Nařízení o digitálních službách (Digital Services Act, DSA) stanovuje obecná pravidla moderace obsahu online. Jedním ze základních kamenů je tzv. mechanismus „Notice and Action“, který uživatelům umožní online platformě nahlásit, že nějaký obsah považují za nezákonný, a platforma pak musí toto oznámení posoudit. Mimo toto oznámení, které je dostupné pro všechny uživatele, DSA zavádí také institut důvěryhodného oznamovatele, jehož oznámení budou muset platformy posoudit prioritně.
Institut důvěryhodného oznamovatele
Účelem tohoto nově zavedeného institutu je především rychlejší a spolehlivější zakročení proti nelegálnímu obsahu. Oznámení důvěryhodných oznamovatelů v rámci tzv. mechanismu „Notice and Action“ (mechanismus oznamování a přijímání opatření), který mají hostingové služby povinně zavést pro oznamování nelegálního obsahu, budou muset být posouzena přednostně a bez zbytečného odkladu. Institut tak bude sloužit např. různým držitelům práv (např. v případě ochranných známek a nelegálních výrobků) nebo factcheckingovým společnostem, ale také uživatelům, kteří budou mít k dispozici bezpečnější online prostředí.
Nařízení se zabývá primárně nelegálním obsahem. To znamená, že pokud mají platformy již zavedeny mechanismy pro oznamování škodlivého obsahu v rámci dobrovolného šetření, tak se pro tyto mechanismy zásadně nic nemění.
Jak má platforma naložit s oznámením od důvěryhodného oznamovatele?
Nařízení nestanovuje žádnou domněnku správnosti oznámení podaného důvěryhodným oznamovatelem. Online platforma musí tedy oznámení posoudit jako oznámení od kteréhokoliv jiného uživatele služby a musí se řídit postupem pro mechanismus oznamování a přijímání opatření, včetně podání odůvodnění uživateli, kterému byl obsah smazán. Primárním účelem institutu důvěryhodného oznamovatele je tedy zejména přednostní posouzení takto nahlášeného obsahu.
Kdo se může stát důvěryhodným oznamovatelem?
Důvěryhodným oznamovatelem se může stát pouze subjekt, který:
- je právnickou osobou
- Může se jednat o veřejnoprávní subjekty (např. Europol), nevládní organizace, poloveřejné subjekty (např. INHOPE) nebo i zcela soukromé subjekty. Nicméně aby zůstal zachován význam tohoto nástroje, měl být počet důvěryhodných oznamovatelů omezen. Proto by např. v případě firem měly o status žádat průmyslová sdružení zastupující zájmy svých členů. Samotná fyzická osoba se ale důvěryhodným oznamovatelem stát nemůže.
- má zvláštní odborné znalosti a způsobilost pro účely odhalování, určování a oznamování nezákonného obsahu
- Specifikaci odborných znalostí a způsobilosti a jejich prokázání si mohou členské státy stanovit samy.[1]
- není závislý na žádném poskytovateli online platforem
- Oznamovatel nesmí podléhat kontrole jakékoliv online platformy nebo plnit její pokyny a také musí být na všech platformách finančně nezávislý
- musí vykonávat činnost za účelem podávání oznámení důsledně, přesně a objektivně
- Tato podmínka bude posuzována především v případě možného vyšetřování ze strany koordinátora digitálních služeb (národní dozorový orgán pro nařízení DSA).
Kdo uděluje status?
Status se uděluje na základě žádosti podané koordinátorovi digitálních služeb[2] v zemi, kde je důvěryhodný oznamovatel usazen. Samotný proces udělení statusu je pak v kompetenci členských států.[3]
Může být status odejmut?
Pokud je status oznamovateli udělen, děje se tak na dobu neurčitou. Nicméně v případě, kdy online platforma má za to, že oznamovatel podal významný počet nepřesných nebo nedostatečně odůvodněných oznámení, sdělí tyto informace koordinátorovi a společně s tím dodá i potřebné podklady a důkazy. Na základě těchto podkladů nebo i na základě šetření z vlastního podnětu, může koordinátor zahájit vyšetřování a pozastavit status oznamovatele. V případě, že se během vyšetřování prokáže, že oznamovatel neplní své povinnosti s náležitou péčí nebo nesplňuje podmínky, koordinátor status odejme.
Povinnosti důvěryhodných oznamovatelů
Povinností důvěryhodných oznamovatelů je již z povahy institutu oznamování nelegálního obsahu, nicméně nařízení nijak nespecifikuje povinnost oznamovatele být jakýmkoli způsobem aktivní. Svoji činnost ale musí vykonávat důsledně, přesně a objektivně, na což by měl dohlížet koordinátor digitálních služeb, případně online platforma.
Dále musí oznamovatelé jednou ročně podávat zprávy o činnosti. Zprávy by měly obsahovat počet oznámení (a jejich kategorizaci) včetně opatření přijatého online platformou. Rovněž by měly obsahovat vysvětlení postupů oznamovatele, které mají zajistit, že si důvěryhodný oznamovatel zachoval svoji nezávislost. Zprávy nesmí obsahovat osobní údaje a oznamovatel je musí zaslat koordinátorovi a zpřístupnit veřejnosti (např. na svých internetových stránkách).
Které služby mají povinnost s důvěryhodnými oznamovateli spolupracovat?
Povinnost vyřizovat přednostně oznámení od důvěryhodných oznamovatelů se týká online platforem. Jedná se o služby, které ukládají a veřejně šíří obsah uživatelů, tedy například sociální sítě, online tržiště, obchody s aplikacemi nebo diskuzní fóra. Platformy, které jsou mikro a malými podniky[4] jsou z této povinnosti vyňaty.
[1] Specifikace bude upravena v předpisech implementujících nařízení DSA. Další informace k procesu budou doplněny později.
[2] Koordinátor digitálních služeb prozatím v ČR určen nebyl.
[3] Proces udělování a odebírání statusu důvěryhodného oznamovatele bude upraven v předpisech implementujících nařízení DSA. Další informace k procesu budou doplněny později.
[4] Dle doporučení Komise 2003/361 se mikropodnikem rozumí podnik, který zaměstnává méně než 10 osob a jehož roční obrat a/nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR a malým podnikem podnik, který zaměstnává méně než 50 osob a jehož roční obrat a/nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů EUR.
Zdroj dat | www.mpo.cz |
---|---|
Originál | mpo.cz/cz/podnikani/digitalni-spolecnost/duveryhodni-oznamovatele-podle-narizeni-o-digitalnich-sluzb... |