Úvodní stránka

Transparentnost reklamy

Online platformy musí zajistit, aby se uživatelé u každé reklamy mohli jednoduše dozvědět:

• že je daná informace reklamou (použitím standardizovaných vizuálních nebo zvukových značek);
• jménem koho je reklama prezentována;
• kdo reklamu zaplatil a
• podle jakých hlavních parametrů bylo určeno, že se reklama uživateli zobrazí, a jak lze tyto parametry změnit.

Platformy také musí poskytovat funkci, prostřednictvím které budou moci uživatelé oznámit, zda jejich obsah (text, obrázek apod.) na soukromém nebo podnikatelském účtu představuje nebo obsahuje obchodní sdělení (tedy nějakou formu reklamy, propagace, spolupráce). Následně musí platforma zajistit, že tuto informaci jednoduše uvidí i ostatní uživatelé.

Cílení reklamy na základě profilování

DSA zakazuje online platformám cílit reklamu na základě profilování podle citlivých osobních údajů, které vymezuje nařízení GDPR v čl. 9 odst. 1. Jedná se například o údaje týkající se rasového či etnického původu, politických názorů nebo náboženského vyznání.

Nařízení zakazuje také cílení na základě profilování, pokud je uživatelem nezletilá osoba. Konkrétně je zakázáno profilování ve smyslu čl. 4 bodu 4 nařízení GDPR, tedy automatizované zpracování osobních údajů za účelem hodnocení a odhadu některých osobních aspektů týkající se pracovního výkonu, ekonomické situace, zdravotního stavu, osobních preferencí, zájmů, spolehlivosti, chování nebo místa, kde se osoba nachází nebo pohybuje. Proto, aby platformy posoudily, zda se jedná o nezletilou osobu, nemusí získávat nebo zpracovávat více osobních údajů, než má již k dispozici. Stejně tak nemusí zjišťovat věk uživatele před využitím služby. Cílené reklamy nesmějí zobrazovat, pokud si jsou s přiměřenou jistotou vědomi toho, že uživatelem je nezletilá osoba.

Online platformy tedy nadále mohou cílit reklamu na základě profilování (ve smyslu čl. 4 bodu 4 GDPR), ovšem pouze na dospělé osoby a bez využití citlivých osobních údajů (ve smyslu čl. 9 odst. 1 GDPR).

Další legislativa týkající se reklamy

Je důležité zmínit, že stálé zůstává v platnosti další legislativa týkající se reklamy. Platí tedy mj. povinnosti stanovené v čl. 6 směrnice o elektronickém obchodu (směrnice 2000/31/ES) a samozřejmě také pravidla stanovená nařízením GDPR (nařízení 2016/679), zejména ustanovení o právu vznést námitku, o automatizovaném individuálním rozhodování, včetně profilování, a zvlášť o potřebě získat před zpracováním osobních údajů pro cílenou reklamu souhlas subjektu údajů. Rovněž nejsou dotčena ustanovení směrnice o soukromí a elektronických komunikacích (směrnice 2002/58/ES), především ustanovení o uchovávání údajů v koncových zařízeních a o přístupu k informacím v nich uloženým. Akt o digitálních službách také doplňuje uplatňování směrnice o audiovizuálních mediálních službách (směrnice 2010/13/EU), která uživatelům umožňuje oznámit audiovizuální obchodní sdělení ve videonahrávkách vytvořených uživateli. Doplňuje rovněž povinnosti obchodníků týkající se zveřejňování obchodních sdělení, které vyplývají ze směrnice o nekalých obchodních praktikách (směrnice 2005/29/ES).

Pro koho tyto povinnosti platí?

Pravidla týkající se reklamy na internetu budou muset dodržovat online platformy (tedy služby, které na žádost příjemce služby ukládají a veřejně šíří informace, např. sociální sítě), které na svém online rozhraní prezentují reklamu, s výjimkou těch, které jsou mikro nebo malými podniky.[1]

Reklamou se podle DSA rozumí „informace určené k propagaci sdělení určité právnické nebo fyzické osoby bez ohledu na to, zda má komerční, nebo nekomerční účel, prezentované online platformou na jejím online rozhraní za odměnu výslovně za účelem propagace těchto informací“.

Dobrovolné kodexy chování

Poskytování reklamy na internetu samozřejmě zahrnuje více aktérů než jen online platformy. Proto bude Evropská komise pomáhat s vytvářením dobrovolných kodexů chování, které budou povinnosti z DSA doplňovat a do kterých se budou moci zapojit další aktéři internetové reklamy, včetně poskytovatelů reklamních služeb nebo organizací zastupujících uživatele. Kodexy budou řešit například přenos informací v celém hodnotovém řetězci, například o inzerentovi, který za reklamu platí, nebo o zpeněžení údajů. V zájmu zajištění účinnosti kodexů chování by do nich Komise měla do procesu jejich vypracovávání zahrnout mechanismy hodnocení. Kodexy by měly být vypracovány do 18. února 2025 a měly by se začít uplatňovat nejpozději do 18. srpna 2025.[2]

Dodatečné povinnosti pro velmi velké online platformy a velmi velké vyhledávače

Reklamní systémy používané velmi velkými online platformami a velmi velkými internetovými vyhledávači, které využívá více než 45 milionů uživatelů, představují významná rizika z důvodu svého rozsahu a schopnosti cílit na uživatele na základě jejich chování na platformě nebo vyhledávači i mimo ně. Velmi velké online platformy a velmi velké internetové vyhledávače proto podle DSA musí zajistit veřejný přístup k archivům reklam prezentovaných na jejich online rozhraních, aby se usnadnil dohled a výzkum nově se objevujících rizik způsobených distribucí reklamy na internetu.

Archivy musí zahrnovat:

• obsah reklamy, včetně názvu výrobku, služby nebo značky a předmětu reklamy;
• fyzickou nebo právnickou osobu, jejímž jménem je reklama prezentována;
• fyzickou nebo právnickou osobu, která za reklamu zaplatila
• dobu, během níž byla reklama prezentována;
• informaci, zda měla být reklama prezentována výslovně jedné či více konkrétním skupinám uživatelů, a pokud ano, hlavní parametry, které k tomu byly použity, včetně případných hlavních parametrů použitých k vyloučení jedné nebo více takových konkrétních skupin;
• obchodní sdělení zveřejněná na velmi velkých online platformách v obsahu uživatelů
• celkový počet oslovených uživatelů a v relevantních případech souhrnné počty rozdělené podle členského státu na skupinu či skupiny uživatelů, jimž byla reklama cíleně určena.

 

---

 

[1] Dle doporučení Komise 2003/361 se mikropodnikem rozumí podnik, který zaměstnává méně než 10 osob a jeho roční obrat a/nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR. Malým podnikem je podnik, který zaměstnává méně než 50 osob a jeho roční obrat a/nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů EUR.

[2] Připojení se a dodržování kodexů je dobrovolné, nicméně pro velmi velké platformy a velmi velké vyhledávače se mohou stát nástrojem pro zmírňování tzv. systémových rizik podle článku 35 nařízení DSA, čímž se pro ně stanou závaznými.