Lokomotiva 210

Elektrická lokomotiva řady 210 (dříve S 458.0)
Lokomotiva 210.003 při posunové službě ve stanici Brno hlavní nádraží
Tovární označení	Škoda 51E
Řada dle Kryšpína (ČSD)	S 458.0
Řada dle UIC (ČR/SR)	210
Přezdívka	žehlička
Základní údaje
Výrobce	Škoda Plzeň
Výroba v letech	1972–1983
Počet vyrobených kusů	74
Provozovatel	(ČSD, ŽSR, ZSSK), ČD, ČD Cargo, ZSCS
Období provozu	1972–dosud
Hmotnost a rozměry
Hmotnost ve službě	72 000 kg
Adhezní hmotnost	72 000 kg
Délka přes nárazníky	14 400 mm
Minimální poloměr projížděných oblouků	120 m
Rozchod	1 435 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezdu	Bo´ Bo´
Trvalý výkon	880 kW
Maximální tažná síla	164 kN
Konstrukční rychlost	80 km/h
Maximální povolená rychlost	80 km/h
Napájecí soustava	25 kV / 50 Hz
Regulace výkonu	tyristorová pulzní
Odkazy
multimediální obsah na Commons
Vysvětlivky pojmů v infoboxu. Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box: zobrazit diskuse

Lokomotiva řady 210 (do roku 1987 řada S 458.0, tovární označení Škoda 51E) je elektrická lokomotiva určená pro posun a lehkou traťovou službu, která byla vyráběna ve Škodě Plzeň mezi lety 1972 a 1983. Celkem bylo vyrobeno 74 kusů, jež provozovaly ČSD a v současnosti jsou ve stavu jejich nástupnických organizací (České dráhy, ČD Cargo a Železničná spoločnosť Cargo Slovakia); několik strojů je v majetku soukromých společností.

Konstrukce

Kapotové lokomotivy řady 210 jsou určeny pro elektrifikované tratě se střídavým napětím 25 kV / 50 Hz. Mechanická část vychází z lokomotiv řady 110, které jsou provozovány pod stejnosměrným napětím. Odlišná je především elektrická část, jako první sériově vyráběný typ ze Škody byla řada 210 vybavena tyristorovou pulzní regulací. Později byly na podobném principu postaveny i zdokonalené stejnosměrné stroje řady 111. Elektrická výzbroj je uložena pod oběma kapotami, mezi kterými se nachází věžovité stanoviště strojvedoucího, umožňující výhled do všech stran, což je především při posunu žádoucí. Elektrický proud je odebírán pomocí polopantografu.

Lokomotivy řady 210 byly určeny především pro posun vlaků ve stanicích, po dodání druhé a třetí série jsou využívány i v traťové službě (jak nákladní, tak i osobní). Pro posun na nezatrolejovaných kolejích jsou některé stroje řady 210 upraveny pro napájení z akumulátorů nacházejících se v připojeném upraveném služebním voze. V této podobě jsou k vidění v čele manipulačních vlaků v jižních Čechách či na Slovensku. Pro vedení osobních vlaků je lokomotiva vybavena topnou spojkou (kabelem) na vytápění soupravy.

Provoz, využití

Původně slovenské lokomotivy v historických nátěrech u soukromých společností v Česku

Prototyp nové střídavé posunovací lokomotivy II. generace byl dokončen v roce 1972, prvních 30 sériových strojů bylo vyrobeno během následujícího roku. Později byly doobjednány další dvě série, dodané v letech 1979 a 1983. Všech 74 lokomotiv si rozdělila depa v Plzni, Českých Budějovicích, Brně a Bratislavě.

Nové lokomotivy velmi brzy ovládly výkony na staničních zálohách ve velkých uzlech a postupem času byly nasazovány i na traťové výkony včetně přetahů osobních souprav na odstavná nádraží, lehkých nákladních vlaků apod. V omezené míře se dostaly i do osobní dopravy, vzhledem k jejich nízkému výkonu a rychlosti však byly tyto výkony spíše nouzové. Některé lokomotivy byly upraveny i pro provoz s lehkými dvounápravovými vozy a dosazeno zařízení na ovládání dveří (např. u vozů Btx763, Btax780).

V letech 1989–1990 byla prototypová lokomotiva 210.001 rekonstruována na zkušební stroj řady 209, vybavený elektrodynamickou brzdou s rekuperací a dalšími pokrokovými prvky. K sériové výrobě této řady ale nedošlo a lokomotiva byla po roce 2000 zrušena. Po oddělení nákladní divize ZSCS roku 2005 připadly všechny slovenské lokomotivy právě jí a osobnímu dopravci zbyly pro posun pouze lokomotivy motorové. V Česku si tyto stroje rozdělily obě společnosti a je tak možné je potkat na osobních i nákladních vlacích. V roce 2008 byla u ČD Cargo zahájena rekonstrukce stroje 210.028 na řadu 218 s cílem na lokomotivu dosadit spalovací motor a umožnit její širší využití mimo zatrolejované koleje (především pro nedostatečnou kapacitu pomocných akumulátorů). Přestože se lokomotiva osvědčila, zůstalo pouze u jediného prototypu a ostatní stroje stále v provozu slouží s bateriovými vozy.

Odkazy

Související články

• Lokomotiva 110
• Lokomotiva 111
• Lokomotiva 113
• Lokomotiva 114
• Lokomotiva 209
• Lokomotiva 218

Literatura

• BITTNER, Jaromír, a kol. Malý atlas lokomotiv 2007. Praha: Gradis Bohemia, 2006. ISBN 80-86925-02-1. S. 68. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lokomotiva 210 na Wikimedia Commons
• Lokomotiva řady 210 v Atlasu lokomotiv