Úvodní stránka

Internet, stejně jako elektřinu nebo dopravní cesty, lze v současné době považovat za jednu            ze základních veřejných infrastruktur, nezbytných pro plnohodnotné fungování společnosti. Internet je fenoménem dnešní doby a k němu se neodmyslitelně váží služby informační společnosti. Ministerstvo průmyslu a obchodu v oblasti služeb informační společnosti usiluje o vyvážený rozvoj tohoto významného segmentu digitální ekonomiky, a to zejména zajišťováním kompatibility právního rámce pro rozvoj služeb informační společnosti a udržením jejich volného pohybu na vnitřním trhu Evropské unie.

Nejnovější údaje o tom, jak a k čemu využíváme internet, přináší listopadová publikace Českého statistického úřadu (ČSÚ) pod názvem Využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci. Publikace obsahuje mnoho zajímavých údajů z letošního roku, které byly získány v rámci každoročního Výběrového šetření o využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci.        

Ze šetření vyplývá, že již téměř čtyři pětiny českých domácností mají v roce 2018 počítač (78%) a podobný podíl má rovněž přístup na internet (81%). Zatímco v roce 2008 mělo vysokorychlostní připojení 79% domácností s internetem, v roce 2018 ho využívá již více než 99% takových domácností. Přibývá uživatelů, kteří k internetu přistupují prostřednictvím mobilního telefonu nebo tabletu: zatímco v roce 2010 se z mobilního telefonu připojovala na internet 4% osob, v roce 2018 je to již 58%. Meziročně vzrostl podíl domácností vybavených tabletem z 24% na 32%. Z domácností s dětmi využívá pak tablet více než polovina z nich.

Podíl uživatelů sociálních sítí starších 16 let překročil podle statistiky ČSÚ v letošním roce hranici 50%. Mezi mladými ve věku 16-24 let používá sociální sítě již 97%, v nejstarší věkové skupině      nad 65 let je to zatím 8%. V rámci používání sociálních sítí jsme v České republice z hlediska mezinárodního srovnávání pod průměrem Evropské unie. Například v Dánsku používají sociální sítě tři čtvrtiny obyvatel, více než 70% vykazují rovněž Belgie, Velká Británie a Švédsko. Tři čtvrtiny uživatelů sociálních sítí v České republice odpovídá uživatelům do 44 let.

Ze šetření ČSÚ je patrné, že každý druhý Čech sleduje na internetu videa, přičemž nejvíce k tomu používá stránky typu YouTube (44%).  Stránky určené ke sdílení videí nejvíce sledují v rámci Evropské unie obyvatelé Lucemburska (77%), Dánové (75%) a Švédové (71%). Internetové televize[1] sleduje pouze čtvrtina obyvatel České republiky.

Sledování placených filmů, seriálů a jiných pořadů není v České republice příliš rozšířené.               Této služby v roce 2018 využívají pouze 4% obyvatel a dominují mezi nimi mladší věkové skupiny, vysokoškolsky vzdělaní a studenti. Průměr v Evropské unii činí 17%, nejaktivnější jsou v této činnosti Dánové (48%).[2] K poslechu hudby využívá na základě zjištění ČSÚ internet 41% obyvatel České republiky, u studentů pak jde o 90%. Opačný trend než u většiny ostatních činností vykonávaných na internetu je patrný u počítačových her, a sice že podíl hráčů online her mezi uživateli internetu klesá se zvyšujícím se vzděláním. Zatímco jednotlivců, kteří hrají nebo stahují hry na internetu, je mezi uživateli internetu se základním vzděláním 31%, mezi uživateli s vysokoškolským vzděláním jich je jen 18%. Nejvíce hráčů online nicméně najdeme rovněž mezi studenty.

V posledních letech se intenzivně rozmáhá trend tzv. sdíleného ubytování. I přes rostoucí popularitu ubytování v soukromí si Češi stále rezervují ubytování hlavně v hotelích, penzionech a dalších komerčních zařízeních. Z dat ČSÚ vyplývá, že ubytování v soukromí si v roce 2018 zajistilo 5% Čechů, což je ve srovnání s ostatními zeměmi evropské osmadvacítky hluboce pod průměrem. Ten činil v roce 2017 18%.

Prodej zboží nebo služeb na internetu je doménou především mladých lidí. Z celkového počtu osob, které něco přes internet nabízejí, jsou tři čtvrtiny ve věku do 44 let. Nejvyspělejším typem webových stránek a aplikací, přes které lze nabízet věci k prodeji, jsou podle ČSÚ stránky,           přes které lze rovnou uskutečnit i platbu. Příkladem takových portálů či aplikací je Aukro nebo Airbnb. Takové stránky či aplikace využívají však k prodeji jen 4% Čechů. Inzertní webové stránky, přes které není možné provádět platbu, používá u nás 8% osob, přičemž 22% z nich jsou ženy      na mateřské a rodičovské dovolené. V evropském srovnání jsou Češi v nakupování na internetu stále těsně pod evropským průměrem, a to i přesto, že máme více uživatelů internetu, než je průměr v Evropské unii.

V následujících letech lze v české společnosti očekávat nárůst v užívání sociálních sítí a služeb dostupných online.     

   

[1] Televize, které nemají protějšek v klasickém televizním vysílání – např. televize Stream nebo Playtvak.

[2] Dostupný údaj je za rok 2016.