Jan Jindřichův z Kamýku

Jan Jindřich z Kamýka (zřejmě začátek 14. století – 1370) pocházel z manského rodu Kamýků z Pokratic, byl 22. proboštem litoměřické kapituly sv. Štěpána v letech 1362–1368. Datum narození není známo.

Původ

Zříceniny hradu Kamýk se nacházejí severozápadně od Litoměřic. Přívlastek „z Kamýka“ je v souvislosti se zmínku z roku 1319, kdy předek Jana Jindřicha rytíř Jindřich střežil z hradu Kamýk strategický tok Labe, který byl v té době nejvýznamnějším obchodním spojením severozápadních Čech s Míšní. V roce 1352 král však udělil hrad Kamýk v manství Zbyňku Zající z Házmburku a Jindřich z Kamýka získal tehdy tvrz v Pokraticích, kde se rod usadil. Začali se pak zapisovat jako „Kamýčtí z Pokratic“. Rod měl pak úzkou vazbu na kostel sv. Vojtěcha na okraji Litoměřic směrem k Pokraticích. Tvrz Kamýckých z Pokratic se nedochovala a její původní lokalita nebyla zatím s jistotou určena. Jan Jindřich z Kamýka (starší) byl dobrodincem řádu minoritů. Jeho syn, stejného jména, se pak stal duchovním.

Kariéra

Po úspěšném studiu teologie se stal nejpozději roku 1353 farářem litoměřického městského kostela Všech svatých. Karel IV. ho povolal do Prahy jako dvorního kaplana, v důsledku čehož musel rezignovat na místo litoměřického faráře. Nejednalo se však o nepřipravený proces, protože Karel IV. pro Jana Jindřicha z Kamýka od papeže Inocence VI. získal již 23. února 1352 expektační breve (příslib na získání obročí) na kanonikát v Míšni. Roku 1353 požádal Karel IV. papeže o budoucí uvolněné kanonikáty v Praze, Olomouci a Břeclavi pro vybrané kněze, mezi nimiž byl i Jan Jindřich z Kamýka. 11. června 1353 obdržel první biskup litomyšlský Jan I. (1344–1353) papežský příkaz, aby se Jan Jindřich z Kamýka stal kanovníkem v Olomouci. 7. ledna 1362 byl konfirmován (listinou potvrzen) pro proboštství v kolegiátní kapitule sv. Štěpána v Litoměřicích. Stal se tak 22. proboštem kapituly.

Jako probošt byl patronem více farností (kolatur) a začal také uplatňovat prezenční právo svěřených farností. Např. v roce 1363 byl ke kostelu sv. Jiří v Litoměřicích po úmrtí tamního plebána Jana jmenován nový farář Mikuláš Mazonis. Tento fakt je považován za důkaz, že tento kostel vždy podléhal litoměřickým proboštům a ne městu Litoměřice. Za zmínku stojí, že ještě v roce 2011 se vede diskurs, zda ulice Svatojiřská (kde dříve stál zmíněný kostel sv. Jiří), patří k duchovní správě města Litoměřic se sídlem u kostela Všech svatých nebo katedrální farnosti sv. Štěpána.

Závěr života

Jan Jindřich z Kamýka rezignoval na obročí proboštství a zemřel patrně roku 1370.

Odkazy

Literatura

• BARTŮNĚK Václav, Od proboštství k biskupství (1057-1957), in 900 let litoměřické kapituly, Česká katolická charita, Praha 1959, s. 40.
• MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007, ISBN 978-80-7195-121-6, s. 29-30

Externí odkazy

• Litoměřičtí proboštové

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Předchůdce: Jan z Hakenbornu

22. probošt litoměřický 1362–1368

Nástupce: Jindřich z Hakenbrunnu

Seznam litoměřických biskupů
Předchůdci: probošti litoměřické kolegiátní kapituly (1057–1655)	1. Lanc • 2. Ondřej z Doubravice • 3. Letoslav ze Švábenic • 4. Beneda • 5. Šebestián • 6. Hroznata • 7. Domicilián • 8. Martin • 9. Dobromír • 10. Radosta • 11. Bernard Kaplíř ze Sulevic • 12. Benedikt • 13. Heřman • 14. Herbort • 15. Konrád • 16. Samuel Prusinovský z Víckova • 17. Vojtěch z Dubé • 18. Jindřich ze Šumburku • 19. Timotej Pluh z Rabštejna • 20. Bohuslav z Pardubic • 21. Jan z Hakenbornu • 22. Jan Jindřichův z Kamýku • 23. Jindřich z Hakenbrunnu • 24. Vlachník Krabice z Veitmile • 25. Vilém Zajíc z Házmburka • 26. Jan Czam • 27. Zikmund z Budějovic • 28. Zdislav ze Zvířetic • 29. Zikmund z Michalovic • 30. Konrád • 31. Jakub z Nymburka • 32. Jan Pluh z Rabštejna • 33. Jan Papoušek ze Soběslavi • 34. Benedikt z Valdštejna • 35. Jiří Haller • 36. Jan z Vartenberka • 37. Jan Žák • 38. Johann Fabri • 39. Jan Horák-Hasenberger • 40. Kašpar z Logau • 41. Vilém Prusinovský z Víckova • 42. Matouš Cythardus • 43. Marek z Kytlice • 44. Wolfgang Pistorius • 45. Ludvík Švihovský z Rýzmburku • 46. Zbyněk Berka z Dubé a Lipé • 47. František z Ditrichštejna • 48. Jakob Chimarrhäus z Roermundu • 49. Daniel Uher z Jenčic • 50. Jan Sixt z Lerchenfelsu • 51. Jan Ctibor Kotva z Freifelsu • 52. Maxmilián Rudolf Schleinitz • (od r. 1907: 1 53. Josef Štěrba • 54. Gustav Mattauch • 55. Josef Kowař • 56. Fr. X. Reike • 57. Eduard Oliva • 58. Václav Červinka • 59. Karel Havelka • 60. Jiří Hladík • 61. Józef Szeliga)
Vznik litoměřické diecéze (1655)	zakladatel: papež ALEXANDR VII. na žádost Arnošta Vojtěcha z Harrachu; 52. probošt kolegiátní kapituly se stal sídelním biskupem
Litoměřičtí biskupové (1655 – současnost)	1. Maxmilián Rudolf Schleinitz • 2. Jaroslav Ignác Šternberk • 3. Hugo František Königsegg-Rottenfels • 4. Jan Adam Vratislav z Mitrovic • 5. Mořic Adolf Saský 2 • 6. Emanuel Arnošt z Valdštejna • 7. Ferdinand Kindermann • 8. Václav Leopold Chlumčanský • 9. Josef František Hurdálek • 10. Vincenc Eduard Milde • 11. Augustin Bartoloměj Hille • 12. Augustin Pavel Wahala • 13. Antonín Ludvík Frind • 14. Emanuel Jan Křtitel Schöbel • 15. Josef Gross a 1. pomocný biskup Antonín Čech • 16. Antonín Alois Weber 2 • 17. Štěpán Trochta • 18. Josef Koukl • 19. Pavel Posád a apoštolský administrátor Dominik Duka • 20. Jan Baxant • 21. Stanislav Přibyl
Pozn. kurz. = pomocný biskup, tuč. kurz. = arcibiskup, tuč. = kardinál; 1 probošti od r. 1907 stojí v čele litoměřické katedrální kapituly; 2 Mořic A. Saský a Antonín Weber jsou titulárními arcibiskupy