Úvodní stránka

Obchodní výbor

Náplň činnosti tohoto výboru předurčuje již zakladatelská Úmluva OECD z roku 1960, která v úvodu zmiňuje "přispívání k rozšiřování světového obchodu na mnohostranném a nediskriminačním základě v souladu s mezinárodními závazky" jako jeden ze základních cílů organizace. Posláním Obchodního výboru je pak "poskytnutí prostoru pro mezinárodní spolupráci, dialog a analýzu obchodní politiky a pomoc státům, aby plně využívaly obchodní příležitosti a přizpůsobily se měnícímu charakteru obchodu".

Obchodní výbor při své činnosti spolupracuje s mezinárodními organizacemi, jako je např. Světová obchodní organizace - WTO, či se podílí na přípravách jednání skupiny G20. Vzhledem k tomu, že mnohostranná jednání o celosvětové liberalizaci obchodu probíhající v Ženevě stále nevedou k jasnému výsledku, Obchodní výbor se snaží zaměřovat na otázky, které tento proces přesahují. V souladu s obecnou strategií OECD se Obchodní výbor snaží stát jakýmsi "nervovým centrem" globálních procesů v oblasti obchodu.

Tematicky se v současné době v rámci Obchodního výboru řeší zejména otázky zvýšeného protekcionismu v mezinárodním obchodě a nedůvěra vůči globalizaci. V oblasti vnějších vztahů výbor přezkoumává stav otevřenosti ekonomik kandidátských zemí v rámci přístupového procesu - tzv. „Market openness Review“. V poslední době se vedou jednání s Kolumbií.

Činnost Obchodního výboru je dále určena střednědobými cíli, stanovenými ve dvouletém Plánu činnosti a rozpočtu – nyní je stanoven plán pro roky 2017-2018. Hlavní oblasti definované střednědobou strategií jsou označeny jako "Liberalizace obchodu", "Obchod službami", "Obchod a domácí politiky" a "Ujednání o vývozních úvěrech". Tyto oblasti jsou z věcného hlediska řešeny zejména v podřízených orgánech — v Pracovní skupině Obchodního výboru a v Pracovní skupině pro vývozní úvěry a dále ve společných pracovních skupinách Výboru pro obchod a Výboru pro životní prostředí a Výboru pro zemědělství.

V roce 2012 přijala Rada OECD na úrovni ministrů (MCM) souhrnnou zprávu k horizontálnímu projektu „Nové přístupy k ekonomickým výzvám“ (NAEC), jejímž cílem je přizpůsobit analytickou a predikční činnost OECD realitě postupující globalizace, zrychlujícího se technologického pokroku a změny klimatu se zaměřením na včasnou indikaci a předvídání zásadních strategických trendů. V tomto směru se činnost Obchodního výboru zaměřuje na zkoumání širších aspektů globalizace, jako např. dopadů na pracovní místa (včetně jejich kvality) nebo nedostatečného zapojení rozvojových zemí do globálních hodnotových řetězců a novými tématy souvisejícími s vývojem globálního obchodního prostředí, mezi něž patří např. regulatorní spolupráce, mezinárodní investice či digitální ekonomika.

V oblasti liberalizace obchodu se Obchodní výbor dlouhodobě věnuje prohloubení analýz globálních hodnotových řetězců, zejména zkoumání obchodu z hlediska přidané hodnoty (projekt TiVA – Trade in Value Added). Tato databáze vznikla ve spolupráci s WTO, umožňuje posoudit efektivitu zahraničního obchodu pomocí přidané hodnoty, která je obsažena v dovozu a vývozu jednotlivých ekonomik a jejich členění na jednotlivá odvětví, včetně služeb. Zároveň podává informaci o postavení zemí, odvětví a firem v globálních hodnotových řetězcích a jejich benefitech, či nevýhodách. Databáze zahrnuje 63 zemí světa a je každoročně aktualizována.

Dále se výbor podílí na tvorbě indikátorů usnadňování obchodu (TFI – Trade facilitation indicators), které mají napomoci další liberalizaci světového obchodu v souladu s Dohodou WTO o usnadňování obchodu uzavřenou v roce 2013. TFIs indikátory byly inkorporovány do nového analytického modelu METRO OECD (Modelling TRade at the OECD), který umožňuje kvantitativní zhodnocení dopadů široké škály překážek v mezinárodním obchodě. TFIs jsou pravidelně aktualizovány, tak aby odrážely nejnovější změny a mohly být použity jako indikátory pro další reformy s cílem usnadnit mezinárodní obchod na hranicích.

Nově se v souladu s fenoménem digitální transformace Obchodní výbor věnuje společnému Horizontálnímu projektu k digitalizaci, a to především analýzami digitálního obchodu. V souvislosti s rozvojem informačních a komunikačních technologií a internetu dochází k expanzi přeshraničních pohybů dat, současně s tím dochází k zavádění regulačních opatření s cílem zajistit ochranu osobních údajů a bezpečnost. Jedná se např. o zavedení digitálních kontrol přeshraničních toků dat, místní požadavky na jejich ukládání, elektronické platby, ochrana práv duševního vlastnictví na internetu, omezení VPN sítí, povinné uveřejnění zdrojových kódů a další. Obchodní výbor se v tomto směru zaměřuje analýzu těchto překážek v rámci digitálního STRI (Services trade restrictiveness index).

V oblasti obchodu a služeb se hlavní činnost dosud soustředí na vývoj a aktualizaci Indexu omezení obchodu službami (Services trade restrictiveness index— STRI). Jedná se o do značné míry unikátní databázi překážek v oblasti služeb s možností mezinárodního srovnání s cílem napomoci odstraňování překážek obchodu službami. STRI zachycuje omezení služeb ve 22 hlavních sektorech pro 44 zemí světa a tato databáze je každoročně aktualizována. Studie OECD, které vycházejí z indexu STRI pomáhají lépe porozumět aktuálním tématům jako dopad omezení obchodu službami na export zboží zpracovatelského průmyslu. Mimo ústřední databázi STRI jsou také velmi zajímavé „STRI Country Notes“, které podávají ucelený přehled o jednotlivých zemích.

Ve spolupráci s Výborem pro regulatorní politiku se Obchodní výbor zabývá stěžejním projektem mezinárodní regulatorní spolupráce (IRC) s vazbou na obchod. Cílem je identifikovat způsob, jak snížit náklady vyplývající regulatorní různorodosti, a to v oblasti výroby a výrobních požadavků a v dále procesech posuzování shody.

Od roku 2015 se pak Obchodní výbor zaměřuje také na analýzu překážek při zadávání veřejných zakázek v návaznosti na širší využívání těchto opatření v souvislosti s globální finanční a ekonomickou krizí.

Velmi aktuální je také práce Obchodního výboru v rámci projektu „Making trade work for all“ na tématu „Zajištění rovných podmínek v mezinárodním obchodě“. Činnost Výboru reaguje na proliferaci státních podpor při vývozu a zabývá se měřením dopadů těchto opatření na mezinárodní obchod. Jedná se např. o oblasti ocelářského průmyslu a nově též sektoru hliníku.

Obchodní výbor pořádá rovněž řadu fór a seminářů věnovaných obchodní politice. Každoročně se pravidelně na podzim v Paříži koná Globální fórum o obchodu se zaměřením na aktuální témata v mezinárodním obchodě.

Zasedání Obchodního výboru probíhá cca dva krát ročně. Zástupci MPO se zasedání Obchodního výboru zúčastňují pravidelně, neboť tento orgán OECD hraje při tvorbě obchodní politiky ČR významnou roli.

Další informace je možné nalézt na webových stránkách OECD: http://www.oecd.org/trade/