Úvodní stránka

Obdobně jako ve velkých zahraničních městech se v posledních letech i ve většině českých měst rozmohl fenomén mikromobility a to především v podobě velmi populárního bikesharingu.

Bikesharing představuje službu spočívající v užívání zejména sdílených kol a koloběžek, které jsou ve vlastnictví provozovatele této služby. Za předpokladu, že uvedená služba naplňuje znaky živnostenského podnikání podle § 2 živnostenského zákona (tj. pokud se jedná o soustavnou činnost provozovanou samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem; tedy nejedná se o činnost provozovanou nahodile či nepodnikatelským způsobem, např. spolkem), lze ji v České republice provozovat na základě živnosti volné v oboru činnosti pronájem a půjčování věcí movitých a dle okolností případu ji také lze, ovšem nikoliv komplexně, regulovat dalšími prostředky živnostenského práva.

Přes pozitivní rozměr uvedené služby, která si v České republice získává stále větší oblibu, se bohužel objevují četné problémy. Jmenujme především odkládání koloběžek do tramvajových pásů, odpadovou problematiku, zábor veřejných prostranství, díky kterému jsou ohrožovány zejména skupiny osob zrakově postižených apod. Vzhledem k tomuto často bezohlednému chování zákazníků se proto některá česká, ale i zahraniční města rozhodla problém řešit regulatorními prostředky a zakročit tak proti poskytovatelům této služby (např. aktuálně tak učinila Paříž, která po místním referendu zcela zakázala elektrické koloběžky na svém území).

Ministerstvo průmyslu a obchodu k danému problému sděluje, že podnikatelskou činnost v podobě bikesharingu, je-li uskutečňována v mezích zákona, podporuje. Zároveň ale podporuje úsilí měst řešit případné problémy s tím spojené a dodává, že z jednání s některými představiteli provozovatelů uvedené služby (Lime, Rekola, Nextbike a Bolt), ke kterému došlo dne 1. 6. 2023, vyplynulo, že uvedení podnikatelé jsou nejen nakloněni jednáním s městy a hledání vzájemných dohod, ale v řadě případů před samotným spuštěním služby již s městy běžně komunikují a koloběžky tak záměrně neumisťují na místa, na kterých není předchozí dohoda.

K regulatorním nástrojům služby bikesharing pro úplnost Ministerstvo průmyslu a obchodu, které zároveň plní působnost Živnostenského úřadu ČR a gestora živnostenského zákona, dodává, že je přesvědčeno o tom, že regulaci „bikesharingu“ nelze účinně řešit výhradně prostřednictvím tzv. tržních řádů, tzn. formou nařízení rady obce vydávaném v přenesené působnosti na základě zmocnění v živnostenském zákoně, a to se zřetelem k samotné podstatě problémů spojovaných s poskytováním předmětné služby, které by regulace měla právě účinně řešit. Rovněž s přihlédnutím ke studii Parlamentního institutu 5/2021 s názvem „Právní úprava mikromobility ve vybraných evropských státech - Česká republika, Dánsko, Francie, Rakousko, Německo, Španělsko a Švýcarsko“, která převážně pojednává o dopravně právních aspektech uvedeného problému.

Tržní řády, na rozdíl od obecně závazných vyhlášek zastupitelstev obcí, v rámci kterých si obce mohou dovolit poměrně širokou škálu regulace místních záležitostí veřejného pořádku (tam, kde uvedený problém není komplexně řešen zákonem), mají totiž primárně sloužit k regulaci „stánkového“ prodeje mimo provozovny podléhající kolaudačnímu rozhodnutí podle stavebního zákona. Ministerstvo průmyslu a obchodu proto zároveň nabádá města k opatrnosti před přílišnou regulací. Každá taková regulace, navíc na podzákonné úrovni, totiž znamená výrazný zásah do svobody podnikání. Podnikání přitom není jen o způsobu získávání prostředků pro životní potřeby, nýbrž je i prostorem pro autonomii jednotlivce a jeho seberealizaci