Úvodní stránka

30. dubna 2021 představil Úřad obchodního zmocněnce USA v rámci procesu Special 301 Review svoji každoroční zprávu, hodnotící stav ochrany a vymáhání práv k duševnímu vlastnictví ve světě za loňský rok. Obsah i závěry zprávy jsou obdobné, jako v předcházejících letech – obsahuje především výčet zemí, které práva k duševnímu vlastnictví chrání z pohledu administrativy USA nedostatečně a výčet aktivit na různých úrovních, kterými se USA snaží tuto oblast zlepšit.

Co je to Watch List? Na základě § 301 obchodního zákoníku z r. 1974 vydává každoročně Úřad obchodního zmocněnce Spojených států amerických (USTR) zprávu monitorující ochranu a vymáhání práv k duševnímu vlastnictví ve světě. Zpráva obsahuje seznam zemí, ve kterých dochází k značnému porušování těchto práv nebo není nastavena adekvátní úroveň jejich ochrany. Jsou zde zařazeny rovněž země, které nedosáhly ve sledovaném období dostatečného pokroku. Mezi oblasti, které jsou podrobeny zkoumání, patří nejen úroveň ochrany konkrétních aspektů duševního vlastnictví, jako např. autorského práva, patentové ochrany nebo obchodního tajemství. Monitoringu je podrobena také legislativa v oblasti vymáhání duševního vlastnictví. Watch List má významnou vypovídací schopnost z hlediska zahraničních investic a je důležitým signálem pro zahraniční investory o image dané země. Zařazení země na Watch List může být rovněž důvodem k odebrání amerického systému všeobecných celních preferencí (GSP).

Seznam je sestavován ve spolupráci se soukromým sektorem, především zástupci amerických asociací, které jsou aktivní v oblasti ochrany práv k duševnímu vlastnictví, do veřejné konzultace přispívají i některé státy, včetně České republiky. I v tomto roce se na tzv. prioritním seznamu objevuje Čína, doplňuje jí Indie, Indonésie, Rusko, Ukrajina, Saudská Arábie, Venezuela, Argentina a Chile. Z evropských zemí pak na standardním seznamu zůstává na Rumunsko a 22 dalších mimoevropských zemí.

Prostor věnuje USTR i některým aktivitám a z pohledu USA negativním trendům, které jsou v ČR a v EU vnímány naopak pozitivně a dlouhodobě zcela odlišně. Jde zejména o úsilí o ochranu označení původu a zeměpisných označení v EU, které tato zpráva podrobila kritice.

Opakované nezařazení České republiky na Watch List lze brát jako jasný pozitivní signál o vysoké úrovni ochrany a vymáhání práv duševního vlastnictví a za pozitivní signál pro obchodní partnery. Úsilí o zlepšování této ochrany však musí být dlouhodobé a zohledňovat i nové trendy. ČR v uplynulém desetiletí posílila a zefektivnila ochranu duševního vlastnictví a s problémy z minulosti, spočívající zejména v existenci řady tržnic nabízejících padělky, již není spojována. Aktivity státu v oblasti potírání padělatelství a pirátství se zaměřují zejména na porušování práv v kyberprostoru, na cílené kontrolní akce, na vzdělávání a osvětu a na rozvoj legislativy. O těchto aktivitách ČR každoročně informuje administrativu USA v souhrnné zprávě, zpracované Meziresortní komisí pro potírání nelegálního jednání proti právům k duševnímu vlastnictví, kterou koordinuje Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Zpráva s názvem 2021 Special 301 Report je k dispozici v angličtině na webu USTR.

Téměř souběžně se zprávou USTR vydala dne 27. dubna 2021 svojí hodnotící zprávu o ochraně a vymáhání práv k duševnímu vlastnictví ve třetích zemích i Evropská komise, která se věnuje problematice vymáhání práv k duševnímu vlastnictví z evropského úhlu pohledu.

Obdobně jako v případě zprávy USTR dokládá Komise snahy, které evropské instituce věnují této oblasti, která podle dřívějších analýz zahrnuje až 45% evropského HDP. Na bilaterální úrovni zahrnují důraz na tuto kapitolu při vyjednávání dohod o volném obchodu, specializované „IP dialogy“ s klíčovými partnery či programy technické pomoci (příkladem může být např. program IP Key, který se zaměřuje na 3 prioritní regiony: Čínu, Latinskou Ameriku a jihovýchodní Asii, obdobný program je nově realizován i v Africe).

Zpráva se rovněž věnuje tzv. prioritním zemím, které rozčleňuje do 3 kategorií z hlediska závažnosti ekonomického dopadu na evropské firmy. Ve skupině „Priorita 1“ se nachází Čína, ze které pochází většina padělků, které směřují na evropské trhy. Ve skupině „Priorita 2“ se nachází Indie, Rusko, Turecko, Ukrajina a ve skupině „Priorita 3“ Argentina, Brazílie, Ekvádor, Malajsie, Nigérie, Saudská Arábie, Thajsko a Indonésie, která si jako jediná v meziročním srovnání mírně „polepšila“.

Zpráva je vydávána v přibližně osmnáctiměsíčních intervalech. Obsahově jí doplňuje dále zpráva Evropské komise k padělatelství a pirátství, zaměřující se na online platformy i fyzická tržiště mimo EU (konkrétně cílí na online platformy pro stahování děl chráněných autorským právem, platformy pro e-commerce nabízející padělky, online trh s ilegálními léčivy a fyzické tržnice s velkým podílem padělků).