Úvodní stránka

Soudní dvůr EU (dále jen „SD EU“) v odpovědi na předběžné otázky obchodního soudu v Barceloně č. 3 přednesl dne 20. prosince 2017 rozhodnutí ve věci C-434/15, Asociación Profesional Elite Taxi proti Uber Systems Spain SL. Podstata předběžných otázek spočívá ve zhodnocení, zda je služba poskytovaná společností Uber službou informační společnosti ve smyslu směrnice 2015/1535 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti nebo nikoli. Pokud by SD EU rozhodl, že služba poskytovaná společností Uber je službou informační společnosti ve smyslu uvedené směrnice, bylo by při přijímání předpisů regulujících tuto službu nezbytné respektovat pravidla nastavená směrnicí 2000/31/ES, o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“). SD EU rozhodl, že posuzovanou zprostředkovatelskou službu, jejímž účelem je prostřednictvím aplikace pro chytré telefony za úplatu propojit neprofesionální řidiče využívající k přepravě svoje osobní vozidlo s osobami, které potřebují přepravit v rámci města, je nezbytné považovat za „službu v oblasti přepravy“. Tato služba musí být vyloučena z působnosti směrnice 2000/31/ES, stejně jako z působnosti směrnice 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu a čl. 56 Smlouvy o fungování EU.

Rozsudkem ve věci C-434/15 Soudní dvůr EU klíčovým způsobem doplnil výklad týkající se služeb informační společnosti www.kyivpost.com SD EU v této souvislosti uvedl, že zprostředkovatelská služba se v zásadě odlišuje od dopravní služby. Samotnou službu zprostředkování kontaktu je přitom možné považovat za službu informační společnosti podle směrnice 2015/1535 a následně na ni použít směrnici 2000/31/ES, neboť je běžně poskytována na dálku, za úplatu, elektronicky a na základě individuální žádosti příjemce služby. K tomuto však SD EU ve svém rozsudku doplnil, že služba, jakou je předmětná posuzovaná služba společnosti Uber, nepředstavuje pouze služby zprostředkování kontaktu mezi neprofesionálním řidičem a osobou poptávající přepravu ve městě. Zprostředkovatel dané služby přímo vytváří nabídku přepravy v rámci města, kterou zpřístupňuje prostřednictvím aplikace a zároveň organizuje její všeobecné fungování ve prospěch osob, které chtějí tuto nabídku využít. Společnost Uber má navíc rozhodující vliv na podmínky, za kterých řidiči poskytují své služby. V této souvislosti je podle SD EU zjevné, že společnost Uber prostřednictvím aplikace stanovuje přinejmenším maximální cenu jízdy a danou částku vybírá prostřednictvím své aplikace od klienta před tím, než část z této sumy vyplatí řidiči. Společnost současně vykonává určitou kontrolu kvality vozidel a chování řidičů.

Zprostředkovatelskou službu poskytovanou společností Uber je proto třeba považovat za neoddělitelnou součást celkové služby, jejímž hlavním prvkem je přepravní služba, a která z tohoto důvodu nemůže být kvalifikovaná jako služba informační společnosti. Toto rozhodnutí SD EU podporuje i jeho dřívější judikatura, podle které pojem „služba v oblasti přepravy“ zahrnuje nejen přepravní službu jako takovou, ale i službu, která je neoddělitelně spjatá s fyzickým aktem přepravy osob nebo zboží z jednoho místa na druhé prostřednictvím vozidla (viz rozsudek ve věci C‑168/14 nebo stanovisko 2/15).