Úvodní stránka

Latinská Amerika se od 26. února, kdy byl oficiálně zaregistrován první nakažený v Brazílii, dostala do pozice nejpostiženějšího regionu světa co do počtu nákaz. Největší latinskoamerická ekonomika regionu, Brazílie, překročila 16. července hranici 2 milionů nakažených, skutečný počet je však mnohem vyšší. Následuje ji Mexiko, Peru, Chile, Kolumbie a Argentina (všechny země se nachází v první dvacítce nejpostiženějších států). Hospodářská komise OSN pro Latinskou Ameriku a Karibik (ECLAC) odhaduje, že dopady krize způsobené epidemií COVID-19 budou nejhorší od roku 1914. Dle jejího posledního odhadu z července 2020 se předpokládá, HDP regionu Latinské Ameriky se v letošním roce propadne o 9,1 %, nezaměstnanost regionu vzroste na 13,5 % (44,1 mil. lidí) a podíl osob žijících v chudobě vzroste v roce 2020 na 37,3 % (230,9 mil. lidí). Na hospodářský výkon regionu má vliv vývoj zahraniční poptávky (zejm. CHN, US, EU) po komoditách, ceny surovin, vnímání averze k riziku, podmínky na finančních trzích, překážky v cestovním ruchu a příliv remitencí. Největší propad ekonomiky se očekává u Peru (tvrdá karanténní opatření), Argentiny (zadluženost), Brazílie (zadluženost, probíhající kulminace pandemie), Chile, Mexika a Ekvádoru (sociální nerovnováha, orientace ekonomik na export surovin, nezvládnutá situace). Tvrdě dopady koronaviru pocítí v důsledku de facto zastavení turismu i středoamerické ekonomiky. V průměru vlády v regionu vyčleňují na zmírnění dopadů pandemie 3,9 % HDP, nejvíce Salvador, Brazílie, Chile, Bolívie a Peru.

Navzdory skutečnosti, že se latinskoamerické země stále snaží dostat pandemii pod kontrolu, je žádoucí region vnímat z pohledu českého zahraničního obchodu jako perspektivní. Latinská Amerika totiž postupně podobně jako Evropa dospěla k závěru, že z dlouhodobého hlediska nelze ekonomickou aktivitu zcela zastavit, čímž by se krize jenom prodloužila, ale je zapotřebí flexibilita, správná kombinace rozvolňování a nastolování nových bezpečnostních standardů v pracovním i osobním životě. Ani některým latinskoamerickým zemím se navíc nevyhnula špatná zkušenost s čínskými produkty, což v důsledku nahrává evropským exportérům. Dalším faktorem, který zlepšuje výchozí pozici evropských exportérů oproti situaci před krizí je pak změna kulturních vzorců chování a nynější větší otevřenost digitálnímu prostoru včetně virtuálních setkáních, což do doby pandemie bylo v souvislosti s latinskoamerickou mentalitou pro první kontakt téměř nemyslitelné. S odhalením mnohých slabin tak přichází řada změn, od změn akutních potřeb, přes změny chování, až po změny střednědobých i dlouhodobých priorit. Státní i soukromá sféra si nyní stále více uvědomuje například rizika spojená s pomalým nástupem digitalizace. Česká republika by proto měla znovu vyhodnotit příležitosti, které region skýtá ve specifickém kontextu světové pandemie, ale i dlouhodobě. Rozvíjející se trhy typu toho latinskoamerického totiž představují studnici příležitostí pro diverzifikaci (hodnotových řetězců, odbytišť). Na region se v nadcházejícím období bude upírat také soustředěná pozornost Evropské unie. Ve hře je dokončení modernizace obchodních dohod s Mexikem a s Chile a především dokončení práce na Asociační dohodě s uskupením MERCOSUR, kde došlo k průlomovému okamžiku v podobě politické shody v polovině roku 2019.

Poučena z historických hospodářských krizí tentokrát Evropská unie sází na otevřenost a snižování tarifních i netarifních překážek v mezinárodním obchodu. Podaří-li se uchránit také Latinskou Ameriku před vlnou výraznějších protekcionistických zásahů, pak lze z perspektivy českých exportérů a investorů očekávat dobré podmínky v řadě sektorů napříč celým regionem. Hlavní roli v rámci boje s pandemií hraje bezpochyby zdravotnický sektor, ve kterém se zrcadlila jak alarmující socioekonomická nerovnost obyvatel, tak i systémová zaostalost. Důraz bude kladen na zabezpečení dostatku zdravotnických ochranných pomůcek, lůžek na jednotkách intenzivní péče, ale také léků a látek pro jejich výrobu. Patrná je i zde tendence přehodnotit globální hodnotové řetězce a zejména ty části výrobních procesů, které dosud probíhaly v Číně, včetně úsilí o větší soběstačnost. Občanská společnost v některých zemích regionu hlasitě kritizovala unáhlené vládní nákupy zdravotnických pomůcek z Číny, které se v praxi ukázaly jako velmi nekvalitní a nespolehlivé. Evropští exportéři by tedy z hledisek kvality a kredibility mohli být upřednostňováni před jinými dodavateli. Nutno podotknout, že čeští exportéři by v případě zájmu o dodávky do regionu měli mít odpovídající evropskou certifikaci a dostatečnou výrobní kapacitu. V oblasti zdravotnictví lze také předpovídat vládní pobídky zaměřené na posílení stávající sítě nemocničních zařízení a s nimi související infrastruktury. Vyspělejší ekonomiky regionu dle očekávání vsadí v kontextu doporučení dodržování sociálních odstupů na rozvoj e-medicíny a jejích specifických odvětví.

Dalším sektorem, na který se pravděpodobně zaměří větší pozornost, bude vodohospodářský a odpadní. Nevyhovující situace související s dostupností pitné vody je společným jmenovatelem pro celý region a jedná se o faktor, který má potenciál akcelerovat šíření virů a bakterií. V souvislosti s pandemií lze očekávat rostoucí důraz na zpřístupnění vody jako základní lidské potřeby.

Jedním z důsledků hluboké recese v letošním roce bude tendence firem i jednotlivců snižovat náklady a šetřit. V tomto ohledu by v regionu při správné komunikaci a propagaci mohl posílit význam cirkulární ekonomiky. Přeměna odpadů na zdroje představuje atraktivní investici.

Ve snaze o prevenci lze očekávat, že místní vlády alokují část svých prostředků na posílení a zkvalitnění mobility v hlavních latinskoamerických metropolích, které trpí přetížeností, nízkým stupněm digitalizace a obecně špatným stavem prostředků městské hromadné dopravy. Dá se předpokládat, že investice směřující do výstavby plánovaných nových infrastrukturních projektů, ať už se bude jednat o silniční, železniční či námořní dopravu, budou prioritizovány. Budování infrastruktury představuje pro vládnoucí administrativy v kontextu přísných epidemiologických opatření relativně bezpečnou ekonomickou aktivitu s nízkým stupněm rizikovosti, která zároveň přispívá k růstu zaměstnanosti a životní úrovně obyvatel. Uplatnění mohou nalézt také řešení s rysy smart cities.

Velký boom nemine ani digitální technologie. Jedná se o společný jmenovatel pro celý latinskoamerický region, přičemž primárním cílem by měly být modernizace a zvýšení produktivity jednotlivých odvětví. Na poli digitálních technologií existuje prostor pro mnohá zlepšení, od budování infrastruktury v odlehlejších částech země, přes rozvoj e-commerce, až po digitalizaci státní správy.

 

Chcete-li se dozvědět více o vybraných latinskoamerických zemích, zamiřte na Businessinfo.cz do sekce MPO Monitoruje.

V případě dotazů se obracejte na Oddělení Amerik MPO.