Úvodní stránka

Eduard Muřický, místopředseda Podnikatelské rady a zástupce vrchního ředitele Sekce hospodářství přivítal přítomné, omluvil z jednání pana ministra Jozefa Síkelu a přednesl krátké úvodní slovo. Následně vedl celé zasedání pléna.

Tématem Stav legislativního rámce pro komunitní energetiku zahájil věcnou část zasedání René Neděla, zástupce vrchního ředitele Sekce energetiky a jaderných zdrojů. Komunitní energetika je moderní způsob pořizování elektřiny pro soukromé nebo veřejné účely. Její podstatou je samovýroba elektřiny, jejíž výhody a nevýhody se optimalizují zapojením většího počtu subjektů v rámci určité komunity. Z právního hlediska je základní složkou komunitní energetiky energetické společenství. Hlavní činností je poskytování environmentálních, hospodářských nebo sociálních přínosů ve prospěch svých členů, spočívajících zejména ve výrobě elektřiny, jejím sdílení a spotřebě. „V rámci komunitní energetiky rozlišujeme tři základní typy, jako je bytový dům, komunita s vlastní distribuční sítí a komunita propojená veřejnou distribuční sítí“, sdělil René Neděla. Energetické komunity se mohou zapojit do komerční aktivity, jakou je prodej přebytků elektřiny, jen v omezené míře. Zdůraznil, že nekomerční aktivita ve prospěch členů musí převažovat.

Radka Bučilová, poradkyně vrchního ředitele Sekce fondů EU informovala účastníky jednání o aktuálně vyhlášených dotačních výzvách pro podnikatele se zaměřením na energetiku a digitalizaci z Národního plánu obnovy a z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost. Zmínila Výzvy na digitalizaci z OP TAK, Výzvy na digitalizaci z Národního plánu obnovy, Výzvy na energetiku z OP TAK v rámci nízkouhlíkové ekonomiky a dále i Výzvy na energetiku v rámci Národních programů finanční podpory a výzvy vyhlašované v rámci Národního plánu obnovy.

„Česká republika realizuje na podporu zaměstnávání zahraničních pracovníků programy cílené a výběrové ekonomické migrace“, konstatoval Lukáš Prokeš, zástupce vrchního ředitele Sekce Evropské unie a zahraničního obchodu a současně ředitel Odboru evropského a mezinárodního práva na úvod své prezentace Ekonomická migrace a aktuálně stanovené kvóty. Gestorem vládních programů ekonomické migrace je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Vládní programy byly spuštěny 1. září 2019 a nahradily dosavadní režimy a projekty. Zaměřují se jak na vysoce kvalifikované pracovníky, tak i středně a nízko kvalifikované pracovníky.  V návaznosti na pozastavení příjmu žádostí o pobytové tituly na Zastupitelském úřadu ČR na Ukrajině (Kyjev, Lvov) až do odvolání není možné přijímat žádosti o zařazení ukrajinských občanů do žádného z programů. Na základě nařízení vlády ze dne 22. června 2022 č. 200 platí zákaz příjmu žádostí o víza a dlouhodobé a trvalé pobyty pro občany Ruska a Běloruska. Vlivem války na Ukrajině je silně omezen příliv kvalifikované pracovní síly z třetích zemí do ČR. „V loňském roce se Ministerstvu průmyslu a obchodu podařilo prosadit rozšíření tzv. sezónního víza také na oblast stavebnictví a zkrácení testu trhu práce obecně z 30 na 10 dní“, konstatoval Lukáš Prokeš a současně informoval, že aktuálně je v legislativním procesu zákonná novela, která ruší test trhu práce pro držitele modrých karet a prodlužuje platnost sezónních víz z 6 na 9 měsíců. Ministerstvo průmyslu předložilo vládě ke schválení návrh nového programu pro tzv. digitální nomády jakožto specialisty z oblasti IT a pilotní projekt pracovní migrace pro cizince z Indonésie. Ministerstvo vnitra připravilo návrh nového zákona o pobytu cizinců, který krom zpřehlednění právní úpravy zavádí digitalizaci řízení o pobytová oprávnění. Tento návrh, od kterého si slibujeme zrychlení a zjednodušení migračního procesu, vítají rovněž zástupci podnikatelů.

O výsledcích vyhodnocení Programu podpory na zvýšené náklady na zemní plyn a elektřinu v důsledku mimořádně prudkého růstu jejich cen informovala přítomné Lucie Krčmářová, ředitelka Odboru sektorové expertízy a průmyslové politiky Ministerstva průmyslu a obchodu. Podpořeno bylo 932 žádostí v celkové výši cca 5,4 miliardy korun. Mezi odvětví, která nejvíce žádala, a tedy i obdržela podporu z tohoto programu, patří hutní zpracování kovů, slévárenství, výroba motorových vozidel, výroba kovových konstrukcí, potravinářských výrobků, chemický průmysl, výroba strojů a textilií.  

Digitální projekty Ministerstva průmyslu a obchodu, které jsou v gesci odboru podnikatelského prostředí a obchodního podnikání účastníkům jednání představil Pavel Vinkler zástupce vrchního ředitele Sekce hospodářství a ředitel Odboru podnikatelského prostředí a obchodního podnikání. „Rád bych vás informoval o klíčových digitálních projektech pro podnikatele v ČR jako je Portál podnikatele, Databáze informačních povinností „DIP“ a Jednotný portál evidence kontrol „JePEK“, které jsou zpracovávány na Ministerstvu průmyslu a obchodu v rámci Sekce hospodářství, konkrétně na odboru podnikatelského prostředí a obchodního podnikání“, sdělil na úvod svého vystoupení Pavel Vinkler. Pokračoval, že Portál podnikatele bude centrálním místem zastřešujícím veškeré elektronické služby veřejné správy vůči podnikatelům (transakční služby). Bude zde rozcestník, odkud může uživatel elektronicky pomocí formulářů komunikovat s jednotlivými institucemi. JePEK zlepší koordinaci plánovaných kontrol realizovaných jednotlivými státními institucemi u podnikatelských subjektů a sníží administrativní zátěž na straně kontrolovaných podnikatelů a živnostníků, ale také kontrolních orgánů. DIP zajistí souhrnný přehled o povinnostech pro podnikatele vyplývajících z platné legislativy. Bude současně informačním systémem, který zároveň umožní státní správě průběžně sledovat administrativní zatížení podnikatelů vyplývající z plnění těchto povinností.

 

Podrobné informace k jednotlivým tématům naleznete v prezentacích – viz příloha této zprávy.