Wikipedie:Pod lípou: Porovnání verzí

Vítejte Pod lípou! Zde je místo pro setkání všech wikipedistů a diskutování o různých aspektech české Wikipedie, které jsou obecnější než jen k jednomu článku.

Potřebuji…	Kam jít?
…se vyjádřit ke konkrétnímu článku.	→ Diskusní stránka článku
…pomoci s něčím na Wikipedii.	→ Potřebuji pomoc
…pomoc správce, kterou nezastane jiný wikipedista.	→ Nástěnka správců
…řešit neshody či spory s jiným wikipedistou.	→ Řešení sporů
I don't speak Czech. • Ich spreche kein Tschechisch. • Je ne parle pas tchèque. • No hablo checo. • Я не говорю по-чешски. • 我不会说捷克语	→ Embassy • Botschaft • Ambassade • Embajada • Посольство • 大使馆

V diskusích pod lípou prosím dodržujte následující pravidla

• Dodržujte pravidla slušnosti, která umožňují příjemnou a efektivní spolupráci. Wikipedisté jsou lidé, kteří vytváří Wikipedii dobrovolně, bez nároku na finanční odměnu. Předpokládejte dobrou vůli, neútočte a buďte k sobě zdvořilí.
• K pochopení principů tvorby Wikipedie si přečtěte Často kladené otázky, Pět pilířů, Pravidlo, Konsenzus, Nezaujatý úhel pohledu, Encyklopedie a Co Wikipedie není.

Přidat nové téma		Vyberte si lípu…						skočit na konec
Hlavní hlavní debatní stůl [přispět]	Práva autorská práva na Wikipedii [přispět]	Pravidla o pravidlech Wikipedie [přispět]	Technika technické záležitosti [přispět]	Návrhy nápady na vylepšení [přispět]	Oznámení nástěnka novinek a událostí [přispět]	Setkání setkávání wikipedistů naživo	Spolek o české pobočce Wikimedia ČR [přispět]	U krbu živé, leč slušné debaty na okraj [přispět]	Sestřičky podobné debaty na sesterských wikiprojektech

Neuměl by někdo rozklíčovat latinské zkratky na náhrobku emauzských benediktinů na Vyšehradském hřbitově? Obrázek je zde: Církevní titul, diskuse tamtéž. Děkuji, --Jiří Janíček 6. 1. 2012, 19:04 (UTC)

RPD - reverendissimus pater dominus (nejdůstojnější otec, pan) - označení pro mnichy některých řádů; Presb. - presbyter (kněz); Fr - frater (bratr); prof - professio (složení mnišských slibů); titul opata Sautera: Reverendissimus ac amplissimus dominus Benedictus Sauter, abbas regii monasterii Beatae Mariae Virginae de Emaus (Nejdůstojnější a nejvznešenější pan Benedikt Sauter, opat královského kláštera blahoslavené Panny Marie v Emauzech). Conv je snad konventuál, ale tím se teď nejsem moc jistý. --Dryvalley 27. 1. 2012, 09:32 (UTC)

A ještě jedna otázka: na hrobě Ladislava Peška je místo očekávaného R. I. P. napsáno R. I. N. – nemá někdo tušení, co by to mělo znamenat? Nebo jen udělal někdo chybu? :-) (foto tady: http://foto.mapy.cz/139773-hrob-herce-Ladislava-Peska)--Jiří Janíček 6. 1. 2012, 19:06 (UTC)

Pinkni Jirku O. to je člověk co to ví.--Juandev 7. 1. 2012, 07:07 (UTC)

R. I. N. neboli INRI - také Král Ježíš Nazaretský, Kde I se čte jako J v latině : Rex Iesus Nazaretus :)--M.D. 7. 1. 2012, 12:50 (UTC)

Jako vysvětlení by to bylo schůdné (ostatně nápis je podle fotografie myslím na kříži, nikoliv na náhrobku), ale pravdou zůstává, že užití zkratky v této podobě bych bral jen jako nedoloženou informaci (pro encyklopedické účely by chyběl relevantní zdroj). Fagnes 7. 1. 2012, 12:53 (UTC)

To je možné, ale osobně bych se s tím takto nespokojil. Znáte nějaký zdroj, ve kterém by byla zkratka R. I. N. takto vysvětlena? 2) Na kříži už nápis INRI je, očekával bych, že tam nebude totéž napsáno podruhé, navíc v tom věnci bych naopak čekal nějaký vzkaz zesnulému, typicky něco jako R. I. P. Jirku O. pinkám :). --Jiří Janíček 14. 1. 2012, 14:46 (UTC)

Asi není ostuda říct, že nevím. Zkratka má zjevně evokovat latinskou frázi requiescat in pace, tedy odpočívej v pokoji (doslova nechť odpočívá v pokoji). Přesto vyjadřuje něco jiného. Jsou tedy jen dvě možnosti: 1) omyl tvůrce náhrobku (méně pravděpodobná možnost); 2) zkratka se má tvářit tradičně, ale má znamenat něco jiného (narážku, vtip, něco, čeho herec dosáhl atd. – řekl bych pravděpodobnější možnost). Jirka O. 15. 1. 2012, 22:29 (UTC)

Před časem jsme mluvili s wikipedistou Petrem Novotným o možnosti, že by Wikipedie přebírala mapy výskytu rostlinných druhů na území České republiky. Zmíněný wikipedista na správě botanických mapových serverů pracuje a tato data (která pochází z České národní fytocenologické databáze) by bylo podle něj možné uvolnit pod svobodnou licencí. Já osobně si to představuji formou nějaké LocMapy. Hledám technicky zdatného wikipedistu, který by byl ochoten se s Petrem Novotným sejít a probrat technické záležitosti.--Vojtech.dostal 7. 1. 2012, 20:45 (UTC)

To je zajímavé. Ale moc nerozumím detailům, tedy na co ty mapky bude wikipedie používat. Třeba ke každému druh se tam hodí mapka výskytu v ČR? Jestli tomu dobře rozumím, jsou to data o výskytu rostlin z fytocenologických snímků. Určitě to má svůj význam, i když jistě nejsou úplné, navíc asi budou kombinovat historické výskyty třeba z 60. let se současnými.--Don Pedro 7. 1. 2012, 20:55 (UTC)

ano, já si to představuju takto, tedy že by se ke každému druhu dala mapka výskytu v ČR. Úplná data to jistě nejsou, podrobnější informace by mohl poskytnout sám navrhovatel - upozornil jsem ho na tuto diskusi).--Vojtech.dostal 7. 1. 2012, 21:00 (UTC)

Dobře, mě by zajímalo, co v tom jsou vše za data, tedy jestli jen snímky z té databáze, těch je řádově desítky tisíc. Pokud to je tak, ty mapky by tam šly dát, ale nemůže se to prezentovat, že to je úplný výskyt. Potíž je v tom, že různá společenstva jsou různě prosnímkovaná, takže některé budou neúplné hodně a některé budou úplnější. Uvidíme, jak by to vypadalo, možná by se to pak dálavalo jen k druhům, kde to má smysl. Ale já si počkám, co k tomu řekne navrhovatel.--Don Pedro 7. 1. 2012, 21:07 (UTC)

To patří pod techniku.--Juandev 7. 1. 2012, 23:23 (UTC)

dobrý den, považuji za přirozené, že u hesel rostlin by měla být informace o jejich výskytu. Vidím dva zdroje: nálezové databáze botaniků | excerpce literatury. První má specifickou vypovídací hodnotu a je zpracovatelný briskně. Druhý je konzistentnější, obtížně zpracovatelný - pracuji na obou.

Dvě nálezové databáze (ČNFD a FLDOK - dohromady víc než 2 mil záznamů) jsou zpřístupněny na florabase.cz, s nutností registrace a celá aplikace je určena pro botaniky - mohou procházet jednotlivé nálezy, komentovat; pro základní orientaci "co kde roste" nepříliš pohodlná. Podařilo se mi domluvit se s BÚ AV a zejména ČNFD MUNI, že data z ČNFD v podobě unikátních dvojic taxon:mapovací čtverec budou na webu přístupná bez přihlášení, v podobě snadno přístupné - to je ona quick.florabase.cz. Odkazování je jednoduché - viz příklad. Data jsou dávkově přenášena (cca 1 za rok) z ČNFD, takže se do ní projeví i případná změna/smazání záznamu na základě podnětu komunity v aplikaci florabase.cz. V čerpání literárních zdrojů je u nás (PedF UK) zadáná diplomová práce, jejímž vedlejším produktem bude např. i převedení Slavíkových Kartograf. syntéz (tedy cca 500 taxonů) a těch pár mapek co jsou v Květeně do formy snadno zpracovatelné. Takto získaná data bych rád přidal do stávající aplikace jako samostatnou vrstvu - zde mluvím o plánech.

Protože nejsou dostupná jiná data popisují výskyt druhů v ČR a protože předpokládám další rozvoj celé aplikace včetně doplnění zdrojů dalších, navrhuji aby se odkaz zde uvedeného typu stal součástí článku u nás rostoucích druhů. Z technického hlediska dovolte stručně: předat si seznam taxonů zahrnutých v databázi a u daných článku doplnit do taxoboxu info "Nálezy v ČR podle ČNFD". --Petr Novotný 10. 1. 2012, 09:21 (UTC)

Výborně, díval jsem se na nějaké příklady. Je to dobré a snad se to bude postupně doplňovat. Samozřejmě, mapy nejsou zdaleka úplné, navíc u různých druhů to je různé. Jinak dalším zdrojem by mohla být lesnnicá fytocenologická databáze UHUL, ti mají taky asi 60000 snímků. Já jsem jim tam kdysi opravoval chyby. Otázkou je, jestli by ty údaje poskytli. Dále existuje významný zdroj z aktualizací mapování vegetace, data vlastní AOPK a má už taky milióny údajů. Pokud jste tak ještě neučinili, tak by stálo za to s nimi zavést jednání.--Don Pedro 10. 1. 2012, 10:17 (UTC)

Dobré, jako zkoušku jsem to naházel k druhům z rodu vrbovka, u některých to je tedy extrémně neúplné. Pokud tomu dobře rozumím, tak další slabina může být, že čtverec bude modý stejněm jako když tam je 1 ojedinělý údaj stejně jako druhý čtverec, kde je třeba údajů 50. Tím by se značně zkreslil výskyt, protože velmi vzácný výskyt se označuje stejně jako modrý. Možná by pomohlo, kdyby se ojedinělý výskyt ve čtverci označovat třeba červeně a hojný modře, jestli to technicky lze.--Don Pedro 10. 1. 2012, 10:30 (UTC)

díky za tip na UHUL, AOPK je neprůchodná. Hodnotnější by byl FLDOK, ale i tam je jednání prozatím odložené. V současnosti jsou k dispozici data jen v podobě těchto unikátních dvojic, pro mapu jakou popisujete je nutno přihlásit se do plné verze florabase. --Petr Novotný 12. 1. 2012, 06:17 (UTC)

Pokud se to opravdu bude používat, nebylo by lepší udělat něco jako {{Čsfd film}} než to takhle nehezky vkládat jako samostatnou sekci? Určitě to ale šoupnout do ExtOdk sekce. --15. 1. 2012, 20:56 (UTC), Utar

podobná šablona i způsob vložení mi přijde velmi dobrá --Petr Novotný 20. 1. 2012, 07:42 (UTC)

Vyzkoušejte tedy šablonu {{Florabase}}, jestli takhle vyhovuje. Použito v článku Vrbovka Lamyova. --20. 1. 2012, 12:01 (UTC), Utar

Děkuji, Utare, ta šablona se bude hodit. Na technickém řešení, tedy prozatím na importu externích odkazů do jednotlivých článků, přislíbil pomoc Frettie, děkuji všem za vyjádření.--Vojtech.dostal 20. 1. 2012, 15:07 (UTC)

díky, prosím umazat FLDOK - ten svá data poskytl jen do plné verze, dostupné pod přihlášení.--Petr Novotný 21. 1. 2012, 06:35 (UTC)

Další portály

Mluvil jsem o této diskusi s Danou Michalcovou http://www.botanickafotogalerie.cz + správkyně ČNFD. Vedle wikipedie je tu Biolib.cz+Botany.cz+BotanickaFotogalerie.cz+??; všichni to dělají dobře a zadarmo, měli by být kvalitně prolinkováni. Nebylo by užitečné připravit šablony i pro tyto weby, vyžádat si od nich seznam zpracovaných taxonů a do příslušných článků je poté importovat?--Petr Novotný 21. 1. 2012, 06:36 (UTC)

Vytvoření šablon a jejich rozmístění do článků není žádný velký problém, budou-li k dispozici ty seznamy taxonů. Třeba ten BioLib se už teď používá docela dost, řekl bych. Jen

1. panuje shoda v tom, že tyto odkayzy chceme a že se mají rozmístit do článků (v některým z nich mohou být všechny i čtyři)?
2. pokud se zprovozní všechny tyto odkazy, nebylo by lepší dát šabloně jiný tvar, třeba něco ve stylu {{Sisterlinks}} (řeší problém z přechozího bodu)?
3. je opravdu možné získat ty seznamy?
4. budou tyto portály výměnou odkazovat zase na Wikipedii? viz např. Wikipedie:WikiProjekt NK ČR, kde je podobné křížové odkazování domluveno s Národní knihovnou České republiky

FLDOK jsem z šablony odstranil. --21. 1. 2012, 17:47 (UTC), Utar

Já bych se těchto dalších hromadných odkazování spíše vyvaroval. Do článků se mají přidávat externí odkazy, které nějak rozšiřují informace podané v článku. Mnoho našich článků už nepotřebuje odkazovat třeba na Biolib, protože prostě všechny informace na biolibu v podstatě my (nebo wikispecies) nebízíme. Na rozdíl od botanických map, které na Wikipedii v podstatě chybí bez výjimky, se v ostatních případech musí postupovat individuálně. --Vojtech.dostal 21. 1. 2012, 19:16 (UTC)

ve výčtu informací asi ano; ale mimo botany jsou to odborně recenzované fotogalerie a tam bych pokládal propojení za přínosné. --Petr Novotný 22. 1. 2012, 05:25 (UTC)

Ahoj, chtěl bych zájemce navnadit na pravděpodobnou budoucnost editačního okna, co postupně vzniká. Nějaká velice raná fáze k vyzkoušení je dostupná na tomto odkaze, respektive zde se můžete seznámit s dokumentací atd. Cílem je zjednodušit nováčkům psaní do Wikipedie, aby nemuseli bojovat s wikikódem. Držím vývojářům palce, ať se jim to povede vyladit! Pro zjednodušení editací a tím pádem více editorů a silnější komunitu to bude super. S pozdravem --Chmee2 10. 1. 2012, 09:53 (UTC)

To vypadá opravdu dobře. Mohlo by to přilákat wikipedisty, kteří umí jen s wordem. --G3ron1mo 10. 1. 2012, 10:01 (UTC)

Doufám, že to půjde vypnout. --Tchoř 10. 1. 2012, 10:49 (UTC)

Asi ano, protože např šablony (v současném nejednotném stavu) přes wysiwyg rozhraní půjdou implementovat špatně. --G3ron1mo 10. 1. 2012, 11:12 (UTC)

Čili ponovu asi budou články vypadat dost zrůdně, nejspíš bude půlka textu tučně. Nešlo by to aspoň nastavit tak, aby to bylo u nováčků implicitně zapnuto a u ostatních explicitně vypnuto? Fagnes 10. 1. 2012, 10:56 (UTC)

Možnost udělat komplet tučný článek mají editoři již teď. Může to přilákat více vandalů, ale zároveň to může přilákat i nové schopné wikipedisty. Za pokus to rozhodně stojí. Ostatně nevidím překážku v tom (když se ukáže tento editor z hlediska vandalismu jako problematický) zpřístupnit ho až po registraci. --G3ron1mo 10. 1. 2012, 11:12 (UTC)

Doporučuji vaše podněty směřovat na vývojáře. V pravo máte Leave feedback. S pozdravem --Chmee2 10. 1. 2012, 11:04 (UTC)

Tak jim to tam prosím někdo napište. Na mě to mluví anglicky. Fagnes 10. 1. 2012, 11:13 (UTC)

Odesláno, položka 211 v TOCu. --10. 1. 2012, 12:33 (UTC), Utar 10. 1. 2012, 12:33 (UTC)

Sláva!--Juandev 10. 1. 2012, 12:10 (UTC)

A není to blbost? Tisíce přispěvatelů dokázaly wikikód zvládnout, tak proč by to neměli umět nováčci? Dnes se přece počítačologie učí už téměř v mateřské školce, takže by to nikomu novému nemělo dělat žádné potíže. A tak moc šedesátníků na wiki podle mě nově nepřichází, aby se jim to muselo tak moc ulehčovat.--Feťour 10. 1. 2012, 12:56 (UTC)

Šedesátníci a studenti nepřichází právě proto, že se napřed musí naučit wikikód - to je značná obstrukce. Na Wikimanii jsem to slyšel: Nemyslete si, že začnou do Wikipedie přispívat pedagogové, dokud tam bude zaclánět wikisyntax. Mě to také učitelé českých škol říkají. Mě osobně je vůbec udivující, že ten wikisyntax nezmyzel už dávno. Dyť to není nikde, že by člověk musel znát syntax - už i webovky si člověk postaví bez syntaxu. Čili odstranění wikisyntaxu je podle mě jedním ze základních změn, pokud chce Wikipedie získávat v budoucnu další editory.--Juandev 11. 1. 2012, 09:49 (UTC)

Dovolím si nesouhlasit. Pokud uděláš stránky bez znalosti HTML kódu, tak budou vypadat úděsně a bude to špatně. Uznávám, že tohle je dobrá myšlenka a že to určitě pomůže pro příliv nových editorů - ale i ti se budou muset postupem času naučit ten kód. Já bych naopak vypíchl možnost i do druhé půlky zapnout HTML, cosi co neznám, ale vypadá to jako JSON a Wikitext. To se mi líbí a je to dobře. Jen je blbý, že v tom nelze rovnšž editovat.--frettie.net 11. 1. 2012, 12:12 (UTC)

To je divné. Já když jsem v roce 2006 začínal, tak si nevzpomínám, že bych se tím musel zabývat a že bych měl nějaké problémy s wikisyntaxem. A to jsem celkem programátorský analfabet. Mě osobně ta změna nevadí zvyknu si hned, ale nechápu, kdo má s čím problém. --Don Pedro 11. 1. 2012, 10:38 (UTC)

To já přicházím do styku s lidmi, kteří si myslí, že Internet je seznam.cz a umí psát pouze ve wordu a powerpointu (takže v nich posílají i obrázky). Ne každý má na to, aby zvládnul wikisyntaxi, resp. aby ho neodradila. O použitelnosti si něco málo můžete přečíst zde. --G3ron1mo 11. 1. 2012, 10:52 (UTC)

Ale i ti se to dokáží naučit, to je jak s PHPkem, to se naučí taky každá cvičená opice.--frettie.net 11. 1. 2012, 12:12 (UTC)

A hodlají tito lidé editovat Wikipedii? A je jich orpavdu tolik, že je nutné razantním způsobem měnit editační okno a způsoby editace? --Martin Kotačka 11. 1. 2012, 13:04 (UTC)

Fakt? To se divím. Ovšem pochybuji, že takoví lidé budou někdy schopni něco kloudného napsat. Ale je to jedno, mě tohle osobně tak nepálí. Stejně jako Feťour se těším na tu smršť dědků. Osobně bych ovšem přivítal smršť sličných wikipedistek než dědků.--Don Pedro 11. 1. 2012, 11:15 (UTC)

Je to jako se vším..kdo to chce zvládnout...tak to zvládne, kdo nechce, bude se vymlouvat pořád. U staříků nevím, znám plno šikovnejch, ale jestli to nezvládaj studenti, pak bych doporučila nějaký nenáročný učební obor, protože na studium očividně nemají (nadsázka).--Lenka64 11. 1. 2012, 11:21 (UTC)

@Don Pedro a Lenka: Dovolím si nesouhlasit, kdyby mě do wikipedie nezatáhl Pastorius, tak bych se wikisyntax taky neučila a pravděpodobně bych tady vůbec nebyla. A to si troufám říct, že občas napíšu i něco kloudného. I přesto, že mi formátování textu občas trvá skoro tak dlouho, jako jeho psaní:/ A právě jistá složitost, která se při pohledu zvenčí prostě zdá být obrovská, spoustu lidí odrazuje už v počátku. Není to o tom, že by to nezvládli, ale ani to nezkusí. Je to lidská přirozenost, myslím si. Ale wikipedie potřebuje lidi, kteří jsou schopni generovat obsah, a limitujícím faktorem musí být jejich znalost oboru či schopnost najít relevantní data, a ne to, že je pro ně, ať již subjektivně, nebo objektivně, způsob vkládání těchto dat na wikipedii příliš složitý.--Bodlina 11. 1. 2012, 11:43 (UTC)

Obávám se, že tohle (formátování textu vs. samotné psaní obsahu) ale zůstane v každém rozhraní. Jen Ti to třeba tak nepřijde, protože to budeš dělat hned při psaní (takže Tě to bude neustále vyrušovat). A dost možná pak ještě zaměstnáš další, pokud se nebudeš řídit nějakou štábní kulturou. A už vidím ty zástupy, co si budou stěžovat, že ta štábní kultura je příliš složitá. Miraceti 11. 1. 2012, 16:10 (UTC)

@Utar: Díky. @Feťour: Je. Fagnes 10. 1. 2012, 12:58 (UTC)

@ Feťour - Dovolím si s tebou polemizovat. Tisíce nováčku to sice dokázali zvládnout, ale větší číslo jich to nedokázalo. O tom svědčí v podstatě jakýkoliv rozhovor, který s někým, kdo se jednou či dvakrát pokusil editovat Wikipedii, zapředeš, obzvláště mezi starší populací, kde máme obrovské rezervy. Každý ti řekne, že nechápe wikikód, že mu to přijde složité a podobně. Tudíž, sice se to spousta lidí naučila, ale o větší spoustu lidí, tedy potenciálních editorů, jsme přišli. Vzhledem k tomu, že globálně projekty Wikipedie stagnují v počtu editorů, tak je potřeba udělat změnu a přizpůsobit se. Pokud to jako Wikipedie nedokážeme, tak z pohledu komunit vyhyneme/vyhoříme/pojedeme na nedostatek editorů. Takže i když se nám nelíbí, že se bude případně měnit zaběhnutý systém a bude se v budoucnu nahrazovat novým, je to změna, která musí nastat, pokud chceme zůstat na špici. Pokud to neuděláme, dříve či později nás někdo převálcuje něčím, kde nabídne uživatelům, co nejsnazší řešení, i když třeba nebude založena na tak vznešených myšlenkách, jako má Wikipedie (viz např. oblíbenost Facebooku, Skype, atd. s naprosto děsivými licenčními podmínkami...). S pozdravem --Chmee2 10. 1. 2012, 14:10 (UTC)

Super, jestli to bude fungovat, budu ráda. --Bodlina 10. 1. 2012, 15:16 (UTC)

Dobrá, Chmee, počkám si tedy na ten příliv dědků ☺ --Feťour 10. 1. 2012, 18:08 (UTC)

Dneska už prohlížeče tak daleko, že není problém napsat WYSIWYG rozhraní. Nicméně každé WYSIWYG rozhraní má řadu omezení a problémů. Předně, žádné WYSIWYG rozhraní není v praxi opravdu WYSIWYG. Za druhé uživatelé WYSIWYG snadno sklouzavájí k používání naprosto nesmyslného formátování. A za třetí, WYSIWYG neumožňuje všechno - u Wikipedie bude problém se šablonami. WYSIWYG určitě jednou přijde, ale do té doby bych se spíš snažil o výrazné zjednodušování kódu stránek. Text, který je špatně čitelný ve zdrojovém kódu, má zkrátka problém (možná by to mohlo být i jedno z kritérií pro dobrý článek). Miraceti 11. 1. 2012, 16:03 (UTC)

A ještě něco: zatím jsem si nevšiml, že by byl nějaký problém, když někdo napíše nějaké heslo v plaintextu. Nikomu se za to snad nikdy ruce nesekaly. Miraceti 11. 1. 2012, 16:04 (UTC)

Nesekali, to máš pravdu. Nicméně to bude fungovat jako psychologická bariéra pro lidi, že si myslí, že je potřeba umět wikikod, aby mohli psát. Tímto editačním rozhraním by měla padnout. Jsem přesvědčen, že kdo to nebude chtít, tak si to prostě vypne. Nicméně by byla chyba toto snazší rozhraní nenabízet jako základ pro příchozí nováčky. S pozdravem --Chmee2 11. 1. 2012, 16:08 (UTC)

Jenže se bojím, že to bude bariéra pro jiné. Ten, kdo si to vypne, se bude muset vypořádávat s kódem, který bude generovaný WYSIWYGem. A to opravdu nikomu nepřeju (nevěřím, že ten od Wikimedie bude nějak extra lepší než všechny ostatní). Leda, že by to bylo opravdu tak jednoduché, až nepoužitelné. Miraceti 11. 1. 2012, 16:13 (UTC)

Má to svá negativa i pozitiva. Nové rozhraní určitě přiláká dostatek trollů, kteří zvandalizují wikipedii jenom proto, že je to tak jednoduché...předpovídám, že minimálně na anglické wikipedii to povede k plošnému uplatnění zdržených editací a editace budou schvalovýny manuálně. Na druhou stranu to jistě pomůže wikipedii jako celku, protože hlavním problémem většiny čtenářů wikipedie je lenost - proč se namáhat a doplňovat několik vět, když ten wikikód je tak složitý? Nové rozhraní by mohlo přilákat mnohem širší společnost se všemi důsledky z toho plynoucími. Wikipedisté mají pověst nerdů a příliv nových editorů by to mohl změnit. --Kohelet 11. 1. 2012, 16:32 (UTC)

Ničit jde snadno i teď, takže to se nezmění.

Právě - mohlo. Ale taky se může stát, že díky nectnostem WYSIWYGu kvalita klesne. Takže pak budeme řešit pověst bandy břídilů. Miraceti 11. 1. 2012, 18:03 (UTC)

Vidím to optimisticky, na WYSIWYGu nevidí nic špatného samo o sobě, to nejhorší na Wordu a jemu podobných editorů byla/je možnost udělat např. nadpis prostě tak, že se zvětší a ztuční písmo a kašle se na sémantiku (předdefinované styly) tak daleko tento WYSIWYG naštěstí nejde. Za plaintext se dočkáte nějaké "pěkné" šablon, když budete mít štěstí, ne té urgentní. To co považuji za největší problém wikisyntaxe je funkce

mezery na začátku řádku,

která dokáže uživatele pořádně rozhodit a někomu se může dostat i do "plaintextu".--pan BMP 11. 1. 2012, 18:56 (UTC)

Editace Wikipedie bude vždycky vyžadovat nějakou akci a kdo se přes to nepřenese, tak mu nějaké vylepšené editační okno nepomůže, proto v nějaký zástup horlivých staříků nevěřím. Je vždy potřeba kliknout na "editovat", najít příslušnou část textu v okně apod., což jsou všechno ve své podstatě zdlouhavé a složité věci. Jedině že by text byl už sám o sobě "editačním oknem" a ukládal by se průběžně jako Google Docs (to by nehrozily snad ani editační konflikty). Těch staříků je ale škoda, v tom je obrovský potenciál, myslím, že by to mohlo spoustu z nich dost zabavit. Spíš by je ale přilákala nějaká aktivní politika v tomto směru než pasivní změna způsobu editace. Třeba z grantů podporované nějaké lekce v nějakých společenských centrech, domovech důchodců či co já vím.--Ben Skála 12. 1. 2012, 01:01 (UTC) P.S.: Pryč s citačními šablonami, takový text neumím editovat ani já po 6 letech na Wikipedii.

Já si myslím, že to je dobrý nápad to nasadit, udělal bych to ale vypnutelné. Sice bych řekl, že kdo (ze těch mladých) nedokáže pracovat s tím nynějším, tak má asi malé schopnosti na to aby napsal kvalitní článek. Dominik Matus  _diskuse^příspěvky 10. 2. 2012, 18:08 (UTC)

Diskuzní šablony

Sebelepší editační rozhraní je k ničemu, když se komunita chová mazácky nevstřícně a neosobně komunikuje šablonovými prefabrikáty.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 11. 1. 2012, 02:42 (UTC)

Bezvýhradně souhlasím. Diskuzní šablony jsou studené a odporné a vyvolávají ve mě stejný pocit, jako novoroční přání od mého telefonního operátora vložené do obálky s fakturou. Komunikace pomocí šablon má imo místo tak maximálně při varování zjevných vandalů, že mohou být zablokováni, jinak je to nechutné. Když je šablona na diskuzní stránce jenom jedna, tak to ještě jde, ale máme tady i diskuzní stránky uživatelů kde jsou šablony jedna pod druhou a to je hnus, velebnosti. Být taková moje diskuzní stránka, tak utíkám hodně daleko. Je takový problém napsat

Uvítání slovy? Nebo používejte náhled? Sakra, i ta divná instituce "urgentně upravit" nebo "subpahýl" by se dala napsat slovy, že to zdržuje, máme snad nějaký počet lidí, které musíme za hodinu odbavit? --Bodlina 11. 1. 2012, 08:22 (UTC)

Mně to tak dramatické nepřijde, co je špatného třeba na šabloně "subpahýl", která se zobrazí takto: Dobrý den, děkuji Vám za informace v článku Stanislav Rovný. Bohužel jeho zpracování zatím nesplňuje požadavky na encyklopedické heslo. Pokuste se prosím text článku upravit alespoň do té míry, abychom jej mohli označit jako článek. Pokud se nám to ani společnými silami nepodaří, po 14 dnech se rozhodneme, zda pro udržení kvality Wikipedie není vhodnější takový článek úplně odstranit. Děkuji za pochopení. - podle mně je to poměrně přátelsky a osobně řečeno a není poznat, že to je prefabrikát. --Vojtech.dostal 11. 1. 2012, 08:54 (UTC)

Ano, znění šablon znám. Je-li na diskuzní stránce jenom tahle jedna, tak to možná na první pohled poznat není, ale když jsou tam dvě pod sebou tak je to vidět sakra hodně. A věřte mi, diskuzní stránky některých nováčků jsou potapetovaná noční můra. Můžete oponovat tím, že když se "provinili" vícekrát tak, že to vyžadovalo šablonu, tak nejsou přínosem pro wikipedii, ale někdo když hned za sebou vytvoří dva články, z nichž oba dva potřebují "urgentně upravit" a dostane pod sebou dvě úplně stejné šablony... tak by musel být neskutečně blbej, aby neviděl, že to je prefabrikovaný text. Musím trvat na tom, že pracky nikomu neupadnou, když to napíše vlastními slovy. --Bodlina 11. 1. 2012, 09:04 (UTC)

Jenže je to neskutečně pracné a ne každý na to má. Já bych viděl řešení v tom, že by se vytvořilo několik verzí šablon, třeba {{subpahýl1}}, {{subpahýl2}}, {{subpahýl3}}, každý s jiným textem, abychom se nemuseli tolik opakovat. Možná by to částečně pomohlo. --Vojtech.dostal 11. 1. 2012, 09:12 (UTC)

Musím souhlasit, nováčci, jejichž diskuze jsou potapetovány šablonami jsou noční můrou. :) --G3ron1mo 11. 1. 2012, 09:14 (UTC)

Díval jsem se na to a abych řekl pravdu, tak kromě nového designu v tom nic zásadního nového nevidím. Ale nemám nic proti. Co se týče těch šablon, tak má Bodlina trochu pravdu. Mě osobně se třeba při větě "Děkujeme za pochopení" otavírá kudla v kapse, to je jak na koberečku u pana ředitele. Já chápu, že správci mají moc práce, tak že jim to ulehčuje práci. Ony slova taky někdy nepřidají, třeba: "Přidávejte si tam laskavě ty interwiki a kategorie, ulehčíte tím jiným práci", to taky nováčka moc nenadchne. Na produktivní nováčky je třeba být laskavý, ale s těmi, co tu chtějí dělat jen binec se nemazlit.--Don Pedro 11. 1. 2012, 09:13 (UTC)

Dobrým řešením je taktéž to, aby když se někomu (nemyslím nyní konkrétně) nelíbí nějaký text v šabloně, co se tam používá, ať jí předefinuje a přepíše. Změnit ten text na více přátelský není složité a může to být první krok, jak začít. Jinak souhlasím s Bodlinou, že šablonování je zde rozšířené, nicméně a bohužel to není nic nového, je to zde i na ostatních Wikipedií již dlouho a uvědomuje si to i Nadace. Proto se snaží informovat, ať je lidi tolik nepoužívají a taktéž, ať více chválí. Z toho důvodu je např. na en.wiki Wikilove. I když to "mazáci" nemají rádi, je to prostě nástroj, aby se více chválilo a právě to motivovalo nováčky. Jinak se totiž nováčkům a i ostatním do diskuse píše jen to špatné. Chválit a osobní přístup se moc nedělá, což je špatně. Nicméně, nové editační rozhraní je jiná část a tohle vlákno mělo být informací k němu :) S pozdravem --Chmee2 11. 1. 2012, 09:17 (UTC)

To je snadné. Třeba: "Dobrý den, děkuji za Vám nový článek Stanislav Rovný. Článek je však zatím příliš stručný, aby mohl v této podobě na wikipedii dlouhodobě zůstat. Pokuste se prosím heslo alespoň trochu rozšířit. Nespěcháme na Vás, stačí když se tak stane do 14 dnů. Pokud byste měl nějaké problémy s technickou stránkou věci, můžete se ně mě obrátit. Přeji vám hodně dalšího elánu při psaní článků na wikipedii. Díky." Takhle by to šlo, možná se ještě doladí nějaké detaily, ale podle mě to je méně studené.--Don Pedro 11. 1. 2012, 10:38 (UTC)

To zní pěkně, jak dlouho to trvalo napsat? Minutu, nebo snad dvě? --Bodlina 11. 1. 2012, 11:43 (UTC)

OK, tak ať z toho něco je. Nechci měnit významnou šablonu bez diskuse. Bylo by dobré, aby se na to podívalo víc lidí, popř, vznesli k tomu námitky a pak by se tím nahradil stávající text.--Don Pedro 11. 1. 2012, 12:12 (UTC)

Když budeme opakovaně používat tyhle Donpedrovy věty, hned bude také zřejmé, že to jsou strojově vkládané texty. Lepší by bylo z toho udělat šablonu {{subpahýl2}}, aby to správci mohli volit podle vkusu. --Vojtech.dostal 11. 1. 2012, 15:17 (UTC)

Pokud autor vytvoří 3 subpahýly, již se šablony opakovat nebudou? Dle mého: pokud to autor s přispíváním na Wikipedii myslí vážně, zareaguje na první šablonu alespoň pokusem o zlepšení článku, pokud to bylo jen (mo)mentální pohnutí mysli, nepohne s ním ani sebeosobněji napsaný vzkaz.--Zdenekk2 11. 1. 2012, 15:50 (UTC)

Jen změna šablony problém neřeší, snad na chvilku modifikuje. Tapetování sebelépe znějících šablon je hnusné a neosobní. Být to na mně, šablony tohoto typu by letěly jak raketa. Prostě si myslím, že na tom nejsme časově ani mentálně tak špatně, abychom nedokázali vypotit podobnou formulaci na fleku tak, aby bylo vidět, že pisatel do toho vložil o trochu více úsilí, než jeden neuron na jednoduchý reflex při současném stavu užití šablon i s automatickým podpisem. --Bodlina 11. 1. 2012, 15:43 (UTC)

I když s tebou souhlasím v boji proti vícenásobným šablonám, tak v tomto s tebou nesouhlasím. a) komunita není natolik velká, aby každému experimentu/subpahýlu psala novou osobní hlášku. Odkloníme pouze sílu od psaní encyklopedického obsahu k vymýšlení textu, který stejně ve výsledku musí být „stejný“ b) nepoužívání šablon k jasným věcem (typu subpahýl, copyvio, atd.) povede k tomu, že se odčlení sorta lidí, která je více striktní a rázná. A ta bude psát z jejich pohledu ochotně, z pohledu nováčka útočně. Je lepší, aby k tomuto nedošlo a šablony tomu značně pomáhají c) někteří lidé, co chtějí pomáhat s patrolováním, třeba nejsou schopni sepsat věcně přesný důvod, proč něco tak být nemůže. Jen je budeme odrazovat od toho, aby během patrolování pomohli. --Chmee2 11. 1. 2012, 15:59 (UTC)

Chápu tvoje námitky a asi máš pravdu, ale současný stav se mi hrubě nelíbí:/ Jak potom navrhuješ postupovat dále? I když budeme mít deset pěkně znějících rotujících šablon, stejně to časem sklouzne do stavu podobnému současnosti. V ideálním případě by šablona měla být opravdu jenom nějaký mustr, jak by ta hláška asi měla znít, ale nyní je stav takový, kdy je naprosto jasné, že k tomu, aby se text objevil na něčí diskuzní stránce, nebyla potřeba vůbec žádná invence ani vlastně zájem toho, kdo to psal. Něco jiného je možná, jedná-li se o několikátý subpahýl stejného uživatele úrovní hraničícího s vandalismem, ale článek k urgentním úpravám se může stát nováčkovi velmi snadno a upozornění by mělo být prostě osobnější, když už šablona, tak třeba aby tvořila jen část toho sdělení, ale dále by tam měla být pochvala toho, co se povedlo, výzva, ať se nováček nebojí na dotyčného wikipedistu obrátit s dotazem, prostě tak. --Bodlina 11. 1. 2012, 16:15 (UTC)

Šlo by možná napsat šablonu, která by náhodně vybírala jednu formu z mnoha. Možná jsou šablony pro mnohé neosobní, ale taky potřeba. Málokdo má zájem dvacetkrát smolit jiný text se stejným významem. Jako rozcvička dobré, ale jako práce děs. Třeba by dost pomohlo neuzavírat texty do nějakých rámečků, ale napsat je úplně normálně, takže by se jevily jako úplně normální sdělení. A samozřejmě konkrétní obsah té které šablony se dá změnit k lepšímu. Miraceti 11. 1. 2012, 15:55 (UTC)

Miraceti, to by bylo skvělé. Opravdu existuje způsob, jak takovou šablonu napsat? Myslím, že by to bylo velice elegantní řešení. --Vojtech.dostal 11. 1. 2012, 16:34 (UTC)

Proč by to nešlo? Random funkce je sice jen jako beta rozšíření, ale k tomuto účelu by nebylo potřeba nějak sofistikovaný generátor. Stačilo by rozlišovat podle zbytku po dělení sekund z aktuálního času. Otázka je, jestli by to něco opravdu řešilo a jestli je to to, co potřebujeme (co zlepší počet kvalitních wikipedistů). Miraceti 11. 1. 2012, 18:00 (UTC)

Navrhuji, aby se jmenný prostor "Wikipedista" přejmenoval na "Uživatel", po vzoru anglického "User:". --Dan Polansky 13. 1. 2012, 11:18 (UTC)

Proti, uživatelem Wikipedie je i běžný nezaregistrovaný čtenář. Z češtinářského hlediska by byl lepší a přesnější (když už změna) Přispěvatel --Švališér 13. 1. 2012, 11:19 (UTC)

Proti, wikipedista je zavedené.--Tchoř 13. 1. 2012, 11:35 (UTC)

Neberte si to osobně, ale taky proti, souhlas s předřečníky. Slaigo 13. 1. 2012, 11:40 (UTC)

Jsem také proti, současné pojmenování je dobře zažité a nevidím vůbec žádný rozumný důvod, proč bychom jej měli měnit. Co tím vlastně získáme mi není jasné. MiroslavJosef 13. 1. 2012, 11:52 (UTC)

Wikipedista je ok, já bych si ho z dovolením ponechal:-) --Nadkachna 13. 1. 2012, 12:00 (UTC)

Ponechat Wikipedista--Zákupák 13. 1. 2012, 12:08 (UTC)

V odpovědi na předřečníky: Registrovaný uživatel Wikipedie může být jen čtenář, který má svoje CSS. Říkat mu "Wikipedista" jako kdyby byl příslušník nějakého hnutí či názorového proudu mi přijde nešikovné. Jiné Wikipedie to nejspíš vidí podobně jako já: používají v angličtině "User:", v němčině "Benutzer:", ve francouzštině "Utilisateur:", ve španělštině "Usuario:", v italštině "Utente:", v ruštině "Участник:", v dánštině "Bruger:", v holandštině "Gebruiker:", v řečtině "Χρήστης", v japonštině "利用者", jen v polštině "Wikipedysta"; koukněte se na jiné Wikipedie a uvidíte. České Wikizdroje mají "Uživatel:" namísto "Wikizdrojista" či jak. --Dan Polansky 13. 1. 2012, 12:16 (UTC)

Ano, Wikizdrojista není, ale když už se tu citují jiné české projekty, tak je třeba zmínit, že české Wikizprávy mají Redaktor. Navíc název Uživatel funguje jako alias, podobně jako genderové komplementy Wikipedistka a Uživatelka (resp. Redaktorka).
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 13. 1. 2012, 14:26 (UTC)

Takže celé je to o tom, že jinde to mají jinak, tak my to musíme mít stejně? Bude nějaký praktický užitek v přejmenování jednoho ze základních jmenných prostorů, jiný kromě ukojení jednoho glajchšalťáka? --Švališér 13. 1. 2012, 12:20 (UTC)

Mě se "Wikipedista" nelíbí; nejsem žádný Wikipedista, a přesto mám stránku "Wikipedista:Daniel Polanský". To že to všude jinde mají jinak je silný podnět ke zvážení. Výraz "glajchšalťák" nemůžu na webu najít a zjistit, co znamená, ale předpokládám, že je to pokus hanlivě označit někoho, kdo bere v úvahu nejen své úvahy a dojmy ale i volby a postupy, které se osvědčily jinde. --Dan Polansky 13. 1. 2012, 12:50 (UTC)

Lekce z historie. Jak je vidět, komunita české verze wikipedie si tuto změnu (zatím) nepřeje. Jak se to osvědčilo jinde? Jako tím myslíte, že kdyby na anglické verzi měli místo User: prostor Wikipedist:, že by vypadala úplně jinak, že by byla odlišná? Ne, z praktického hlediska by se nezměnilo vůbec nic. Tak jaképak "osvědčení". Zde se zase "osvědčilo" Wikipedista:. --Švališér 13. 1. 2012, 13:17 (UTC)

Už rozumím, přirovnáváte mě k nacistům. To bylo rychlé. en:Godwin's law. --Dan Polansky 14. 1. 2012, 14:41 (UTC)

Omyl, vás nepřirovnávám k ničemu, pouze komentuji vaši snahu nesmyslně vše sjednotit. Glajchšalt neprobíhal pouze v nacistickém Německu, nýbrž v podstatě všech totalitních režimech, nacisté tomu jen dali jméno. Dokonce i dnes se objevují zcela veřejně pokusy o glajchšalt, například při nedávné smrti Václava Havla. --Švališér 14. 1. 2012, 14:46 (UTC)

Nesouhlasím, wikipedista je krásný, na české wiki již zavedený termín. Uživatel je v mých očích čtenář, ten, který wikipedii užívá tím, že z ní získává informace. A nakonec si myslím, že opravdu není nutné slepě kopírovat anglickou a ani žádnou jinou verzi. --Bodlina 13. 1. 2012, 12:24 (UTC)

Já jsem registrovaný wikipedista a myslím, že žádné CSS nemám, nebo aspoň nevím, že bych něco takového měl (a to i po prohlédnutí obou mých kapes). Každý jazyk se chová jinak a nevidím důvod, proč bychom si měli pořád něco vnucovat z angličtiny, beztak už je toho dost. Slaigo 13. 1. 2012, 12:41 (UTC)

Re: "Každý jazyk se chová jinak": Nikoliv; většina jazyků Wikipedie se při přeložení "User:" chová uniformě, když označuje uživatele tím výrazem jazyka, kterým se obvykle překládá anglické slovo "user", to je výrazem, který je projektově nezávislý a nezávisí na tom, zda se týká Wikipedie, Wikizdrojů, či zcela jiného projektu využívajícího Mediawiki. Jak jsem napsal výše, nikdy bych o sobě neřekl, že jsem Wikipedista, ale přesto mám stránku Wikipedista:Dan Polansky, ať se mi to líbí nebo ne. --Dan Polansky 13. 1. 2012, 12:50 (UTC)

Si tam vlož šablonu {{název}}. Ja jí mám na svojí stránce a jsem nadmíru spokojen. --Švališér 13. 1. 2012, 13:25 (UTC)

Ani já bych to o sobě nikdy neřekl, ale to vůbec není důvod k tomu, abych požadoval změnu - Vám se líbí krásné české slovo "user"? Mě teda rozhodně nikolivěk. MiroslavJosef 13. 1. 2012, 12:52 (UTC)

Děláte si legraci? Navrhuji nikoliv "user" nýbrž projektově nezávislé "uživatel", a vyjmenoval jsem seznam Wikipedií, které používají obdobu v jejich jazyce. Argument slaměným panákem? --Dan Polansky 13. 1. 2012, 12:54 (UTC)

A já bych o sobě nikdy neřekl, že jsem uživatel, ale přesto mi to tu někdo nutí, ba dokonce už na mě vede stránka Uživatel:Mormegil. Nikdo vám nebrání na svou stránku odkazovat pomocí Uživatel:Dan Polansky a na její začátek si vložit {{DISPLAYTITLE:Uživatel:Dan Polansky}}, pokud vás označení za wikipedistu nějak osobně uráží. --Mormegil ✉ 13. 1. 2012, 13:42 (UTC)

Kdybych býval byl v pravěku wikipedie překládal wiki do češtiny, asi bych to také přeložil jako Uživatel. Pro ty kdož nepamatují, vězte, že termín Wikipedista je tu proto, že původní překlad do češtiny nepochází z angličtiny, ani z jiného jazyka, který používá výraz Uživatel, ale z esperanta, kde je uživatel Vikipediista nebo tak nějak. Já už jsem si na to divné (pro někoho hezké) slovo zvykl. Má několik výhod. Je už zažité, mezi návštěvníky wikipedie obecné známé a jednoznačně, stručně a jednoslovně odděluje čtenáře wikipedie od jejich autorů. Historie se nedá přepsat. Proto jsme wikipedisté. A ještě si dovolím ocitovat z wikicitátů http://cs.wikiquote.org/wiki/William_Shakespeare - Co je po jméně? Co růží zvou i zváno jinak, vonělo by stejně. --Pastorius 13. 1. 2012, 14:53 (UTC)

Děkuji za doplnění. Esperantská Wikipedie v současnosti užívá výraz "Uzanto:" namísto "Vikipediisto:", což je následek přejmenování jmenného prostoru, jak plyne z [Bug 24628] New: Renaming of namespace-2 on MediaWiki for Esperanto and adding namespace redirect to ns:2, z 2. srpna 2010. Výraz užitý esperantskou Wikipedií můžete přímo ověřit na esperantské Wikipedii. Pro zajímavost, tady je Krátká diskuze na esperantské Wikipedii.

Čtenáře článků Wikipedie od jejich autorů výraz oddělovat nemá. Mnozí registrovaní uživatelé jsou čtenáři spíš než spoluautoři encyklopedie.

Přejmenování na české Wikipedii je proveditelné, jak ukazuje příklad esperantské Wikipedie. Vůli k přejmenování ale nevidím, takže z něho nejspíš nic nebude. --Dan Polansky 14. 1. 2012, 14:38 (UTC)

Jsem taktéž proti tomuto nepraktickému požadavku. --Silesianus 14. 1. 2012, 14:40 (UTC)

If it ain't broke, don't fix it. --Váš Mostly Harmless 14. 1. 2012, 14:58 (UTC)

Na argument Mě se "Wikipedista" nelíbí odpovídám, že mně se Wikipedista líbí. Cizí jazyky a jejich přesné výrazivo nejsou myslím pro použití na české Wikipedii jakkoliv relevantní. --Martin Kotačka 14. 1. 2012, 15:01 (UTC)

Ne. Tady není EN. --14. 1. 2012, 15:13 (UTC), Utar

Nevidím důvod k nějaké změně, naopak, per Švališér, Bodlina et al. Uživatelem je v širším slova smyslu každý čtenář. Wikipedista jasně vyjadřuje editační angažovanost, ba dokonce bych řekl, že to v sobě má jakýsi podtext uvědomělé komunitní příslušnosti aneb „wikipedista - to zní hrdě“ Svým způsobem je tedy cs: v tomhle bohatší než en: --Miaow Miaow 18. 1. 2012, 11:25 (UTC)

Návrh považuji za opodstatněný a logický. Wikipedista je slovo výrazně slangové, podobně jako třeba zdejší termín "pahýl". Vidí-li mnozí kolegové serióznost Wikipedie v tom, že bude strojená, oficiózní, kožená a že bude ignorovat témata, která nejsou dost ušlechtilá a důstojná a vědecká, tak odstranění svérázného a pro nezasvěcence legračního výrazu "wikipedista" by bylo na místě.

Nejzákladnějším principem Wikipedie je, že každý uživatel může přispívat a každý přispěvatel je uživatelem. Ať je registrovaný nebo ne. Není tu žádná vyvolená redakce. Registrovat se může každý uživatel, nejen přispěvatel. Ostatně, slovo "uživatel" neznamená "čtenář", ale zahrnuje všechny způsoby užívání, pasivní i aktivní. "Wikipedista" je v podstatě univerbizací výrazu "uživatel Wikipedie", byť ta koncovka zdůrazňuje a asociuje aktivitu (traktorista, komunista, fotbalista, onanista) a snad i nějakou sounáležitost. Osobně jsem ochoten akceptovat obě podoby, "wikipedista" i "uživatel". Z čistě praktického hlediska je drobnou výhodou nynějšího názvu, že neobsahuje diakritická znaménka a je tedy přístupnější lidem bez české klávesnice. --ŠJů 2. 2. 2012, 19:54 (UTC)

Zdravím. Chtěl bych udělat trochu pořádek v článcích (nebo hesel, chcete-li) o světcích, které jsou pojmenovány značně chaoticky a nejednotně.

Na jednu stranu máme články František z Assisi, Tomáš Akvinský, Marie Magdalena, Jan Křtitel (ale svatý Jan z Dukly), na druhou stranu svatý Josef, svatý Vojtěch, svatý Jiří, svatý Bonaventura. Někdy je smysl pojmenování jasný (jednoduché odlišení hesel Bonaventura a Svatý Bonaventura), jindy to však smysl příliš nedává. Zdá se také, že pokud je světec znám i kvůli něčemu jinému (např. jako papež - bl. Jan XXIII. či Řehoř I. Veliký).

Která varianta je podle Vás lepší - má být slovo "svatý" v názvu článku nebo ne? A pokud ne, jak odlišit, který článek je o světci a který o jméně? Děkuji za odpovědi, --Váš Mostly Harmless 17. 1. 2012, 19:58 (UTC)

Nechal bych to tak, jak to je. Viz Wikipedie:Název článku#Očekávaný název. Málokdo asi očekává, že se tu bude jmenovat článek Svatý Jan XXII. či Svatý Tomáš Akvinský. --Silesianus 17. 1. 2012, 20:06 (UTC)

Podle mého názoru je to teď v podstatě dobře. Určitě by se mělo používat jméno bez "svatý", jestliže dotyčný má jméno, které je odlišné od jmen ostatních osobností (Tomáš Akvinský). A pokud tomu tak není, tak "svatý Josef" zní líp než "Josef (svatý)" nebo "Josef (Nový zákon)". Tím se zároveň odliší článek o jméně (Josef) a světci (svatý Josef). Ale měl by tu také být Svatý Josef (rozcestník), protože sv. Josefů bylo víc, byť méně známých než pěstoun Ježíšův.--Ioannes Pragensis 17. 1. 2012, 20:08 (UTC)

Dokonáno jest (tedy zatím jen zčásti). Fagnes 28. 1. 2012, 17:24 (UTC)

Ano, doplnit by se mohlo třeba odsud.--Zdenekk2 29. 1. 2012, 14:54 (UTC)

Já si na jednu stranu myslím, že v tom asi nějaký extra systém není (což je možná špatně), ale rozhodně bych byl proti tomu, aby se zvolila nějaká jednostranná varianta, totiž všichni se slovem „svatý“ nebo všichni bez slova „svatý“. V případě zájmu tuto problematiku řešit prosím o pokračování v diskusi portálu Křesťanství, kde bych se k tomu, bude-li to třeba, vyjádřil podrobněji v nějakou vhodnější denní dobu. Fagnes 21. 1. 2012, 00:33 (UTC)

Navrhuji dát dospodu vpravo klikatelný odkaz: Více o SOPA... a zároveň odstranit odkaz z nadpisu nahoře. Pak na to určitě víc lidí klikne a dozví se o tom něco blíž. --Kohelet 18. 1. 2012, 05:27 (UTC)

Teď je spíš důležitější lidem vysvětlit, proč je en-wiki vypnutá. Kromě toho čtenáři Wikipedie vědí, jak si najít informaci, o kterou mají zájem. --Packa 18. 1. 2012, 09:42 (UTC)

P.S. Zítra se podíváme na statistiku návštěvnosti a uvidíme, kolik lidí se chtělo dozvědět víc. --Packa 18. 1. 2012, 09:48 (UTC)

Jen 10k za den, dohromady zatím 13,5k. Minecraft zatím vede. --19. 1. 2012, 06:56 (UTC), Utar

Minecraft je zcestný, spíš se podívej na nárust návštěvy hlavní strany české Wikipedie. Oproti normálu nárůst 70k+ návštěv, celkem tedy 233k+ návštěvníků. Takže téměř čtvrt miliónů návštěvníků/zobrazení hlavní strany se základní informací, proč en.wiki nefunguje. To, jestli se pak dále proklikli a zajímal je konkrétní obsah/článek (o) zákonu, to ukazuje až to srovnání s Minecraftem ;) --Chmee2 19. 1. 2012, 07:57 (UTC)

No právě. Já reagoval na Packův link a ten zkoumal návštěvnost článku, ne hlavní strany. --19. 1. 2012, 08:07 (UTC), Utar

BTW, anglická verze stále funguje na mobilních telefonech (přesněji, mobilní verze), viz např http://en.m.wikipedia.org/wiki/SOPA (stačí do adresy mezi en. a wikipedia přidat .m.) Vanessa 18. 1. 2012, 10:44 (UTC)

BTW č. 2. Nezdá se mi, že by en wiki byla vypnutá... Načítá se mi úplně normálně, akorát musím zastavit načítání stránky dřív, než se zobrazí černá obrazovka. Ale to u mě není problém, protože dnes mám dnes nějaké pomalejší připojení. Na en wiki můžu dokonce i vyhledávat... Co vám ostatním, funguje také? 85.70.117.103 18. 1. 2012, 11:54 (UTC)

Aha, zde se o tom píše více: https://meta.wikimedia.org/wiki/English_Wikipedia_SOPA_blackout/Technical_FAQ 85.70.117.103 18. 1. 2012, 12:05 (UTC)

Zvláštní, mě dneska také načítání wikipedie (ale jenom jí, jedno jaké jazykové verze) trvá až nesnesitelně dlouho... --Silesianus 18. 1. 2012, 12:52 (UTC)

Jo jo, taky pozoruju; je to viditelně přetížené. Ovšem to nejpodstatnější: Kde je tedy za wikipedisty a čtenáře z ČR nějaká petic' pro jednoduché připojení se ke smyslu akce? Wikimedia Česká republika přímo na své hlavní stránce nemá k věci ani slovo, což mě tedy s ohledem na zde výše připojené oficiální prohlášení dost zaráží. --Miaow Miaow 18. 1. 2012, 13:08 (UTC)

Chyba není na tvém přijímači, u mě je to také řádově pomalejší. --Loupežník 18. 1. 2012, 13:07 (UTC)

Pro ty z vás, co to zajímá. Senát i Sněmovna reprezentantů oba zákony poslaly k ledu (anglicky). Takže SOPA i PIPA v současné podobě neprojdou. Takže takto nepřímo gratuluji anglické Wikipedii a tedy nám všem k tomuto vítězství. Věřme, že se nebude muset v budoucnu uchylovat k podobným krokům opětovně. S pozdravem --Chmee2 20. 1. 2012, 17:53 (UTC)

Nechtěl by se někdo podívat na možnosti sloučení (nebo jiného řešení existence) samostatných článků Vysoká škola a Univerzita? Pojednávají zatím o jednom a tom samém, přičemž článek Univerzita je na velmi nízké úrovni a plný neověřených tvrzení. Z tohoto důvodu by bylo asi nejlepší je sloučit do článku Vysoká škola, protože název „univerzita“ je sice hezčí, ale pojem „vysoká škola“ je širší a takové řešení, že by článek Univerzita byl jen o univerzitních vysokých školách, se mi moc nezdá. Nebo může být samostatně a pojednávat jen o historii?

Bohužel, resp. bohudík už nemám čas ani chuť to s někým diskutovat a upravovat, a proto to jen tak nahazuji sem k diskuzi vám ostatním. Snad se toho někdo ujme a docela významné články vyřeší. Bye, --62.245.103.21 18. 1. 2012, 15:40 (UTC)

Sloučení není dobrý nápad, už proto, že Univerzita a Vysoká škola není totéž. Osobně bych byl pro to, aby se současný stav obrátil - univerzita je starší pojem, proto by měl obsahovat historii a navíc by měl popisovat světově významné univerzity. Vysoká škola by zase měla pokrývat význam z dnešního hlediska a oba články by měly být zaměřeny celosvětově, neměly by pokrývat pouze české významy (proto je v článku Vysoká škola šablona "Globalizovat"). Se zdroji ale může být problém.--Honza chodec 22. 1. 2012, 11:51 (UTC)

Tak fajn, ale něco s tím udělejte, protože v současném stavu to zůstat nemůže. Pokud ten článek Univerzita bude i za týden/měsíc jen nepovedený výcuc z článku Vysoká škola, tak to zase přesměruju. --62.245.103.21 24. 1. 2012, 07:27 (UTC)

Zdravím, chtěla bych se zeptat, jak docílit toho, aby se u interwiki neobjevovaly (tj. nebyly boty opětovně přidávány) odkazy na články, které nepojednávají o dějinách pychiatrie, ale historii ústavů pro psychicky nemocné. Také bych ráda požádala zájemce o spolupráci :-) Linn 19. 1. 2012, 21:09 (UTC)

viz WP:Interwiki bot. Dej mi do diskuse správný seznam, a JAnDbot se o to postará. JAn 19. 1. 2012, 21:26 (UTC)

Vždyť jsem to už opravil, ne? Verze ar, cs, da, de, fr jsou o dějinách psychiatrie; en, no, nl jsou o dějinách ústavů. --19. 1. 2012, 22:34 (UTC), Utar

Některé jazykové verze uvádějí rok narození 1812, jiné 1813. Tušíte někdo, co je správně? Fagnes 21. 1. 2012, 00:28 (UTC)

Zdravím! Zdá se, že je správně rok 1813. Uvádí ho 1. Wurzbachův Biographisches Lexikon des Kaisertums Österreich, Wien 1859 , s. 16, který je k dispozici zde online, který je dobrou pomůckou pro podobné případy. Potom jsem našla 2. tento dobový zdroj. Samotný Gothajský almanach by byl nejlepší, ale bohužel ho nemám k dispozici a internetovým si nejsem jistá (osobně bych ho nepoužila). Mimochodem oba zdroje také potvrzují, že pocházel z lantkraběcí linie Fürstenbergů. Snad by to takhle mohlo stačit?--Verosusa 23. 1. 2012, 09:05 (UTC)

Díky, já jsem věřil spíš v pravdivost roku 1812, protože to uvádějí i stránky www.catholic-hierarchy.org. Vámi uváděný zdroj je určitě dobré vodítko. Mezitím mě ještě napadl jeden tištěný zdroj (taky relativně „dobový“), který chci obstarat, a pokud bude taky tvrdit 1813, tak myslím nebude co řešit. Hezký den přeje Fagnes 23. 1. 2012, 09:33 (UTC)

1813 uvádí taky Otta (9/784), kterého lze použít i jako zdroje k "lantkraběti".--RPekař 23. 1. 2012, 09:45 (UTC)

Nevím jestli vám toto pomůže třeba do budoucna. Ještě mě napadlo, že pokud budete v dobré knihovně mohl by ještě pomoct Hof-und Staatsschematismus - tuším, že se tam církevní hierachie řadila také i s osobními údaji. Osobně bych vsadila na na starého dobrého Wurzbacha, Gothu a Ottu než na Catholic-Hierachy.org. Taky hezký den! :) --Verosusa 23. 1. 2012, 10:35 (UTC)

Všiml jsem si že JanBot linkuje články na jakousi Wikipedii roa-rup, která vypadá jak rumunština. Úroveň většiny hesel tam je ale takovádle: roa-rup:Avicenna. Pár oddílů a odkaz jinam. Což je teda síla!--Juandev 28. 1. 2012, 08:29 (UTC)

Arumunská Wikipedie --28. 1. 2012, 12:17 (UTC), Utar

A co z toho vyplývá pro českou wikipedii? A proč je tvůj příspěvek vložen jako podstránka Pod lípou? --Silesianus 28. 1. 2012, 12:45 (UTC)

Je to přes rok, co některé portály byly označeny jako neudržované. Protože se s některými z nich nic nedělo, navrhnu je příští týden hromadně ke smazání. Takže, příznivci portálů a portálových šablon, dokažte, že jste i muži činu (a ne jen planých řečí) a buď je kultivujte nebo nechte smazat. --Lenka64 28. 1. 2012, 15:08 (UTC)

Jsem sice příznivec portálů, ale smazání těch neudržovaných bránit nebudu, ba přímo souhlasím.--Zákupák 28. 1. 2012, 15:35 (UTC)

Navrhnout na smazání, když je ten portál neudržovaný, tak se tomu bránit nebudu (ale chtělo by projít, jestli ty šablony nejsou vloženy i v udržovaných portálech). — Marek Koudelka; 28. 1. 2012, 15:40 (UTC)

Hromadné smazání portálů různé kvality je nesmysl, nelze je v žádném případě naházet do jednoho pytle a o tom pytli rozhodovat. --Jowe 29. 1. 2012, 14:34 (UTC)

Jsou to jen neudržované rozcestníky, měl si rok na to, aby si je předělal např. na miniportály. Obstrukce dělat můžeš, na to máš právo. --Lenka64 29. 1. 2012, 15:06 (UTC)

Také máš právo je nesmyslně všechny hromadně navrhnout na smazání. Mám však dojem, že jako celek bude smazání neprůchodné. Lepší by bylo je navrhovat postupně, tam je šance, že smazání těch nejhorších projde. --Jowe 29. 1. 2012, 15:17 (UTC)

Mohl jsi to "chytře" vyřešit dávno. Pokud neprojdou, je to jen signál, že komunitě nejde o nějakou jasnou čistou koncepci wiki, ale o žabomyší války o každou marginalitu. Víc k tomu říkat nebudu. --Lenka64 29. 1. 2012, 15:33 (UTC)

Jsem pro velmi pečlivé vybrání dlouhodobě neaktualizovaných portálů. Také musí být v DoSu upozorněno, že hlasy typu "jsem pro smazání všeho, ale vyjma portál:biologie" budou ignorovány, protože následné vyhodnocování bych nikomu nepřál. Za těchto okolností je šance, že hlasování bude úspěšné (rozuměj: dojde ke smazání neaktualizovaných portálů). --Vojtech.dostal 29. 1. 2012, 15:37 (UTC)

Především je problém stanovit co je to neaktualizovaný portál. Je portál 1,5 roku neaktualizovaný, kde jsem teď zaktualizoval seznam čtyř nových článků portál aktualizovaný ? Proto se mi nelíbí vytváření nějaké skupiny nektualizovaných portálů, kterou může kdokoliv rozšiřovat nebo zužovat. O smazání každého portálu by se mělo diskutovat zvlášť. --Jowe 29. 1. 2012, 15:48 (UTC)

V tomto podporuji Lenku64, a o smazání každého portálu se nemusí diskutovat zvlášť. Lenka64 má pravdu, většinou to není nic víc než špatný rozcestník, a zde se nenajde nikdo, kdo by se o portály staral, v tom jsou rozdílné od článků. Ty až tak aktualizaci nepotřebují.--Mirek256 29. 1. 2012, 15:55 (UTC)

Také podporuji smazání neudržovaných a neaktualizovaných portálů. Nejlepší by bylo stejně zrušit všechny portály včetně jmenného prostoru. Stejně to nikoho mimo Wikipedii nezajímá a těch pár wikipedistů, co se o to stará, to jen odrazuje od skutečné encyklopedické činnosti. --Midi7 29. 1. 2012, 15:58 (UTC)

Já bych je nemazal, možná bych je trochu předělal aby sloužily spíš jako přehled článků v daném tématu. Sice na to jsou kategorie, ale v lecčem je portál lepší.Dominik Matus  _diskuse^příspěvky 10. 2. 2012, 18:29 (UTC)

Nazdar, dnes jsem si všiml, že Juandev založil pár diskuzních příspěvků, které jsou vytvořeny jako podstránka stránky Pod lípou. Nikde jsem nenarazil na diskuzi o tomto problému (ale byl jsem cca měsíc neaktivní, tak pokud se pletu, opravte mne a hoďte po mě, snad Zelda promine, linkem), a proto bych se zeptal komunity, zda to považuje za správný krok vpřed, který by měl být zaveden jako standardní způsob vedení diskuzí Pod lípou, zda jsou proti tomuto způsobu vedení diskuzí, anebo zda jsou schopni to tolerovat jako alternativu (aneb zakladatel "vlákna" si vybere podle svého). S pozdravy --Silesianus 28. 1. 2012, 19:22 (UTC)

Když se to zaarchivuje, nebude se to zobrazovat korektně, zdá se mi to jako nesmysl. — Marek Koudelka; 28. 1. 2012, 19:57 (UTC)

Tak dovolte mi to trochu osvětlit. Není to poprvé co tak činím a zatím se nikdo neohrazoval až dnes Silesianus. Mám dojem, že jsem to tu už řešil Pod lípou (technika). Důvodem proč tak činím je zkrácení času hledáním, jestli někdo náhodou uprostřed této stránky nereagoval v diskusi, které se taky účastním. Tím, že je to na substránce, která se ale zcela normálně zobrazuje na této stránce, vidím ve sledovaných stránkách změny diskusí, které mě zajímají. Osobně nevidím důvod v tom, čemu by to mělo vadit.--Juandev 28. 1. 2012, 20:19 (UTC)

Důvod ti uvedl Martin Koudelka. Ač je to podle mě blbost - to co on napsal. Odkazy se nezmění. Jen to není koncepčně správně. A jinak je mi to veskrze jedno.--frettie.net 29. 1. 2012, 13:02 (UTC)

Když dáte do (například) Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2011/07 {{/Roa-rup}}, tak systém udělá odkaz Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2011/07/Roa-rup. Museli by se při každém archivování přejmenovávat i stránky jako je tato Wikipedie:Pod lípou/Roa-rup na Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2011/07/Roa-rup. — Marek Koudelka; 29. 1. 2012, 13:09 (UTC)

Pokud to chápu dobře, tak to dělá bot, který tuto stránku přesune na substránku a vrazí tam info o tom, že je to archiv a že se to nemá již editovat. Čili co funkce přesunout i substránky?--Juandev 29. 1. 2012, 13:33 (UTC)

A nebylo by jednodušší psát to prostě tak, jak je to zavedené? Stejně na těch podstránkách nikdo neodpovídá, odpovídají normálně zde pod tím {{/Roa-rup}}. — Marek Koudelka; 29. 1. 2012, 13:51 (UTC)

Na Roa-rup nikdo neodpovídal, protože byla špatně založená. Normálně když klikneš na editovat, tak tě to má přesměrovat na substránku. Protože Roa-rup byla špatně založená, tak to tak není. U jiných stránek dobře založených tomu tak je a lidé na substránce odpovídají: Wikipedie:Pod lípou (návrhy)/Šablona Nesrozumitelné--Juandev 30. 1. 2012, 07:25 (UTC)

V případě sekce Roa-rup je pravda to, co říká Marek Koudelka (ostatní odpovídají přímo na této stránce pod includovacím příkazem). Pokud se ale přímo Pod lípu dá pouze jen onen příkaz (bez nadpisu) a příslušným nadpisem bude začínat teprve ta podstaránka, bude odkaz "editovat" všechny odpovídající směřovat rovnou na editaci té podstránky. A nadpis přitom bude zcela normálně zobrazený v obsahu diskuze. Zdůvodnění tohoto způsobu vkládání témat (tj. přehlednější seznam sledovaných stránek - bude upozorňovat jen na reakce k tématu) považuji za rozumné. Výtka směřující k nefunkčnosti po archivaci se dá lehce obejít, pokud se příkaz zapíše jako {{Wikipedie:Pod lípou/Roa-rup}}. A mimochodem je to i zajímavé odlehčení databázi, která tak nebude muset při každé sebemenší změně v kterékoli sekci ukládat znovu všechny stromy v plné délce (měnila by se jen příslušná podstránka a její historie), ačkoli mi patrně řeknete, že to není relevantní, když Wikipedie se o místo v databázi obávat nemusí. --Michal Bělka 29. 1. 2012, 14:29 (UTC)

Jak píšu výše. Roa-rup je chybně založená. Myslím si, že v nastavení by se dalo zařídit, aby + stránku správně jako podstránku založilo. Ale můj dotaz je jiný: Když to bude v "nowiki", tak se to ale na hlavní stránce nezobrazí - proč to tedy tak dělat?--Juandev 30. 1. 2012, 07:25 (UTC)

Já to vidím jako komplikovanější a nesrozumitelnější pro nováčky.--Zdenekk2 29. 1. 2012, 15:11 (UTC)

Nováčkovi stačí kliknout na odkaz "editovat" u nadpisu a napsat odpověď. Na stejném principu fungují žádosti o práva správce, diskuze o smazání či nominace Nejlepších článků, dokonce i s jednoduchým polem a tlačítkem, které ty technické procesy v podstatě udělá za uživatele. --Michal Bělka 29. 1. 2012, 15:18 (UTC)

Podle mě nováčci spíš používají horní odkaz editovat (jak je Číst • Editovat • Přidat téma • Zobrazit historii) — Marek Koudelka; 29. 1. 2012, 15:24 (UTC)

Tak to je lituji, protože v případě této stránky (Pod lípou, o níž se, jak jsem předpokládal, v tomto vlákně mluví) je přispívání pomocí horního tlačítka jen pro silné povahy :) --Michal Bělka 29. 1. 2012, 15:49 (UTC)

Ano, pokud nebude chtít napsat novou sekci (např. na Potřebuji pomoc). Výše uvedeného se nováčci a neregistrovaní příliš neúčastní. Navíc by to zdržovalo, pokud budu chtít např. co nejrychleji upozornit na vandala na nástěnce správců.--Zdenekk2 29. 1. 2012, 15:31 (UTC)

Pro Nástěnku správců to nenvarhuji, navrhuji to především pro stránky Pod lípou.--Juandev 30. 1. 2012, 07:25 (UTC)

Nástěnka správců slouží obvykle pro rychlé upozorňování na aktuální problém, kde se očekává reakce správce, nikoli dlouhé stromy. A stránky typu Potřebuji pomoc nejsou až tak hojně využívané a sledované, aby se nasazování něčeho takového vyplatilo. Myslel jsem, že se zde od začátku jedná o stoly Pod lípou, proto jsem se vyjadřoval k možnosti používání tohoto postupu zde. Tato stránka obsahuje spoustu různých témat, o nichž se paralelně diskutuje a vznikají dlouhé stromy. Oproti jiným diskuzním stránkám má tedy podle mě poněkud specifický charakter. Zde by se vyplatilo podstránky používat kvůli možnosti sledovat změny v diskuzi, která daného Wikipedistu zajímá (v současnosti je sledování Lípy podle mě zcela zbytečné, protože nové změny jsou tady neustále, ale kromě nejnovějšího shrnutí editace není šance vystopovat, zda se objevily nové příspěvky na konkrétní téma, aniž by se stromy pročítaly), i případně kvůli tomu odlehčení databázi, které by bylo v případě tohoto stolu Pod Lípou značné. --Michal Bělka 29. 1. 2012, 15:49 (UTC)

Tak to sorry, ale nechci všude pracně přemýšlet, jak se tam začíná nová sekce. Stačí mi, že se jinak edituje hlavní jmenný prostor a jinak diskuse. Proto také existují různé stoly Pod lípou s různým zaměřením.--Zdenekk2 29. 1. 2012, 16:03 (UTC)

Omlouvat se mi nemusíte a k ničemu Vás nenutím. Jen říkám svůj názor na tuhle věc a uvedl jsem pár důvodů, které považuji za objektivní a nesporné. Je mi jasné, že se mnoha lidem nemusí líbit něco, co by změnilo zaběhnutý systém a samozřejmě pro někoho možná i trochu zkomplikovalo zakládání témat Pod lípou. Nelíbí se mi ale automatické odsuzování jiných než zaběhnutých postupů bez bližšího posouzení - koneckonců, on by Juandev asi jiné cesty nevymýšlel, kdyby v nich neviděl určité výhody. A vidím je i já, proto jsem o nich napsal. Možnost sledování "svých" témat Pod lípou je podle mě dost praktická věc, a pokud to nějak výrazně nezasáhne do komfortu ostatních uživatelů (což imho nezasáhne, protože se absolutní cestou vložené téma chová naprosto standardně i po archivaci), nemyslím si, že by se to mělo zakazovat - ať to zůstane jako možná alternativa, pokud nebude vůle komunity přistoupit na to úplně. Toť má odpověď na otázku položenou v úvodu tohoto stromu. Zbytek je na posouzení celé komunity. --Michal Bělka 29. 1. 2012, 16:21 (UTC)

Vkládání podstránky má smysl u stránek, kde se hlasuje, ale u komunitních fór medle ne, navíc pokud si zobrazím pouze rozdíl verzí (což je asi nejčastější způsob pro ty, co tyto stránky sledují často /denně a častěji/), uvidím pouze nic neříkající odkaz na šablonu a stejně musím rolovat a hledat kdesi uprostřed textu, co se to vložilo. JAn 29. 1. 2012, 19:12 (UTC)

Jak zobrazím oddíl verzí? Co to je?--Juandev 30. 1. 2012, 07:25 (UTC)

rozdíl verzí je, když ve svých sledovaných stránkách kliknu na [rozdíl] ( nebo maje zapnuté vylepšené sledované stránky kliknu na nápis [4 změny]. takto vůbec nevidím, o čem se diskutuje a musím srolovat dolů. Vanessa 30. 1. 2012, 08:43 (UTC)

Tak ty se můžeš rozhodnout, jestli budeš sledovat část této diskuse nebo, ne. To co odkazuješ, je založení nového tématu. Pokud se rozhodneš si ho dát do sledovaných, tak ho sleduješ separátně, pokud tě to nezajímá, tak ho sledovat nemusíš.--Juandev 30. 1. 2012, 12:09 (UTC)

Jenže, jak se mám rozhodnout, zda mě to zajímá, když vidím jen odkaz na podstránku? Obvykle sleduji celé dění pod Lípou, a případné nezajímavé odstavce přeskakuji. Vanessa 30. 1. 2012, 14:04 (UTC)

A ti co sledují všechna/téměř všechna témata budou mít mraky nových (pod)stránek mezi sledovanými z nichž na některých nebude ani reagováno?--Zdenekk2 30. 1. 2012, 14:06 (UTC)

Pochopil jste někdo, jaký mají smysl ty nekonečné seznamy tvořící článek JHVH v umění? Fagnes 28. 1. 2012, 23:59 (UTC)

IMHO nekritické převzetí polské verze. Jinak asi klidně vhodně řezat. --Limojoe 29. 1. 2012, 12:21 (UTC)

Z podobného soudku, jako byla SOPA a PIPA před nedávnem, je nyní i nám bližší dohoda ACTA. Nechci zde vyvolávat žádnou hysterickou diskusi, jen mne zajímá, zda dle vašeho názoru nemá poslední jmenovaná nějaký dopad na Wikipedii. Dle mého se nás týká bod pouze s identifikací vkladatele obsahu potenciálně porušujícího autorská práva, ale mohu se mýlit.--Limojoe 29. 1. 2012, 12:28 (UTC)

Zdravím, Když jsem tu nic o tématu nenašel,napadlo mě, že bych mohl napsat článek o už skoro osm let připravované reformě vysokých škol. Poměrně hodně se o tom zase v poslední době mluví a podle mého názoru je to velmi důležité, ale také poměrně komplikované téma na jehož pochopení jsou třeba podrobnější informace, kterými by pak právě Wikipedie mohla být zdrojem. Pravidla wikipedie, která jsem k tomu pročetl mi neposkytla uplně jasnou odpověď a proto, než případně něco začnu psát, ptám se tady na fóru - Splňuje (případně za jakých podmínek) téma "reforma vysokých škol v ČR" kritéria pro to, aby byl zahrnut do wiki? Předem děkuji za odpověď Ajaros 30. 1. 2012, 13:11 (UTC)

Dobrý den, vzhledem k tomu, že byla reforma poslední dobou hodně diskutována jak v médiích tak i mezi odbornou veřejností, jde o téma, které je zcela jistě encyklopedicky zajimávéa bude k němu spousta zdrojů. Včetně těch nezávislých, netriviálních a věrohodných, které jsou potřeba pro doložení encylopedické významnosti. Pokud chcete, mohu Vám pomoci s formální stránkou článku. --G3ron1mo 30. 1. 2012, 13:25 (UTC)

Děkuji za rychlou odpověď, to mám radost. pomoc uvítám a to i po obsahové stránce. Přidejte se na mém pískovišti.

Hezký den, nezávisle (nevěda, že se to tu řeší) jsem založil Polistopadové snahy o reformu českého vysokého školství. Editujte to prosím s odvahou, hodně tam pořád chybí a jakékoliv stylistické a technické nedostatky rád opravím. --Lukax 10. 2. 2012, 12:35 (UTC)

Dobrý den, možná je čas na žádost o komentář s cílem přehodnotit dosavadní přístup k encyklopedické významnosti. Jde o to, že se tu začínají zpochybňovat postupně významnosti nejprve poslanců, pak přírodních rezervací (což může být většina práce WikiProjektu Chráněná území) a skončit to může třeba zpochybňováním významnosti sídel o několika obyvatelích (snad už se o to také nedávno někdo pokusil, ale momentálně se mi to nedaří dohledat) a tak dále. Zatím to vypadá spíše jako, že encyklopedie slouží pravidlu, než že pravidlo encyklopedii.

Vidím tu tři hlavní problémy:

• Významnost v čase – něco bylo někdy významné, ale teď se nedají NNVZ dohledat, přestože všechny informace se dají z věrohodných zdrojů doložit. Ty ale jako na pytel nesplňují definici NNVZ. Dobové NNVZ se stávají nedostupnými, tiskoviny mizí v archivech (teoreticky dohledatelné, prakticky tam nikdo kvůli článku ve Wikipedii nepůjde, alespoň ne hned, zvláště za hranice), weby zanikají. Možným řešením je neurgentní významnostní šablona pro méně křiklavé případy, pokud si nejsme zcela jisti, že je to absolutně nevýznamné.

• Významnost celých souborů článků (stovky, tisíce) – momentálně se většnou řeší tak, že se jeden navrhne na AfD a řeší se tam všechny, což není dobře, nebo že se nekoncepčně označí šablonou významnost jen jeden či několik. Možným řešením je zjistit na několika vzorcích, zda je převážná většina článků ze souboru skutečně významných a podle nich předpokládat i významnost zbytku a pak teprve řešit jednotlivě pochybnosti. Naopak když nejsou, měly by být např. sloučeny do vhodných seznamů, jak ostatně předpokládá i současné znění pravidla Wikipedie:Encyklopedická významnost#Nakládání s nevýznamnými subjekty.

• Je nutné si uvědomit, co od Wikipedie čtenáři očekávají, podle toho se zařídit a oddělit opravdové garážové subjekty od těch, které se dají doložit a u nichž lze předpokládat veřejný zájem, aby nebylo tolik nováčků odrazováno šablonou {{významnost}} a správci nemuseli opakovaně mazat něco, o co zájem očividně je, dohledatelné to je také, ale žádný ze zdrojů nesplňuje definici NNVZ, což je čistě wikipedistický pojem, který se jinde nedá najít – přestože VZ je dostatek či přebytek. Protože WP je tu pro čtenáře a nikoliv pro pravidla a pro správce. --Loupežník 31. 1. 2012, 00:27 (UTC)

Další možnost:

• Účty, jejichž jedinými editacemi je zakládání DOSů, zablokovat jako provokační, protože vandalismus/provokace jsou v některých případech sofistikovanější a sofistikovanější.--Zdenekk2 31. 1. 2012, 00:58 (UTC)

To rozhodně také. Jen se snažím upozornit na problém, který tu podle mě už delší dobu zůstává neřešený a který může být veden i neloutkovým účtem. --Loupežník 31. 1. 2012, 01:46 (UTC)

Naprosto souhlasím s tím co napsal kolega Loupežník. Ano je čas na ŽoK a případnou úpravu pravidel a doporučení. Je nutné zastavit byrokracii a začít především používat zdravý rozum v otázce významnosti a dosáhnout toho, aby Wikipedie sloužila především čtenářům. --Jowe 31. 1. 2012, 08:22 (UTC)

ŽoK založte, ať se už jednou pro vždy konstatuje, že je-li pochybnost o významnosti, jsou 2NNVZ nutná podmínka. Jsem kategoricky proti jakékoli automatické významnosti a vím, že nejsem sám. --egg 31. 1. 2012, 08:54 (UTC)

Běžný čtenář Wikipedie od ní pravděpodobně očekává, že by tam mělo být všechno o jeho oblíbeném tématu (včetně toho, co všichni ostatní považují za garážově významné) a mělo by to být zpracováno správně (rozuměj ve shodě se čtenářovým pohledem na věc). To je principiálně nesplnitelné a ani o to nemá smysl usilovat. Wikipedie je postavená na nestrannosti, nezaujatém úhlu pohledu a je na čtenáři, aby ji bral takovou a smířil se s tím, že teorie jeho oblíbeného obskurního žižkovského mystika, oblíbená garážová skupina nebo samota o dvou chalupách zde holt nejsou vůbec, protože nikoho nezajímají.

Naopak snahy degradovat Wikipedii tím, že si dvacet-třicet Wikipedistů dohodne, že jim subjektivně se zdá některé téma významné, jsou krokem zpět. Wikipedie ztrácí důvěryhodnost, protože pokrytí témat začne záviset na aktuálních složení hlasujících wikipedistů místo na respektování reality. Bude prostor pro politikaření („dobře, podpořím automatickou významnost opatů, ale pouze pokud budou automaticky významní třetiligoví čeští a slovenští fotbalisté“), budeme se vzdalovat ideálům, na kterých Wikipedie stojí.

Osobně pokládám vědce nebo politika za významnějšího pro lidstvo než sportovce, ale naprosto nesouhlasím s tím, že by se v tomto směru měla nějak upravovat encyklopedická významnost. Protože Wikipedie nemá stát na mých osobních preferencích, nebo na preferencích třiceti wikipedistů, na tom, co je pro ně „veřejný zájem“. Má být nestranná.--Tchoř 31. 1. 2012, 10:48 (UTC)

Články o dvou chalupách už tu jsou dávno ten problém tu existuje, jen je přehlížen a řešen značně nekoncepčně (nárazovým zpochybňováním), existuje zde sice silná kontrola na vstupu pro nováčky, ale že tu jsou desetitisíce článků, které kdyby byly najednou zpochybněny, tak padne čtvrtina Wikipedie. Na to se tu rovněž snažím upozornit. Stávající stav tedy nelze označit za vyhovující, ale spíše za tikající časovanou bombu. Samostatnou otázkou je pak ona významnost v čase, těch chalup tam mohly být před sto lety stovky a mohly být doložitelné z dobových zdrojů, stejně jako může být článek Chilský incident Václava Klause za několik desítek let navržen na smazání pro nevýznamnost, protože zdroje se stanou nedostupnými (weby zaniknou, web.archive.org také není vše spásný atd.) a těžko někdo bude věřit opaku – uplatní se presumpce viny – nepodařilo se prokázat, tedy je to nejspíše nevýznamné. A to platí i o té současné významnosti, více rozvahy, neurgentní významovou šablonu pro méně jasné případy a méně žhavý prst na mazacím tlačítku za takových okolností.

Možná si až tak úplně nerozumíme. V žádném případě se zde nejedná o snahu porušovat NPOV, ale o snahu lépe vystihnout nezávislou publicitu, o snahu stanovit pružnější jednotná kritéria pro posouzení významnosti, která vhodně doplní ta stávající, resp. upřesní jejich použití a vyřeší tyto nastíněné problémy. Na to by právě měl odpovědět ten ŽOK. --Loupežník 31. 1. 2012, 13:39 (UTC)

Jsou tu desetitisíce článků mizerné kvality a mizerně zdrojované, s tím souhlasím. Ale to je normální stav. Wikipedie vzniká postupně, nekoncepčně, to je její podstata. Stejně tak postupně jsou odmazávány články o nevýznamných tématech, podle toho, jak na ně kdo narazí a zpochybní je. To není nějaká časovaná bomba, tak prostě Wikipedie funguje.

A že zaniknou weby a někdo bude mít obavy, že ani neexistovaly a bude to nějaký velký problém, to je takové proroctví, které bych teď ignoroval. Nevíme, v jakém rozsahu a zda to bude problém. A lépe se to bude řešit, až ten problém budeme mít, než dnes, kdy ten problém v podstatě neexistuje a jen odhadujeme, že by v nějaké podobě mohl přijít.--Tchoř 31. 1. 2012, 13:58 (UTC)

ad normální stav) Zpochybňuje je podle pravidla, které neslouží encyklopedii, ale encyklopedie pravidlu… ale to jsme opět na začátku a jen bych se opakoval. Jestliže Wikipedie takto funguje, o čemž nikdo nepochybuje, tak by měla své fungování přizpůsobit sobě sama a dát na prokazování významnosti odpovídající prostor, přece jen se nejedná o porušení autorských práv a není to ve všech případech tak zřejmé, míra zřejmosti se liší a dostatek VZ poskytuje určitou indikaci, že předmět článku s vyšší mírou pravděpodobnosti významný bude. Také se všude nedává {{Urgentně upravit}}, když tam stačí {{Upravit}}.

ad zániky webů a zdrojů) Naopak je to problém velice aktuální, viz ti Davczovi poslanci (neříkám ani smazat ani ponechat, jen si je beru jako příklad) nebo malé vsi, s jeho bagatelizací či uložením k ledu souhlasit nemohu, týká se to minulosti i budoucnosti. Obávám se totiž, že pak vznikne POV doby, kdy v určitém období budou na WP jen ty články, které se dají v současnosti snadno doložit, místo, aby uceleně informovala o současnosti stejně jako o dobách minulých. --Loupežník 31. 1. 2012, 14:50 (UTC)

Odkud se bere tvrzení, že to pravidlo neslouží encyklopedii? Podle mého názoru slouží encyklopedii velmi dobře. Zatím jsem tu neviděl nějaký doklad, že by škodilo.

U Davzcových poslanců zanikl nějaký web z padesátých let, kde se o nich referovalo, nebo zanikl nějaký archiv? Jistě, články v Rudém právu a podobných tiskovinách je třeba hledat v archivu, ale to není nic překvapivého, žádný problém, který by nově vyplul na povrch.

To „POV doby“ vůbec nechápu. Samozřejmě, že na Wikipedii píšeme o věcech z pohledu, jak jsou známy v tuto chvíli, to je ostatně jeden z hlavních rozdílů proti wikizprávám, kde mají jednotlivé článku sloužit jako svědectví doby a dále se na ně nesahá. Je tím myšleno to strašení, že podle dnešních pravidel nějací wikipedisté za padesát let smažou články o dnešních politicích? A kvůli těm wikipedistům za padesát let je potřeba dnes upravovat nějaké pravidlo? Mně to připadá legrační.--Tchoř 31. 1. 2012, 15:30 (UTC)

Zásada 2NNVZ je sice založena na dobré myšlence, ale z principu velmi vágní - všechna tři kritéria, nezávislost, netriviálnost i důvěryhodnost jsou velmi subjektivní a relativní a jsou velmi často zneužívána až překrucována na obě strany. Není vyjasněné, zda důvěryhodností zdroje se rozumí jeho autenticita, nebo jeho neomylnost, nebo snad krytí zdroje nějakou autoritou (jakou?). A to pomíjím, že mnozí horliví aplikátoři těch pravidel tato slova ani nechápou a používají je jen jako zaklínadla. Požadavek 2NNVZ je sice užitečným, ale nikoliv ideálním a vždy použitelným měřítkem významnosti: v mnoha oborech je existence "netriviálních zdrojů" více příznakem bulvarizace než významnosti - například firma se stane "významnou" až nějakým průserem, nikoliv například zastoupením na trhu či výší obratu. O některých tématech nezávislé zdroje ani nemohou existovat. Tato zásada může být jedním z dobrých orientačních vodítek, ovšem její dogmatická absolutizace je cestou do pekel. Určitým korektivem dříve bylo hlasování o smazání, ovšem poté, co transparentní rozhodování komunity o pravidlech i o článcích bylo destruováno, mají fundamentalističtí aplikátoři pravidel vytržených z účelu i kontextu pré. S tím ostatně souvisí i způsob, jakým byla šablona Významnost změněna na "urgentní" a "samomazací" a anomálie, že jako jedna z mála urgentních šablon nemá neurgentní verzi.

Definovat hladinu požadované významnosti nikdy nebude jednoduché a vždycky budou případy, na které budou mít různí wikipeisté zcela odlišný názor. Tomu nelze předejít žádným všeřešícím primitivním pravidlem. Lze se snad dohodnout na nějakých konkrétních pravidlech u nějakých konkrétních velmi úzce vymezených typů článků, ale i u nich je vždy nutné zvažovat výjimky a při šířce tématického záběru Wikipedie nelze doufat, že se nám podaří nalézt nějaké univerzální mechanicky uplatnitelné pravidlo pro všechna témata a všechny typy článků. Schůdnou realistickou cestou je:

• formulovat vedle 2NNVZ i další orientační indikátory významnosti a zabránit dogmatickému uplatňování jediného kritéria na úkor ostatních příznaků významnosti a na úkor zdravého rozumu.
• šablonu "významnost" změnit zpět na neurgentní a nikdy nemazat jí označené články bez řádného posouzení komunitou, pokud nesplňují podmínky pro rychlé smazání
• obnovit transparentní rozhodování komunity hlasováním o smazání na základě diskuse, v diskusi připouštět i argumenty zdravým selským rozumem a účelem encyklopedie, nejen fundamentalistickou aplikaci vybraných pravidel. Při hlasování posuzuje váhu argumentů každý hlasující, ne jako dnes, kdy diskusi nejspíš uzavře ten, kdo má nejméně respektu k názorům ostatních
• na základě názorů komunity projevených v diskusích a hlasováních formulovat a korigovat požadavky významnosti pro jednotlivé typy článků a jednotlivé obory, popřípadě i obecná kritéria významnosti – takováto pravidla však vždy používat jako konsensuální vodítka, nikdy jako nástroj k umlčení opačného názoru či jiných úhlů pohledu
• přihlížet k účelu pravidla významnosti a k základnímu účelu encyklopedie. Je-li základní důvod definován větou: "Články, jejichž předmět není znám větší skupině lidí, přinášejí velký problém - není dost wikipedistů, kteří by článek mohli upravovat a kontrolovat." - pak v situaci, kdy je článek založen na spolehlivých, byť triviálních zdrojích, anebo v situaci, kdy jde zjevně o obecně známé téma, by článek nikdy neměl být pod záminkou nedostatečné významnosti mazán. Některá témata by kvalitní encyklopedie měla pokrýt plošně, komplexně a systematicky, nikoliv nahodile vyzobávat ty subjekty, o kterých náhodou píše více zdrojů než o jiných. Naproti tomu, není-li například o nějakém profesorovi nebo třeba osadě ze zdrojů co rozumného napsat, pak nám ani pravidlo automatické významnosti profesorů či sídelních útvarů ke kvalitnímu článku nepomůže. Mnohdy nejspíš opravdu ta intuice a zdravý selský rozum mohou být stejně dobrým vodítkem jako různá ta rádoby exaktní pravidla, a hlasování komunity je efektivním a transparantním způsobem, jak korigovat, zprůměrovat a zvážit různé názory a různé typy argumentů.
• významnost je požadavek zcela jiného druhu než například ověřitelnost či NPOV. Zatímco článek, který polovina wikipedistů považuje za zaujatý nebo nepodložený, problémem zcela jistě je, tak článek, jehož subjekt polovina wikipedistů považuje za nevýznamný, problémem být nemusí. Kvalita článku (příp. možnost napsat o tématu kvalitní článek) a významnost subjektu článku jsou dvě zcela rozdílné věci, které spolu souvisí jen trochu.
• Co se týče "významnosti v čase", zastávám názor, že jednou publikovaný zdroj je provždy publikovaným zdrojem a sto let starý zdroj má mít stejnou váhu jako včerejší zdroj. Nutnosti vymazávání zdrojů se můžeme bránit alespoň tím, že budeme předem odmítat ty zdroje, které nejsou nikde archivovány. Ale stejně nám hrozí, že Národní knihovnu nechá nějaký příští režim zkrachovat nebo že nějaká lobby prosadí zákon, který zakáže webové archivy i celé veřejné knihovnictví. Smažeme pak my dobrovolně celou Wikipedii, protože původní zdroje už nebudou dostupné? Lidé možná zapomínají, ale encyklopedie je tu právě proto, aby informace uchovávala. Lidé jsou nevzdělaní, ale Wikipedie je tu i od toho, aby zpřístupňovala informace, které "mase" nejsou "obecně známé", ale jsou známé jen těm, kteří se zajímají. Pokud jednou něco projde všemi významnými médii, třeba i jednorázově (natož když se o tom píše měsíc), tak se to prostě chtě nechtě stává součástí veřejného povědomí, ať je to samo o sobě sebevětší blbost. Dobrá encyklopedie badatelům i po 100 letech osvětlí, o co tehdy šlo. Snobská encyklopedie to bude cenzurovat a ignorovat. Existence nepříliš významného projektu Wikizprávy není důvodem, proč by významná encyklopedie neměla o encyklopedicky významných událostech pojednávat encyklopedicky.

--ŠJů 2. 2. 2012, 19:09 (UTC)

Po veleúspěšném Chmee2-ově projektu se v následujících týdnech/měsících objeví další články psané studenty v rámci našich snah zapojit vysoké školy. Zatímco Chmee2 věnoval projektu obrovské množství času a osobně jednotlivé příspěvky konzultoval, následující projekty mají odlišnou filozofii. To je dáno zejména tím, že jsme neměli takový prostor pro vysvětlení studentům, co to Wikipedie vlastně je a jak se píšou články, a studenti tak budou tak trochu ponecháni svému osudu. Jsou to konkrétně projekty:

• Barokní sochařství a architektura (UPOL)
• Pokroky z imunologie (UK)

Vývoj (související změny) článků zahrnutých do těchto projektu můžete sledovat na příslušných stránkách: [1], [2] - celá řada článků bude potřebovat korekci, za což budeme velice rádi. Také oceníme, když se přidáte do facebookové skupiny Studenti píší Wikipedii, která se bude snažit poskytnout technickou podporu studentům.--Vojtech.dostal 31. 1. 2012, 12:13 (UTC)

Ahoj, určitě dobrá věc. Je ale někde seznam účastníků, abe se v Přehledu vývoje jmenovaných článků poznalo, kdo je z projektu a kdo ne? --31. 1. 2012, 16:00 (UTC), Utar

Nikoliv, oni se teprve postupně registrují. Ale šance, že by tyto články zrovna založil někdo mimo projekt, je poměrně mizivá.--Vojtech.dostal 31. 1. 2012, 16:08 (UTC)

OŽP, umění, lékařství, pěkné. Ale historie stále nic :( --Silesianus 31. 1. 2012, 16:03 (UTC)

Co není, může být - přidej se k nám a společnými silami zorganizujeme i historii :) --Vojtech.dostal 31. 1. 2012, 16:08 (UTC)

Sochařství v českých zemích 1550-1800 je málo historické? --31. 1. 2012, 16:10 (UTC), Utar

To jsou dějiny umění, to s historií nemá zhola nic společného :). --Silesianus 31. 1. 2012, 16:26 (UTC)

Jestli ti to udělá radost, plánuji tuto akci pro své studenty historie. Počkej si do podzimu, kdy opět začnu učit. Stejně tak jsem nalákal dalšího kolegu, vedoucího paralelní seminární skupinu, a patrně se připojí rovněž. Kdyby ses chtěl přidat ty i třeba jen s nápadem, radou či hodnocením, budu moc rád. --Martin Kotačka 2. 2. 2012, 07:08 (UTC)

Radost mi to zcela jistě udělá ;) A co vyučuješ, případně jaké témata by byla případně zpracovávána? Teda jestli to není tajné. Jinak zapojil bych se rád, avšak do podzimu daleko... --Silesianus 2. 2. 2012, 09:38 (UTC)

Učím základy pomocných věd historických na Historickém ústavu. Náplní přednášky a semináře jsou samozřejmě základy PVH, nemohu z toho dělat volitelný předmět, jehož hlavní náplní bude primárně tvorba obsahu na Wikipedii, jak to dělal kolega Chmee2. Nicméně tento předmět je ukončen zkouškou, tak si představuji udělení zápočtu právě za nějaký článek sem vložený. Jelikož učím historiky a zejména studenty prvního ročníku, nemusí se nutně jednat o článek z oblasti PVH, nedělá mi problém cokoliv z historie jako takové. Událost, osobnost, zpracování historie města nebo článek o významném historikovi etc. Víceméně v rámci "nalákání" na Wikipedii a také tím, že můj předmět je povinný, nikoliv volitelný, takže studenti budou nuceni skutečně něco napsat tak jako tak, tedy bych nechal výběr tématu na uvážení každého z nich s tím, že mi sdělí své vybrané téma a já zvážím, zda by bylo pro Wikipedii významné a přínosné. Jde mi víceméně o pokus s tím, že pokud se osvědčí, možná bych se později pustil do nějaké větší akce. Výše napsané však může být předmětem diskue, je to jen můj hrubý náčrt. Určitě ještě projdu zhodnocení u Chmee2 a zcela jistě se něčím inspiruji. --Martin Kotačka 2. 2. 2012, 09:54 (UTC)

To zní opravdu slibně, budeme se těšit. Není problém se sejít třeba se mnou nebo s Chmee2 a popovídat si o tom. Nebo se třeba někdy potkáme v Rouře.--Vojtech.dostal 2. 2. 2012, 09:59 (UTC)

Možná dorazím. :) --Martin Kotačka 2. 2. 2012, 10:30 (UTC)

Super, existuje tu tuna základních historických témat, které nejsou zpracovány. Držím palce. --Silesianus 2. 2. 2012, 10:33 (UTC)

Vašim projektům fandím. Ovšem upozorňuji na to, že Wikipedie je z principu dobrovolnickým projektem a neprospělo by jí, kdyby byl někdo ke spolupráci na její tvorbě přímo nucen. Snad by bylo lépe, kdyby studenti měli možnost přispívat na Wikipedii jako volbu z více možností. Nechť je pro Wikipedii ctí, pokud se někteří z nich rozhodnout ji zvolit, protože to budou považovat za prospěšnější a výhodnější. --ŠJů 2. 2. 2012, 19:14 (UTC)

Při studiu je poměně běžné, že studenti vypracovávají seminární práce, přednášejí referáty nebo jinak zpracovávají zadané téma. Už to samo o sobě může být pro někoho nepříjemné tím, že je do toho "nucen". V tom případě nechť nestuduje na vysoké škole. Není již na gymnáziu, kdy fanda do matematiky musí zpracovat pro něj nudný referát do biologie. Jsme v prostředí, které si student sám dobrovolně vybral na základě svých zájmů a schopností. Krom toho já sám jsem výše uvedl, že výběr tématu nechám víceméně na uvážení studenta, pouze s přihlédnutím k míře zpracovanosti/nezpracovanosti na Wikipedii. Nechť fanoušek starověku stvoří článek o římském císaři a fanoušek druhé světové války článek o vojenské operaci Wehrmachtu. To je onen prvek svobody v rámci studijních povinností. Mohl jsem zadat přednášení referátu, nicméně to vždycky dopadne tak, že student přednáší a polovina lidí v posluchárně spí a téměř nikoho to nezajímá. Mohl jsem zadat vypracování seminární práce, kterou si přečtu v soukromí a zpětně ohodnotím. Místo toho zadám téma, které student zpracuje a umístí někam, kde bude jeho práce vidět, bude dostupná všem a může být na ni o to více hrdý. A přidaná hodnota je také v tom, že jej může Wikipedie zaujmout a z pouhého konzumenta se stát přispěvatelem. Kdo Wikipedii editovat nechce, nebude ji editovat nikdy. Někdo začne, jiný zůstane pouze čtenářem. Neumím si však představit situaci, že by člověk na Wikipedii nevkročil z toho důvodu, že tam musel proti své vůli vložit přípěvek. --Martin Kotačka 2. 2. 2012, 19:55 (UTC)

Můžete studenta nutit, aby pro získání zápočtu něco napsal, ale nemůžete ho nutit, aby pro získání zápočtu něco napsal a pak to uložil na net pod svobodnou licencí...--Ben Skála 3. 2. 2012, 13:37 (UTC)

Proč by nemohlo být získání zápočtu takto podmíněno?--Zdenekk2 3. 2. 2012, 14:22 (UTC)

Pokud bude mít student možnost získat zápočet jinou cestou, která je srovnatelná nebo i mírně náročnější (náhradou za negativa spočívající ve svobodné licenci), tak by v tom zřejmě neměl být problém, ne? Fagnes 3. 2. 2012, 14:32 (UTC)

Pokud je možnost získat zápočet i jinak, pak je samozřejmě vše v pořádku. Přesně jak píše ŠJů.--Ben Skála 3. 2. 2012, 15:56 (UTC)

Mohl byste mi prosím definovat své "nemůžete", nepochopil jsem, jak jste ho přesně myslel. Podmínky hodnocení předmětu mohu zvolit dle vlastního uvážení. A jediný rozdíl oproti klasické písemné práci je v tom, že student bude nucen navíc zvládnout zdejší editační pravidla a postupy. S čímž mohu technicky méně zdatným jedincům pomoct. Mám v semináři omezený počet lidí, nemělo by to být pro mne zas tak náročné. Co se týče tohoto udělování zápočtů, pominu-li kolegu Chmee2, vím o dalších dvou kolezích (FF MUNI a TUL) kteří v rámci udělení zápočtů mají v podminkách příspěvek na Wikipedii. Studentce jednoho z nich jsem osobně pomáhal s převodem a vložením textu. Neměla s tím osobně žádný problém, i když ji Wikipedie k tvorbě nakonec nezlákala. --Martin Kotačka 3. 2. 2012, 15:15 (UTC)

Nejde o technický problém, jejda.--Ben Skála 3. 2. 2012, 15:56 (UTC)

Souhlasím se ŠJů, na jedné straně je tady spolupráce se školami, kterou je třeba ocenit. Na druhou stranu nutit studenty do něčeho, co není spojeno se studijním předmětem, ale je to spíše koníček vyučujícího mi nepřijde v souladu s dobrovolnou povahou wikipedie. Pokud si student vybral studium historie, proč ho nutit do zvládnutí encyklopedického stylu a technického zvládnutí wikikódu, pomůže mu to ve studiu historie? --Ladin 3. 2. 2012, 20:50 (UTC)

Historik především musí umět publikovat výsledky své práce. A zejména písemnou formou. A do ní patří i encyklopedický styl. Hledání věrohodných zdrojů a správné citace jsou samozřejmostí rovněž v jakémkoliv odborném písemném stylu. Napsat článek a vložit ho na Wikipedii by neměl být pro studenta až tak neřešitelný problém a trauma. Nepřeháněl bych to s tou hyperkorektností. To by pedagog nemohl po studentech chtít cokoliv nad rámec vyhrazeného času své vlastní přednášky. Uvedl jsem, že půjde o pokus. Buď se osvědčí nebo ne. A nevidím důvod z něj couvat jen proto, že se mohou objevit negativa. Naopak věřím, že se objeví především klady a věc bude užitečná pro obě strany. Zajíce sečteme po honu. --Martin Kotačka 3. 2. 2012, 21:29 (UTC)

Přesto bych Vám osobně doporučoval sledovat zajíce už v průběhu honu. Dejte jim možnost vyjádřit se, zda s tím nemají nějaký problém. Není to skutečně otázka technická ani otázka použití encyklopedického stylu, hledání věrohodných zdrojů a sepsání článku. Je to otázka toho, že je nutíte publikovat určitým způsobem a hlavně určitým způsobem naložit s jejich autorskými právy. Bude všestranně prospěšné, pokud to budou dělat proto, že pro to budou nadšeni, a nikoliv proto, že to musí být k získání zápočtu. Fagnes 3. 2. 2012, 21:42 (UTC)

Do podzimních honů je daleko a mám ještě čas na přemýšlení a celkovou konceptualizaci. Kolegové výše mi nabídli podporu a já ji rád využiji, stejně jako jakýkoliv názor někoho jiného. Bohužel i ve studiu je člověk někdy nucen dělat něco, co je dle mínění vyučujícího prospěšné. A já se samozřejmě budu snažit, aby to prospěšné a přijatelné pro studenty i Wikipedii bylo. Když se to nepovede, jdu od toho, jakousi mírou sebereflexe vládnu. Je trochu paradoxní, že zatímco kolegové vyučující mne v tom podporují, kolegové wikipedisté zrazují. Nicméně děkuji i za ty nepozitivní názory, budu je brát v potaz. Tímto končím debatu na této stránce a pakliže mi někdo bude chtít cokoliv sdělit či pokračovat, tak prosím na mou diskusi či e-mail. S pozdravem --Martin Kotačka 3. 2. 2012, 21:58 (UTC)

1. Ohledně chuti studentů psát na Wikipedii. Spíše než čiré spekulace, zkuste soudit reálná data.
2. K bodu nucení. Vždy můžete nabídnout (stejně jako jsme to udělali my), napsaní do textového dokumentu, pokud mají principový problém s uvolněním pod svobodnou licencí. U nás ze 30 studentů využila 0. Vhodné je na začátku vysvětlit, proč je dobré publikovat na Wikipedii.

S pozdravem --Chmee2 3. 2. 2012, 22:07 (UTC)

Vidím, že moje připomínka tu vyvolala živou diskusi, tak raději ještě upřesním. Nechtěl jsem tím říct, že s touto formou zásadně nesouhlasím. Jen jsem chtěl připomenout, že to má taky určitá konfliktní hlediska, která je dobré si uvědomovat a hlídat (a nebýt překvapen, pokud by kvůli nim někdy nějaký problém někdy nastal). Jde o to, že Wikipedie, ač je veřejnosti maximálně otevřená a snaží se jí sloužit v obecném zájmu, je z právního hlediska stále soukromým projektem, byť se na něm podílí mnoho lidí. To znamená, že nutit studenty k získávání zkušeností na Wikipedii má něco společného s tím, když by vyučující na zemědělské škole nutil své studenty získávat zkušenosti neplacenou prací na své vlastní zahradě či kdyby si mistr na truhlářském učňáku nechal od učňů dělat zadarmo nábytek na svoji soukromou chalupu. Nevím, jak přesně vysokoškolský či školský zákon upravují autorská práva ke studentským pracím či případný výdělek z jejich činnosti, ale mám jistou obavu, že povinné zveřejňování pod volnou licencí na soukromém projektu s tím nemusí být úplně kompatibilní. Ale pokud s tím studenti problém nemají a budou řádně poučeni, tak snad hyperkorektní být opravdu nemusíme.

Jinak souhlasím s tím, že umět vytvářet kvalitní dokumenty i v prostředí MediaWiki a přizpůsobit se stylu významných wiki projektů patří v dnešní době, zejména vzhledem k významnosti Wikipedie, k základnímu odbornému vzdělání stejně jako schopnost psát do odborných časopisů a orientovat se v nich, ovládat běžné textové a jiné editory, ovládat jazyky a pravopis, zvládat úpravu psaného i tištěného dokumentu atd. Rovněž může být velkou školou života, že na Wikipedii je přispěvatel konfrontován jak s lidmi, kteří spolupracují a jeho práci zdokonalí, tak s lidmi, kteří mohou mít na něco jiný pohled nebo s nimi prostě není rozumná domluva, a ta komunikace je zde nejspíš bezprostřednější a intenzivnější než by byla například v nějakém izolovaném akademickém projektu. I to je dobrá příprava do světa vědy a praxe, kde to chodí zrovna tak. Z toho důvodu bych ten nápad nezatracoval. Nicméně asi by bylo dobré vždy nechat otevřená vrátka studentům, kteří by místo do Wikipedie raději přispěli do nějakého jiného projektu, třeba do nějakého odborného či populárně-odborného časopisu nebo do nějakého jiného vzdělávacího projektu na internetu nebo třeba do nějaké školní wiki, která by podléhala pravidlům určeným jen českými zákony a školou. Nějaké reálné alternativní možnosti by měly být dostupné, i když samozřejmě my jako wikipedisté budeme rádi, pokud si 30 ze 30 studentů dobrovolně vybere Wikipedii a pokud se tento nápad rozšíří na desítky dalších oborů a škol. --ŠJů 3. 2. 2012, 23:00 (UTC)

K prvnímu odstavci: Vaše přirovnání má zásadní vadu: vyučující na zemědělské škole i mistr truhlářský by se neoprávněně obohatili, což v případě Wikipedie nehrozí. Pokud vím, jsou studenti VŠ zneužívání pro doktorandské a profesorské práce svých vyučujících, což je možná nejméně na hraně zákona. Pokud tedy podmínky získání zápočtu neodporují zákonu (českému), musí si studenti jednoduše vybrat, zda chtějí zápočet nebo si ponechat autorská práva.

K ostatním negativním reakcím ostatních: Pokud by doklad o vzdělání mohli získat zadarmo/jinak snadněji, ta by samozřejmě neváhali (plzeňská práva by mohla vyprávět), tedy ani nemá smysl se jich ptát, zda chtějí lehčí nebo těžší cestu.--Zdenekk2 3. 2. 2012, 23:29 (UTC)

Ohledně ochoty studentů jakékoliv školy psát do Wikipedie jsem skeptický. Krátkou dobu jsem učil na elektrotechnické průmyslovce. Když jsem zadal studentům vypracování referátu, očekával jsem slepenec textů z různých webů, v ideálním případě opis nějakého článku nebo učebnice. Dopadlo to vždy stejně: dostal jsem vytištěný článek z Wikipedie. Samozřejmě zformátovaný tak, že od každého studenta byl jiným typem písma a byly vynechané jiné obrázky. Originální text byl jen jediný. Jeden zoufalec nemohl najít vhodný článek na české Wikipedii, tak prohnal článek z anglické wiki strojním překladačem a bez úprav (anglicky neuměl a obsahu článku nerozuměl) mi ho předhodil. Leotard 5. 2. 2012, 07:46 (UTC)

Opětovně. Doporučuji si přečíst výsledky ukázkové spolupráce. Tím padá subjektivní názor v první větě. --Chmee2 5. 2. 2012, 07:57 (UTC)

A navíc to, že ji neumí používat jedním směrem, neříká nic o směru druhém. --5. 2. 2012, 09:54 (UTC), Utar

Wikipedie je především dobrovolnický projekt. Dobrovolník pracuje bez nároku na finanční nebo jinou odměnu a výhradně z vlastního svobodného rozhodnutí. V opačném případě pravděpodobně dochází k porušení pravidel Wikipedie. Spolupráce se studenty může být velmi přínosná, ovšem nedá se jim nařizovat. Nařízená práce může být kontraproduktivní. Radek Linner 5. 2. 2012, 16:00 (UTC)

Takže opět (čekal bych, že lidi si přečtou diskusi, případně odkazované stránky, ve které se vyjadřují) zopakuji: K bodu nucení. Vždy můžete nabídnout (stejně jako jsme to udělali my), napsaní do textového dokumentu (a poslání vyučujícímu), pokud mají principový problém s uvolněním pod svobodnou licencí. U nás ze 30 studentů využila 0. Vhodné je na začátku vysvětlit, proč je dobré publikovat na Wikipedii. --Chmee2 5. 2. 2012, 16:27 (UTC)

Omlouvám se. Svůj příspěvek jsem zřejmě zařadil špatně. Měl být reakcí na Martina Kotačku a s Vaším příspěvkem souhlasím. Radek Linner 5. 2. 2012, 16:52 (UTC)

K porušení kterých pravidel Wikipedie pravděpodobně dochází přispíváním placených PR agentů? A ještě poznámka: Zkuste o možné „kontraproduktivnosti“ nařízené práce přesvědčit všechny, kdo pracují jako zaměstnanci.--Zdenekk2 5. 2. 2012, 17:15 (UTC)

Vše už bylo řečeno, neopakujte se prosím stále dokola!

Je zde nějaká šablona varující čtenáře, že článek o nějakém předmětu je v podstatě pouze o aktuálních událostech s ním spjatých a naopak o historii jeho předmětu tam není nic či jen naprosté minimum? --Dezidor 3. 2. 2012, 13:16 (UTC)

O takové šabloně nevím, ale použil bych buď {{Pahýl část}} nebo {{Upravit|s popisem co je třeba upravit}}. --G3ron1mo 3. 2. 2012, 13:29 (UTC)

Ahoj, je nějaký významný rozdíl mezi pojmem stavitel a architekt? --Vojtech.dostal 9. 2. 2012, 10:37 (UTC)

Určitě. Architekt je autorem projektu stavby, kdežto stavitel je v podstatě podnikatel stavbu realizující (dnes by se řeklo zhotovitel). Ale je možné, že to v dávnější minulosti (třeba v baroku) mohlo v některých případech do určité míry splývat, i když si nejsem jistý, jestli architekt skutečně realizoval stavbu na vlastní náklady nebo byl jenom najatý na to, aby stavbu vedl (v takovém případě by byl vlastně jen zaměstnancem stavitele či toho, kdo stavbu financoval). Zdraví Fagnes 9. 2. 2012, 10:48 (UTC)

(s edit. konfl.) Heslo Architekt: "člověk tvořící architekturu, tedy plán realizace budovy nebo souboru budov a také dohlíží na jeho realizaci." Staví-li něco jiného než budovu ( jako Kategorie:Stavitelé železnic či Kategorie:Konstruktéři mostů ve Stavitelích), architektem zřejmě není. --Jann 9. 2. 2012, 10:52 (UTC)

Ještě upřesním v tom směru, že architekt se skutečně může do určité míry „podílet“ i na realizaci stavby. Myslím, že se tomu dnes říká autorský dozor (může být a nemusí, také už architekt nemusí mít se stavbou po odevzdání projektu nic společného) – pak ale stavbu nevede, tj. není stavitelem, pouze třeba poskytuje konzultace apod. Fagnes 9. 2. 2012, 10:56 (UTC)

O autorském dozoru jsem našel toto. Fagnes 9. 2. 2012, 10:58 (UTC)

Z vlastní zkušenosti (rodinné) z období první republiky byl stavitel v podstatě stavební podnikatel, tj, vlastnil stavební firmu. Mohl sám vyprojektovat garáž, nicméně architekt v pravém slova smyslu nebyl. Co se týče doby hodně vzdálené, tj. středověku, tam to mohlo opravdu víceméně splývat, to už je záležitost konkrétní osoby a kontextu doby, prostředí, druhů staveb atd. Zde to není až tak jednoznačné. Mnohé dělníky si projektanti staveb brali s sebou, stejně tak byli najímáni na místě další. Těžko také asi mluvit o nějakých firmách v té době. --Martin Kotačka 9. 2. 2012, 11:02 (UTC)

To můj pradědeček se vždycky podepisoval jako "stavitel", aniž by měl nějakou stavební firmu; naopak navrhoval plány i na nemocnice, školy, kostely, řada z nich je dnes památkově chráněná. Ale nemohl se psát "architekt", protože neměl vysokoškolské vzdělání, jen příslušné stavitelské státní zkoušky.--RPekař 9. 2. 2012, 19:50 (UTC)

Jenom upřesním, že architekt a projektant je trochu něco jiného, i když oba dělají v podstatě totéž. Když budu velmi hnusný, tak by se dalo říct, že architekt je vysokoškolák, který si myslí, že tvorba projektů je umění, zatímco projektant je středoškolák, který si to nemyslí. Proto taky existuje zvlášť Česká komora architektů a zvlášť Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Zdraví Fagnes 11. 2. 2012, 13:13 (UTC)

Dnes už to, co se rozumí pod pojmem stavitel už v podstatě neexistuje. Stavitel byl člověk, který budovu navrhl a zároveň postavil (tedy projektant, majitel stavební firmy a leckdy i investor v jedné osobě). Architekt oproti tomu budovu pouze navrhne a staví jiní. A pro odlehčení citát dr. Macháčka, který mne učil geologii - „Vás, jako stavaře, zajímá, jestli, když dáte ten kámen pod silnici, jestli jí to unese. Architekta zajímá, jestli je ten kámen růžový... “ JAn 11. 2. 2012, 21:21 (UTC)

Pak by ovšem bylo třeba kategorii Stavitelé zařadit do kategorie Vyhynulé druhy ... Fagnes 11. 2. 2012, 23:36 (UTC)

Díky za zajímavý článek kostel Notre-Dame-du-Travail, jen jedna drobnost: opravdu se to překládá jako Panny Marie a Práce? Jak to přeložit je asi trochu oříšek... Mou chytrou kamarádku (po mých poměrně nejapných nápadech) napadlo poměrně geniální řešení Panny Marie pracujících... Napadá vás lepší řešení nebo nevíte, jak se to ve skutečnosti (zaužívaně, pokud něco takového existuje) překládá? Díky, --Jiří Janíček 9. 2. 2012, 11:42 (UTC)

kostel Panny Marie Pracující, "du" není "a", ale spíš druhý pád a tvořící přídavné jméno. --Lenka64 9. 2. 2012, 11:52 (UTC)

To já vím, ale to není smysl toho zasvěcení – jde tam skutečně o práci jako takovou, práci těch dělníků, práci pracujících – název Panny Marie pracující by měl jiný význam; z hlediska významu názvu víc odpovídá už to v článku zvolené Panny Marie a Práce. Nejvíc mě ale zajímá, jestli někdo nezná používané překlady (v uměnovědných, místopisných, jazykovědných nebo aspoň turistických publikacích). Ale díky za snahu :) --Jiří Janíček 9. 2. 2012, 12:32 (UTC)

Prosím o přesun hesla Thin-client na Tenký klient. Děkuji, --Jvs 9. 2. 2012, 19:16 (UTC)

Přesunul jsem. --Tchoř 10. 2. 2012, 07:14 (UTC)

Děkuji a omlouvám se, měl jsem to dát na Nástěnku správců. --Jvs 10. 2. 2012, 10:39 (UTC)

Zdravím, můžete mě někdo sdělit, jak fungují kategorie? A jak do této kategorie: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:%C4%8Cesk%C3%A9_realitn%C3%AD_kancel%C3%A1%C5%99e přidám další firmu?

Díky P.

Na konec příslušného článku vložte: [[Kategorie:České realitní kanceláře]] --Jvs 10. 2. 2012, 11:45 (UTC)

A v téhle kategorii pak komerce nevadí? Existuje nějaký seznam kategorií? Platí pro ně jiná pravidla? P.

Pravidla jsou v podstatě stejná pro všechny kategorie. Samozřejmě i o komerčních subjektech články mohou být, pokud je ovšem dotyčná firma tzv. encyklopedicky významná např. značným podílem na celostátním trhu, velkým mediálním skandálem atp. Obecně by tvrzení v článcích měla být dokládána odkazy na nezávislé zdroje a v případech jako tato kategorie (aneb Wikipedie není reklamní tabule) se na to hledí obzvlášť pozorně. --Miaow Miaow 10. 2. 2012, 13:18 (UTC)

Trkla mě teď v rámci pořádání stromů na Commons takové věc, týkající se cs: - uvedu na konkrétním příkladu: Zatím z článků o druhu stromu (tis červený) odkazujeme na památné jedince kategorií Kategorie:Památné tisy červené, z článku buk lesní na Kategorie:Památné buky lesní atp. Jak ale do schématu zapojit i případy, kdy jsou formou maloplošného ChÚ chráněny celé lokality s význačným výskytem daného druhu jako PR V Horách či PR Buky u Vysokého Chvojna? Zrovna v případě tech tisů jsem alespoň několik těch ChÚ před časem přímo zmínil v textu článku, ale obecně potřebujeme nějaké praktičtější řešení, které umožní jednoduše zapracovat i tucty položek, které mají ochranu toho či onoho druhu jako důvod svého zřízení. Na Commons se ty příklady vlezou pod Commons:Category:Taxus baccata in the Czech Republic a Commons:Category:Fagus sylvatica in the Czech Republic a pro účely tamní kategorizace je zhruba vystaráno, ale tady na cs: nám to zatím vytváří hluchou mezeru a má to dalekosáhlý dopad na provázanost článků nejen o stromech, ale botanických a zoologických obecně.

Proto navrhuji zavést (alespoň pro některá, kde to má smysl) chráněná území kategoriizaci i jaksi „podle účelu“, tedy např. Kategorie:Ochrana tisu červeného, která by vybrané PP/PR a kategorii Kategorie:Památné tisy červené mohla zastřešit. Navíc poměrně obecný název kategorie, spojené s druhem, by dovoloval zahrnout do ní i věci daleko širší než jen ChÚ (např. zákony, kampaně, osoby či výrobky s ochranou daného druhu související) - třeba u toho tisu je to otázka jistého chemoterapeutika, jehož výroba si svého času hrozila žádat spotřebu velkého množství stromů.

Prosím tedy kolegy, zvláště ty, kteří se článkům „o zvířátkách a kytičkách“ podrobněji věnují, aby se k mému návrhu vyjádřili, případně rovnou zkusili uvést v život (můj zájem na věci je spíše okrajový, z hlediska místopisu, kde se dotýkám ChÚ, nicméně jsem přesvědčen, že případný přínos může být široký). --Miaow Miaow 10. 2. 2012, 13:54 (UTC)

Jen drobná poznámka - pro více stromů v souvislém porostu se běžně používají termíny smrčina, bučina, bor, jedlina, dubina, lipina, habřina atd. apod. Nabízí se zde tedy použití i těcho českých pojmů. MiroslavJosef 10. 2. 2012, 13:57 (UTC)

To je dobrá poznámka, ale postihovala by jen některé speciální případy (a vlastně i z jiného hlediska - typy lesních porostů). Tady je potřebí mnohem obecnější řešení, použitelné pokud možno pro každý druh a způsob výskytu. Od čolků po bledule. --Miaow Miaow 10. 2. 2012, 14:49 (UTC)

Souhlasím s návrhem (minimálně teď mě žádné lepší řešení nenapadá :-) --Xth-Floor 10. 2. 2012, 14:53 (UTC)

Když už se do toho pustíme, možná by stálo za to uvažovat nad velkorysejší kategorizací. Každopádně je třeba rozlišit:

• • památné tisy červené
  • evropsky významné lokality tisu červeného ... (pro evropsky chráněné druhy, asi zrovna tis červený ne..., je jich nanejvýš několik desítek)
  • chráněná území s předmětem ochrany tisem červeným

konkrétní názvy kategorií neporadím, ale asi něco takového. "ochrana tisu červeného" je podle mně dost nekonkrétní. Vše ale určitě pod nějakou kategorii zastřešit, buď "ochrana tisu červeného" nebo "tis červený". --Vojtech.dostal 10. 2. 2012, 15:07 (UTC)

V pořádku, samozřejmě že rozlišeně. Nijak jsem nemínil v návrhu stávající (a jim podobné - ty EVL) kategorie rozpouštět. Naopak, potřebujeme to coby jejich zastřešení.

Myslím, že není nutné a ani vhodné to řešit současně formou ochrany i názvem druhu (Chráněná území s předmětem ochrany tisu červeného), protože to by právě svedl postihnout už sám průsečík kategorizací podle typu ochrany a podle druhu, kterému je věnována (tedy př. Přírodní rezevcace v okrese Rokycany a Ochrana tisu červeného).

Zatím se tedy (když se přidržíme uvedeného příkladu) formát Ochrana tisu červeného jeví jako schůdné řešení, které dokáže podchytit, co potřebujeme. Předpokládám, že prozatím by postačilo takové kategorie mít v jediné zastřešující kat. vedle sebe, jen seřazené podle vědeckých jmen, tedy tuhle pod T atp. Teď ještě jak by se ta kat. nad tím, jmenovala, jinak řečeno, jak by se to nechalo navázat shora do Kategorie:Ochrana přírody? Druhová ochrana přírody? Ochrana přírody podle druhů? Co z těch návvrhů by mohlo být správně (v tomle bodě opravdu střílím naslepo - opravdu nejsem odborník)? --Miaow Miaow 10. 2. 2012, 15:52 (UTC)

Ochrana přírody podle předmětu ochrany. "Předmět ochrany" je termín. --Vojtech.dostal 10. 2. 2012, 15:58 (UTC)

Dík za upřesnění! Stylisticky to sice lehýčce chroumá, ale to se dá skousnout - obsahově je to výborná formulace, s nejširší použitelností. Takže asi nějak takhle:

• Kategorie:Ochrana přírody podle předmětu ochrany
  • Kategorie:Ochrana bledule jarní
  • Kategorie:Ochrana tisu červeného

Atd. Předpokládám, že prvoplánové využití by se našlo právě v případech, kdy je předmět ochrany explicitně uveden, jistě by se však našlo i něco dalších položek, na které by byla podobná kategorie s trochou úvahy aplikovatelná. Z mého hlediska hlavní je, že ve výsledku bude čtenář vědět, že na subjekt XY se může zajít podívat mj. taky do A, B a C. --Miaow Miaow 10. 2. 2012, 16:58 (UTC)

Taková zajímavost – myslíte, že se délka hranic může tak moc lišit? :) Po delší době jedna z chyb, kterou jsem ve wiki našel (vzájemně nesedí ani jeden údaj):

• Germany 646 km, Austria 362 km, Poland 658 km, Slovakia 215 km (en:Geography_of_the_Czech_Republic)
• Německo 810,3 km, Rakousko 466,3 km, Polsko 761,8 km, a Slovensko 251,8 km. (Geografie Česka)

Jinak to, ze je tady ta Líšeň (u Brna) není normální – myslíte, že tu mapku dělal někdo z Líšně? :) http://en.wikipedia.org/wiki/File:CzechRepCitiesTowns.png --Jiří Janíček 10. 2. 2012, 14:52 (UTC)

Diskuse:Česko#Border with Poland --Mormegil ✉ 10. 2. 2012, 16:16 (UTC)

A Líšeň jsme právě vyhladili s tváře světa (za což se tamním patriotům převelice omlouvám ;)). --Miaow Miaow 10. 2. 2012, 16:27 (UTC)

Když už jste odstranili Líšeň, mohli jste tam přidat Opavu (třeba místo Krnova). --Silesianus 10. 2. 2012, 16:30 (UTC)

Ale prosím, jak si přejete. :) Vůči Opavě to byla opravdu křivda. Ale případné další zásahy do oné mapky už raději přenechávám zase jiným - stačí 5 px čtvereček a písmo Serif Bold 16 px.

A co se debaty o délce hranic týče: Mnohé z toho, co teď i onehdy zaznělo, by si zasloužilo nějak shrnout a zapracovat do příslušných článků, jsou to příluiš užitečné info na to, abychom je schovávali tu, na „rubové straně“ projektu. --Miaow Miaow 10. 2. 2012, 17:38 (UTC)

Celková délka státních hranic ČR představuje 2290,2 km a tvoří ji společně se Spolkovou republikou Německo (810,3 km), Rakouskem (466,3 km), Slovenskem (251,8 km) a Polskem (761,8 km). Z toho je pak 738 km tzv. mokrá hranice, neboť ji tvoří hraniční vodní toky.

Na en to asi opravdu mají špatně. Například [3], i když zde je to zase jiné [4]. --Mirek256 10. 2. 2012, 16:55 (UTC) “

Ač se to možná na první pohled nezdá, jsou mnohé z údajů závislých na tzv. PŘIROZENÉ hranici nejenže přibližné, ale mnohdy i de facto přesně nestanovitelné, protože struktura přirozené hranic může být fraktálního charakteru (příklad - obvod von Kochovy vločky). U uměle vytyčené hranice lze délku hranice přesně stanovit jako obvod mnohoúhelníku, tj. součet délek úseček mezi jednotlivými hraničními patníky (hraničními tyčemi, či pouhými triangulačními body). Když je ale část hranice daná "středem" potoka, záleží na tom, jak se pro určení délky hranice "vyhladí" jeho meandrování: jiný údaj dostaneme přikládámím "kilometrového pevného pravítka" k této přirozené hranici, jiný - někdy i několikrát delší, když je tok hodně pokroucený - při přikládání pravítka s délkou 1 m. Tyto údaje je proto potřeba brát ne jako "pravé přirozené" hodnoty ale jako jejich účelové přiblížení závislé na použitém měření, do kterého vstupuje i mnoho zahrnutých konvencí. Navíc jsou takové hodnoty časově proměnlivé. A jsou i mnohem "fraktálnější" a časově proměnlivější zeměpisné útvary, jako třeba délka pobřeží (započítávají se přesné obvody jednotlivých sklalisek či písečných výsep?, při odlivu a přílivu může bý tvar pobřeží diametrálně odlišný - bere se za správný ten časově středovaný?, kudy přesně prochází hranice pobřeží v deltě řek? apod.) Proto považuji za trochu úsměvnou honbu za "superpřesnými" údaji o délce pobřeží či např. o délce řek (čím blíže prameni, tím problematičtější určování délky). (Ano, jsem si vědom, že jsem se právě dotkl těch, kteří se léta hádají o to, je-li delší Nil nebo Amazonka. :-))

A ještě k té "hezčí", umělé části hranice státu: Nejsem si jist tím, jak se započítávají výškové rozdíly. Bere se hranice jako součet vzdáleností mezi PATAMI hraničních tyčí, resp. povrchovými triangulačními body (tuto variantu považuji za pravděpodobnější) nebo součet jejich průmětů na jednu společnou výškovou úroveň (varianta, kterou by mohli preferovat kartografové)? U hodně strmě stoupajícího terénu může být první údaj značně větší). Může mi někdo, kdo se v zeměměřičství vyzná, odpovědět? Předem mu děkuji. Petr Karel 10. 2. 2012, 17:11 (UTC)

Berete to moc vědecky, nevím proč nevěříte českých oficiálních údajům, např. zde [5], přeci to jen státní správa, a konkrétně u vás nevěřím, že nevíte, že existuje [6] Vektorový soubor správních hranic a hranic katastrálních území - pro měřítko 1:10 000 – celá ČR – vrstva státní hranice ČR, takže o nějakých měnících se hranicích řek nemůže být u nás ani řeči. Jsme v Evropě, ne rozvojová země. A myslím, že i víte, jak jsou omezníkované hraniční vodní toky. No, nic.--Mirek256 10. 2. 2012, 17:27 (UTC)

(Apologies if this message isn't in your language.) The Wikimedia Foundation is planning to upgrade MediaWiki (the software powering this wiki) to its latest version this month. You can help to test it before it is enabled, to avoid disruption and breakage. More information is available in the full announcement. Thank you for your understanding.

Guillaume Paumier, via the Global message delivery system (wrong page? You can fix it.). 12. 2. 2012, 14:54 (UTC)

Trošku jsem zas pátral, přečetl jsi definice sopky, v geologické encyklopedii viz [7], i když na wikipedii je to samé. Důležité je, sopka je místo, kde láva a sopečné plyny vystoupí na zemský povrch, ať již na souši nebo pod vodou. Což minimálně v případě Milešovky a Řípu asi není pravda. Viz zde [[8]] . Cituji I tak dramatické tvary jako Milešovka (837 m, nejvyšší vrchol Českého středohoří) nebo Bořeň vznikly podpovrchovým vulkanismem (lakolity). Další např. o Řípu zde [9] z časopisu Vesmír, další méně vážný zdroj viz [10]. Zas cituji Jde totiž, o tzv. „bazaltovou kupu“, která vznikla neovulkanickými procesy, ale která však nikdy ani lávu ani plyny – jak to sopky zásadně dělají - do okolí nechrlila. V článku se ještě něco píše o pitomcích, ale to přejdu. Jen aby někdy budoucnu neměl někdo srandu z wikipedie. Já to píšu pod lípu, protože vím, že ve vlastivědné literatuře se o těch kopečcích jako o sopkách psát bude, o odborné literatuře tomu tak asi nebude. některé kopečky sopkami budou, ale myslím, že je tam větší redukce.--Mirek256 15. 2. 2012, 16:06 (UTC)

Zítra (17. 2. 2012) vyjde v Právu v příloze Studium celostránkový rozhovor s Chmee2 o Wikipedii, Chráněných územích, spolupráci s vysokými školami a Wikimedii ČR. --Limojoe 16. 2. 2012, 15:01 (UTC)

Mám dotaz na komunitu ohledně způsobu, jak uvádět využití zdrojů z archivu časopisů ÚČL AV ČR. V jejich podmínkách (zde) píší, že v odborných textech apod. by měl autor uvést zdroj např. větou "Text této studie/diplomové práce vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. ( http://archiv.ucl.cas.cz/ )." Nějak jsem to přehlédl a doteďka jsem to nedělal, nicméně asi by to bylo vhodné. Takže jsem vytvořil šablonku {{ÚČL}} s tím, že by se mohla uvádět jako doplněk k běžným citacím v referencích daného článku (příklad: Bedřich Schnell). Co si o tom myslíte? Napadá mne:

• Pro: Dodrží se podmínky stanovené ÚČL
• Proti: Dalo by se považovat za SPAM (viz Wikipedie:Externí odkazy), případně by to mohlo někoho inspirovat k nevhodnému napodobování ("Text vznikl za podpory firmy XY")
• K uvážení: ÚČL je jen jedním z rozsáhle využívaných zdrojů. Co třeba http://kramerius.nkp.cz , který je v mnoha ohledech ještě užitečnější? Měla by být šablona i pro ně, i když to nežádají?

Jaký je váš názor? Osobně jsem z archivu ÚČL získal zdroje pro nejméně 200 článků + spolu s dalšími jsme odtamtud zkopírovali přes 900 volných obrázků. Všechny obsahují zpětný odkaz na zdroj (a obrázky zpravidla i větu "digitized by Czech Academy of Sciences"), ale podmínky vyžadují víc.

A proč mne to teď napadlo? V minulých (tý)dnech nahráli vodoznak přes všechny stránky Humoristických listů (viz např. zde), následkem čehož už odtud nelze přímo kopírovat. Možná se podívali do googlu (např. zde) a našli tam spoustu zkopírovaných obrázků původem z jejich serveru. Asi jsem(jsme) to trochu přehnal(i). Pokud to čte někdo z ÚČL, tak se mu omlouvám za to, že jsem bez náležitého ocenění využíval jejich náročnou a záslužnou práci, bez které by Wikipedie byla znatelně chudší. Komunitu wiki prosím o názor na takovouto šablonu - jak ji případně upravit, a zda ji hromadně kopírovat na dotčené stránky. Díky předem! --Sapfan 16. 2. 2012, 20:54 (UTC)

mOžná bychom je mohli kontaktovat a spolupracovat v rámci GLAMu. Už jsem na to myslel před rokem, ale nějak nezbyl čas... --Gampe 16. 2. 2012, 21:27 (UTC)

Gampe, díky za názor, bylo by to skvělé (pokud by měl někdo čas a pokud na nás už teď nejsou příliš naštvaní - i když snad ne, dodáváme jim určitě dost návštěvníků). Co si myslíš ohledně navrhovaného "spamu" (který můžeme doplnit okamžitě a jednostranně, pokud se na tom na Wiki dohodneme)? (V Praze nejsem, takže aktivně kontaktovat kohokoliv bohužel nemohu.) --Sapfan 16. 2. 2012, 21:34 (UTC)

Pokud jde o obrázky, autor a zdroj (popř další náležitosti) se píše vždy přímo u obrázku (tedy na Commons), podmiňovat užití souborů z commons vložením nějaké další citační šablony jde proti smyslu Commons.--pan BMP 19. 2. 2012, 07:37 (UTC)

Již delší dobu se snažím vytvořit a sjednotit všechny všechny dvouznakové kombinace podle vzoru, který zde byl již několik let. Tedy, že Aa je přesměrováním na AA, kde je rozcestník. Vzorem je mi italská Wikipedie, kde mají tento systém v docela použitelném stavu. Problém je, že se občas někomu nelíbí, proč by zrovna rozcestník, respektive přesměrování na něj, mělo být jako hlavní význam.

Podel mě má tento systém dvě zásadní výhody - 1) pohodlnost: když se chci dostat na dvouznakový rozcestník, nemusím psát velká písmena, a přesměruje mne to na něj. 2) V mnoha případech je těžké rozhodnout, co je tím hlavním významem.

V současnosti jsme to stačila sjednotit asi tak po T a výjimky jsou tyto: Ch (písmeno) u malých a PH (prý hlavní význam pH, ale to se píše s malým a na velkém je to kvůli technickému omezení) a EU u velkých.

Další sporné jsou Uh (proč by zrovna řeka měla být hlavní význam a ne Uherské Hradiště, nebo Uh (župa)?) a DJ (Diskžokej/Džibutsko), Ob (řeka), Io (měsíc) a dalo by se pokračovat.

Ráda bych znala další názory, zda to má smysl sjednocovat, a zda a jaké činit výjimky. Vanessa 17. 2. 2012, 06:48 (UTC)

Klidně ať to tak je. Domnívám se, že v žádném z uváděných příkladů nepatří specifický význam mezi skupinu nejvýznamnějších z encyklopedicky významných; jiné by to nejspíš bylo v případě Aše. Výjimkou ať je písmeno Ch. Uh je trochu na hraně, ale přeci jenom tu řeku myslím zas až tolik lidí nezná a navíc je to teď už v cizině (od roku 1945 zčásti, od roku 1993 zcela). Co mě trochu vadí (jak už jsem psal v diskusi), je to, že založíte článek a hned ho přejmenujete. Ano, je to pro Vás možná pohodlnější. Ale jednak mi to přijde nesystémové (zakládat článek, o němž už v době založení vím, že ho vzápětí přejmenuju), jednak je to maličko práce navíc pro ty, kteří procházejí nové články (musí u každého takového překlikávat, aby se dostali na obsah). Taky jsem už psal do diskuse, že by bylo záhodno do těch rozcestníků psát rovnou další běžně používané zkratky, aspoň ty nejznámější (uváděl jsem HS, NV a NT). Taky si myslím, že harddisk není HD, ale HDD. Na připomínku, že se má editovat s odvahou, nereflektuji. Odvážnému sice možná štěstí přeje, ale nejsem si jistý, jestli to platí vždy a všude; někde odvážnějším pro jistotu přistřihují křidélka, aby moc nevyskakovali. Hezký den všem přeje Fagnes 17. 2. 2012, 08:07 (UTC)

Když nechcete editovat s odvahou, tak proč chcete po mě, abych přidávala neověřené zkratky? Vanessa 17. 2. 2012, 12:33 (UTC)

Nevím, čemu říkáte neověřené zkratky – snad těm, které jsou notoricky známé? Jinak samozřejmě můj závěr o tom, že navrhované (a zčásti již realizované) řešení je možné považovat za vhodné, vychází z mého předsvědčení, že se u řeky Ob, měsíce Io a snad i řeky Uh nejedná o výrazně běžnější význam než významy jiné (ob. může být zkratka pro obyčejně, IO může být stejně tak dobře input-output a uh může být citoslovce), v tomto směru bych nebyl case sensitive. Fagnes 17. 2. 2012, 13:48 (UTC)

Nelíbí se mi, že uživatel, který zadá řádně Ob či Io (tj. první velké a druhé malé písmeno) je automaticky převeden na zkratkový rozcestník, když i v nich má daná kombinace jediný význam, tedy ten, který pravděpodobně zadáním zamýšlel. Komplikuje to uživateli přístup k hledanému heslu a nutí ho ke zbytečnému přecházení mezi stránkami. Naopak souhlasím s automatickým převodem na rozcestník při zadání dvou malých písmen, neboť je spousta zadává z pohodlnosti, i když zamýšlí některé písmeno jako velké. Bohužel obojí je nemožné - je zde technický problém v tom, že zadání "ob" a "Ob" jsou brána jako ekvivalentní názvy jedné stránky. Před sjednocením bych tedy nakonec dával přednost očekávatelnosti, takže Ob, Io a DJ bych dal na články o řece, měsíci a diskžokejovi a do těchto článků dal v úvodu odkaz na jiné významy. Je to vstřícnější k uživatelům wikipedie. Stejně u Hz, Gy, lx a Bq bych upřednostnil jednotky hertz, gray, lux a becquerel (v českém prostředí jediné důležité významy, na rozdíl od jiných dvoupísmenných značek jednotek jako Pa, cd či lm). Nejsem přesvědčen o očekávatelnosti WB (dokonce všech kombinací malých a velkých písmen) pro Světovou banku, technicky orientovaní uživatelé budou pod Wb vidět spíše jednotku weber, jiní zase pod WB produkční společnost Warner Bros. - zde bych upřednostnil (dosud neexistující) rozcestník. Petr Karel 17. 2. 2012, 09:15 (UTC)

No vidíte, vy byste preferoval redirecty na fyzikální jednotky, já bych zase preferovala redirecty na okresy a státy. Třeba hz je pro mě na první pohled herero (jazyk). S unifikací jsem se zatím dostala k U, proto ještě není WB zpracované na rozcestník. Vanessa 17. 2. 2012, 12:33 (UTC)

Myslíte-li si, že v českém prostředí očekávaným významem pro Hz je středoafrický jazyk (v jehož jméně ani to "z" není), je mi líto, že jsem se snažil vůbec vážně reagovat na Váš příspěvek ve snaze zlepšit wikipedii pro její uživatele. Petr Karel 17. 2. 2012, 13:38 (UTC)

(s e.k.)Já jsem proti slučování jen kvůli představě unifikace. K „výhodě“ 1): Smyslem rozcestníků nemá být se na ně dostávat, ale naopak se na ně nedostávat a dostávat se co nejrychleji k článkům. Na „Uh“ zcela jistě Uherské Hradiště být nemá, to by když tak mělo být na UH. A župa by tam sice být mohla, ale že je mnohonásobně známější řeka, o tom osobně nepochybuji (a pochybuji, že někdo jiný ano). Zkrátka k Uhu coby řece není konkurence.

Pokud je to těžké rozhodnout, tak zřejmě žádný význam není dominantní, v tom případě je samozřejmě na místě rozcestník (byť osobně nechápu, v čem spočívá výhoda slučování rozcestníku s významy „pH“ a „PH“ a s významy „ph“ a „Ph“). A je na místě zkrátka kvůli tomu, že je na místě, nikoliv kvůli nějaké unifikaci.

Ostatně bavíme-li se o italské Wikipedii, tam také respektují, když je nějaký význam dominantní: it:Po.--Tchoř 17. 2. 2012, 09:19 (UTC)

Mimochodem se zeptejte Dannyho B., který má tuto unifikaci původně na svědomí, proč to je sloučené. Ale většina jazyků má oba významy u většiny kombinací v jednom rozcestníku. Vanessa 17. 2. 2012, 12:33 (UTC)