyselině chlorovodíkové za vzniku modrého zabarvením a rozkládá se v dusíku při 300 °C na chlorid rhenitý a rheničný.
γ-Chlorid rheničitý je hnědý prášek. Je stabilní na suchém vzduchu, ale na vlhkém vzduchu a ve vodě dochází k hydrolýze. Krystalizuje v monoklinické soustavě s prostorovou grupou P2/c (Číslo 13) a parametry mřížky a = 1843 pm, b = 627 pm, c = 1817 pm, β = 104,0°. Je nerozpustný v benzenu a tetrachlormethanu, ale rozpustný v acetonu, tetrahydrofuranu a acetonitrilu za vzniku zelené barvy.[2]
Příprava
β-Chlorid rheničitý lze připravit komproporcionací chloridu rheničného s chloridem rhenitým při 300 °C.[3] Lze jej také připravit redukcí chloridu rheničného s chloridem antimonitým:[2]
- 2 ReCl5 + SbCl3 → 2 ReCl4 + SbCl5
γ-Chlorid rheničitý lze připravit pomocí tetrachlorethylenu při teplotě 120 °C, jelikož je to účinné redukční činidlo:[2]
- 2 ReCl5 + C2Cl4 → 2 ReCl4 + C2Cl6
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Rhenium(IV) chloride na anglické Wikipedii a Rhenium(IV)-chlorid na německé Wikipedii.
- ↑ COTTON, F. A.; DEBOER, B. G.; MESTER, Z. Chemistry of rhenium(IV) chloride. II. Structure of one of the polymorps (.beta.) and evidence for a new polymorph (.gamma.). Journal of the American Chemical Society. 1973-02, roč. 95, čís. 4, s. 1159–1163. Dostupné online [cit. 2024-06-10]. ISSN 0002-7863. DOI 10.1021/ja00785a027. (anglicky)
- ↑ a b c BRAUER, Georg. Handbuch der präparativen anorganischen Chemie. [s.l.]: Enke 732 s. Dostupné online. ISBN 978-3-432-87823-2. S. 1610. (německy)
- ↑ RIEDEL, Erwin; JANIAK, Christoph. Anorganische Chemie. [s.l.]: Walter de Gruyter 980 s. Dostupné online. ISBN 978-3-11-022567-9. S. 836.
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Chlorid_rheničitý |
