Úvodní stránka

Hlavní souhrnná publikace Českého statistického úřadu (ČSÚ) Informační společnost v číslech 2019 mapuje rozvoj digitální společnosti v České republice a v zemích Evropské unie. V sedmi kapitolách představuje nejnovější údaje o využívání internetu a dalších digitálních technologií a systémů jak ze strany občanů a podniků, tak ve veřejné správě nebo v oblasti vzdělávání, bankovnictví či ve zdravotnictví. Dále nabízí data o dostupné telekomunikační a internetové infrastruktuře. Kromě podrobných dat za Českou republiku (84 tabulek a 149 grafů) obsahuje každá kapitola metodický úvod a u většiny ukazatelů nechybí i mezinárodní srovnání (69 grafů). Porovnávání údajů získaných ČSÚ z oficiálních ročních šetření nám dává možnost udělat si obrázek o tom, jaké je postavení České republiky v rámci jednotlivých zemí Evropské unie v oblasti digitální společnosti.

V uceleném statistickém přehledu (každoročně zveřejňovaném na konci března) je možné sledovat až do roku 2018 vývoj digitální transformace české ekonomiky a s ní související rozvoj informační společnosti, který je celospolečenským fenoménem ovlivňujícím kvalitu života a životní úroveň. Oddělení služeb informační společnosti na Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO), které zodpovídá za agendu spojenou se směrnicí 2000/31/ES,  o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu[1], považuje statistické údaje a analýzy vybraných služeb informační společnosti za velmi cenný zdroj informací pro další rozvoj a směřování české informační společnosti. V loňském roce tak na základě iniciativy MPO vznikl projekt, který si kladl za cíl zmapovat zprostředkovatele audiovizuálního i neaudiovizuálního autorskoprávně chráněného obsahu, včetně dopadů na podnikatele při případném přijetí jak nelegislativních opatření, tak i nové legislativy rozpracované v doporučení Komise (EU) 2018/334[2]. Výstupem projektu byla Studie poskytovatelů vybraných služeb informační společnosti v České republice v rámci Společnosti 4.0. Z její závěrečné zprávy vyplývá, že aktuálně platný právní rámec v České republice (plynoucí zejména z úpravy zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů, a směrnice o elektronickém obchodu), dostatečně naplňuje požadavky na ochranu práv k duševnímu vlastnictví a případné přijetí nové legislativy dle doporučení by pravděpodobně vedlo spíše k neuspokojivým výsledkům při vynaložení značných nákladů, jak ekonomických, tak i neekonomických. MPO považuje za vhodné podporovat princip sektorového přístupu k regulatorním opatřením, samoregulaci a zajištění spolupráce mezi všemi subjekty. Zvláštní legislativní úprava se v tuto chvíli nejeví jako nezbytná. Vzhledem k vysoce proměnlivému a inovativnímu prostředí informačních a komunikačních technologií (ICT) MPO aktivně sleduje současné politické priority před květnovými volbami do Evropského parlamentu. Také změny ve složení nové Evropské komise v tomto roce mohou přinést nové výzvy týkající se agendy elektronického obchodu, a tedy i nové nároky na fungování online platforem. Česká republika vnímá jakoukoliv regulaci zprostředkovatelů internetových služeb jako citlivé téma a zastává názor, že jakoukoliv regulaci v této oblasti je nutné podložit důkladnými analýzami, ze kterých vyplyne nezbytnost takové regulace.

Z šetření ČSÚ vyplývá, že došlo v České republice k velkému rozšíření vysokorychlostního připojení k internetu. Zatímco v roce 2008 mělo vysokorychlostní připojení 79% domácností s internetem, v loňském roce ho mělo již více než 99% takových domácností. Téměř čtyři pětiny českých domácností mají v roce 2018 počítač (78%) a přístup na internet má 81%. Máme více uživatelů internetu, než je současný průměr Evropské unie. Podle statistiky ČSÚ poprvé v roce 2018 překročil podíl českých uživatelů sociálních sítí starších 16 let hranici 50%. V České republice používá sociální sítě, jako je Facebook, Instagram či Twitter, více než 4,5 milionů osob. Naopak v řadě činností vykonávaných přes internet jsme pod evropským průměrem. Například v nakupování na internetu nebo ve využívání předplacených videí z filmových katalogů. Velmi aktivní jsou Češi při užívání internetového bankovnictví. V roce 2018 využilo služeb internetového bankovnictví 62% jednotlivců ve věku 16 až 74 let. V této činnosti jsme nad průměrem Evropské unie (54%) a předstihli jsme Německo (59%) a Rakousko (58%).

Česká republika má velké ambice přiblížit veřejnou správu občanovi. Do Poslanecké sněmovny míří zcela klíčový zákon, který má českým občanům garantovat možnost komunikovat se státem digitálně, a sice Zákon o právu na digitální služby a o změně některých zákonů. Takový revoluční zákon by Českou republiku mohl posunout mezi lídry eGovernmentu v Evropě. V porovnávacím grafu ČSÚ Jednotlivci v zemích EU využívající internet při jednání s veřejnou správou jsou Češi lehce nad průměrem EU (52%) a mají 53% uživatelů jako Maďarsko (přičemž ČR měla ještě v roce 2008 29% jednotlivců a Maďarsko 37%). V tomto grafu má například v roce 2018 Slovensko 51% takových jednotlivců, Rakousko 66% a Dánsko 92%. V České republice by měl být v budoucnu bránou ke všem elektronickým službám státu Portál občana, jehož ostrý provoz spustilo v červenci loňského roku Ministerstvo vnitra (na stránkách www.gov.cz). Postupně se zde rozrůstá množství služeb státu, které lidé mohou prostřednictvím eObčanky využívat online, aniž by museli na úřad nebo Czech POINT. Již je na Portál občana napojen například katastr nemovitostí, živnostenský rejstřík nebo registr řidičů. Lze očekávat nadále výrazný pokrok ve využívání online komunikace      s veřejnou správou.

Rozšíření internetu a jeho pronikání do běžného života přineslo revoluční změny v komunikaci, ve vyhledávání informací i v možnostech propagace a sebeprezentace. Roční statistická šetření ČSÚ zachycují dynamický vývoj české informační společnosti i nejaktuálnější tendence v prostředí ICT. Na evropské úrovni budou nejaktuálnější data k využití ICT zveřejněna v červnu 2019 prostřednictvím Digital Economy and Information Society Index (DESI).

 

---

[1]Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu)

[2]Doporučení Komise (EU) 2018/334 ze dne 1. března 2018 o opatřeních pro efektivní boj proti nezákonnému obsahu online