Úvodní stránka

Publikováno:

18.10.2019

Autor:

51100

Pravidelný přehled aktuálních událostí souvisejících s brexitem.

Ve čtvrtek 17. října oznámili vyjednavači Evropské komise a Spojeného království, že dosáhli kompromisu ohledně výstupové dohody, která je klíčová pro spořádaný odchod Spojeného království z EU. Změn doznal Protokol o Irsku/Severním Irsku a také politické prohlášení o budoucích vztazích. Nový protokol je postaven na vzniku celoostrovní regulatorní zóny, přičemž Severní Irsko bude součástí celního území UK, ale zároveň se na něj budou vztahovat celní pravidla EU a zboží vstupující na Irský ostrov bude rovněž podléhat pravidlům EU. V této oblasti zůstane také zachována jurisdikce Soudního dvora EU. Z nově upraveného politického prohlášení pak plyne, že základem budoucího ekonomického vztahu bude dohoda o volném obchodu namísto hlubšího dříve prosazovaného zvláštního partnerství. S revidovanými texty již souhlasili představitelé členských států na zasedání Evropské rady 17. října. Klíčové tak bude nadcházející hlasování v britském parlamentu tuto sobotu. Podrobnosti včetně samotného revidovaného protokolu a deklarace naleznete zde.

Dne 17. října se také na MPO uskutečnil seminář zaměřený na opatření na hranicích Spojeného království po brexitu. Seminář, který uspořádalo Velvyslanectví Spojeného království, se těšil výraznému zájmu ze strany podnikatelů. Ti tak měli jedinečnou příležitost diskutovat otázky související s celními procedurami, importem a exportem zboží přímo se zástupci britské mezirezortní skupiny Border Delivery Group, která má za úkol zajistit, že na hranicích nenastanou závažné problémy v případě jakéhokoli scénáře odchodu Spojeného království z EU.

Ve středu 2. 10. zveřejnila vláda Spojeného království (UK) svůj návrh na řešení tzv. irské pojistky v návrhu výstupové dohody mezi UK a EU. Tato pojistka, jež má zabránit vzniku tvrdé hranice mezi Irskem a Severním Irskem, je jedním z hlavních důvodů vícenásobného odmítnutí návrhu dohody britským parlamentem. Původní návrh (faktické setrvání UK v celní unii EU než bude dosaženo dohody o uspořádání vztahů na Irském ostrově) navrhuje premiér Boris Johnson nahradit kontrolami mimo fyzickou hranici (např. v celních skladech nebo v přístavech) a dočasným setrváním Severního Irska v jednotném trhu se zemědělskými a průmyslovými výrobky. O tomto uspořádání by měl zároveň hlasovat severoirský parlament. Předseda EK Juncker i předseda Evropské rady Tusk přivítali, že UK přišlo s konkrétním návrhem řešení, byť je toto řešení nedostatečné, což potvrdil i Evropský parlament. Jednání budou pokračovat s omezeným časovým prostorem, kdy platí termín 31. 10. pro vystoupení UK z EU. V této souvislosti Vás zveme na konferenci „Dopravní logistika mezi Velkou Británií a EU po brexitu“ pořádanou Úřadem vlády a Zastoupením Evropské komise v ČR, jež se uskuteční v pátek 11. října od 14.00 hod na Úřadu vlády. Více informací včetně možnosti registrace naleznete zde.

Ve středu 18. září poslanci drtivou většinou svých hlasů přijali usnesení, ve kterém deklarují, že Evropský parlament odmítne jakýkoli návrh dohody o vystoupení Spojeného království z EU, která nezaručí otevřené hranice mezi Irskou republikou a Severním Irskem. Usnesení je sice právně nezávazné, má ovšem svou politickou váhu, neboť vyjadřuje společný postoj evropského zákonodárného sboru. Více informací zde.

Ve středu 4. září Evropská komise zveřejnila v pořadí již šesté sdělení k připravenosti na brexit, v němž znovu zopakovala výzvu všem zainteresovaným subjektům, aby se připravily na scénář odchodu Velké Británie z EU bez dohody. Podrobnosti včetně samotného sdělení naleznete zde. Komise také připravila podrobný seznam kroků, který má pomoci podnikům obchodujícím se Spojeným královstvím provést konečné přípravy. Ministerstvo průmyslu a obchodu je rovněž připraveno poskytnout veškerou potřebnou podporu při přípravě podnikatelů na no deal brexit. Na našich webových stránkách naleznete Průvodce pro podnikatele k dopadům brexitu, kde formou dotazníku zjistíte, jak přesně brexit ovlivní Vaše podnikání, kompletní informace jsou pak dostupné na portálu BusinessInfo.cz. Obracet se na nás můžete také prostřednictvím emailu brexit@mpo.cz či telefonicky skrze Zelenou linku pro export na tel: 800 133 331. Doporučujeme také sledovat aktivity ministerstva na sociálních sítích.

Ve středu 24. července se stal novým britským premiérem bývalý starosta Londýna a ministr zahraničí v letech 2016 – 2018 Boris Johnson. Funkce se ujal den poté, co jej členové Konzervativní strany zvolili za svého lídra. Johnson hned ve svém úvodním projevu zopakoval slib, že Spojené království opustí EU 31. října ať už s dohodou nebo bez ní. Učinil také razantní změny v personálním složení vládního kabinetu, které britská média označují za největší vládní čistku v moderních britských dějinách. Všechny klíčové pozice nyní obsadili zastánci tvrdého brexitu. V úřadu musel skončit dosavadní ministr zahraničí Jeremy Hunt, který se rovněž ucházel o post předsedy Konzervativní strany a předsedy vlády. Nahradí jej někdejší ministr pro brexit Dominic Raab. Philipa Hammonda, který rezignoval na post ministra financí pro nesouhlas s novým premiérem, nahradí dosavadní ministr vnitra Sajid Javid. Liama Foxe ve funkci ministra mezinárodního obchodu vystřídá Liz Trussová. Svou funkci si udržel ministr pro brexit Stephen Barclay.

V úterý 9. července schválila Rada EU další nouzová opatření pro případ vystoupení Spojeného království bez dohody. Opatření se týkají implementace a financování rozpočtu pro rok 2019 a umožní britským subjektům čerpat finanční prostředky z rozpočtu EU za předpokladu, že rozhodnutí o čerpání bylo schváleno před datem vystoupení. Další podmínkou čerpání prostředků je, že Spojené království splní svůj závazek, co se týče příspěvku do společného rozpočtu EU. Tiskovou zprávu naleznete zde. V souvislosti s brexitem také upozorňujeme, že Komise zveřejnila dvě nová oznámení zúčastněným stranám týkající se celních kvót a přepravitelných tlakových zařízení. Dále bylo aktualizováno oznámení k právu obchodních společností. V současnosti jsou tato oznámení dostupná pouze v angličtině, nicméně česká verze by měla být brzy zveřejněna na stránkách Evropské komise.

Ve středu 15. května britská vláda v souvislosti s brexitem zveřejnila seznam obchodních dohod, které již Spojené království uzavřelo se třetími státy (z důležitých zemí se prakticky jedná jen o Izrael, Švýcarsko, Norsko a Island), a dále dohod o vzájemném uznávání (zatím byly uzavřeny pouze s Austrálií, Novým Zélandem a USA). Jejich provádění je ovšem vázáno na okamžik skutečného odchodu UK z EU. Kompletní přehled naleznete zde. Premiérka Mayová také oznámila, že další hlasování o výstupové dohodě by se mělo uskutečnit na začátku června. Mayová také přislíbila předložit časový harmonogram volby nového předsedy Konzervativní strany. Kandidaturu na tuto pozici již oznámil bývalý ministr zahraničí a jedna z hlavních tváří kampaně za vystoupení UK z EU Boris Johnson.

Ve středu 10. 4. na svém mimořádném zasedání Evropská rada ve formátu dle čl. 50 rozhodla o dalším odkladu brexitu. UK požádalo o prodloužení svého setrvání v EU do 30. 6. a zavázalo se v souladu unijním právem uspořádat volby do Evropského parlamentu (EP). Předseda Evropské rady Donald Tusk však oproti původnímu britskému návrhu navrhoval podstatně delší prodloužení, které by jednak poskytlo britské vládě dostatek času na politická jednání na národní úrovni cílem nalezení podpory pro dojednanou výstupovou dohodu, jednak omezilo nutnost svolávání mimořádných jednání ER50. ER50 po rozpravě souhlasila s tzv. pružným odkladem brexitu (flextasion) do 31. 10. 2019. V praxi to znamená, že UK bude moci odejít z EU i dříve, pokud odsouhlasí výstupovou dohodu. UK tedy i nadále zůstává členem EU se všemi právy a povinnostmi, a to včetně povinnosti loajální spolupráce. Pokud by UK neuspořádalo volby do EP, jeho členství v EU zanikne k 1. 6. 2019. Tvrdý brexit, k němuž mělo dle původního rozhodnutí ER50 z 22. 3. dojít v pátek 12. 4. o půlnoci, se tak prozatím odkládá.

V úterý 9. dubna se na Ministerstvu průmyslu a obchodu uskutečnil seminář zaměřený na opatření na hranicích Spojeného království po brexitu. Seminář, který uspořádalo Velvyslanectví Spojeného království, se těšil výraznému zájmu ze strany nejen českých podnikatelů. Ti tak měli jedinečnou příležitost diskutovat o otázkách souvisejících s celními procedurami, importem a exportem zboží, potravin, živých zvířat, živočišných produktů a krmiva a rostlin přímo se zástupci britské mezirezortní skupiny Border Delivery Group, která má za úkol zajistit, že na hranicích nenastanou závažné problémy v případě jakéhokoli scénáře odchodu Spojeného království z EU. Prezentace ze semináře naleznete zde (Prezentace 1 [pdf, 3558 kB],Prezentace 2 [pdf, 1966 kB]). S možnými dotazy je pak možné se obracet jak na MPO prostřednictvím e-mailové adresy brexit@mpo.cz, tak v případě konkrétních dotazů na opatření přijímaná britskými úřady na adresu queriesattheborder.fr@hmrc.gsi.gov.uk.

Ve čtvrtek 4. dubna po půlnoci schválila Dolní sněmovna britského parlamentu návrh zákona, který pověřuje premiérku Theresu Mayovou usilovat o odklad brexitu, bude-li zemi 12. dubna hrozit varianta vystoupení bez dohody. Zákon schválený v Dolní sněmovně ukládá premiérce, aby si vyžádala parlamentní souhlas s podrobnostmi o případném odkladu, a dává poslancům právo jeho délku upravit. Jakýkoli další odklad brexitu nicméně musí jednomyslně schválit všech 27 států Evropské unie. Ve středu předseda Evropské komise při svém projevu v Evropském parlamentu prohlásil, že pokud Dolní sněmovna schválí výstupovou dohodu do 12. dubna, je stále možný krátkodobý odklad brexitu do 22. května. Britská premiérka Mayová se také dnes prostřednictvím dopisu adresovanému předsedovi Evropské rady D. Tuskovi obrátila na EU se žádostí o prodloužení jednání do 30 června 2019 s tím, že se zároveň její vláda zavazuje pokračovat v přípravách na uspořádání voleb do Evropského parlamentu. Žádost britské vlády bude předmětem jednání mimořádného zasedání Evropské rady dle článku 50, které se uskuteční ve středu 10. dubna.

Poté co 21. března Evropská rada souhlasila s posunutím data pro vystoupení Spojeného království z EU (12. 4. pokud do 29. 3. UK neschválí výstupovou dohodu, 22. 5. pokud se tak ve stanoveném termínu stane), hlasovala britská Dolní sněmovna ve středu 27. 3. o sérii osmi alternativních scénářů brexitu. Ani jedna z možností nicméně neprošla. Hlasování byla sice pro vládu nezávazná, nicméně výsledek potvrdil rozložení sil v Dolní sněmovně, kde patrně zatím neexistuje většina pro žádný scénář dalšího postupu. Premiérka T. May ve snaze přimět část poslanců k souhlasu s výstupovou dohodou oznámila, že pokud bude třetí hlasování o této dohodě úspěšné, odstoupí ze své pozice a jednání o budoucích vztazích s EU přenechá svému nástupci. Zároveň se vláda rozhodla dnes (pátek 29. 3.) předložit Dolní sněmovně potřetí výstupovou dohodu ke schválení ve snaze splnit tak podmínku Evropské rady pro prodloužení data brexitu až do 22. 5. Výstupová dohoda bude zřejmě předložená bez doprovodné politické deklarace o budoucích vztazích, což by mělo umožnit třetí hlasování o této dohodě ve světle dřívějšího rozhodnutí předsedy Sněmovny, na základě precedentu ze 17. století, o nemožnosti hlasovat o témže materiálu na té samé schůzi více než dvakrát.

Ve čtvrtek 21. března se uskutečnilo zasedání Evropské rady ve formátu dle článku 50, na němž se představitelé členských států dohodli na dvou možných variantách odložení brexitu - do 22. května v případě, že britská Dolní sněmovna schválí v týdnu od 25. března výstupovou dohodu. Pokud by se tak nestalo, bude datum odchodu Spojeného království posunuto na 12. dubna s tím, že premiérka Mayová musí Radě upřesnit, jak si představuje další postup. Podrobnosti naleznete zde.
V souvislosti s přípravami na brexit byl také v úterý 19. března otevřen český generální konzulát v Manchesteru, který má pomoci českým občanům i podnikům v nejisté době odchodu UK z Evropské unie.Britská Dolní sněmovna ani napodruhé nepodpořila dojednanou výstupovou dohodu, zejména kvůli přetrvávajícímu odporu UK k tzv. irské pojistce. Hlasování se uskutečnilo 12. března. O den později Dolní sněmovna rozdílem pouhých 4 hlasů nepodpořila odchod z EU bez dohody. Ve čtvrtek 14. března pak britští poslanci hlasovali o tom, zda by vláda měla požádat o prodloužení výstupových jednání. Poměrem 412 hlasů pro a 205 hlasů proti byl přijat návrh vyjadřující souhlas Dolní sněmovny s tím, aby vláda UK požádala EU o jedno prodloužení s termínem do konce června v případě, že Dolní sněmovna do 20. března 2019 schválí dojednanou výstupovou dohodu. V opačném případě bere Dolní sněmovna na vědomí, že Evropská rada ve formátu dle čl. 50 bude požadovat po UK jasné vysvětlení důvodů pro prodloužení, jeho přesnou délku a také přijetí závazků UK ohledně povinnosti uspořádat volby do Evropského parlamentu, pokud by prodloužení mělo přesáhnout horizont 30. června 2019.

V souvislosti s přípravou na brexit zveřejnila dne 13. března britská vláda informaci o tom, jaká cla bude uplatňovat na dovozy, pokud nedojde ke schválení výstupové dohody. Navržený sazebník ponechává 87 % dovozů bez celního zatížení. Zbylých 13 % obsahuje převážně zemědělské položky (např. cukr, drůbeží maso, hovězí maso, vepřové, sýry či máslo), ale také vybrané průmyslové položky (např. kompletované motorové vozy, pneumatiky, textil, či keramika). Více informací k sazebníku naleznete zde. Evropská komise také aktualizovala některá oznámení zúčastněným stranám, které v rámci příprav na brexit vydává. Konkrétně byly aktualizovány oznámení týkající se schvalování typu motorových vozidel, REACH a průmyslového zboží. Všechna oznámení naleznete zde.

V pondělí 18. února spustila Evropská komise v souvislosti s přípravami na brexit Průvodce celními postupy. Cílem je poskytnout podnikům, které budou se Spojeným královstvím po brexitu dále obchodovat, nezbytné informace o tom, co musí udělat, aby byl přechod na nové podmínky co nejplynulejší. V zájmu zajištění připravenosti na scénář vystoupení bez dohody by měli podnikatelé vyhodnotit, zda mají k uplatňování celních postupů a pravidel (např. „preferenčních pravidel původu“) potřebné technické kapacity a nezbytné lidské zdroje. Dále by měli také zvážit, zda je třeba získat různá celní povolení a registrace, které jim usnadní obchodování v případě, že je Spojené království součástí jejich dodavatelského řetězce. Průvodce Evropské komise naleznete zde.

V úterý 12. února představila Evropská komise další nouzové opatření, tentokrát pro oblast železniční dopravy pro případ, že Spojené království opustí EU bez uzavření výstupové dohody. Návrh zajistí platnost schválení některých částí železniční infrastruktury z hlediska bezpečnosti na přísně omezenou dobu tří měsíců tak, aby se mohlo přistoupit k realizaci dlouhodobých řešení v souladu s právem EU. Dočasné řešení má po případném brexitu bez dohody zajistit ochranu cestujících a co nejhladší provoz v železničních tunelech spojujících britské ostrovy s pevninou pod kanálem La Manche. Podrobnosti naleznete zde.

Ve čtvrtek 7. února se v souvislosti s brexitem uskutečnilo jednání premiérky Mayové s předsedou EK Junckerem. Obě strany se shodly na nutnosti dále jednat a společně hledat adekvátní řešení tak, aby mohl britský parlament vyslovit souhlas s výstupovou dohodu. Předseda EK Juncker přitom opětovně odmítl znovuotevření dojednané výstupové dohody. Další společné jednání předsedy EK Junckera s britskou premiérkou Mayovou je naplánováno ke konci února. V mezidobí pak budou vyjednávací týmy obou stran hledat alternativy pro řešení tzv. irské pojistky. Společné prohlášení obou představitelů naleznete zde. Premiérka Mayová se při své návštěvě Bruselu sešla rovněž s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem. Ten po schůzce uvedl, že průlom v současné patové situaci kolem britského odchodu z EU je stále v nedohlednu. Tyto schůzky se uskutečnily na žádost britské strany a v návaznosti na hlasování v Dolní sněmovně britského parlamentu o pozměňovacích návrzích k Dohodě o vystoupení, které se uskutečnilo 29. 1. – z předložených 7 návrhů byly přijaty dva: (1) návrh poslankyně Spelmanové, který říká, že UK by nemělo odejít z EU bez dohody o vystoupení a bez rámce budoucích vztahů a (2) návrh poslance Bradyho, který žádá o nalezení alternativního řešení k tzv. irské pojistce, jakkoli není jasné, jak alternativně by měla irská pojistka být dle UK řešena. Další hlasování o výstupové dohodě by se mělo uskutečnit v týdnu od 25. 2.

V úterý 29. ledna proběhlo v britském parlamentu další ostře sledované hlasování související s brexitem a výstupovou dohodou. Předmětem jednání byly možnosti dalšího postupu v otázce vystoupení z EU. Poslanci odmítli odchod UK bez dohody (tzv. tvrdý brexit) a zároveň žádají přepracování výstupové dohody ve smyslu hledání alternativního řešení k tzv. irské pojistce. EU však již dala najevo, že nehodlá znovu otevírat výstupovou dohodu, o které se jednalo téměř dva roky. EU rovněž dosud neobdržela konkrétní britské návrhy.

V rámci pokračujících příprav na brexit vydala Evropská komise ve středu 30. ledna další soubor nouzových opatření pro případ, že UK vystoupí z EU bez dohody. Předložené dokumenty se týkají programu Erasmus+, koordinace sociálního zabezpečení a rozpočtu EU. Podrobnosti k návrhům jsou dostupné zde. Na stránkách Komise pak také naleznete kompletní přehled dosud vydaných opatření.

V úterý 15. ledna britský parlament podle očekávání v úterý 15. ledna zamítl brexitovou dohodu, která byla výsledkem dvouletého vyjednávání mezi Londýnem a Bruselem. Jedná se o historicky největší porážku britské vlády, když T. Mayová ztratila podporu více než třetiny svých poslanců a taktéž poslanců koaliční strany ze Severního Irska. Celkově 432 zákonodárců hlasovalo proti dohodě, zatímco pouhých 202 zákonodárců se postavilo na stranu premiérky. Opoziční labouristé v čele s J. Corbynem vzápětí po zveřejnění výsledku hlasování podali návrh na vyslovení nedůvěry vládě. O den později, ve středu 16. ledna 2019, došlo k hlasování, v němž kabinet podpořilo 325 zákonodárců, zatímco pro návrh hlasovalo 306 poslanců (k vyslovení nedůvěry bylo třeba 318 hlasů). Bezprostředně po hlasování premiérka Mayová vyzvala poslance k další diskusi o brexitu. Na základě již schváleného dodatku zákona je premiérka Mayová povinna do tří zasedacích dnů, tj. do pondělí 21. ledna 2019, předložit v Dolní sněmovně návrh dalších kroků. Premiérka Mayová prohlásila, že nejlepší cestou by byl spořádaný odchod s dobrou dohodou, přičemž opakovaně zamítla návrh na uspořádání nového referenda. EU v tuto chvíli čeká, jaký další postup britská vláda zvolí a je připravena bez zbytečných průtahů znovu zasednout k jednacímu stolu. Předseda EK J. - C. Juncker zdůraznil, že ani EU si nepřeje odchod UK z EU neupravený žádnou dohodou a apeluje na premiérku T. Mayovou, aby co nejrychleji objasnila své další záměry. Také poslanci Evropského parlamentu se na svém plenárním zasedání ve Štrasburku po projevech komisaře Timmermannse a hlavního unijního vyjednavače Barniera vyjádřili i k aktuálnímu vývoji v britském parlamentu. Z jejich strany zaznívala zejména kritika britských poslanců za to, že nedokázali během hlasování o dohodě o vystoupení UK z EU zaujmout jednotný postoj.

V pondělí 7. ledna schválila vláda návrh zákona, kterým by byly upraveny některé vztahy mezi Českou republikou a Spojeným královstvím v případě, že by Spojené království opustilo Evropskou unii bez výstupové dohody. Hlavním cílem návrhu je zajistit legální pobyt britských občanů a jejich rodinných příslušníků na území ČR a jejich související přístup na pracovní trh ČR. Kromě výše uvedeného by měl zákon také řešit i další související otázky, jako je zajištění přístupu britských občanů k veřejnému zdravotnímu pojištění či dávkám sociálního zabezpečení, pokud jim na ně vznikl nárok již v rámci stávající unijní úpravy. O samotné výstupové dohodě by měl britský parlament hlasovat 15. ledna a následně by měl vyjádřit svůj souhlas s dohodou i Evropský parlament. Hlasování v Radě bylo nahrazeno schvalováním písemnou procedurou.

V pondělí 17. prosince se uskutečnil seminář na téma Praktické dopady brexitu, který pořádalo Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Generálním ředitelstvím cel a Zastoupením Evropské komise v České republice. Cílem semináře bylo informovat českou podnikatelskou veřejnost o stavu vyjednávání mezi EU a Spojeným královstvím a připravit české podnikatelské subjekty i na situaci, kdyby došlo k brexitu bez sjednání výstupové dohody. Na semináři vystoupili odborníci na celní problematiku z Evropské komise a Generálního ředitelství cel ČR. Představili aktuální situaci, přiblížili změny v přístupu na trh, které lze po tzv. tvrdém brexitu očekávat, a shrnuli povinnosti, které podnikatelským subjektům z takové situace vyplynou. Videozáznam ze semináře a prezentace účastníků jsou k dispozici zde.

Ve středu 19. prosince Evropská komise zveřejnila balíček legislativních návrhů souvisejících s přípravou na odchod Spojeného království z Evropské unie bez výstupové dohody. V návaznosti na přetrvávající nejistotu ohledně ratifikace výstupové dohody připravila EK dalších 14 opatření pro oblasti, v nichž by scénář „bez dohody“ znamenal pro občany a podniky v EU-27 výrazné komplikace. Samotná opatření jsou věnována finančním službám, letecké dopravě, celním systémům a politice v oblasti změny klimatu. Více informací k jednotlivým návrhům naleznete zde.

V souvislosti s přípravami na brexit spustilo Ministerstvo průmyslu a obchodu přehledného průvodce pro podnikatele, který je formou interaktivního dotazníku seznámí s možnými dopady brexitu na jejich podnikání a opatřeními, která by bylo vhodné učinit. Průvodce rozšiřuje portfolio služeb, které MPO poskytuje podnikatelům v souvislosti s přípravami na brexit. Podnikatelé se také mohou obracet i na tzv. Zelenou linku pro export. Pracovníci Zelené linky jsou připraveni odpovídat i na dotazy týkající se brexitu. Důležité informace o brexitu včetně řady užitečných odkazů naleznou podnikatelé také na speciálních stránkách věnovaných brexitu v rámci portálu BusinessInfo.cz.

Dne 10. prosince 2018 rozhodl Soudní dvůr EU, že Spojené království může stáhnout oznámení o svém záměru opustit EU. Podmínkou je, že stažení tohoto oznámení bude na národní úrovni učiněno demokratickým postupem a v souladu s ústavním pořádkem Spojeného království, bude oznámeno jednoznačně a písemně Evropské radě a bude učiněno předtím, než nabyde účinnosti dohoda o vystoupení z EU, resp. v případě absence takové dohody před uplynutím dvouleté lhůty od notifikace úmyslu opustit EU (resp. v případě prodloužení této lhůty do dne, kdy by vypršela i tato prodloužená lhůta). Rozhodnutí Soudního dvora EU je v souladu s dřívějším doporučením Generálního advokáta a bylo vydáno s předstihem jediného dne před očekávaným hlasováním o výstupové dohodě v dolní komoře britského parlamentu. Uvedené hlasování bylo nicméně na poslední chvíli premiérkou T. May odloženo na leden, přičemž do té doby má premiérka v úmyslu vyjednat další záruky k citlivé otázce irské hranice. T. May pak čelila tlaku na vyslovení nedůvěry vládě ze strany poslanců své vlastní strany, který nicméně ustála a po dobu 1 roku tento postup dle britských zvyklostí nemůže být opakován.

Ve středu 5. prosince zveřejnila Evropská komise návrhy dvou rozhodnutí Rady související s vystoupením Spojeného království z EU. Konkrétně k podpisu a ke sjednání výstupové dohody. Návrhy rozhodnutí naleznete zde. Projednávání výstupové dohody v britském parlamentu pak započalo 4. prosince. Schválení dohody britským parlamentem je pro ratifikaci na straně UK klíčové. Ve stejný den také generální advokát Soudního dvora EU zveřejnil své stanovisko, dle kterého může Spojené království jednostranně stáhnout své oznámení o odchodu z EU, pokud tak učiní do uzavření předjednané výstupové dohody. Finální rozhodnutí Soudního dvora by mělo být známo ještě před hlasováním britských poslanců.

V neděli 25. listopadu Evropská rada ve formátu dle článku 50 posvětila dohodu o vystoupení Spojeného království z EU společně s politickou deklarací o budoucích vztazích po brexitu, o jejichž zveřejnění jsme Vás již informovali v minulém týdnu. Dohodu nyní musí ještě projednat Evropský parlament. Pokud ten bude s dojednaným textem dohody souhlasit, Rada EU ji poté schválí na některém ze svých příští zasedání výraznou kvalifikovanou většinou (oproti běžnějšímu hlasování kvalifikovanou většinou musí výstupovou dohodu podpořit minimálně 20 ze 27 členských států). Klíčové však bude schválení ze strany britského parlamentu. Dolní sněmovna britského parlamentu by měla o výstupové dohodě a politické deklaraci hlasovat 11. prosince 2018. Premiérka Mayová nyní obtížně hledá mezi poslanci podporu pro výsledný text výstupové dohody. V úterý 27. listopadu se pak Soudní dvůr Evropské unie začal zabývat otázkou, zda může Spojené království jednostranně stáhnout své rozhodnutí opustit EU. Na unijní soudní instanci se s žádostí o objasnění této otázky obrátil soud ve skotském Edinburghu. Ačkoliv se soud snaží celou záležitost projednat urychleně, výsledek může být znám až za několik měsíců. Podrobnosti k procesu naleznete zde.

Ve čtvrtek 22. listopadu byl představen návrh politické deklarace o budoucích vztazích mezi EU a Spojeným královstvím po brexitu. Na podobě textu se shodly vyjednávací týmy obou stran a shoda panuje i na politické úrovni. Deklarace není právně závazná a vyjadřuje, co by obě strany chtěly dojednat do budoucna ohledně své spolupráce v řadě oblastí, zejména v hospodářství a bezpečnosti. Deklarace ještě musí být schválena, společně s dohodou o vystoupení, na mimořádném zasedání Evropské rady ve formátu dle článku 50 v neděli 25. listopadu. Současně bylo také předloženo upravené znění článku 132 dohody o vystoupení, který je věnován přechodnému období. To by dle nového znění mohlo být prodlouženo o další jeden až dva roky, tedy až do roku 2022. Více informací včetně textu samotné deklarace naleznete zde.

V souvislosti s brexitem bychom Vás chtěli upozornit, že ve středu 14. listopadu došlo k zásadnímu posunu ve vyjednávání, když britská vláda odsouhlasila návrhy textu výstupové dohody. Ta je klíčová pro spořádaný odchod z EU, neboť upravuje proces ukončení členství Spojeného království v EU a pokrývá citlivé oblasti, jako jsou práva občanů EU žijících ve Spojeném království a naopak, finanční závazky či tzv. přechodné období. Díky přechodnému období by mohla být i nadále uplatňována stávající unijní pravidla alespoň do konce roku 2020, přičemž toto období by mohlo být v případě potřeby i prodlouženo. To to by také oběma stranám poskytlo další čas na vyjednání dohody o budoucích vztazích a dořešení irské otázky. Vyjednavači k finálnímu návrhu textu dospěli po více než 19 měsících od zahájení dvouletého období určeného pro vyjednání podmínek odchodu. Dohoda ještě bude muset být schválena Evropskou radou dle čl. 50, jejíž mimořádné zasedání bylo svoláno na neděli 25. listopadu, a následně také britským parlamentem. Lze očekávat, že premiérka Mayová bude mezi poslanci hledat podporu pro výsledný text dohody velmi obtížně. V návaznosti na schválení textu britským kabinetem již pro nesouhlas s dohodou rezignovali ministr pro brexit Dominic Raab, ministryně práce Esther McVeyová a státní tajemník pro Severní Irsko Shailesh Vara. Výsledný text má téměř 600 stran, nicméně souhrnný přehled v češtině naleznete zde.

(2. 11.) Dovolujeme si Vás také pozvat na seminář Praktické dopady brexitu, který pořádá Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Generálním ředitelstvím cel a Zastoupením Evropské komise v České republice. Seminář se uskuteční 17. prosince a jeho cílem je informovat o stavu vyjednávání mezi EU a Spojeným královstvím a připravit české podnikatelské subjekty i na situaci, kdy by došlo k odchodu Velké Británie z EU bez sjednání výstupové dohody. Na semináři vystoupí odborníci na celní problematiku z Evropské komise a Generálního ředitelství cel ČR. Představí aktuální situaci, přiblíží změny v přístupu na trh, které lze po tzv. tvrdém brexitu očekávat a shrnou povinnosti, které podnikatelským subjektům z takové situace vyplynou. Podrobnosti naleznete zde.

(2. 11.) Dovolujeme si Vás upozornit na pravidelné bezplatné konzultace Ministerstva průmyslu a obchodu v Klientském centru pro export, které se konají vždy v pátek a jsou příležitostí pro české podnikatele, kteří chtějí expandovat na zahraniční trhy. V pátek 9. 11. budou tyto konzultace věnovány problematice vystoupení Spojeného království z Evropské unie. Podrobnosti naleznete zde.

Ve dnech 17. a 18. října se v Bruselu uskutečnilo zasedání Evropské rady, jehož hlavními tématy byl brexit, migrace a vnitřní bezpečnost. Více informací o průběhu naleznete zde.
K otázce brexitu se představitelé členských států sešli již 17. října, aby na pracovní večeři posoudili aktuální stav jednání se Spojeným královstvím. Ačkoliv se původně počítalo s říjnovou Evropskou radou jako s klíčovým termínem, kdy bude představena finální verze výstupové dohody, je nyní jasné, že dosažení shody je zatím stále v nedohlednu, což jen zvyšuje nejistotu všech zúčastněných aktérů. Jednání se zastavila zejména na otázce celního režimu na hranici mezi Irskem a Severním Irskem. Spojené království nesouhlasí s návrhem EU, dle kterého by v případě, že nebude nalezeno lepší řešení v rámci jednání o budoucích vztazích, zůstalo Severní Irsko součástí unijního hospodářského a celního prostoru. Vyjádření Rady k brexitu je dostupné zde. Dále také doporučujeme portál BusinessInfo.cz, kde naleznete další užitečné odkazy související s brexitem.

(12. 10.) S blížícím se datem vystoupení Spojeného království z EU, do kterého zbývá už jen půl roku, finalizují vyjednávání o výstupové dohodě a očekává se, že Evropská komise představí návrh její finální podoby již příští týden ještě před zasedáním Evropské rady 18. – 19. října. V souvislosti s brexitem je důležité, aby zástupci podnikatelské sféry a jednotlivých podniků provedli včas nezbytná ekonomická a administrativní opatření a dopady tak na ně byly co možná nejmenší. K tomu samozřejmě potřebují dostatek informací. Ministerstvo průmyslu a obchodu proto ve spolupráci s a agenturou CzechTrade připravilo v rámci oficiálního portálu pro podnikání a export BusinessInfo.cz speciál věnovaný právě brexitu (www.businessinfo.cz/brexit), kde jsou průběžně zveřejňovány aktuální informace, užitečné odkazy či odpovědi na nejčastější otázky.

(14. 9.) V souvislosti s brexitem se Vás dovolujeme upozornit, že EK zveřejnila na svém webu věnovanému připravenosti na brexit další jazykové verze takzvaných Notices to Stakeholders. Ty jsou určeny k informování zástupců podniků, aby se mohli připravit na všechny eventuality související s vystoupením Spojeného království z EU. Jednotlivá oznámení se týkají například pravidel v oblasti průmyslových výrobků, licencí pro dovoz a vývoz či cel a nepřímých daní. Nejdůležitější z již zveřejněných oznámení jsou tak nyní dostupné i v českém jazyce.