Úvodní stránka

Komise publikovala v Úředním věstníku Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1590 ze dne 26. září 2019, kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/159 o zavedení konečných ochranných opatření proti dovozu některých výrobků z oceli.

Komise po důkladném posouzení fungování a účinků stávajících ochranných opatření konstatovala, že dovozy hutních výrobků dosáhly v roce 2018 bezprecedentní nárůst v objemu 33,4 mil tun, což je takřka o 5 mil. tun více než průměr z let 2015-2017 a o 3 mil. tun více než za rok 2017. Dále zaznamenala praxi obcházení, když některé typy výrobků byly proclívány pod kódem, který spadal do jiné produktové řady. Stejně tak potvrdila skokové a jednorázové čerpání kvót dovozy z jedné země.

S ohledem na odstranění těchto nedostatků navrhla následující úpravy prováděcího nařízení:

• snížila tempo liberalizace na 3% + 3% pro druhé a třetí období opatření;
• upravila přidělování kvót (TRQ) u pěti kategorií výrobků tak, aby se zlepšilo jejich fungování (ploché výrobky válcované za tepla, pokovené plechy, betonářská ocel, válcovaný drát a velké svařované trubky);
• aktualizovala seznam rozvojových zemí WTO vyloučených z působnosti opatření.

Komise prováděcím nařízením uložila konečné ochranné opatření ve výši 25 % mimo kvótu na 26 výrobkových kategorií s platností do 30. 6. 2021.

Otevírá se celní kvóta vztahující se na dovoz každé z 26 dotčených kategorií výrobků do Unie (vymezených odkazem na příslušné kódy KN) a na každé období uvedené v příloze II (objemy celních kvót). V případě vyčerpání příslušné celní kvóty se vybírá dodatečné clo ve výši 25 %.

U každé dotčené kategorie výrobků s výjimkou kategorie 1 a kategorie 25 se část každé celní kvóty přidělí zemím uvedeným v příloze II. Aby mohly využívat příslušné celní kvóty, budou výrobky z oceli spadající do kategorie 4B propuštěny do režimu konečného užití podle článku 254 nařízení (EU) č. 952/2013, aby se prokázalo, že jsou používány na výrobu automobilových dílů.

Zbývající část každé celní kvóty, jakož i celní kvóta pro kategorii výrobků 1, se přidělí podle zásady „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“, a to na základě celní kvóty stanovené rovnoměrně pro každé čtvrtletí období platnosti. U kategorie 1 nesmí žádná země využít více než 30 % celní kvóty dostupné v každém čtvrtletí.

Pokud jedna konkrétní země příslušnou kvótu podle odstavce 2 vyčerpá, může dovoz z této země probíhat v rámci zbývající části celní kvóty pro stejnou kategorii výrobků. Toto ustanovení se použije pouze v posledním čtvrtletí každého roku uplatňování konečné celní kvóty. U kategorií výrobků 13 a 16 nesmí žádná vyvážející země sama využít více než 30 % zbytkové celní kvóty z posledního čtvrtletí každého roku uplatňování opatření.

 

Opatření se nevztahují na výrobky pocházející z Norska, Islandu a Lichtenštejnska, Botswany, Fidži, Ghany, Jižní Afriky, Kamerunu, Lesotha, Mosambiku, Namibie, Pobřeží slonoviny, Svazijska.

Úplné znění nařízení včetně příloh: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32019R1590&from=EN

Příloha I: Seznam kategorií výrobků pocházejících z rozvojových zemí, na něž se vztahují konečná opatření

Příloha II: Objemy celních kvót

Dne 16. 1. 2020 Komise zveřejnila Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/35 ze dne 15. ledna 2020, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2019/159 o zavedení konečných ochranných opatření proti dovozu některých výrobků z oceli, které odstraňuje povinnost žádat o povolení ke konečnému užití pro dovozy výrobkové řady 4b. Zároveň dochází k úpravě výše stanovených kvót pro výrobkovou řadu 4a a 4b.

Komise však i nadále zastává názor, že v zájmu Unie může být v pozdější fázi nutné zavedení specifického mechanismsmu, a to buď režimu konečného užití (po vyřešení problémů s jeho prováděním), nebo jakkoli nastaveného alternativního systém, s cílem účelově vázat dovoz tříd oceli pro automobilový průmysl spadajících do kategorie výrobků 4B.

 

Kombinovaný účinek antidumpingových a vyrovnávacích cel a ochranných opatření

Dne 26. 4. 2019 Komise zveřejnila Oznámení o možných kombinovaných účincích antidumpingových nebo antisubvenčních opatření s ochrannými opatřeními na některé výrobky z oceli, kterým žádá zainteresované subjekty o stanovisko k metodice výběru jednotlivých typů cel.

V současné době jsou pro některé z výrobků, na které se vztahují ochranná opatření, zavedena rovněž antidumpingová nebo antisubvenční opatření. Aby komise zabránila zavedení "dvojitých nápravných opatření" může být při vyčerpání celní kvóty nezbytné pozastavit nebo snížit úroveň stávajících antidumpingových a vyrovnávacích cel, aby kombinovaný účinek těchto opatření nepřekročil nejvyšší úroveň platných ochranných nebo antidumpingových/vyrovnávacích cel.

Aby se zajistila právní jistota pro dotčené hospodářské subjekty, Komise považovala za nezbytné stanovit pro tyto případy antidumpingové nebo vyrovnávací clo, které by se mělo uplatnit v případě vyčerpání ochranných celních kvót.

 

Na základě přezkumu Komise dne 3. 9. 2019 zveřejnila Prováděcí nařízení (EU) 2019/1382, kterým se mění některá nařízení o uložení antidumpingových nebo antisubvenčních opatření na některé výrobky z oceli, na něž se vztahují ochranná opatření.

Nařízení nově stanoví, jak jsou vybírána cla, na která jsou uvalena AD či AS opatření a zároveň podléhají ochranným opatřením.

Zjednodušeně, na příkladech bude výběr cla probíhat následovně:

1/ Pokud je překročena kvóta a na výrobek X je aplikováno 25 % SG clo a AD clo je 10 %. Výběr AD cla se pozastaví a bude se nadále vybírat pouze 25 % SG clo;

2/ Pokud je na výrobek X aplikováno 25 % SG clo a AD clo je ve výši 35 %, bude se vybírat AD clo ve výši 10 %. Tedy bude vyměřena výše rozdílu mezi SG clem a AD clem.

3/ Pokud jsou na výrobek X aplikována SG cla, AD cla i AS cla. AS cla mají přednost před AD cly. AD cla budou v takovém případě pozastavena.

 

Nařízení nebude mít retroaktivní účinek. Nařízení tedy nemůže sloužit jako základ pro vrácení cel vybraných před vstupem tohoto nařízení v platnost.

Seznam právních předpisů ukládajících antidumpingová a antisubvenční opatření na výrobky, které podléhají ochrannému opatření, je součástí přílohy.

 

Druhý přezkum konečných opatření

Výsledkem druhého celkového přezkumu ochranných opatření, byla revize nařízení 2019/159. Dne 30. 6. 2020 bylo v Úředním věstníku zveřejněno Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/894 ze dne 29. června 2022.

Závěry přezkumného šetření jsou uspořádány do šesti různých pododdílů. První se týká hospodářských účinků pandemie COVID-19 (oddíl 3.1 níže), následujících pět (oddíly 3.2 až 3.6) odpovídá pěti důvodům přezkumu uvedeným v oznámení o zahájení druhého přezkumu, konkrétně: A) výše a přidělování celních kvót; B) vytěsňování tradičních obchodních toků; C) možné neblahé účinky při dosahování cílů v oblasti integrace sledovaných s preferenčními obchodními partnery; D) aktualizace seznamu rozvojových zemí, které jsou členy WTO, vyňatých z oblasti působnosti opatření na základě jejich aktualizovaných statistik o dovozu za rok 2019, a E) další změny okolností, které mohou vyžadovat úpravu výše přidělování celní kvóty

Na základě těchto zkoumaných skutečností Komise rozhodla o následujících změnách, které ovlivní podobu uplatňovaných opatření v období od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021:

1. Byla ponechána 3 % liberalizace kvót: Tato úprava navíc plně zachová liberalizační účinek a návrh tak zůstává v souladu s legislativou WTO;

2. Byla zavedena čtvrtletní administrace i u specifických kvót: Tato úprava zajistí stabilnější tok dovozů a minimalizuje riziko nepřiměřeného nárůstu dovozu během zbývající doby trvání opatření; čtvrtletní administrace se tedy uplatní u všech typů kvót a kategorií výrobků;

3. Byl redefinován režim pro přístup (čerpání) ke zbytkové kvótě v posledním čtvrtletí období pro země, kterým byla stanovena specifická kvóta; Komise zavedla tři režimy čerpání zbytkových kvót a klasifikuje kategorie produktů dle tří různých přístupů k čerpání zbytkové kvóty, do nichž byly produkty rozděleny podle míry zjištěného vytlačujícího efektu;

Režim 1: Zákaz čerpání se bude vztahovat na kategorie: 5, 16, 20 a 27.

Režim 2: Omezený přístup k čerpání bude využit v posledním čtvrtletí pouze na ty objemy, které přesahují průměrnou kvótu typicky využívanou menšími dodavatelskými zeměmi. Tato úprava se použije na kategorie produktů: 10, 12, 13, 14, 15, 21, 22 a 28.

Režim 3: U výrobkových řad 2, 3a, 3b, 4a, 6, 7, 9, 17, 18, 19, 24, 25b a 26 nepozoruje Komise žádné nepřiměřené čerpání, které by způsobovalo vytlačování tradičních obchodních toků, a proto pro ně bude zachován stávající systém čerpání, tj. bude zachován ve 4. čtvrtletí neomezený přístup ke zbytkové kvótě příjemcům, jejichž zvláštní kvóta je vyčerpána. Aby však bylo zajištěno zachování obchodních toků od stávajících příjemců zbytkové kvóty (tj. menších dodavatelských zemí), budou pro ně účelově vázány nevyužité převedené kvóty.

Řada 1 - vzhledem ke skutečnosti, že neexistují relevantní data pro posouzení vhodnosti jednoho ze 3 výše uvedených režimů, bude aplikován v již minulé revizi zavedený mechanismus 30% zastropování pro přístup ke zbytkové kvótě ve 4. čtvrtletí.

Řada 4b – v důsledku dříve používaného mechanismu konečného užití, jež způsoboval vývozcům závazné potíže byly dovozy do EU v dotčeném období abnormálně nízké. Z důvodu zkreslení dat nelze tedy provést komplexní analýzu efektu vytlačování tradičních obchodních toků a vybrat z výše uvedených nejvhodnější režim. Nicméně je zcela zřejmé, že k efektu vytlačení dochází. Proto má být podle EK zavedeno pro přístup zemí, jež vyčerpaly svou specifickou kvótu 30% zastropování ve vztahu ke zbytkové kvótě ve 4. čtvrtletí.

Řada 8 a 25a - s ohledem na fakt, že mají dány pouze globální kvóty, režim čerpání zbytkové kvóty se neaplikuje.

V neposlední řadě byl aktualizován seznam rozvojových zemí WTO vyloučených z působnosti opatření na základě aktualizovaných statistik dovozu za rok 2019.

Nařízení obsahuje i review clause, která umožňuje Komisi zahájit další přezkum v případě změněných okolností a reagovat tak co nejpružněji na případné zvýšené dovozní tlaky, které se mohou v souvislosti se zotavováním světové ekonomiky objevit.

Plné znění Prováděcího nařízení Komise (EU) 2020/894 je dostupné zde.

V souvislosti s již dříve zavedeným mechanismem sledování dovozů výrobků z některých výrobků ze železa, oceli a hliníku a v návaznosti na přijetí revize ochranných opatření a závazek Komise i nadále pečlivě monitorovat dovoz výrobků, jež jsou předmětem safeguardových opatření, je na stránkách EK pravidelně zveřejňována statistika jejich dovozů do EU za uplynulý měsíc.