Úvodní stránka

Britská vláda vedená premiérkou Theresou Mayovou předložila původní dohodu k hlasování poslanců celkem třikrát, pokaždé byla odmítnuta. Když zkrachovala i jednání s opoziční stranou Labour, rozhodla se premiérka Mayová rezignovat. Ve funkci ji vystřídal Boris Johnson, bývalý starosta Londýna a ministr zahraničních věcí. Johnson převzal funkci s tím, že Spojené království opustí Evropskou unii 31. října, ať už s dohodou nebo bez ní. Zahájil jednání s unijními lídry s cílem odstranit onu spornou irskou pojistku. Tato jednání se nakonec podařilo úspěšně dokončit 17. října 2019. Těsně před Evropskou radou (17. a 18. 10. 2019) byly zveřejněny texty finálního kompromisu a evropští lídři tak mohli novou dohodu ještě ten večer podpořit. Oproti dohodě z listopadu 2018 doznal změn zejména Protokol o Irsku/Severním Irsku. Změny byly také učiněny v doprovodném politickém prohlášení. Navzdory nalezenému kompromisu mezi EU a Velkou Británií potřebovali britští poslanci více času. Proto bylo datum odchodu opět odloženo až do konce ledna 2020. Britská vláda následně s hlasy opozice vypsala předčasné volby, které se uskutečnily 12. prosince 2019. Z klání o přízeň vítězů vyšla nejlépe Konzervativní strana vedená B. Johnsonem, stávajícím premiérem, a získala od voličů pohodlnou většinu 80 hlasů. Tato většina znamenala hladké schválení implementační legislativy nutné k odchodu s výstupovou dohodou z EU. Ratifikaci dojednané výstupové dohody tedy nic nebránilo, a tak Velká Británie opustila EU 31. ledna 2020.

Dosavadní průběh jednání o podobě budoucích vztahů

Na základě mandátu schváleného 25. února 2020 započala na začátku března 2020 jednání o budoucích vztazích mezi EU a Velkou Británií. Hlavními vyjednavači se stali za Evropskou unii Michel Barnier a za Spojené království David Frost. Základním rámcem pro tato jednání je společné politické prohlášení, připojené k výstupové dohodě. Cílem je ambiciózní, komplexní a vyrovnané partnerství v ekonomické i bezpečnostní oblasti. Základem ekonomického vztahu by měla být dohoda o volném obchodu zaručující ambiciózní závazky i záruky, že vzájemný obchod bude vyrovnaný a férový. Přechodné období bylo naplánováno do konce roku 2020. Výstupová dohoda ale ponechala možnost tuto přechodnou dobu prodloužit až o dva roky, nicméně rozhodnutí by muselo být jednomyslné a učiněno do konce června 2020.

Od března do října 2020 proběhlo tedy celkem devět jednacích kol. Kromě zahajovacích a závěrečných schůzek s hlavními vyjednavači obou stran a řady dvoustranných setkání mezi hlavními vyjednavači probíhala také zvláštní jednání o těchto tématech: obchod se zbožím; obchod se službami, investice a další otázky; rovné podmínky pro otevřenou a spravedlivou hospodářskou soutěž; doprava; spolupráce v oblasti energetiky a civilního využití jaderné energie; rybolov; mobilita a koordinace sociálního zabezpečení; vymáhání práva a justiční spolupráci v trestních věcech; tematická spolupráce; účast Spojeného království v programech EU a horizontální opatření a řízení. V průběhu kol byly představeny právní návrhy obou stran. Nejproblematičtějšími oblastmi se staly: rybolov, rovné podmínky na trhu (level-playing field), řešení sporů (governance) a vymáhání práva a justiční spolupráce. Jednání byla také poznamenána negativním vývojem pandemie koronaviru a po určitou dobu nemohla pokračovat v klasickém formátu, ale pouze videokonferenčně.

Dne 15. června 2020 premiér Boris Johnson setkal prostřednictvím videokonference s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem, předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen a předsedou Evropského parlamentu Davidem Sassolim, aby zhodnotili pokrok v jednáních s cílem dohodnout se na následujících krocích. Obě strany také vzaly na vědomí rozhodnutí Spojeného království neprodloužit přechodné období, což později znamenalo stanovení uplynutí přechodného období na 31. prosince 2020. Zároveň lídři podpořili plán obou hlavních vyjednavačů na zintenzivnění jednání v měsíci červenci a vytvoření co nejpříznivějších podmínek pro uzavření a ratifikaci dohody do konce roku 2020, jelikož ani po čtyřech jednacích kolech nedocházelo k hmatatelnému pokroku. Ale ani následující kola nepřinesla průlom.

I když oficiální jednací kola již dále nepokračují, o budoucím vztahu se nadále jedná v různých formátech a velice intenzivně. Stále ale nebylo možné dosáhnout dohody, a to ani po několika telefonátech premiéra Borise Johnsona a předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen. Dne 10. prosince 2020 přiletěl B. Johnson do Bruselu, aby s U. von der Leyen během večeře probrali dosavadní posun v jednáních a další kroky. Dohodli se na tom, že hlavní vyjednavači budou pokračovat v jednáních.  Poslední telefonát proběhl 18. prosince 2020, v jehož rámci ba lídři podstatný pokrok v mnoha otázkách, avšak pokud zejména pokud jde o rybolov, je třeba překonat podstatné rozdíly. Deset dní do konce přechodného období stále probíhají jednání o budoucím vztahu a jejich výsledek zůstává otázkou.

Současně ale Evropská komise předložila soubor cílených alternativních opatření k zajištění základního vzájemného leteckého a silničního spojení mezi EU a Spojeným královstvím a k umožnění vzájemného přístupu plavidel EU a Spojeného království k rybolovu do vod druhé strany pro případ, že by se nepodařilo do konce roku dosáhnout dohody.

Možné scénáře budoucího vývoje v ekonomické oblasti

Na konci roku 2020 opustí Spojené království definitivně i celní unii a vnitřní trh EU, již tedy nebude možné obchodovat se Spojeným královstvím jako doposud. Stane se z pohledu EU třetí zemí, což bude znamenat nová pravidla, nové celní postupy a další zatím neexistující komplikace pro vzájemný obchod. Od 1. ledna 2021 pocítí občané a firmy naplno důsledky odchodu Spojeného království z EU, a to bez ohledu na výsledek nyní probíhajících jednání. U obchodu zbožím dojde ke změnám nejen v celní oblasti či daňových pravidlech, ale i při získávání osvědčení a povolení nebo označování. U obchodu službami je pak třeba připravit se zejména na změny u finančních, dopravních a audiovizuálních služeb či při uznávání kvalifikací.

Největší komplikace pravděpodobně na konci přechodného období dopadnou na malé a střední podniky a na podniky, které svoji exportní produkci z převážné části směrují pouze do Spojeného království a nemají zkušenosti s obchodem se třetími zeměmi. Právě pro tyto podniky by přizpůsobení se novým pravidlům mohlo znamenat zvýšené náklady administrativní, finanční i technické a ztížit jim díky uplatňování jednotných pravidel vnitřního trhu dosud prakticky bezproblémové obchodování.

Pokud se podaří uzavřít do konce roku 2020 dohodu o volném obchodu, měla by se podobat stávajícím moderním unijním dohodám. Měla by zachovat bezcelní obchod, zajistit preferenční přístup na trh služeb i veřejných zakázek a nastavit spolupráci v oblasti regulatorní a celní. Nicméně žádná dohoda nebude přinášet stejné výhody jako členství v EU, a proto se budou uplatňovat například i celní formality.

Druhou variantou je pak ta, kdy Spojené království opustí celní unii a vnitřní trh EU bez dohody. Vzhledem k tomu, že do konce přechodného období zbývá pouze deset dní, je tato varianta stále pravděpodobnější, i když je nejméně přijatelnou pro všechny zúčastněné strany, včetně českých podniků. Znamenalo by to, že po svém odchodu se UK stane tzv. třetí zemí, jejíž vztahy k EU se budou řídit pravidly Světové obchodní organizace (WTO), což oproti stávajícímu stavu přinese značné zhoršení možností pro obchodování. EU by začala uplatňovat na hranicích s UK své předpisy a celní sazby jako ve vztahu s každou jinou třetí zemí, s níž nemá žádné preferenční ujednání. Tedy včetně celních, technických, sanitárních a fytosanitárních norem a jejich ověřování v souladu se standardy EU. Z tohoto přístupu samozřejmě vyplývají potíže, kterým by čelil také český export – kromě celních sazeb (které v některých případech mohou dosahovat až více než 20 %) je to i celá řada netarifních překážek, regulatorních, administrativních či logistických problémů. Konečným důsledkem výše uvedeného postupu by pak bylo navýšení ceny, a tudíž i možná ztráta konkurenceschopnosti.

Ministerstvo průmyslu a obchodu se aktivně věnuje agendě související s odchodem Spojeného království z Evropské unie od samotného zahájení výstupových jednání v březnu 2017. V souvislosti s blížícím se datem konce přechodného období je v aktivitách ministerstva stále více kladen důraz na změnu podmínek obchodování se Spojeným královstvím a diskusi o těchto změnách s podnikatelskou veřejností. Klíčová je informovanost a připravenost podnikatelů a dalších partnerů na brexit, aby byly jeho negativní dopady co nejmenší. Informace jsou, kromě webu MPO, dostupné také na portálu BusinessInfo.cz. Pro podporu exportérů zřídilo MPO tzv. Brexit linku pro export. Pracovníci linky jsou na čísle 800 133 331 připraveni odpovídat na dotazy týkající se brexitu. MPO také připravilo online průvodce pro podnikatele, který je formou interaktivního dotazníku seznámí s možnými dopady brexitu na jejich podnikání.  Ministerstvo pořádá řadu akcí, které se dotýkají dopadů brexitu z různých pohledů a v různých oblastech. Záznamy z online akcí naleznete na Youtube kanálu Ministerstva průmyslu a obchodu. V tomto případě doporučujeme sledovat kalendář akcí zveřejňovaný na webových stránkách resortu. Množství užitečných informací k brexitu naleznete na svodných stránkách spravovaných Úřadem vlády: www.brexitinfo.cz.