Úvodní stránka

Blokovací nařízení

Nařízení Rady (ES) č. 2271/96 ze dne 22. listopadu 1996 o ochraně proti účinkům právních předpisů přijatých určitou třetí zemí uplatňovaných mimo její území, jakož i proti účinkům opatření na nich založených nebo z nich vyplývajících (dále jen „blokovací nařízení“) jako instrument přijatý v reakci na pokusy USA zasahovat do zákonného obchodování unijních podnikatelů s Kubou, Íránem a Libyí, byl navržen s cílem chránit unijní podnikatele před extrateritoriálními účinky ekonomického nátlaku USA (tj. účinky ovlivňující i subjekty mimo území USA). Jedná se zejména o ochranu před účinky tzv. sekundárních sankcí, kdy USA vyžaduje pod hrozbou postihu dodržování uvalených sankcí i ze strany ne-amerických subjektů, jež mají obchodní zájmy v USA (např. obchodují s americkými společnostmi, využívají k mezinárodním platbám americké dolary, vlastní v USA nemovitost apod.).

V současnosti Blokovací nařízení poskytuje právní základ pro ochranu před extrateritoriálními účinky sankčních předpisů USA směrujících proti Kubě a Iránu tím, že unijním podnikatelům zakazuje tyto sankce dodržovat, zároveň ale nařizuje postihovat na národní úrovni ty podnikatelské subjekty, které se dotčeným sankcím podřídí.

Blokovací nařízení v EU ruší účinek rozhodnutí soudů třetích zemí, která z nich vycházejí. Zároveň umožňuje unijním podnikatelům získat náhradu škody (včetně soudních nákladů), která jim vznikla v důsledku uplatnění právních předpisů uvedených v příloze blokovacího nařízení nebo opatření na nich založených nebo z nich vyplývajících. Náhradu škody mohou unijní podnikatelé získat konkrétně od fyzické nebo právnické osoby nebo jakéhokoli jiného subjektu, který škodu způsobil. Příslušnou žalobu lze podat u vnitrostátních soudů členských států EU. Stejně jako u jiných soudních sporů o náhradu škody, je na soudci, aby posoudil skutkovou podstatu a příčinnou souvislost.

 

Politický kontext a aktualizace blokovacího nařízení

Dne 8. května 2018 prezident Donald Trump rozhodl, že USA odstoupí od společného komplexního akčního plánu (JCPOA), tedy dohody s Íránem o jaderném programu, a opětovně uvalí všechny sankce, které byly podle této dohody dříve zrušeny. Znovu uvalené americké sankce vstoupily v platnost v některých případech po uplynutí 90denní „likvidační“ lhůty (dne 6. srpna 2018) a v ostatních případech po uplynutí lhůty 180denní (dne 4. listopadu 2018). Některé z opětovně uvalených sankcí mají extrateritoriální účinky, jež mohou mít nepříznivý dopad na unijní podnikatele, kteří udržují legální obchodní styky s Íránem a zároveň mají své ekonomické zájmy v USA.

Jelikož je EU plně zavázána k trvalému, úplnému a účinnému provádění plánu JCPOA (bude-li své závazky ohledně jaderného programu dodržovat také Írán) zahájila dne 6. června 2018 proces aktualizace blokovacího nařízení z roku 1996. Jeho výsledkem bylo zařazení předmětných amerických sankcí do přílohy blokovacího nařízení. Aktualizované nařízení vstoupilo v platnost dne 7. srpna 2018.

Od května 2019 se pak blokovací nařízení stalo relevantním také pro nově uvalenou skupinu sankcí USA vůči Kubě, a to v návaznosti na prohlášení stávajícího amerického ministra zahraničních věcí, že USA neprodlouží platnost výjimek ve vztahu k aplikaci hlav III a IV zákona Helms-Burton z roku 1996. Hlava III zákona Helms-Burton zavádí pro americké společnosti možnost podat před americkými soudy žalobu proti zahraničním společnostem obchodujícím s Kubou v souvislosti s majetkem, který byl občanům USA zabaven po roce 1960. Hlava IV pak zavádí možnost odmítnutí vstupu vedoucím zaměstnancům těchto společností do USA, případně mohou být z USA vyhoštěni. EU v reakci na to vyhlásila, že aktivace hlav III a IV zákona Helms-Burton je porušením mezinárodního práva, a proto s cílem ochrany unijních podnikatelů (na nichž by dané opatření mohlo mít účinky) se i na tuto situaci bude aplikovat blokovací nařízení.

 

Reformní snahy

Mezi členskými státy EU i odbornou veřejností panuje přesvědčení, že blokovací nařízení není efektivním nástrojem, jelikož se mu dostatečně nedaří plnit svůj hlavní účel, kterým je ochrana unijních podnikatelů před extrateritoriálními účinky ekonomického nátlaku třetích zemí. Od roku 2020 proto probíhají debaty o jeho možné reformě.

Evropská komise na konci roku 2021 provedla veřejnou konzultaci s cílem získat zpětnou vazbu k revizi blokovacího nařízení. Zúčastněné subjekty (firmy, podnikatelské svazy, občané EU/třetích zemí, nevládní organizace, orgány veřejné moci, odbory, akademické/výzkumné instituce) byly pro reformu blokovacího nařízení, přičemž požadovaly silnější roli Evropské komise při implementaci blokovacího nařízení v praxi. Na půdě Evropské komise tak aktuálně probíhají práce na legislativním návrhu změny blokovacího nařízení.

 

Užitečné odkazy

• Konsolidovaná verze blokovacího nařízení
• Často kladené otázky k přijetí a aktualizaci blokovacího nařízení
• Adaptační předpis k blokovacímu nařízení: Zákon č. 151/2021 Sb. o provádění zvláštních režimů v oblasti zahraničního obchodu

Informace o této problematice naleznete také na webových stránkách Ministerstva zahraničních věcí.