Úvodní stránka

Základním krokem je koordinovaná analýza potřeb a dopadů, kterou bude následovat odstraňování právních, administrativních, sociálních, etických a dalších překážek. Zásadním však je využití příležitostí spojených s novými technologiemi, zejména pak s otázkami umělé inteligence především k tomu, aby v České republice došlo k vytvoření kvalitního zázemí pro práci, vzdělání, výzkum, vývoj a inovace.

Hlavní cíle:

1. Efektivnější systém přímé i nepřímé podpory výzkumu, vývoje a inovací
2. Zralost a připravenost sektorů na digitální transformaci
3. Připravenost občanů na změny trhu práce, vzdělávání a rozvoj digitálních dovedností
4. Podpora konektivity a infrastruktury digitální ekonomiky a společnosti
5. Zajištění bezpečnosti a důvěry v prostředí digitální ekonomiky a společnosti
6. Legislativa podporující všechny aspekty digitální ekonomiky a společnosti
7. Optimální systém financování digitální ekonomiky a společnosti
8. Institucionální zajištění centrální koordinace politik na podporu digitální ekonomiky a společnosti

 

1. Efektivnější systém přímé i ne přímé podpory výzkumu, vývoje a inovací

Enormní rozvoj digitálních technologií v posledních letech pomáhá zlepšit každodenní život. Digitální technologie se ukázaly jako vynikající nástroj pro stimulaci inovací ve všech odvětvích hospodářství. Nové technologie zároveň dále formují budoucí digitální ekonomiku. Konkurenceschopnost a hospodářský růst České republiky výrazně závisí na úrovni digitální ekonomiky. Chceme-li, aby Česká republika pokračovala na cestě k technologickému pokroku, musíme podporovat výzkum a vývoj.

Zajištění podpůrného zázemí výzkumným organizacím zaměřeným na základní a aplikovaný výzkum, start-upům i všem ostatním českým firmám s důrazem na malé a střední podniky a dalším subjektům podílejícím se na vytváření a zavádění inovativních řešení a technologií je účelem hlavního cíle č. 1.

Záměrem tohoto cíle je co nejlepší využití stávajících strategií a činností v oblasti výzkumu, vývoje a inovací na národní úrovni a jejich aktivní propojení s evropskými a mezinárodními trendy, výzkumnými programy a projekty EU v rámci jednotného digitálního trhu (např. v oblasti umělé inteligence, internetu věcí, robotiky, vysoce výkonných počítačů, rozsáhlých datových analýz a dalších). Prioritou je vytvořit českému průmyslu i podnikům takové prostředí, aby co nejlépe využily příležitosti, které jim nabízí digitální věk. Těžiště je v kultivaci a rozvoji nové generace firem a řešení hlavních socioekonomických problémů. Hlavní důraz je kladen na správné institucionální nastavení a koordinaci v oblasti vědy, výzkumu a vývoje.

2. Zralost a připravenost sektorů na digitální transformaci

Digitalizace prostupuje všemi sférami našeho života a stále nabývá na intenzitě. Transformace průmyslu České republiky probíhá napříč všemi sektorovými agendami. Cílem je zajistit, aby všechna odvětví mohla plně těžit z digitálních inovací s cílem vytvářet produkty s vyšší hodnotou, přizpůsobit své obchodní modely a maximalizovat růstový potenciál digitální ekonomiky českého hospodářství. Kromě zdravotní péče a automobilového průmyslu existuje celá řada dalších oblastí, kde je zřejmá přidaná hodnota digitalizace a úspora nákladů. Digitální nástroje pomáhají dosáhnout optimálnějšího využití surovin i odpadních toků. Integrované datové systémy mohou pomoci průmyslu nahradit energii založenou na fosilních produktech obnovitelnou energií. Senzorová a datové technologie a monitorovací služby v zemědělství a lesnictví mohou zlepšit účinnost zdrojů, snížit riziko ztrát, zvýšit produkci a snížit ceny. Inteligentní výroba a logistika v oblasti zpracování potravin a maloobchodu pomáhá zvyšovat bezpečnost potravin. Technologie pozorování Země se zaměřují na monitorování vodních ploch a změnu klimatu, včetně znečištění a potenciálních hrozeb pro zabezpečení potravin. Aby mohla být Česká republika úspěšně transformována v plnohodnotnou digitální ekonomiku, je s ohledem na rychlý vývoj technologií nutné nastavit vedle dosavadních vertikálních (sektorových) i konkrétní horizontální cíle tak, aby byla jasně stanovena prioritní průřezová témata jako je například umělá inteligence, HPC nebo technologie blockchain. Účelem tohoto cíle je definovat hlavní agendy, systematicky je konsolidovat, sledovat jejich vývoj, vzájemně propojovat informace a koordinovat jejich praktické naplňování.

3. Připravenost občanů na změny trhu práce, vzdělávání a rozvoj digitálních dovedností

V průběhu let se lidé snažili prostřednictvím technologií rozšiřovat svůj potenciál. Digitální technologie vytvořily na počátku 21. století komplexní ekosystém člověk-stroj, který změnil každodenní život, lidskou práci, potřeby i mobilitu. Čelíme budoucnosti změn. Umět používat digitální technologie bude nutnost pro všechny občany. Automatizace a digitalizace by mohla do roku 2030 způsobit velký pohyb pracovníků po celém světě. Pokud nebudeme podporovat nové znalosti, rekvalifikovat a nezměníme vzdělávací systémy, abychom podpořili celoživotní vzdělávání, nemůžeme být konkurenceschopní. Digitalizace znamená velké dopady do školství, proměnu systému vzdělávání celé společnosti a s tím související dopady na trh práce. Je důležité nastavit flexibilní vzdělávací systém s ohledem na změny na trhu práce a s tím spojené socioekonomické jevy. Musíme investovat do celoživotního učení, která zajistí, že lidé budou mít příležitost k rekvalifikaci a zvyšování kvalifikace během celého pracovního života. Kromě nového systému vzdělávání je potřeba přizpůsobit i politiku trhu práce a sociální ochrany. Sociální dialog bude důležitý pro přípravu na budoucnost práce, zejména při předjímání změn a hledání řešení, která podporují kvalitu pracovních míst a růst produktivity. Je potřeba rozvíjet relevantní schopnosti a vědomosti občanů a vytvářet moderní trh práce s vysokými standardy. Klíčový je rozvoj tzv. „digitálních dovedností“ a to i v roli spotřebitelů. Jedině tak zajistíme, aby rozvoj a ekonomický růst přinášel vyšší stabilitu společnosti v digitální době.

4. Podpora konektivity a infrastruktury digitální ekonomiky a společnosti

Konektivita je klíčem k úspěchu digitálních služeb. Rozvoj infrastruktury je rozhodující pro dosažení cílů udržitelného rozvoje. Správné investice do rozvoje digitální infrastruktury fungují jako páteř lépe fungujících ekonomik a inkluzívnějších společností. Jedním z nejrychlejších způsobů, jak transformovat společnost a ekonomiku země, je investovat do digitální infrastruktury. Digitalizace je motor globálního hospodářského růstu. Pokud nebude v ČR efektivní a fungující infrastruktura, nebude ČR nikdy konkurenceschopná. Nebude moci plně využít všech příležitostí v oblasti digitální ekonomiky (mobilita, autonomní řízení, rychlé, spolehlivé a dostupné připojení domácností, firem a občanů apod.). Předpokladem využití digitálních nebo digitálně podmíněných služeb Společnosti 4.0 je jejich dostatečná dostupnost kdykoli a kdekoli. Tento cíl je zaměřen především na úkoly související s rozvojem infrastruktury, budováním internetových sítí a digitalizací televizního a rozhlasového vysílání. Konektivita je klíčem k úspěchu digitálních služeb.

5. Zajištění bezpečnosti a důvěry v prostředí digitální ekonomiky a společnosti

Rozmach v oblasti digitální ekonomiky je spojen s kybernetickými hrozbami a riziky. Ke správnému fungování digitální ekonomiky je nezbytná kybernetická bezpečnost. K tomu, aby digitalizovaná společnost dobře fungovala, a aby v ni organizace i občané měli důvěru, je klíčové zajistit bezpečnost v internetovém prostředí. Požadavkem je vysoká digitální důvěra všech stran v digitální prostor.  Jedná se, jak o obranu proti kybernetickým útokům a zajištění efektivní a kvalitní kybernetické infrastruktury, tak o ochranu soukromí a osobních i obchodních údajů uživatelů. Soukromí a bezpečnost je ústředním bodem budování důvěry na internetu a v digitální ekonomice. S rostoucím počtem digitálních služeb a úrovní rizika roste potřeba posílení důvěry a bezpečnosti prostředí pro využívání informačních a komunikačních technologií jako základ pro hospodářský růst a prosperitu. Bezpečná kybernetická infrastruktura tvoří nezbytnou podmínku pro rozvoj digitální ekonomiky.

6. Legislativa podporující všechny aspekty digitální ekonomiky a společnosti

Legislativní a regulatorní oblast patří k nejvýznamnějším přínosům a také možným překážkám ze strany státu jako normotvůrce pro oblast digitální ekonomiky. Hlavní výzva spočívá v zajištění právní jistoty občanů, podnikatelů a investorů a na vytvoření konsistentního, efektivního a předvídatelného právní prostředí. Pro konkurenceschopnost ČR bude nutné zjednodušit a zefektivnit legislativu tak, aby nekladla zbytečné administrativní nároky na občany i firmy (na uživatele i poskytovatele digitálních služeb a řešení). Potřebujeme regulační rámec, který podnikům umožní efektivní rozvoj a růst v oblasti digitálních technologií a spotřebitelům zajistí potřebnou bezpečnost. Je třeba zahájit přezkum pravidel, které mají vliv na digitální ekonomiku. Většina pravidel byla přijata v době, kdy byl internet v počátcích. Nyní je potřeba zanalyzovat stávající a vytvořit nový, dostatečně flexibilní a robustní regulační rámec digitálního prostředí a technologií. To bude znamenat přínos pro transparentnost a stabilitu digitální ekonomiky i zajištění předpokladů pro investice v digitálním sektoru. V souvislosti s legislativou tzv. Jednotného digitálního trhu je nutné v nejbližší době zanalyzovat velké množství stávajících právních předpisů, které bude třeba upravit tak, aby neobsahovaly různé výklady či úpravy stejných služeb nebo nedocházelo k dublování právních úprav.

7. Optimální systém financování digitální ekonomiky a společnosti

Pro zajištění rozvoje digitální ekonomiky, inovací a konkurenceschopnosti jsou potřeba dlouhodobě udržitelné způsoby jejího financování. Především vysoce inovativní obchodní modely se bez stabilního a robustního zdroje financí neobejdou a nemohou rozvíjet a jejich nedostatek tak brzdí celou ekonomiku. Digitální technologie, služby a platformy mohou podpořit flexibilní a efektivní budoucí vývoj hospodářství ČR. Prioritou je podpora účinných opatření k usnadnění investic do inovativních digitálních technologií. Ekonomika by měla využívat možnosti digitálních technologií a internetu a podporovat inovace produktů, služeb, procesů, organizací a obchodních modelů. Ekonomika musí zlepšit podnikatelské prostředí prostřednictvím podpory inovací v oblasti internetu a digitální ekonomiky.

8. Institucionální zajištění centrální koordinace politik na podporu digitální ekonomiky a společnosti

Pro Českou republiku je klíčová efektivita, důslednost a udržení rychlého tempa, které tato oblast digitalizace nastavila, a to zejména s ohledem na konkurenceschopnost ČR. Bylo by obrovskou chybou podcenit stále důležitější roli digitální agendy a nechat si ujet vlak. Vzhledem k horizontální povaze opatření v digitální ekonomice je třeba vytvořit funkční koordinační mechanismus, který bude institucionálně ukotven tak, aby mohl efektivně koordinovat aktivity v oblasti digitální ekonomiky napříč veřejnou a státní správou a bylo zajištěno jeho financování napříč sektory. Koordinace musí probíhat nejen napříč státní a veřejnou správou, ale také se zapojením hospodářských a sociálních partnerů.