Martin (probošt)

Jeho proboštská Milost Martin
8. probošt litoměřický Probošt kapituly u sv. Víta v Praze
Církev	římskokatolická
Diecéze	pražská
Zasvěcený život
Institut	johanité asi od r. 1173
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	královský notář, poté místokancléř (1165–1169) probošt litoměřické kapituly sv. Štěpána (1169–1174) člen svatovítské kapituly (1174–1180) probošt svatovítské kapituly (1180–1182)
Zúčastnil se	diplomatická cesta do Cařihradu (1164) tři poutě do Svaté země (1164–1180)
Osobní údaje
Datum úmrtí	1180
Místo úmrtí	České království
Povolání	Římskokatolický duchovní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Martin byl 8. proboštem litoměřické kapituly sv. Štěpána v letech 1169–1174, poté členem svatovítské kapituly v letech 1174–1180. Nakonec ve svatovítské kapitule byl v letech 1180–1182 proboštem. Byl zároveň také příslušníkem řádu Johanitů.

Státní služba

Byl synovcem vyšehradského probošta Gervasia. Od roku 1165 zastával funkci královského notáře. Poté byl jmenován místokancléřem a v roce 1169 se stal proboštem litoměřické kapituly. Funkcí ve svatovítské kapitule v letech 1174–1180 byl králem odměněn za věrné služby. Stal se tak panským notářem a kancléřem. Král Vladislav II. jej vysoko cenil jako: „nejvěrnějšího, milého, čestného a výmluvného“ dvořana.

Řádová činnost

V roce 1164 podnikl cestu do Cařihradu a byla mu svěřena důležitá diplomatická poselství. Ve Svaté zemi poznal řád johanitů a vstoupil do něho zřejmě již v roce 1173. V johanitském řádu se stal praeceptorem. Pozval johanity do Čech a uvedl je do Prahy. V Praze u malostranského konce Juditina mostu ve spolupráci se strýcem proboštem Gervasiem postavil řádový kostel. Společně pro řád získali mnoho dobrodinců, kteří johanitům pomáhali. Do Palestiny se pak Martin vypravil ještě dvakrát, vždy přebýval ve Svaté zemi u řádových spolubratří johanitů.

Úmrtí

Zemřel zřejmě v rozpětí let 1180–1182, kdy král Vladislav II. přijal opožděně jeho rezignaci na funkci litoměřického probošta. O žádost o rezignaci měl zřejmě již od roku 1173, kdy vstoupil k Johanitům. Barokní historik Georgius Crugerius v roce 1667 v historickém kalendáři Sacri pulveres, uvádí od roku 1175 nového litoměřického probošta jménem Dobromír, předpokládá se tedy, že probošt Martin již v roce 1175 funkci litoměřického probošta nevykonával.

Odkazy

Literatura

• BARTŮNĚK Václav, Od proboštství k biskupství (1057-1957), in 900 let litoměřické kapituly, Česká katolická charita, Praha 1959, s. 38.
• MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007, ISBN 978-80-7195-121-6, s. 20.

Externí odkazy

• Litoměřičtí proboštové

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Předchůdce: probošt Domicilián

8. probošt litoměřické kapituly 1169–1174

Nástupce: probošt Dobromír

Předchůdce: probošt Jiří

probošt svatovítské kapituly 1180–1182

Nástupce: probost Pomněn

Seznam litoměřických biskupů
Předchůdci: probošti litoměřické kolegiátní kapituly (1057–1655)	1. Lanc • 2. Ondřej z Doubravice • 3. Letoslav ze Švábenic • 4. Beneda • 5. Šebestián • 6. Hroznata • 7. Domicilián • 8. Martin • 9. Dobromír • 10. Radosta • 11. Bernard Kaplíř ze Sulevic • 12. Benedikt • 13. Heřman • 14. Herbort • 15. Konrád • 16. Samuel Prusinovský z Víckova • 17. Vojtěch z Dubé • 18. Jindřich ze Šumburku • 19. Timotej Pluh z Rabštejna • 20. Bohuslav z Pardubic • 21. Jan z Hakenbornu • 22. Jan Jindřichův z Kamýku • 23. Jindřich z Hakenbrunnu • 24. Vlachník Krabice z Veitmile • 25. Vilém Zajíc z Házmburka • 26. Jan Czam • 27. Zikmund z Budějovic • 28. Zdislav ze Zvířetic • 29. Zikmund z Michalovic • 30. Konrád • 31. Jakub z Nymburka • 32. Jan Pluh z Rabštejna • 33. Jan Papoušek ze Soběslavi • 34. Benedikt z Valdštejna • 35. Jiří Haller • 36. Jan z Vartenberka • 37. Jan Žák • 38. Johann Fabri • 39. Jan Horák-Hasenberger • 40. Kašpar z Logau • 41. Vilém Prusinovský z Víckova • 42. Matouš Cythardus • 43. Marek z Kytlice • 44. Wolfgang Pistorius • 45. Ludvík Švihovský z Rýzmburku • 46. Zbyněk Berka z Dubé a Lipé • 47. František z Ditrichštejna • 48. Jakob Chimarrhäus z Roermundu • 49. Daniel Uher z Jenčic • 50. Jan Sixt z Lerchenfelsu • 51. Jan Ctibor Kotva z Freifelsu • 52. Maxmilián Rudolf Schleinitz • (od r. 1907: 1 53. Josef Štěrba • 54. Gustav Mattauch • 55. Josef Kowař • 56. Fr. X. Reike • 57. Eduard Oliva • 58. Václav Červinka • 59. Karel Havelka • 60. Jiří Hladík • 61. Józef Szeliga)
Vznik litoměřické diecéze (1655)	zakladatel: papež ALEXANDR VII. na žádost Arnošta Vojtěcha z Harrachu; 52. probošt kolegiátní kapituly se stal sídelním biskupem
Litoměřičtí biskupové (1655 – současnost)	1. Maxmilián Rudolf Schleinitz • 2. Jaroslav Ignác Šternberk • 3. Hugo František Königsegg-Rottenfels • 4. Jan Adam Vratislav z Mitrovic • 5. Mořic Adolf Saský 2 • 6. Emanuel Arnošt z Valdštejna • 7. Ferdinand Kindermann • 8. Václav Leopold Chlumčanský • 9. Josef František Hurdálek • 10. Vincenc Eduard Milde • 11. Augustin Bartoloměj Hille • 12. Augustin Pavel Wahala • 13. Antonín Ludvík Frind • 14. Emanuel Jan Křtitel Schöbel • 15. Josef Gross a 1. pomocný biskup Antonín Čech • 16. Antonín Alois Weber 2 • 17. Štěpán Trochta • 18. Josef Koukl • 19. Pavel Posád a apoštolský administrátor Dominik Duka • 20. Jan Baxant • 21. Stanislav Přibyl
Pozn. kurz. = pomocný biskup, tuč. kurz. = arcibiskup, tuč. = kardinál; 1 probošti od r. 1907 stojí v čele litoměřické katedrální kapituly; 2 Mořic A. Saský a Antonín Weber jsou titulárními arcibiskupy