Úvodní stránka

Vedle toho, že z fungujícího vnitřního trhu těží především občané a podnikatelé z členských států EU, prohlubování čtyř svobod významně napomáhá dosažení vyššího ekonomického růstu, vyšší životní úrovně a významnějšího postavení Evropy na mezinárodním poli.

Volný pohyb zboží je základním předpokladem pro fungování vnitřního trhu EU.

Značného uvolnění pohybu zboží bylo dosaženo již odstraněním tzv. tarifních překážek (tj. cla a omezení s jim rovnocenným účinkem), které zabraňovaly dalšímu rozvoji kooperace a specializace mezi podniky v různých členských státech. Samotné odstranění těchto tarifních překážek již přineslo, pro každodenní dodávky komponentů přes hranice, znatelný nárůst vzájemné obchodní výměny.

Záhy se však ukázalo, že zrušení tarifních překážek nestačí pro uvolnění pohybu zboží v širším měřítku, protože běžné výrobky narážely i nadále na různé (většinou technické) požadavky stanovené v národních předpisech jednotlivých členských států, které se od sebe samozřejmě lišily. Podrobné informace k těmto tzv. netarifním překážkám obchodu a principům volného pohybu zboží jsou pro Vás k dispozici v části "zboží na vnitřním trhu".

Volným pohybem osob se v evropském kontextu rozumí nejen volný pohyb pracovníků, studentů, důchodců ale i právo podnikatelů usadit se v jiném členském státě za účelem podnikání.

Problematika volného pohybu pracovníků a dalších subjektů (včetně sociálního zabezpečení osob samostatně výdělečně činných) spadá převážně do působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí. Podrobné informace týkající se těchto oblastí proto naleznete na stránkách tohoto ministerstva.

K přechodnému období ohledně volného pohybu českých pracovníků v původních členských státech EU naleznete podrobné informace rovněž na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí.

Svoboda usazování za účelem podnikání se vztahuje jak na osoby samostatně výdělečně činné tak na obchodní společnosti.

• Osoby samostatně výdělečně činné

Na rozdíl od volného pohybu českých pracovníků (zaměstnanců), který je v některých členských státech omezen díky přechodnému období (viz výše), je právo usadit se v jiném členském státě za účelem podnikání realizovatelné bez omezení. Na usazeného se pak budou vztahovat stejné předpisy jako na podnikatele domácího. Na druhé straně se podnikatel může dovolávat svého práva na usazení proti snahám je omezit např. požadavkem trvalého pobytu, územním plánem, nasyceností trhu, potřebou doporučení ze strany místních profesních organizací a jiným více méně skrytým snahám ho jako konkurenta odradit.

V členských státech, kde platí přechodná období v oblasti volného pohybu pracovníků, lze očekávat přísnější dohled nad případným obcházením pokračujících omezení např. pomocí osob, majících živnostenská oprávnění a pracujících jako údajně samostatně výděleční podnikatelé, nebo zaměstnanců, kteří jsou prohlášeni za společníky společností a o jejichž postavení a vlivu na společnosti lze, vzhledem k práci, kterou vykonávají, pochybovat. Takovéto případy bývají odmítány, pokud nebudou předloženy důkazy o opaku.

• Obchodní společnosti

Podnikatel může pro usazení volit jakoukoliv právní formu podnikání. Může tedy založit společnost v hostitelském státě (či koupit podíly na již založených společnostech) za stejných podmínek jako občané tohoto státu (tzv. primární usazení) nebo založit pobočku, filiálku či organizační složku firmy, mající sídlo v jiném státě EU (tzv. sekundární usazení). Tyto pobočky, filiálky atd. požívají v hostitelském státě stejných práv jako společnosti tam založené a mohou se tudíž bránit proti diskriminaci z hlediska práv nebo výhod, kterým se těší firmy primárně usazené.

Vzájemné uznávání kvalifikací

Většina podnikatelských aktivit a většina nabízených zaměstnání je v jednotlivých členských státech samostatně regulovaná, tj. vázaná na splnění určité kvalifikace. Většinou jde o profese, pro jejichž výkon nebyly na úrovni EU sjednocené požadavky a kde tedy rozdílnost právních úprav členských států působí jako překážka volného pohybu osob či poskytovatelů služeb. Proto i zde platí zásada vzájemného uznávání, to znamená, aby kvalifikace získaná v jednom členském státe byla v jiných členských státech uznána a její dosažení nebylo třeba opakovat. Toto uznání kvalifikace jde za rámec formálního uznávání diplomů cestou nostrifikace a zahrnuje vše, co kvalifikovaný výkon povolání vyžaduje, včetně praxe.

Více informací k uznávání kvalifikací najdete na stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a na našich stránkách věnovaných podpoře podnikání v rubrice "živnostenské podnikání".

Volným pohybem služeb se v evropském kontextu rozumí poskytování služeb přes hranice, tzv. bez toho, že podnikatel byl, ve státě, kde službu poskytuje, usazený.

Služby ve stále větší míře provázejí zboží jako významná dynamická složka a ve spojení se zbožím se služby podřizují pravidlům platným pro zboží. Stejně tak se podřizují volnému pohybu kapitálu a osob. Je proto volný pohyb služeb v rámci jednotného vnitřního trhu EU stejně důležitý, jako volný pohyb zboží.

Pro svůj význam při propojování ekonomik jednotlivých členských států se služby překračující hranice členských států těší oproti usazení výhodám spočívajícím v tom, že poskytovatel služby by neměl být podroben předpisům platným pro místní podnikání (i když je v jeho zájmu, aby k nim také přihlížel). Z toho důvodu je přeshraniční poskytování služeb časově omezeno, poskytovatel služby může sice mít v jiném členském státě kancelář, dílnu apod., ale jen pro toto dočasné použití. Předpokládá se, že službu bude v jiném členském státě poskytovat jen příležitostně a bez trvalého zaměření na některou zemi, s tím, že profesní základnu, ze které bude vystupovat vůči zákazníkům, bude mít v členském státě, kde je usazen.

V podnikatelské usazení se může přeměnit i dočasně poskytovaná služba, jestliže poskytovatel služby zůstává sice primárně usazen v jiném členském státě, ale na určitý stát se zaměří a vytvoří si zde nejen dočasně používanou kancelář či dílnu, ale profesní základnu, ze které se bude prezentovat místní klientele. V takovém případě může hostitelský stát od něj požadovat, aby se usadil a splnil podmínky platné pro místní podnikatele.

Návrh směrnice o službách na vnitřním trhu

Zatímco volný pohyb zboží je v zásadě bez problémů, je "evropský" trh služeb i přes všechna výše uvedená pravidla do velké míry nedokonalý a plný nejrůznějších překážek, což brání plnému využití jeho potencionálu. Z tohoto důvodu předložila Evropská komise na začátku roku 2004 Návrh směrnice o službách na vnitřním trhu, jehož cílem je zjednodušení podnikatelského prostředí v sektoru služeb a odstranění mnohých stávajících překážek. V ČR spadá tato problematika do působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu. Podrobnější informace naleznete na naších stránkách věnovaných Návrhu směrnice o službách.

Volný pohyb kapitálu je spolu s vědecko—technickým a inovačním rozmachem hlavní silou ekonomického rozvoje. Tato podmínka je v ČR v zásadě plněna. Primární podmínkou, která je splněna, je plně volně směnitelná česká koruna. Dále jde o odstranění všech národních překážek pro transfer kapitálu s ostatními členskými státy EU a i s třetími zeměmi a o zavedení pravidel EU o zabezpečení přeshraničních plateb a transferů kapitálu všeho druhu. V ČR spadá problematika volného pohybu kapitálu především do působnosti Ministerstva financí.