Úvodní stránka

 

1. Productores de Música de Espańa (Promusicae) proti Teléfonica de Espańa (C-275/06)

Evropský soudní dvůr dne 29. ledna 2008 ve věci C-275/06 rozhodl, že směrnice 2000/31/ES, 2001/29/ES, 2004/48/ES a 2002/58/ES neukládají členským státům, aby v takové situaci, jako je situace ve věci v původním řízení, stanovily povinnost sdělit osobní údaje za účelem zajištění účinné ochrany autorského práva v rámci občanskoprávního řízení.

Právo Společenství však po uvedených státech požaduje, aby při provádění těchto směrnic dbaly na to, aby se opíraly o výklad těchto směrnic, který umožní zajistit spravedlivou rovnováhu mezi jednotlivými základními právy chráněnými právním řádem Společenství. Dále je nutné, aby při plnění opatření, která tyto směrnice provedla ve vnitrostátním právním řádu, orgány a soudy členských států nejen vykládaly své vnitrostátní právo v souladu s těmito směrnicemi, ale rovněž, aby se neopíraly o takový jejich výklad, který by byl v rozporu s danými základními právy nebo s jinými obecnými zásadami práva Společenství, jako je zásada přiměřenosti. Viz více.

 

2. Verbraucherzentrale Bundersverband eV. proti deutsche internet versicherung AG (C-298/07)

Evropský soudní dvůr dne 16. července 2008 ve věci C-298/07 rozhodl, že článek 5 odst. 1 písm. c) směrnice 2000/31/ES musí být vykládán v tom smyslu, že poskytovatel služeb je povinen poskytnout příjemcům služby ještě před uzavřením smlouvy s nimi vedle adresy své elektronické pošty také další informace, jež umožňují rychlé navázání kontaktu a přímou a účinnou komunikaci.

Těmito informacemi nemusí být nutně telefonní číslo. Mohou spočívat v elektronickém kontaktním formuláři, pomocí něhož se příjemci služby mohou obracet prostřednictvím internetu na poskytovatele služeb a na který poskytovatel služeb odpoví elektronickou poštou, s výjimkou situací, kdy příjemce služby, který po navázání kontaktu elektronickými prostředky s poskytovatelem služeb nemá přístup k elektronické síti, požádá uvedeného poskytovatele o přístup k jinému než elektronickému prostředku komunikace. Viz více.

 

3. LSG-Gesellschaft zur Wahrnehmung von Leistungsschutzrechten GmbH proti Tele2 Telecommunication GmbH (C-557/07)

Evropský soudní dvůr dne 19. února 2009 ve věci C-557/07 rozhodl, že právo Společenství, a zejména čl. 8 odst. 3 směrnice 2004/48/ES, ve spojení s čl. 15 odst. 1 směrnice 2002/58/ES, nebrání tomu, aby členské státy stanovily povinnost předávání provozních osobních údajů třetím osobám soukromého práva za účelem postihu porušení autorského práva před občanskoprávními soudy. Právo Společenství vyžaduje, aby členské státy v rámci provedení směrnic 2000/31/ES, 2001/29/ES, 2002/58/ES a 2004/48/ES dbaly na to, aby se opíraly o výklad těchto směrnic, který umožní zajistit spravedlivou rovnováhu mezi jednotlivými dotčenými základními právy. Krom toho je nutné, aby orgány, jakož i soudy členských států při plnění opatření provádějících uvedené směrnice nejen vykládaly své vnitrostátní právo v souladu s těmito směrnicemi, ale rovněž dbaly na to, aby se neopíraly o takový jejich výklad, který by byl v rozporu se základními právy nebo s ostatními obecnými zásadami práva Společenství, jako je zásada přiměřenosti. Viz více.

Evropský soudní dvůr dále rozhodl, že poskytovatel přístupu, který uživateli pouze zprostředkovává přístup k internetu, aniž by nabízel jiné služby, jako je zejména služba elektronické pošty, služba stahování nebo sdílení souborů, a aniž by nad využívanou službou vykonával právní či faktickou kontrolu, musí být považován za "zprostředkovatele" ve smyslu čl. 8 odst. 3 směrnice 2001/29/ES.

 

4. Google France Google, Inc. proti Louis Vuitton Malletier (C-236/08), Viaticum SA, Luteciel SARL (C-237/08), Centre national de recherche en relations humaines (CNRRH) SARL, Pierre-Alexis Thonet, Bruno Raboin, Tiger SARL (C-238/08)

Evropský soudní dvůr rozhodl dne 23. března 2010 ve věci C-236/08 až C-238/08, že čl. 14 směrnice 2000/31/ES musí být vykládán v tom smyslu, že se pravidlo v něm uvedené použije na poskytovatele optimalizace pro vyhledávání na internetu, jestliže tento poskytovatel nehrál aktivní roli takové povahy, že by bylo možné konstatovat, že uložená data zná nebo kontroluje. Jestliže takovou roli nehrál, uvedený poskytovatel nemůže být odpovědný za data, která uložil na žádost inzerenta, s výjimkou případu, kdy poté, co se dozvěděl o protiprávním charakteru těchto dat nebo činností tohoto inzerenta, uvedená data neprodleně neodstranil nebo k nim neznemožnil přístup. Viz více.

 

5. Ker-Optika bt proti `ANTSZ Dél-dunántúli Regionális Intézete (C-108/09)

Evropský soudní dvůr rozhodl dne 2. prosince 2010 ve věci C-108/09, že vnitrostátní pravidla týkající se uvádění kontaktních čoček na trh spadají do působnosti směrnice 2000/31/ES v rozsahu, v němž se týkají prodeje takových čoček prostřednictvím internetu. Naproti tomu vnitrostátní pravidla týkající se dodání těchto čoček do působnosti této směrnice nespadají.

Soud dále rozhodl, že články 34 SFEU (Smlouvy o fungování EU) a 36 SFEU, jakož i směrnice 2000/31/ES musejí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která dovoluje uvádění kontaktních čoček na trh pouze v prodejnách specializujících se na zdravotnické prostředky. Viz více.