Na tuto skutečnost upozornil Úřad pro ochranu osobních údajů na základě závěrů své dozorové činnosti
Úřad na ochranu osobních sdělení (dále je „ÚOOÚ“ nebo „Úřad“) upozornil ve zprávě publikované na svém webu dne 5. května 2017, že odpovědnost za šíření obchodních sdělení nenese výhradně rozesílatel těchto sdělení, ale také subjekt, v jehož prospěch bylo obchodní sdělení zasíláno a který takové rozesílání (mailovou kampaň) ve svůj prospěch inicioval, a to na základě pokynu, příkazu, uzavřením smlouvy nebo jiným obdobným úkonem. K tomuto závěru Úřad dospěl na základě ukončených šetření týkajících se šíření nevyžádaných obchodních sdělení. Závěr ÚOOÚ přitom je založen na § 11 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, který staví na objektivní odpovědnosti, tj. odpovědnosti za právní stav. Podle výkladu MPO, odboru poštovních služeb a služeb informační společnosti, je objektivní odpovědnost patrná také z § 7 tohoto zákona, jímž jsou podmínky šíření obchodních sdělení upraveny. Úřad k tomuto dodává, že není možné se odpovědnosti za šíření obchodního sdělení zprostit jejím pouhým přenesením na rozesílatele prostřednictvím uzavřené smlouvy. Rozumí se přitom, že právně závazný výklad zákona č. 480/2004 Sb. může učinit pouze soud.
Za šíření obchodních sdělení je odpovědný nejen rozesílatel, ale i objednatel tohoto sdělení Z dikce uvedeného zákona Úřad usuzuje, že jeho smyslem je mj. chránit soukromí v co nejširší možné míře. Právě v tomto ohledu je podle ÚOOÚ nutné za šiřitele obchodních sdělení považovat i takovou osobu, která k šíření obchodních sdělení ve svůj prospěch udělila pokyn nebo příkaz, který může být případně uzavřený smluvně. Pokud se nejedná o zákazníka, je třeba pro šíření obchodních sdělení, a to jak e-mailem, tak SMS zprávami, souhlasu adresáta takového obchodního sdělení. Pro úplnost Úřad uzavírá, že takový souhlas musí být především učiněn z vlastní vůle a bez nátlaku, současně vědomý a informovaný, kdy je zřejmé, pro jaký účel se osobní údaj poskytuje a také komu je poskytován. Je tedy patrné, že souhlas musí být prokazatelný a důkazní břemeno leží vždy na straně šiřitele.
V souvislosti s rozesíláním nevyžádaných obchodních sdělení udělil Úřad společnosti EURYDIKAPOL, s. r. o. (dříve společnost JH HOLDING s. r. o.) dne 16. května 2017 pokutu ve výši 4 250 000 Kč. Jedná se doposud o nejvyšší pokutu udělenou ÚOOÚ za rozesílání nevyžádaných obchodních sdělení, kdy Úřad přihlédl nejenom k počtu přijatých stížností v počtu přibližně 700 žádostí, ale také k počtu unikátních adres, na které byla obchodní sdělení zaslána, tj. počet lidí, kteří byli vystaveni tomuto protiprávnímu jednání. Úřad ve své zprávě informující o udělení této pokuty konstatuje, že společnost neprokázala obdržení souhlasů adresátů obchodního sdělení ve smyslu § 7 odst. 2 zákona č. 480/2004 Sb. Zasílání nevyžádaných obchodních sdělení tudíž prováděla bez těchto souhlasů, čímž se dopustila správního deliktu dle § 11 odst. 1 písm. a) citovaného zákona, neboť adresáti nebyli ani jejími zákazníky.
ÚOOÚ při udělení pokuty také zohlednil, že společnost i přes zahájenou kontrolu nadále nevyžádaná obchodní sdělení zasílala a nedbala tak na upozornění Úřadu. Přitěžující okolností byla dle vyjádření ÚOOÚ rovněž skutečnost, že šíření obchodních sdělení bylo vysoce obtěžující, neboť na některé adresy byla obchodní sdělení doručena v řádech několika desítek obtěžujících e-mailů a v jednom případě bylo dokonce doručeno téměř dvě stě nevyžádaných obchodních sdělení.
Zdroj dat | www.mpo.cz |
---|---|
Originál | mpo.cz/cz/e-komunikace-a-posta/postovni-sluzby/sluzby-informacni-spolecnosti/za-sireni-obchodnich-sd... |