Úvodní stránka

Co je cílem projednávaného nařízení DSA a na koho se bude vztahovat?

DSA stanovuje pravidla a povinnosti pro digitální služby, jako jsou online platformy, sociální sítě, online tržiště, obchody s aplikacemi apod. Zjednodušeně řečeno, týká se služeb, které zveřejňují obsah nahraný uživatelem.

V posledních dvaceti letech se zásadně změnil charakter, rozsah a důležitost digitálních služeb pro ekonomiku a společnost. Došlo ke vzniku a rozvoji nových digitálních služeb a obchodních modelů (jako jsou sociální sítě a online tržiště), které nyní většina občanů EU používá na denní bázi a které mění způsoby, jakými občané komunikují, spotřebovávají a podnikají. Tyto služby jsou ale zároveň zdrojem nových rizik a výzev, jako jsou nelegální aktivity, sociální rizika nebo nedostatečná ochrana práv uživatelů.

Tato negativa se snaží vyřešit právě DSA. Jeho cílem je sjednotit základní pravidla v celé EU, udržovat bezpečné online prostředí, chránit základní práva uživatelů a zároveň umožnit rozvoj novým inovativním firmám.

 

Jaká pravidla stanovuje DSA pro moderaci obsahu?

Určité digitální služby (hosting a online platformy včetně sociálních sítí) budou mít povinnost zavést mechanismus, pomocí kterého budou moci uživatelé těmto službám nahlašovat, že nějaký obsah (příspěvek, obrázek apod.) považují za nezákonný. Oznámení musí být dostatečně odůvodněná tak, aby platforma mohla jasně určit, že daný obsah je opravdu nelegální a učinit nějaké opatření (např. smazání tohoto příspěvku). Tento mechanismus už většina např. velkých sociálních sítí má, DSA jim navíc ukládá povinnost o jakémkoli takovém opatření informovat uživatele, který daný obsah nahrál. Uživatelé se tedy musí dozvědět důvody, proč jim byl nějaký příspěvek smazán. Pokud se uživatel domnívá, že mu byl příspěvek smazán neprávem, bude mít podle DSA možnost se proti smazání příspěvku odvolat. Pokud bude i po odvolání spor přetrvávat, může se uživatel obrátit na subjekt pro mimosoudní řešení sporů (na náklady platformy), případně samozřejmě na soud.

Tento mechanismus platí pro uživatele služeb. Veřejné orgány (soudy, správní orgány, policie apod.) mají možnost digitálním službám nařídit smazání určitého obsahu prostřednictvím zaslání příkazu.

Na to, zda digitální služby splňují tyto a ostatní povinnosti stanovené DSA, bude v každém členském státě dohlížet samostatný veřejný orgán, tzv. koordinátor digitálních služeb. Na toho se také mohou uživatelé obrátit se stížností, pokud nějaká služba některé povinnosti neplní.

 

 

Může někdo nahlásit můj příspěvek na sociální síti jen proto, že nemá stejný názor jako já? Nepovede DSA k cenzuře?

Výše popsaný mechanismus (nahlášení obsahu a případné smazání) platí pouze pro nezákonný obsah. Pokud uživatel nahlásí jiný než nelegální obsah, platforma nemá podle DSA povinnost ho smazat. Oznámení uživatele o nezákonném obsahu musí být řádně odůvodněné – uživatel musí vysvětlit, proč se domnívá, že je daný obsah nezákonný (např. jedná se o padělané zboží, obsah zobrazuje násilí apod.). Platforma následně obsah smaže, pouze pokud je na základě tohoto upozornění a bez další právní analýzy zřejmé, že je obsah opravdu nezákonný. Pokud i přesto udělá platforma chybu, lze se proti smazání příspěvku odvolat, využít mimosoudního řešení sporů či soudu (více výše).

 

Kdo určuje, který obsah je nezákonný? Internet je přeshraniční služba – co když je obsah v jednom členském státě nezákonný, ale ve druhém ne?

Nezákonný obsah v případě DSA zahrnuje jak informace, které jsou nezákonné samy o sobě (například nezákonné nenávistné projevy, teroristický obsah nebo nezákonný diskriminační obsah), tak nelegální výrobky, služby nebo jinou protiprávní činnost (jako je sdílení obrázků s dětskou pornografií, nezákonné sdílení soukromých fotografií bez souhlasu, kybernetické pronásledování, prodej padělaných výrobků, neoprávněné použití materiálů chráněných autorským právem nebo činnosti zahrnující porušování právních předpisů na ochranu spotřebitele).

Nezákonnost obsahu vychází z unijního nebo národního práva. Některé trestné činy jsou stanoveny jednotně unijními předpisy, které platí v celé EU. Jedná se o ty mimořádně závažné, jako je například terorismus, obchod s lidmi a sexuální vykořisťování žen a dětí, nedovolený obchod s drogami či zbraněmi apod. Pokud se tedy bude jednat o obsah, který je nezákonný na základě unijního práva, bude muset být smazán ve všech členských státech. Další druhy trestných činů si stanovují členské státy samy, a proto pokud obsah poruší zákon pouze jednoho státu, bude smazán pouze tam, avšak občané z ostatních členských států k němu budou mít stále přístup. 

 

Na nahlašování obsahu mají mít velký vliv tzv. důvěryhodní oznamovatelé. Kdo se jimi může stát? Nehrozí, že budou mazat obsah, který neodpovídá jejich názorům?

Status důvěryhodného oznamovatele může být udělen subjektům (nikoli fyzickým osobám), které splňují stanovené podmínky. Musí mimo jiné prokázat, že mají zvláštní odborné znalosti a způsobilost v oblasti boje proti nezákonnému obsahu, nejsou závislé na žádné online platformě, vykonávají činnost s náležitou péči a objektivně. Tyto subjekty mohou mít veřejnoprávní povahu (v případě teroristického obsahu to může být například policie nebo Europol), nebo může jít o nevládní organizace a poloveřejné subjekty, například organizace, které jsou součástí sítě internetových horkých linek INHOPE pro oznamování dětské pornografie, a organizace angažující se v oznamování nezákonných rasistických a xenofobních projevů na internetu. Status důvěryhodného oznamovatele uděluje koordinátor digitálních služeb, a to na žádost subjektu a poté, co posoudí, zda subjekt splňuje všechny dané podmínky.

Pokud důvěryhodný oznamovatel nahlásí nějaký obsah, mají platformy povinnost toto oznámení vyřídit přednostně. Není to tedy tak, že by byl daný obsah automaticky smazán. Platforma musí oznámení nejprve posoudit stejně jako v případě oznámení podaných běžnými uživateli a obsah smazat pouze pokud je nezákonný.