Úvodní stránka

Analýza elektronického obchodu v českém podnikatelském prostředí (dále jen "Analýza elektronického obchodu"), která je realizací opatření z Akčního plánu pro rozvoj digitálního trhu schváleného vládou ČR v srpnu 2015, byla dne 8. června 2016 projednána jako materiál "Pro informaci" na jednání vlády ČR.

Analýza elektronického obchodu je členěna do tří hlavních kapitol. V první části se zabývá relevantními statistickými daty v oblasti elektronického obchodu v rámci ČR i v mezinárodním srovnání s členskými státy EU. S ohledem na zadání analýzy je následně prostor věnován nástrojům podpory se zaměřením na využití financování z Evropských strukturálních a investičních fondů: Operačnímu programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost a rovněž dalším nástrojům podpory cíleným jak na velké, tak na malé a střední podniky. Pozornost je zde věnována také projektům zaměřeným na nově vznikající podnikatelské subjekty, tzv. startupy. Poslední kapitola se zaměřuje na legislativu ovlivňující jak působení podniků obecně, tak elektronický obchod specificky.

Analýza elektronického obchodu obsahuje oblasti týkající se právních předpisů regulujících působení podniků v ČR, platební a daňové systémy v kontextu elektronického obchodování nebo ochrany spotřebitele. Důležitou součástí jsou kapitoly zaměřené na možnosti elektronizace přístupu podnikatelů ve vztahu ke státní správě: elektronizace státní správy jako taková, elektronická fakturace a elektrická identifikace.

Cílem této analýzy je vyhodnotit sílu českého elektronického obchodu s ohledem na nástroje, které jsou v ČR využívány pro podporu rozvoje podnikání ve vazbě na elektronický obchod a určit, která opatření je třeba ze strany státu do budoucna rozvíjet.

Problematika obsažená v Analýze elektronického obchodu je průřezová, a proto byla zpracována ve spolupráci s agenturou CzechInvest, Ministerstvem financí a Ministerstvem vnitra. Možnost podílet se na tomto dokumentu měli rovněž hospodářští partneři, zastupující podnikatelské i spotřebitelské zájmy.

Pokud jde o statistické údaje v oblasti elektronického obchodu a jejich vývoj v čase a srovnání ČR s ostatními členskými státy EU, lze konstatovat, že ČR je v této oblasti úspěšná, a v tomto ohledu se nejeví jako potřebné přijímat konkrétní legislativní opatření, tj. obecný regulační rámec vztahující se na elektronický obchod je dostatečný. Z hlediska podnikatele nabízejícího své služby nebo produkty online je významná možnost elektronizace vlastního působení jako takového, a v tomto ohledu je třeba pokračovat v elektronizaci státní správy. Jde-li o přímou či nepřímou podporu elektronického obchodu prostřednictvím různých nástrojů, projektů a aktivit, lze obecně shrnout, že podpora podnikání s vazbou na elektronický obchod prostřednictvím konkrétních nástrojů a aktivit je v ČR rozvinutá a lze ji považovat za postačující.

Do budoucna se jeví jako efektivnější zabývat se klíčovými aspekty elektronického obchodu, resp. digitální ekonomiky, které jsou samostatně uchopitelné a tudíž lépe "analyzovatelné", jako např. ochrana spotřebitele, daňové a platební systémy, doručování balíků, "digitální" smluvní právo, přeshraniční konzumace digitálního obsahu a v neposlední řadě elektronizace veřejné správy. V dlouhodobém horizontu lze předpokládat, že se bude stále méně rozlišovat elektronický a kamenný obchod, neboť stále více obchodníků oba způsoby prodeje (nakupování) spojuje a zákazník následně často ani nerozlišuje způsob nákupu. V tomto ohledu je třeba se do budoucna více oprostit od rozlišování prodeje podle způsobu podání objednávky nebo uzavření kupní smlouvy.