Úvodní stránka

Návrh nařízení zřizující nástroj proti ekonomickému nátlaku (tzv. „anti-coercion instrument”) byl předložen Evropskou komisí v prosinci 2021 (více se dočtete zde). Následovala jednání členských států v Radě s cílem nalézt společnou pozici pro vyjednávání s Evropským parlamentem v rámci trialogu. Zásadními tématy byl zejména způsob rozhodování o existenci ekonomického nátlaku a o přijetí případných opatření, která by Unie mohla v reakci na nátlaková opatření využít, a také rozsah těchto možných protiopatření, či použití nástroje proti konkrétním fyzickým a právnickým osobám napojených na stát vytvářející nátlak. České předsednictví dokázalo najít většinovou shodu v Radě a mandát pro trialog byl schválen na jednání velvyslanců dne 16. listopadu 2022.

Rada ve své pozici požaduje posílení role členských států v rozhodování o použití nového nástroje. Zásadní změna oproti původnímu návrhu Komise je zejména v úvodní fázi rozhodování, kdy Unie bude posuzovat, zda došlo k narušení suverenity a ekonomickému nátlaku. Členské státy považují za klíčové, aby prvotní rozhodnutí o spuštění nástroje činila Rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise. V rámci původního návrhu nařízení z pera Komise rozhodnutí o určení ekonomického nátlaku příslušelo pouze Komisi bez formálního zapojení členských států.

V druhé fázi by dle pozice Rady měla o uložení případných reakčních opatření Unie rozhodovat Evropská komise v rámci takzvaného přezkumného postupu. Nad rámec původního návrhu Rada požaduje zařazení tzv. “no opinion  - no action” doložky. V praxi to znamená, že pokud se členské státy neshodnou kvalifikovanou většinou ani na podpoře opatření navržených Komisí, ani na jejich zamítnutí, nemůže je Komise přijmout a musí hledat nové řešení.

Unie může mít dle návrhu Komise k reakci vůči dotčené zemi vyvíjející nátlak k dispozici řadu možných protiopatření, např. omezení obchodu se zbožím v podobě zvýšení cel, nastavení kvót, dovozních nebo vývozních licencí, omezení obchodu službami a ochrany práv k duševnímu vlastnictví, omezení účasti ve veřejných zakázkách či omezení přístupu přímých zahraničních investic do EU. Rada ve své pozici seznam možných reakčních opatření zúžila oproti původnímu návrhu Komise. Odebrala možnost využít protiopatření v oblasti chemických i sanitárních a fytosanitárních předpisů, či v oblasti vývozních licencí pro zboží dvojího užití, a také možnost zasahovat i do již realizovaných investic. Cílem navržené změny je vyvarovat se zpolitizování postupů, které stojí na striktně expertní bázi, či bezpečnostních kritériích, resp. zachovat jistotu pro investory a předvídatelnost právního prostředí EU. Jakákoli protiopatření přijatá EU musí respektovat proporcionalitu vzhledem ke způsobené škodě a mají být použita pouze jako poslední možnost, pokud by neexistoval jiný způsob řešení ekonomického zastrašování. Primárním cílem nástroje je deeskalace situace a snaha o zastavení konkrétních nátlakových opatření prostřednictvím dialogu jako prvního kroku.

V pozici Rady je zachována možnost uvalit reakční opatření EU na konkrétní fyzické a právnické osoby napojené na třetí zemi vyvíjející nátlak. Členské státy však zejména z důvodu obtížné vymahatelnosti v praxi rozporovaly návrh Komise, aby na základě nového nařízení bylo možné vymáhat u národních soudů mimosmluvní náhradu škody ze strany unijních fyzických a právnických osob od fyzických a právnických osob, které způsobily ekonomický nátlak. Během českého předsednictví došlo k dohodě, že Rada tuto možnost ve své pozici z návrhu nařízení odstraní, neboť vymáhání škody dle původního návrhu by v praxi bylo jen velmi obtížně realizovatelné.

Finální podoba nařízení bude známá až po vyjednávání s Evropským parlamentem v rámci trialogu. Evropský parlament ve své pozici neprovádí zásadní změny v návrhu Komise, nicméně požaduje např. zavedení definic a lhůt, každoroční revizi nástroje, informování Evropského parlamentu v průběhu celého procesu a také větší důraz na nápravu újmy způsobené nátlakem ze strany třetí země. Svou pozici k nástroji schválil 19. října 2022.

Česká republika během svého předsednictví zrealizovala 2 politické trialogy s Evropským parlamentem a Komisí (28. listopadu 2022 a 15. prosince 2022) a četná technická jednání.

V dalším vyjednávání tak bude třeba vyvážit požadavky obou dvou institucí. V projednávání nyní bude pokračovat Švédsko v rámci svého předsednictví. 
 

 

Kontakt:
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Odbor obchodní politiky, oddělení autonomních opatření a ekonomické odolnosti
Na Františku 32, 110 15 Praha 1
e-mail: wptq@mpo.cz

Lucie Leitermannová, tel: 224 85 2818, e-mail: leitermannova@mpo.cz
Natálie Ondráčková, tel: 224 85 2600, e-mail: ondrackova@mpo.cz