Jednou z nejdůležitějších povinností, kterou stanovuje nové nařízení o digitálních službách, je povinnost online platforem uveřejnit průměrný počet aktivních příjemců služeb v Unii. Tento požadavek musí splnit všechny platformy (kromě těch, které jsou mikro a malými podniky) již do 17. února 2023. Následující text má za cíl vysvětlit novou povinnost a pomoci tak českým digitálním podnikům správně vypočítat počet svých příjemců služeb, aby splnily požadavek stanovený v nařízení.[1]
Přelomové nařízení Evropského parlamentu a Rady 2022/2065 o jednotném trhu digitálních služeb (neboli Digital Services Act, dále také jen „nařízení DSA“) stanovuje rozmanitou škálu nových povinnosti pro digitální služby. Tyto povinnosti stanovuje asymetricky dle charakteru a dle velikosti služby – mikro a malé podniky mají z některých povinností výjimku, a naopak pro platformy s počtem uživatelů vyšším než 45 miliónů (10 % obyvatel Unie) platí dodatečné povinnosti a nejvyšší úroveň povinností náležité péče, která je úměrná jejich společenskému dopadu, který se co do rozsahu a dopadu liší od rizik způsobených menšími platformami. Tyto platformy jsou označovány jako velmi velké online platformy (very large online platform, dále jen „VLOP“) nebo velmi velké online vyhledávače (very large online search-engine, dále jen „VLOSE“). Aby mohla Komise správně identifikovat tyto VLOP a VLOSE, stanovuje nařízení DSA v čl. 33 odst. 2 následující povinnost:
„Do 17. února 2023 a alespoň každých šest měsíců poté zveřejňují poskytovatelé pro každou online platformu nebo internetový vyhledávač ve veřejně přístupné části svého online rozhraní informace o průměrném měsíčním počtu aktivních příjemců služby v Unii, který se vypočítá jako průměr za období předchozích šesti měsíců.“
Tato povinnost se týká všech online platforem mimo mikropodniky a malé podniky.[2]
Na základě těchto údajů přijme Komise rozhodnutí o určení VLOP nebo VLOSE. Svoje rozhodnutí Komise oznámí těmto poskytovatelům a zveřejní jejich seznam v Úředním věstníku EU. Veškeré povinnosti stanovené v DSA se na tyto poskytovatele vztahují již po uplynutí 4 měsíců od oznámení Komise.[3] Pro ostatní poskytovatele platí povinnosti plynoucí z nařízení až od 17. února 2024, právě mimo povinnost týkající se počtu příjemců.
Jak zjistit průměrný měsíční počet aktivních příjemců?
Pro správný výpočet je nutné definovat si všechny pojmy, v prvé řadě příjemce služby. Dle čl. 3 odst. b) je příjemcem „jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která využívá zprostředkovatelskou službu, zejména pro vyhledávání či zpřístupňování informací.“ Recitál 2 dále upřesňuje, že příjemcem může být podnik i spotřebitel, tedy např. podnikatelský účet na sociální platformě nebo soukromý profil jednotlivce.
Nařízení pak dále odlišuje definice aktivního příjemce platformy (čl. 3 písm. p) a definici aktivního příjemce online vyhledávače (čl. 3 písm. q). Aktivním příjemcem online platformy je „příjemce služby, který online platformu využívá buď tím, že požádá o umístění informace na online platformu, nebo tím, že je vystaven informaci umístěné na online platformě a šířené prostřednictvím jejího online rozhraní.“ To znamená, že aktivním příjemcem platformy může být někdo, kdo aktivně uveřejňuje jakýkoli obsah na platformu (píše příspěvky, komentuje, přidává fotky, nakupuje či prodává na online tržišti atd.), ale také ten příjemce, který pouze konzumuje obsah (tedy např. si pouze prohlíží obsah („scrolluje“) na sociální síti). Recitál 77 dále upřesňuje, že aktivní příjemce platformy nemusí být nutně registrovaný uživatel služby, nemusí mít na platformě tedy založený účet, ale stačí, když ji pouze navštíví, a to i jen jednorázově.
Co se týká definice aktivního příjemce internetového vyhledávače, tak tím se rozumí „příjemce služby, který zadal dotaz v internetovém vyhledávači a je vystaven informacím indexovaným a prezentovaným na jeho online rozhraní.“ Každý, kdo zadá do vyhledávacího řádku hledané heslo a klikne na „hledat“ je tudíž považován za aktivního příjemce vyhledávače. Recitál 77 dále vyjasňuje, že do této kategorie příjemce nespadají vlastníci internetových stránek indexovaných vyhledávačem, jelikož se do služby aktivně nezapojují.
Průměrný počet by měl být vypočítán jako průměr za období předchozích šesti měsíců. Problematické v tomto bodě ale může být započítávání tzv. jedinečných příjemců služby a počítání botů. Avšak i toto se nařízení snaží vysvětlit v recitálech 76 a 77. V případě, že je poskytovatel platformy nebo vyhledávače schopen odečíst automatizované uživatele, může tak samozřejmě učinit. Nemělo by to ale vést k dalšímu zpracování osobních údajů. Co se týká započítání pouze jedinečných příjemců, poskytovatel musí do výpočtu zahrnout všechny příjemce, kteří se do služby skutečně zapojí alespoň jednou v daném období (tedy v počítaných 6 měsících) tím, že jsou vystaveni šířeným informacím na online rozhraní. V případě, že uživatel používá různá online rozhraní (internetové stránky, aplikace, aj.), měl by být započítán pouze jednou.
Posledním kritériem pro výpočet uživatelů je kritérium místa. Nařízení stanovuje, že se do průměru započítávají pouze příjemci, kteří se v okamžiku zapojení nachází v Unii. Okamžikem zapojení („engagement“) se rozumí činnost, která definuje aktivního příjemce, viz výše.
Konečný výpočet poskytovatel musí zveřejnit na svém online rozhraní ve veřejně přístupné části do 17. února 2023.
Existuje k výpočtům metodika?
Nařízení DSA stanovuje, že Evropská komise může (ale nemusí) stanovit metodiku pro výpočet průměrného měsíčního počtu aktivních příjemců. Dle dostupných informací Komise zatím neplánuje takovou metodiku představit, nicméně připravila vodítka, která by měla odpovídat na praktické dotazy, které byly vzneseny ze strany subjektů, na které se bude DSA vztahovat.
Doufáme, že Vám tento článek pomohl s vysvětlením ustanovení DSA týkajících se této nové povinnosti. V případě jakýchkoliv otázek týkajících se výpočtu aktivních uživatelů Vaší platformy nebo vyhledávače můžete kontaktovat Odbor digitální ekonomiky (Viola Fieberová, e-mail: fieberova@mpo.cz), Ministerstva průmyslu a obchodu.
[1] Tento článek pouze shrnuje informace obsažené v nařízení o digitálních službách. Ministerstvo průmyslu a obchodu není oprávněno poskytovat výklad jakéhokoli evropského předpisu.
[2] Mikropodniky a malé podniky jsou definovány v Doporučení 2003/361/ES. Mikropodniky se rozumí podniky, které zaměstnávají méně než 10 osob a jejichž roční obrat a/nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR. Malé podniky vymezeny jako podniky, které zaměstnávají méně než 50 osob a jejichž roční obrat a/nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů EUR.
[3] Více o povinnostech VLOP a VLOSE připravujeme v dalším článku.
| Zdroj dat | www.mpo.cz |
|---|---|
| Originál | mpo.cz/cz/podnikani/digitalni-ekonomika/narizeni-o-digitalnich-sluzbach-povinnost-online-platforem-a... |
