Vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dosáhli dnes 28. 3. 2023 v brzkých ranních hodinách předběžné politické dohody na vytvoření nástroje proti ekonomickému nátlaku (tzv. Anti-coercion instrument ACI). Ten má především odradit země mimo EU od usilování o změnu suverénních politických rozhodnutí EU a jejích členských států skrze omezování obchodu a investic. Cílem nástroje je dosáhnout ukončení donucovacích opatření namířených proti EU prostřednictvím vyjednávání jako prvního kroku, zároveň však ACI umožňuje přijmout i obchodně-politická opatření v reakci na ekonomický nátlak, pokud neexistuje jiný způsob, jak zastrašování řešit.
Text nařízení dozná oproti původnímu návrhu Evropské komise některých zásadních změn. Největší změna nastane v úvodní fázi použití ACI, kdy Unie bude posuzovat, zda došlo k narušení suverenity EU nebo jejích členských států prostřednictvím ekonomického nátlaku. Prvotní rozhodnutí o spuštění nástroje bude činit Rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise. Evropský parlament bude ve všech fázích použití ACI odpovídajícím způsobem informován.
Na žádost Evropského parlamentu bylo nařízení doplněno o definice, lhůty, vytvoření jednotného kontaktního bodu v Komisi pro implementaci nařízení a o podrobnosti ke způsobu získávání a rozdělování náhrady škody vzniklé ekonomickým nátlakem třetích zemí.
V závěrečné fázi vyjednávání institucí EU byla klíčovým tématem také délka seznamu potenciálních reakčních opatření EU. Oproti původnímu návrhu Komise nakonec došlo jen k několika změnám, z nichž nejdůležitější je zúžení možných opatření v oblasti investic pouze na fázi před zřízením investice (z důvodu zachování právní jistoty nebude na žádost Rady možné zasahovat do již existujících investic v EU).
Výběr konkrétního opatření EU v reakci na ekonomický nátlak bude podléhat jak kritériím (například účinnost opatření při zastavení ekonomického nátlaku, či minimalizace negativních dopadů opatření na unijní subjekty), tak nově i hierarchii pro přijímání potenciálních opatření EU (upřednostnění opatření, která nepůsobí retroaktivně a zasahují primárně do procedur harmonizovaných v EU).
Původní návrh EK obsahoval také soukromoprávní odpovědnost za škodu vzniklou ekonomickým nátlakem. Rada považovala možnost žádat náhradu škody od fyzických a právnických osob ze třetí země za problematickou s ohledem na očekávané potíže s reálnou vymahatelností a pravděpodobné zhoršení možnosti vyřešení konfliktu kvůli běžícím soukromoprávním sporům. Příslušná ustanovení byla z návrhu nařízení odstraněna.
Po dosažení dohody na zásadních politických otázkách budou nyní instituce EU pracovat na dokončení přesného textového znění všech ustanovení. Poté musí ještě konečnou dohodu na zřízení nového nástroje potvrdit velvyslanci členských států EU v Radě a Evropský parlament a před vstupem příslušného nařízení v platnost jej pak ještě musí oba orgány s konečnou platností schválit.
Více o dosavadních jednáních o nástroji proti ekonomickému nátlaku a o okolnostech návrhu příslušného nařízení se dočtete v předchozích článcích.
Kontakt:
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Odbor obchodní politiky, oddělení autonomních opatření a ekonomické odolnosti
Na Františku 32, 110 15 Praha 1
e-mail: wptq@mpo.cz
Lucie Leitermannová, tel: 224 85 2818, e-mail: leitermannova@mpo.cz
Natálie Ondráčková, tel: 224 85 2600, e-mail: ondrackova@mpo.cz
| Zdroj dat | www.mpo.cz |
|---|---|
| Originál | mpo.cz/cz/zahranicni-obchod/spolecna-obchodni-politika-eu/obchodni-legislativa-eu/ochrana-pred-ekono... |
