Úvodní stránka

Vážená návštěvnice, vážený návštěvníku,

těší nás, že jste navštívil(a) právě tyto stránky Ministerstva průmyslu a obchodu, které byly vytvořeny se záměrem stručně a jednoduše vysvětlit základy živnostenského podnikání v České republice.

Konkrétně se na této stránce zaměříme na vymezení podstaty živnostenského podnikání, smyslu a účelu českého živnostenského práva a vysvětlíme si jeho prameny. V podrobnostech a pro lepší orientaci doplňujeme, že další informace jsou řazeny vpravo v jednotlivých tematických oddílech.

Obecně o podnikání – základní znaky podnikání

Podnikáním obecně rozumíme takovou formu lidské činnosti, jejímž cílem je tomu, kdo ji vykonává, tj. podnikateli, generovat výdělek. Přesněji řečeno, vyjdeme-li z dikce § 420 odst. 1 občanského zákoníku, který obsahuje definici podnikatele, základními znaky podnikání, které musí být splněny vždy, tj. současně, jsou

• skutečnost, že podnikatel vykonává svou činnost samostatně,
• na vlastní účet a odpovědnost, tj. na vlastní podnikatelské riziko,
• za účelem dosažení zisku,
• soustavně, a to
• živnostenským anebo jiným způsobem.

Svoboda podnikání a její omezení zákony

Právo svobodně podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost patří v České republice mezi základní práva garantována každému Listinou základních práv a svobod (čl. 26 odst. 1). To ovšem ještě neznamená, že právo svobodně podnikat je neomezené. Jakkoli Ústava ČR v čl. 2 odst. 4 garantuje svobodu fyzické osobě a právnické osobě chovat se nebo jednat, příp. se zdržet jednání v právních i jiných vztazích způsobem, který sama uzná za vhodný, je třeba zdůraznit, že svoboda jednání soukromé osoby, kam patří i svoboda podnikání, může být zákonem omezena (čl. 26 odst. 2 Listiny základních práv a svobod). Zákonodárce koriguje podnikání právními předpisy z mnoha rozličných důvodů. Ponecháme-li stranou nastavení jednotných pravidel „hry“, které jsou důležité pro vstup a průběh podnikání (např. otázka věku či bezúhonnosti podnikatele, daňová či sociální hlediska apod.), zákony omezují či přímo zakazují podnikateli určité obchodní praktiky (např. obchod s lidmi) a chrání podnikatele i spotřebitele před nepoctivými obchodními praktikami, „fušérstvím“ či přímo neoprávněným podnikáním.

Živnostenské podnikání, pojetí živnosti a živnostenského práva

Živnostenské podnikání představuje specifický druh podnikání v oblasti výroby, obchodu a poskytování služeb. Vzhledem k tomu, že jako takové je jedním z obratlů páteře české ekonomiky, otázka jeho správného usměrňování regulatorními nástroji práva je pro českého zákonodárce jedním z nejdůležitějších úkolů. V tomto případě hovoříme o živnostenském právu. Novinky v oblasti živnostenského podnikání a práva naleznete v oddíle Aktuální informace, který obsahuje také informace z oblasti judikatury, digitalizace veřejné správy či regulace reklamy (k reklamě lze dále odkázat na oddíl Expertní komise k zákonu o regulaci reklamy).

Živnostenské právo spadá do rodiny práv veřejných a jako takové je tvořeno skladbou několika právních předpisů o různé právní síle. Patrně nejvýznamnějším právním předpisem ze všech je živnostenský zákon. Neméně významným právním předpisem je však třeba zákon o živnostenských úřadech, který upravuje soustavu živnostenských úřadů v České republice, anebo nařízení vlády č. 278/2008 Sb., kterým se stanoví obsahové náplně jednotlivých živností. Základní právní předpisy (živnostenský zákon a obsahové náplně jednotlivých živností) naleznete v oddíle Právní předpisy.

Živností se rozumí soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem. Živnosti dělíme na ohlašovací (řemeslné, vázané a živnost volnou) a koncesované. Provozovat živnost, lze pouze na základě živnostenského oprávnění. Návod, jak získat živnostenské oprávnění (ohlásit živnost nebo požádat o koncesi), najdete v oddíle Průvodce živnostenským podnikáním.

• Formuláře pro podání, která podnikatel musí učinit před vstupem do podnikání, ale i během podnikání, a to na živnostenském úřadě, příslušné správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně, najdete v oddíle CRM – Jednotný registrační formulář, konkrétně na konci článku Jednotný registrační formulář. Dále zde naleznete Rádce (nejen pro začínající) podnikatele, který obsahuje informace o základních požadavcích stanovených právními předpisy pro zahájení a průběh živnostenského podnikání. V tomto oddíle se dále nachází Popis rozhraní pro externí odběratele.
• Problematikou dočasného a příležitostného poskytování služeb na území České republiky v činnostech, které jsou živnostmi, a oznamováním výkonu regulované živnosti uznávacímu orgánu se zabývá oddíl Povinnosti osob dočasně poskytujících služby na území České republiky.
• Podrobnosti k vydávání osvědčení fyzickým osobám, které hodlají v jiném členském státě EU vykonávat regulovanou činnost, která je živností, naleznete v oddíle Vydávání osvědčení o odborné kvalifikaci a výkonu předmětné činnosti v ČR.
• Proces uznávání odborné kvalifikace získané v jiném členském státě Evropské unie pro oblast živnostenského podnikání v České republice popisuje oddíl Uznávání odborné kvalifikace pro oblast živnostenského podnikání.
• V oddíle Statistické údaje o podnikatelích jsou uvedeny statistické údaje z živnostenského rejstříku.
• Kontaktní adresy na krajské a obecní živnostenské úřady naleznete v oddíle Adresář živnostenských úřadů.
• Informace o živnostenském podnikání doplňují podrobnosti o kontrolní činnosti Ministerstva průmyslu a obchodu jako ústředního správního orgánu pro oblast živnostenského podnikání.

Soustava živnostenských úřadů České republiky

Výkon státní správy v oblasti živnostenského podnikání je svěřen živnostenským úřadům, jejich postavení a kompetence jsou upraveny zákonem č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, v platném znění. Soustava živnostenských úřadů je třístupňová a je tvořena:

• obecními živnostenskými úřady,
• krajskými živnostenskými úřady,
• Živnostenským úřadem České republiky, jehož působnost vykonává Ministerstvo průmyslu a obchodu.

1. Obecní živnostenské úřady (celkem 227), jsou zákonem zřízeny na obcích s rozšířenou působností. Obecními živnostenskými úřady jsou odbory obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, těch je celkem 205. K nim je nutno přičíst 22 obecních živnostenských úřadů na území hlavního města Prahy – živnostenské odbory úřadů městských částí určených Statutem hlavního města Prahy. Obecní živnostenské úřady vykonávají činnost prvostupňového orgánu podle živnostenského zákona. V souvislosti se zjednodušením administrativní zátěže podnikatelů podnikajících na základě živnostenského oprávnění mohou zprostředkovat pro podnikatele podání vůči finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně a úřadu práce. Neméně významnou činností obecních živnostenských úřadů je funkce jednotného kontaktního místa (podle zákona č. 222/2009 Sb., o volném poskytování služeb, v platném znění). Tato funkce však není svěřena všem obecním živnostenským úřadům. To, který živnostenský úřad vykonává činnost jednotného kontaktního místa, je určeno vyhláškou č. 248/2009 Sb., kterou se stanoví seznam jednotných kontaktních míst.

1. Krajské živnostenské úřady (celkem 14) jsou zřízeny na krajských úřadech jako jejich odbory, na území hlavního města Prahy je krajským živnostenským úřadem živnostenský odbor Magistrátu hlavního města Prahy. Krajský živnostenský úřad je nadřízeným správním orgánem pro obecní živnostenské úřady ve svém správním obvodu ve smyslu § 178 správního řádu. Jako takový především rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím vydaným obecními živnostenskými úřady a vykonává dozor nad jejich činností. Krajský živnostenský úřad řídí a koordinuje činnost obecních živnostenských úřadů a vykonává pro ně metodickou činnost, vydává pro jejich potřebu stanoviska v rámci svěřené pravomoci, včetně činnosti centrálních registračních míst a jednotných kontaktních míst. V jeho pravomoci je i možnost nařídit obecnímu živnostenskému úřadu ve svém správním obvodu provedení živnostenské kontroly, ať již tematicky zaměřené na určitou podnikatelskou činnost, nebo na kontrolu konkrétního podnikatele. Jako nadřízený orgán obecních živnostenských úřadů řeší odvolání proti rozhodnutí, které vydal obecní živnostenský úřad v územním obvodu krajského živnostenského úřadu, přezkoumává rovněž správnost takového rozhodnutí atd.

1. Živnostenský úřad České republiky je ústředním orgánem státní správy pro oblast živnostenského podnikání. Jako ústřední orgán zpracovává koncepce pro oblast živnostenského podnikání, řídí, kontroluje a koordinuje činnost krajských živnostenských úřadů a jejich prostřednictvím i činnost obecních živnostenských úřadů. Živnostenský úřad České republiky je také metodickým orgánem pro oblast živnostenského podnikání, řeší odvolání proti rozhodnutím krajských živnostenských úřadů. V jeho pravomoci je nařídit kterémukoliv živnostenskému úřadu provedení živnostenské kontroly. Byť je jeho působnost dána zákonem, nebyl dosud zřízen. Jeho působnost tak v současné době vykonává Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. Součástí jeho činnosti je tak i tvorba zákonné úpravy živnostenského podnikání na území České republiky. V rámci Ministerstva průmyslu a obchodu je výkon činnosti Živnostenského úřadu České republiky svěřen organizačním řádem odboru živností a spotřebitelské legislativy. Živnostenský úřad České republiky je také správcem živnostenského rejstříku, zajišťuje propojení tohoto rejstříku se základními registry veřejné správy a dalšími informačními rejstříky. Zajišťuje zveřejňování údajů ze živnostenského rejstříku formou dálkového přístupu a další rozvoj informačního systému rejstříku živnostenského podnikání. Při naplňování své činnosti spolupracuje s příslušnými správními úřady a ministerstvy, v jejichž působnosti jsou odvětví, ve kterých se provozují živnosti, dále spolupracuje s hospodářskými komorami, podnikatelskými sdruženími a svazy. Pro potřeby své činnosti je od nich oprávněn požadovat stanoviska a vyjádření týkající se jejich působnosti. Tato stanoviska a vyjádření jsou tyto orgány povinny sdělit Živnostenskému úřadu České republiky do 15 dnů.