Úvodní stránka

S úvodními projevy vystoupili ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a velvyslanec USA v ČR Stephen B. King, v rámci jednotlivých panelů byla následně diskutována témata spojená s investicemi ve Střední Evropě s důrazem na USA, formátem spolupráce s výzkumnými institucemi a problematikou bezpečnosti.  

Trend podpory technologicky orientovaných projektů (tzv. „chytrých investic“), které se často opírají o silné vazby s výzkumnými institucemi, je aktuálním průsečíkem lákání investic do zemí střední Evropy. Ačkoli jsou jednotlivé země v oblasti investic v podstatě konkurenty, společná propagace V4 a sdílení zkušeností mohou být přínosem. První panel sestavený ze zástupců investičních agentur CzechInvest (investiční specialista Pavel Chovanec), SARIO (Dominik Susa, ředitel odboru investičních projektů), PAIH (Marcin Fabianowicz, vedoucí lokačního poradního týmu) a Velvyslanectví Maďarska v Praze (tajemnice Katalin Ertsey) popsal význam amerických investic v regionu a společný zájem o lákání chytrých investic. Vzhledem k historicky relativně nízké míře nezaměstnanosti dnes již samotná tvorba pracovních míst není hlavní prioritou investičních agentur, místo toho se soustřeďují na projekty, které významně zvýší konkurenceschopnost ekonomiky; aktivity v tomto směru v nějaké podobě podnikají všechny země Visegrádu. Právě v tomto směru pak hrají významnou roli projekty amerických společností, z nichž celá řada obsahuje významné technologické aspekty. Nejvýznamnějším příjemcem investic z USA je ze zastoupených zemí Polsko s významem zejména v automobilovém průmyslu, ale i v Maďarsku, kde jsou USA v investicích na druhém místě hned za Německem, je přínos patrný. V Česku jsou USA třetí největší investiční partner, mezi lety 1993 a 2018 zprostředkoval CzechInvest přes 230 investičních projektů, které vytvořily více než 40 tisíc pracovních míst. Bylo zároveň diskutováno, že relativně nižší statistické umístění amerických investic na Slovensku je zkreslující, neboť americké společnosti mnohdy investují prostřednictvím svých dceřiných firem odjinud z EU, zejména přes Nizozemsko. V rámci diskuse byl jasný inovační přínos řady projektů, což je patrné i z povahy významných firem přítomných v regionu. Někteří investoři mají přítomnost ve vícero zemích, jako General Electric, které napříč V4 zeměmi pokrývá řadu intenzivně inovačních oblastí od zdravotnictví po letectví, přítomnost ve vícero zemích ale mají i další investoři jako IBM či AT&T. Výčet investičních projektů však nekončí a lze uvést i české projekty firem Eaton, Honeywell či Red Hat, maďarské projekty firem National Instruments či Flex, polské projekty Ford (největším projektem je však Philip Morris) a slovenské Cisco či Dell. Tyto projekty tak právě naplňují do velké míry představy o chytrých investicích, které mj. zohledňuje nový systém investičních pobídek v Česku a představuje Národní inovační strategie ČR, ale i další strategické dokumenty ostatních zemí V4. V diskusi vyplynul význam zaměření na nové technologie a tzv. Key Enabling Technologies (KETs) a propagace výzkumného prostředí společně s lidským talentem. Země V4 s těmito tématy také do různé míry pracují a zdá se to býti správnou cestou zejména v době, kdy příliv investic do rozvinutých zemí celosvětově klesá (dle statistik UNCTAD byl příliv přímých zahraničních investic do rozvinutých zemí v roce nejnižší za posledních 15 let).

Lidský kapitál a efektivní vazby na partnery ve výzkumné sféře jako podmínky úspěšných investic s vysokou přidanou hodnotou pak potvrdil i druhý panel složený z expertů zejména z řad amerických investorů, či organizací spolupracujících s těmito investory. Účastníkem panelu byl náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Očko, který potvrdil význam tohoto elementu v inovační strategii ČR a důraz na spojená témata jako umělou inteligenci a 5G. Mezi americkými investory byla v panelu reprezentována firma GE Aviation Czech, která spolupracuje s ČVUT na vývoji a testování turbovrtulových motorů a o svých zkušenostech s projektem pohovořil CEO Milan Šlapák. Zkušenosti Red Hat s financováním profesorských míst na ČVUT a spoluprací na stážích studentů sdílel Senior Engineering Manager Radek Vokál, IBM a projekt IBM Watson v Česku reprezentoval vedoucí výzkumné laboratoře Jan Kleindienst. Postřehy z „druhé strany“ linky mezi firmami a univerzitami předal Jaroslav Koton, proděkan pro tvůrčí činnost na Fakultě elektrotechniky VUT Brno, kde probíhá spolupráce s AT&T na 5G laboratořích. V neposlední řadě se panelu účastnil Michal Pěchouček jako simultánní zástupce obou stran z pozice CTO české společnosti AVAST (která dobyla americký trh kyberbezpečnosti) a Centra umělé inteligence na ČVUT. Z diskuse bylo jasné, že střední Evropa a Česko mají co nabídnout zahraničním investorům z pohledu odborníků a výzkumné infrastruktury, pro rozhodnutí o umístění projektu je toto nedílným a významným faktorem. Důležité je však systematické budování talentu, jeho mezinárodní propagace, pro kterou například výjezdy do zahraničí nejsou hrozbou, ale vzájemným obohacováním vědomostí, díky nimž „navrátilci“ významně posouvají zemi dopředu. Je zapotřebí také podporovat otevřenost lidí, pracovat s jejich pohledem na svět a podporovat je v kreativním uvažování i v odvaze riskovat. Ve výzkumné spolupráci se nejedná o pouhý smluvní výzkum, obě strany i univerzity se mohou kreativně zamýšlet nad tím, co investorům a partnerům mohou nabídnout, vzniknou tak zásadně inovativní nové cesty.

Nové technologie a inovativnost však přinášejí i nárůst rizik, která mohou být spojena s oblastí přímých zahraničních investic, čemuž se věnoval závěrečný panel konference. Za účasti bruselského atašé US Department of the Treasury, Larryho Nortona, a ředitele odboru obchodní politiky Oty Šimáka z MPO byla diskutována potřeba ochrany skrze mechanismus prověřování investic. Rizika z oblasti kyberbezpečnosti pak pokryli kyberatašé FBI v Praze Timothy Swec a Zdeněk Jiříček, National Security Officer společnosti Microsoft. USA jsou lídrem v oblasti prověřování investic, americký mechanismus byl vytvořen již v roce 1975 a je velmi komplexní. Jeho ústředním prvkem je výbor CFIUS, do jehož fungování je zapojena řada amerických ministerstev a dalších institucí. Spojené státy tak nasbíraly již mnoho zkušeností s tímto mechanismem, o něž se čím dál otevřeněji dělí s partnerskými zeměmi včetně V4. Mechanismus se však dále musí přizpůsobovat vývoji světové ekonomiky a technologickým potřebám, 13. ledna 2020 tak vstoupila v platnost poslední úprava, která mechanismus USA zpřísnila. Česká republika připravuje také obdobný mechanismus, který představilo MPO, přičemž i ostatní země V4 se nacházejí v různé fázi rozpracovanosti či zavádění mechanismu. Z diskuse vyplynulo, že významným přínosem mechanismu je i preventivní efekt vůči možným problematickým investicím, který firmy vede k úsilí předběžně vyjasnit splnění podmínek mechanismu před samotnou investicí a tím zamezuje již předem množství možných nebezpečných projektů. Jako důležité z pohledu státu je pak správně informace předávat a komunikovat vůči soukromému sektoru, aby se zvýšilo povědomí o možných hrozbách. Přesah oblasti mechanismu investičního screeningu ke kyberbezpečnosti lze pak sledovat skrze definice kritické infrastruktury a kritické telekomunikační infrastruktury, která vyžaduje zvýšenou ochranu. V diskusi rovněž zaznělo, že pro úspěch v obou oblastech je také významné disponovat dostatečnou a vymahatelnou legislativní úpravou, která umožní rizikům zamezit. V případě kyberbezpečnosti debata osvětlila, že lidský faktor je zásadní nejen pro lákání chytrých investic, ale i jako možný slabý článek kybernetické ochrany. Lidská chyba tak umožňuje jedny z nejčastějších kybernetických útoků skrze email, lidé se mohou bát nahlásit chybu či používají nezabezpečené a soukromé emailové adresy pro citlivou agendu. Společnosti by také měly být ostražité při zajišťování dodavatelských služeb a v oblasti dodavatelských řetězců. Analogová rizika jako průmyslová špionáž a krádež dokumentů jsou ale také riziky, která nadále trvají.

Konference potvrdila, že chytré investice v prostoru V4 získávají na významu a USA jsou v tomto trendu významným partnerem s řadou projektů orientovaných na R&D. Lidský prvek a zaměření na podporu inovativního y otevřeného myšlení jsou podmínkou k dalšímu posilování tohoto trendu. Je však také mít na paměti, že obzvláště s větším technologickým významem projektů a zaváděním nových technologií mohou narůstat rizika. I v této oblasti představují země V4 a USA silné partnerství pro dialog o technických aspektech kybernetické bezpečnosti, ale i v efektivním prověřování investic.