| Fluorid bromičný | |
|---|---|
 Struktura fluoridu bromičného | |
 Kuličkový model fluoridu bromičného | |
| Obecné | |
| Systematický název | Fluorid bromičný |
| Anglický název | Bromine pentafluoride |
| Německý název | Brompentafluorid |
| Sumární vzorec | BrF5 |
| Vzhled | nažloutlá kapalina |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 7789-30-2 |
| PubChem | 24606 |
| SMILES | FBr(F)(F)(F)F |
| InChI | InChI=1S/BrF5/c2-1(3,4,5)6 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 174,894 g/mol |
| Teplota tání | −61,30 °C |
| Teplota varu | 40,25 °C |
| Hustota | 2,466 g·cm−3 |
| Bezpečnost | |
 GHS03  GHS05  GHS06  GHS08 Nebezpečí[1] | |
| NFPA 704 |  0
4
3
W-OX
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fluorid bromičný je interhalogen se vzorcem BrF5. Je to nažloutlá kapalina a silné fluorační činidlo.
Příprava
Poprvé byl připraven roku 1931 přímou reakcí bromu s fluorem.[2] Tato reakce je vhodná i pro přípravu větších množství, probíhá při teplotě 150 °C v nadbytku fluoru.
- Br2 + 5 F2 → 2 BrF5
Malá množství je možné připravit reakcí fluoru s bromidem draselným:[2]
- KBr + 3 F2 → KF + BrF5
Takto je možné připravit velice čistý BrF5, téměř beze stop BrF3 a dalších nečistot.[2]
Reakce
S vodou reaguje explozivně, ale v přítomnosti acetonitrilu probíhá hydrolýza pomaleji a vzniká kyselina bromičná a fluorovodíková:[3]
- BrF5 + 3 H2O → HBrO3 + HF
Má velmi silné fluorační účinky, za laboratorní teploty převádí většinu sloučenin uranu na fluorid uranový.
Může vystupovat i jako akceptor fluoridů, např. v reakci s CsF:[3]
- BrF5 + CsF → CsBrF6
Využití
Využívá se v izotopové analýze kyslíku, laserovou ablací pevných silikátů se v přítomnosti BrF5 uvolňuje kyslík, který je možné následně analyzovat.[4] Byl také testován jako oxidovadlo pro raketová paliva a využívá se jako fluorační činidlo při zpracování uranu.
Zdravotní rizika
Silně leptá kůži, jeho výpary dráždí oči, kůži a sliznice. Expozice 100 ppm po dobu několika minut je smrtelná pro většinu experimentálních zvířat. Chronická expozice může způsobit poškození ledvin a selhání jater.[5]
Kontakt s organickými sloučeninami nebo kovovým prachem může vést k vzplanutí nebo explozi.[5]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bromine pentafluoride na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Bromine pentafluoride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c HYDE, Gene A.; BOUDAKIAN, Max M. Synthesis routes to chlorine and bromine pentafluorides. Inorganic Chemistry. 1968-12, roč. 7, čís. 12, s. 2648–2649. Dostupné online [cit. 2019-06-18]. ISSN 0020-1669. DOI 10.1021/ic50070a039. (anglicky)
- ↑ a b GREENWOOD, NORMAN NEILL. Chemie prvků. Sv. 1.. 1. vyd. vyd. Praha: Informatorium 793 s., 1 příl s. ISBN 8085427389, ISBN 9788085427387. OCLC 320245801 S. 1027.
- ↑ CLAYTON, Robert N; MAYEDA, Toshiko K. The use of bromine pentafluoride in the extraction of oxygen from oxides and silicates for isotopic analysis. Geochimica et Cosmochimica Acta. 1963-1, roč. 27, čís. 1, s. 43–52. Dostupné online [cit. 2019-06-18]. DOI 10.1016/0016-7037(63)90071-1. (anglicky)
- ↑ a b PATNAIK, PRADYOT. A comprehensive guide to the hazardous properties of chemical substances. 3rd ed. vyd. Hoboken, NJ: John Wiley xxiii, 1059 pages s. ISBN 9780471714583, ISBN 0471714585. OCLC 76871595 S. 480.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fluorid bromičný na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Fluorid_bromičný |
