Jiří Haller (probošt)

Jiří Haller (kolem pol. 15. století – po roce 1490) byl 35. proboštem litoměřické kapituly v letech 1485–1490.

Historické panorama

V druhé polovině 15. století i ve století 16. byla situace v důsledku husitských válek, vzniku nových církví i na území českého středověkého státu, včetně problémů národnostních, velice obtížná a nejistá. Proto roku 1487 také vznikla a byla vyhlášena nová kapitulní reformní statuta, která pak měla silný vliv na vývoj situace kolegiátní kapituly.

Osobnost 35. probošta litoměřické kapituly

Německý rodák z Chebu dr. Georg Haller vystřídal probošta Valdštejna ještě na jaře 1485, přesné datum není zatím známo, ale listiny z 6. května 1485 už uvádějí Hallera jako litoměřického probošta, který se dostal do ostrého spolu s litoměřickým kapitulním děkanem Jiřím z Prahy (1477–1488). Za dva roky, 12. ledna 1487, byla realizována nová statuta, dílo administrátora pražského arcibiskupství Pavla Poučka, který byl v letech 1486–1496 jediným administrátorem konzistoře katolické – pod jednou. Haller pak rozhodl o novém rozdělení duchovních obročí (prebend), protože v posledních letech vznikaly mezi členy kapituly v této záležitosti spory. Proto nový probošt Haller pobýval v letech 1485–1487 častěji na pražském arcibiskupství, aby podrobně projednal konkrétní problémy, které bylo nutno podle nově schválených reforem realizovat a dospět k sjednocení, včetně souhlasu členů kapituly, kterých se jednotlivé kauzy týkaly. Ukázalo se, že je nutné vydat co nejdříve nová nařízení, která by doplnila statuta již uvedeného Pavla Poučka za pomoci členů dómské pražské kapituly a podle nařízení krále Ladislava Pohrobka (1453–1457). Doplňky vyšly 9. října 1489 v Praze. Probošt Haller však vyjádřil nespokojenost s některými články statut a dosáhl toho, že pražský papežský legát vydal Hallerovi záštitný list roku 1489, který dovoloval, aby probošt Haller nemusel respektovat všechny články statut. V době působení Hallera byla převážná část jeho proboštské činnosti soustředěna na nové právní problémy vyplývající ze statut z roku 1487. Podařilo se mu pouze, že byla kapitule navrácena ves Řepčice. Datum úmrtí probošta Hallera není zatím listinně doloženo.

Odkazy

Literatura

• BARTŮNĚK Václav, Od proboštství k biskupství (1057-1957), in 900 let litoměřické kapituly, Česká katolická charita, Praha 1959, s. 42.
• MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007, ISBN 978-80-7195-121-6, s. 57–58.

Externí odkazy

• Litoměřičtí proboštové

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Předchůdce: Benedikt z Valdštejna

35. probošt litoměřický 1485–1490

Nástupce: Jan z Vartenberka

Seznam litoměřických biskupů
Předchůdci: probošti litoměřické kolegiátní kapituly (1057–1655)	1. Lanc • 2. Ondřej z Doubravice • 3. Letoslav ze Švábenic • 4. Beneda • 5. Šebestián • 6. Hroznata • 7. Domicilián • 8. Martin • 9. Dobromír • 10. Radosta • 11. Bernard Kaplíř ze Sulevic • 12. Benedikt • 13. Heřman • 14. Herbort • 15. Konrád • 16. Samuel Prusinovský z Víckova • 17. Vojtěch z Dubé • 18. Jindřich ze Šumburku • 19. Timotej Pluh z Rabštejna • 20. Bohuslav z Pardubic • 21. Jan z Hakenbornu • 22. Jan Jindřichův z Kamýku • 23. Jindřich z Hakenbrunnu • 24. Vlachník Krabice z Veitmile • 25. Vilém Zajíc z Házmburka • 26. Jan Czam • 27. Zikmund z Budějovic • 28. Zdislav ze Zvířetic • 29. Zikmund z Michalovic • 30. Konrád • 31. Jakub z Nymburka • 32. Jan Pluh z Rabštejna • 33. Jan Papoušek ze Soběslavi • 34. Benedikt z Valdštejna • 35. Jiří Haller • 36. Jan z Vartenberka • 37. Jan Žák • 38. Johann Fabri • 39. Jan Horák-Hasenberger • 40. Kašpar z Logau • 41. Vilém Prusinovský z Víckova • 42. Matouš Cythardus • 43. Marek z Kytlice • 44. Wolfgang Pistorius • 45. Ludvík Švihovský z Rýzmburku • 46. Zbyněk Berka z Dubé a Lipé • 47. František z Ditrichštejna • 48. Jakob Chimarrhäus z Roermundu • 49. Daniel Uher z Jenčic • 50. Jan Sixt z Lerchenfelsu • 51. Jan Ctibor Kotva z Freifelsu • 52. Maxmilián Rudolf Schleinitz • (od r. 1907: 1 53. Josef Štěrba • 54. Gustav Mattauch • 55. Josef Kowař • 56. Fr. X. Reike • 57. Eduard Oliva • 58. Václav Červinka • 59. Karel Havelka • 60. Jiří Hladík • 61. Józef Szeliga)
Vznik litoměřické diecéze (1655)	zakladatel: papež ALEXANDR VII. na žádost Arnošta Vojtěcha z Harrachu; 52. probošt kolegiátní kapituly se stal sídelním biskupem
Litoměřičtí biskupové (1655 – současnost)	1. Maxmilián Rudolf Schleinitz • 2. Jaroslav Ignác Šternberk • 3. Hugo František Königsegg-Rottenfels • 4. Jan Adam Vratislav z Mitrovic • 5. Mořic Adolf Saský 2 • 6. Emanuel Arnošt z Valdštejna • 7. Ferdinand Kindermann • 8. Václav Leopold Chlumčanský • 9. Josef František Hurdálek • 10. Vincenc Eduard Milde • 11. Augustin Bartoloměj Hille • 12. Augustin Pavel Wahala • 13. Antonín Ludvík Frind • 14. Emanuel Jan Křtitel Schöbel • 15. Josef Gross a 1. pomocný biskup Antonín Čech • 16. Antonín Alois Weber 2 • 17. Štěpán Trochta • 18. Josef Koukl • 19. Pavel Posád a apoštolský administrátor Dominik Duka • 20. Jan Baxant • 21. Stanislav Přibyl
Pozn. kurz. = pomocný biskup, tuč. kurz. = arcibiskup, tuč. = kardinál; 1 probošti od r. 1907 stojí v čele litoměřické katedrální kapituly; 2 Mořic A. Saský a Antonín Weber jsou titulárními arcibiskupy