Úvodní stránka

Zákon č. 34/2021 Sb. o prověřování zahraničních investic a o změně souvisejících zákonů (zákon o prověřování zahraničních investic)

Zákon o prověřování zahraničních investic vstoupil v platnost dne 3. února 2021 s účinností od 1. května 2021 a upravuje práva a povinnosti zahraničních investorů, jejichž konečný vlastník pochází ze třetí země, v oblasti zahraničních investic do cílových osob nebo vlastníků cílové věci v České republice, které jsou důležité z hlediska bezpečnosti, veřejného či vnitřního pořádku České republiky.

Tento zákon zároveň implementuje Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452 ze dne 19. března 2019, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Unie.

Hlavním cílem národního prověřovacího mechanismu je umožnit posouzení, zda zahraniční investice může mít vliv na bezpečnost státu nebo vnitřní či veřejný pořádek, a to včetně dopadů na kritickou infrastrukturu, klíčové technologie a vstupy, pro které je bezpečnostní hledisko klíčové a jejichž narušení, ztráta či zničení může mít na Českou republiku značný dopad. V tomto ohledu je zákon v souladu s doporučeními Auditu národní bezpečnosti, Bezpečnostní strategie ČR a Národní strategie pro čelení hybridnímu působení.

Zákon mimo jiné obsahuje:

• ustanovení Ministerstva průmyslu a obchodu ČR jako ústředního orgánu státní správy, které prověření provádí
• definici zahraničního investora
• definici zahraniční investice
• definici účinné míry kontroly provádění hospodářské činnosti
• definici cílové věci a cílové osoby
• určení postupu při prověření investice
• určení postupu při konzultaci
• lhůty správních řízení

Zákon rozlišuje dvě skupiny investic a zavádí pro ně dva režimy. V prvním režimu definuje úzkou skupinu nejcitlivějších oblastí (§ 7); zahraniční investoři, kteří do těchto oblastí budou chtít investovat, budou před samotnou transakcí potřebovat povolení ze strany státu. Všechny ostatní investice, které jsou způsobilé ohrozit bezpečnost státu nebo vnitřní či veřejný pořádek (§ 8), bude možné uskutečnit bez předchozího povolení. V těchto případech však zákon umožňuje prověření těchto zahraničních investic z moci úřední, a to až do pěti let od jejich uskutečnění. Pro získání právní jistoty, že nebude jeho investice zpětně zpochybněna, si zahraniční investor může dobrovolně požádat o potvrzení, že jeho investice neohrožuje bezpečnost státu nebo vnitřní či veřejný pořádek ČR (tzv. konzultace).

 

Nařízení vlády o stanovení vzoru formuláře pro podání žádosti o povolení zahraniční investice a návrhu na konzultaci č. 178/2021 Sb.

Nařízení vlády č. 178/2021 Sb. o stanovení vzoru formuláře pro podání žádosti o povolení zahraniční investice a návrhu na konzultaci vstoupilo v účinnost 1. května 2021.

Zahraniční investor ho využije při žádosti o prověření zahraniční investice, která vyžaduje povolení, nebo při návrhu na konzultaci.

 

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452 ze dne 19. března 2019, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Unie.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452, které vstoupilo v účinnost 11. října 2020, zakládá rámec pro výměnu informací a spolupráci při prověřování zahraničních investic směřujících do Evropské unie a stanoví obecné zásady, kterými by se členské státy při nastavování národních prověřovacích mechanismů měly řídit. Samotné prověření investice a její případné nepovolení či povolení s podmínkami s odkazem na bezpečnost nebo ochranu veřejného pořádku spadá do výlučné pravomoci jednotlivých členských států. Nařízení v jednotlivých členských státech zavádí kontaktní místa, která budou sbírat celková data o investicích ze třetích zemí (a oznamovat prověřované transakce) a zároveň budou moci vznášet připomínky k investicím v jiných členských státech, pokud je budou považovat za rizikové. V případě, že Evropská komise označí zahraniční investici do cílové firmy, která se podílí na projektech evropského zájmu, za rizikovou, musí členský stát, na jehož území k ní má dojít, stanovisko Komise zohlednit v co nejvyšší míře. V současné době se jedná o tyto projekty: Galileo, Copernicus, Horizont 2020, Transevropské dopravní sítě (Ten-T), Transevropské energetické sítě (Ten-E), Transevropské telekomunikační sítě, Evropský program rozvoje obranného průmyslu, Stálou strukturovanou spolupráci (PESCO), GOVSATCOM, ITER a Přípravná akce v oblasti obranného výzkumu a vývoje (PADR).